BĚHÁLKOVÁ Františka Xavera 23.10.1853-28.4.1907: Porovnání verzí
(BĚHÁLKOVÁ_Františka_Xavera_23.10.1853-28.4.1907) |
Bez shrnutí editace |
||
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Františka Xavera BĚHÁLKOVÁ | | jméno = Františka Xavera BĚHÁLKOVÁ | ||
| obrázek = | | obrázek = Behalkova Frantiska Xavera portret.jpg | ||
| datum narození = 23.10.1853 | | datum narození = 23.10.1853 | ||
| místo narození = Tovačov | | místo narození = Tovačov | ||
| datum úmrtí = 28.4.1907 | | datum úmrtí = 28.4.1907 | ||
| místo úmrtí = Tovačov | | místo úmrtí = Tovačov | ||
| povolání = 79- Sběratel nebo | | povolání = 79- Sběratel nebo upravovatel lidových písní<br />54- Etnograf | ||
54- Etnograf | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 336 | ||
}} | |||
'''BĚHÁLKOVÁ, Františka Xavera,''' ''* 23. 10. 1853 Tovačov, † 28. 4. 1907 Tovačov, učitelka, národopisná sběratelka a pracovnice'' | |||
Po předčasné smrti otce Šimona B. († 1859), tovačovského | |||
učitele, žila s matkou a dvěma bratry na faře v Troubkách | |||
nad Bečvou a v Tovačově u pátera Theodora Mayera. Ten | |||
jí umožnil vzdělání na vyšší dívčí škole v Praze. Přátelství | |||
se Zdeňkou Braunerovou a její sestrou Annou podnítilo | |||
a usměrnilo zájem B. o hanácké lidové umění, především | |||
kroj a výšivku. Vyučovala ruční práce a věnovala se národopisné | |||
činnosti, pro niž nacházela podporu i na tovačovské | |||
faře, kde byla hospodyní. Usilovala o záchranu hanáckého | |||
kroje a podnítila zájem o něj též u olomouckého muzejního | |||
spolku. Přispěla svými sbírkami krojů, lidových výšivek, keramiky | |||
a nábytku ke zdaru výstavy moravského národního vyšívání | |||
v Olomouci 1885 a hanácké expozice na Národopisné | |||
výstavě českoslovanské v Praze 1895. Vedle sběratelství se na | |||
popud L. Bakešové a L. Janáčka věnovala zápisům hanáckých | |||
písní, tanců a zvyků. Některé zápisy tanců L. Janáček uveřejnil | |||
ve sbírce ''Národní'' ''tance'' ''na Moravě'' ''1–3'' (Brno 1891–93). | |||
Vyšly i v dalších sbírkách bez uvedení jejího autorství. B. se | |||
snažila hanácké tradice udržovat a seznamovat s nimi českou | |||
vlasteneckou společnost. S tovačovskou národopisnou | |||
skupinou, kterou založila, nacvičovala a předváděla hanácké | |||
tance a scénicky ztvárněné výroční a rodinné zvyky (právo, dožínky, přástky). Svým dílem B. položila základ hanáckému | |||
folklorismu. Její pokračovatelkou se stala Ludmila Mátlová- | |||
-Uhrová. | |||
'''L:''' I. Wurm, † Fr. X. B. Kulturně-historický příspěvek k řešení otázky ženské, | |||
in: Časopis vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 24, 1907, s. 147n.; | |||
L. Bakešová, Ubývá nás, in: Letáček Útulny ženské v Brně 4, 1907, s. 4n. | |||
(červen); Č. Zíbrt, Pracovnice v moravském národopisu v době Národopisné | |||
výstavy roku 1895, in: ČL 30, 1930, s. 334n.; J. Zbořil, Sběratelka hanáckých | |||
krojů, in: Vlastivědný sborník střední a severní Moravy 10, 1931–32, | |||
s. 27n., 39n., 60n.; J. Kühndel, Město Prostějov vděčně vzpomíná F. X. B., | |||
in: Ročenka národopisného a průmyslového muzea Města Prostějova a Hané | |||
14, 1937, s. 137; L. Mátlová-Uhrová, Hanácké tance z Tovačovska, 1954, | |||
s. 11n.; V. Gregor, Z pozůstalosti Fr. X. B. (1853–1907), in: ČL 44, 1957, | |||
s. 199n.; J. Kanyza, F. X. B., in: Zprávy Krajského vlastivědného muzea | |||
v Olomouci, 1957, č. 72, s. 68n.; HS 1, s. 70; O. Hrabalová, B. F. X., in: | |||
Průvodce písňovými rukopisnými sbírkami Ústavu pro etnografii a folkloristiku | |||
ČSAV, pracoviště v Brně 2, 1983, s. 11; M. Ludvíková, Vyšívané plachty | |||
ze sbírek Muzea Prostějovska, 1988, s. 8; M. Pavlicová, Postavy z dějin | |||
české etnochoreologie II. (František Bartoš, Martin Zeman, Leoš Janáček, | |||
Lucie Bakešová, Fr. X. B.), in: Národopisná revue 1993, s. 3n.; Od folkloru | |||
k folklorismu, 1997, s. 15n. (M. Válka); F. Hýbl, Hanácká etnografka Fr. X. | |||
Ernestina B., in: Lidový oděv a tanec na Hané, 1998, s. 239n. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/59224 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Miroslav Válka | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:79- Sběratel nebo | [[Kategorie:79- Sběratel nebo upravovatel lidových písní]] | ||
[[Kategorie:54- Etnograf]] | [[Kategorie:54- Etnograf]] | ||
[[Kategorie:1853]] | [[Kategorie:1853]] | ||
[[Kategorie:Tovačov]] | [[Kategorie:Tovačov]] | ||
[[Kategorie:1907]] | [[Kategorie:1907]] | ||
[[Kategorie:Tovačov]] | [[Kategorie:Tovačov]] | ||
<gallery> | |||
Behalkova Frantiska Xavera hrob.jpg|Hrob F. X. Běhálkové na tovačovském hřbitově | |||
</gallery> |
Aktuální verze z 30. 9. 2019, 15:53
Františka Xavera BĚHÁLKOVÁ | |
Narození | 23.10.1853 |
---|---|
Místo narození | Tovačov |
Úmrtí | 28.4.1907 |
Místo úmrtí | Tovačov |
Povolání |
79- Sběratel nebo upravovatel lidových písní 54- Etnograf |
Citace | Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 336 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40716 |
BĚHÁLKOVÁ, Františka Xavera, * 23. 10. 1853 Tovačov, † 28. 4. 1907 Tovačov, učitelka, národopisná sběratelka a pracovnice
Po předčasné smrti otce Šimona B. († 1859), tovačovského učitele, žila s matkou a dvěma bratry na faře v Troubkách nad Bečvou a v Tovačově u pátera Theodora Mayera. Ten jí umožnil vzdělání na vyšší dívčí škole v Praze. Přátelství se Zdeňkou Braunerovou a její sestrou Annou podnítilo a usměrnilo zájem B. o hanácké lidové umění, především kroj a výšivku. Vyučovala ruční práce a věnovala se národopisné činnosti, pro niž nacházela podporu i na tovačovské faře, kde byla hospodyní. Usilovala o záchranu hanáckého kroje a podnítila zájem o něj též u olomouckého muzejního spolku. Přispěla svými sbírkami krojů, lidových výšivek, keramiky a nábytku ke zdaru výstavy moravského národního vyšívání v Olomouci 1885 a hanácké expozice na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze 1895. Vedle sběratelství se na popud L. Bakešové a L. Janáčka věnovala zápisům hanáckých písní, tanců a zvyků. Některé zápisy tanců L. Janáček uveřejnil ve sbírce Národní tance na Moravě 1–3 (Brno 1891–93). Vyšly i v dalších sbírkách bez uvedení jejího autorství. B. se snažila hanácké tradice udržovat a seznamovat s nimi českou vlasteneckou společnost. S tovačovskou národopisnou skupinou, kterou založila, nacvičovala a předváděla hanácké tance a scénicky ztvárněné výroční a rodinné zvyky (právo, dožínky, přástky). Svým dílem B. položila základ hanáckému folklorismu. Její pokračovatelkou se stala Ludmila Mátlová- -Uhrová.
L: I. Wurm, † Fr. X. B. Kulturně-historický příspěvek k řešení otázky ženské, in: Časopis vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 24, 1907, s. 147n.; L. Bakešová, Ubývá nás, in: Letáček Útulny ženské v Brně 4, 1907, s. 4n. (červen); Č. Zíbrt, Pracovnice v moravském národopisu v době Národopisné výstavy roku 1895, in: ČL 30, 1930, s. 334n.; J. Zbořil, Sběratelka hanáckých krojů, in: Vlastivědný sborník střední a severní Moravy 10, 1931–32, s. 27n., 39n., 60n.; J. Kühndel, Město Prostějov vděčně vzpomíná F. X. B., in: Ročenka národopisného a průmyslového muzea Města Prostějova a Hané 14, 1937, s. 137; L. Mátlová-Uhrová, Hanácké tance z Tovačovska, 1954, s. 11n.; V. Gregor, Z pozůstalosti Fr. X. B. (1853–1907), in: ČL 44, 1957, s. 199n.; J. Kanyza, F. X. B., in: Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci, 1957, č. 72, s. 68n.; HS 1, s. 70; O. Hrabalová, B. F. X., in: Průvodce písňovými rukopisnými sbírkami Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV, pracoviště v Brně 2, 1983, s. 11; M. Ludvíková, Vyšívané plachty ze sbírek Muzea Prostějovska, 1988, s. 8; M. Pavlicová, Postavy z dějin české etnochoreologie II. (František Bartoš, Martin Zeman, Leoš Janáček, Lucie Bakešová, Fr. X. B.), in: Národopisná revue 1993, s. 3n.; Od folkloru k folklorismu, 1997, s. 15n. (M. Válka); F. Hýbl, Hanácká etnografka Fr. X. Ernestina B., in: Lidový oděv a tanec na Hané, 1998, s. 239n.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Miroslav Válka
-
Hrob F. X. Běhálkové na tovačovském hřbitově