BERCHTOLD Leopold Xaver František 19.7.1759-26.7.1809: Porovnání verzí
(BERCHTOLD_Leopold_19.7.1759-26.7.1809) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Leopold BERCHTOLD | | jméno = Leopold Xaver František BERCHTOLD | ||
| obrázek = | | obrázek = Berchtold Leopold Xaver Frantisek portret.jpg | ||
| datum narození = 19.7.1759 | | datum narození = 19.7.1759 | ||
| místo narození = | | místo narození = Stráž nad Nežárkou | ||
| datum úmrtí = 26.7.1809 | | datum úmrtí = 26.7.1809 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Leopoldov-Smraďavka u Uherského Hradiště | ||
| povolání = 66- Mecenáš | | povolání = 66- Mecenáš | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 438-439 | ||
}} | |||
'''BERCHTOLD, Leopold Xaver František,''' ''* 19. 7. 1759 Stráž nad Nežárkou, † 26. 7. 1809 Leopoldov-Smraďavka u Uherského | |||
Hradiště, právník, velkostatkář, filantrop, mecenáš'' | |||
Pocházel ze šlechtické rodiny původem z Tyrolska, která | |||
byla nobilitována 1616. Berchtoldové se v první polovině | |||
17. století objevili na Moravě, kde zpočátku vlastnili statky | |||
Uherčice, Vratěnín a Police. B. byl nejstarším synem Prospera | |||
Antonína B. (1720–1807) a Marie Eleonory Terezie, | |||
rozené Petřvaldské z Petřvaldu (1727–1768), vdovy po Otislavu | |||
z Kopenic. Oženil se s Marií Johannou, rozenou Magnisovou | |||
(1764–1814), se kterou měl dva syny, dědice panství | |||
Siegmunda (1799–1869) a Antonína (1801–1863). | |||
V Olomouci a ve Vídni studoval práva a filozofii. Od 1775 | |||
pracoval jako konceptní praktikant na krajském úřadu v Olomouci, | |||
1779 se stal zástupcem krajského hejtmana v Jihlavě. | |||
Po ukončení právnických studií 1785 působil na obchodním | |||
úřadě v Terstu. Záhy státní službu opustil a 1780–90 cestoval | |||
po západní Evropě (Itálie, Německo, Francie, Anglie, | |||
Španělsko, Portugalsko ad.), kde se blíže seznámil s činností | |||
filantropických organizací. 1794–97 procestoval Alžír, Egypt, | |||
Palestinu a Malou Asii. Tam se zúčastnil akcí na pomoc a léčení | |||
nemocných a bezbranných. Hovořil celkem osmi jazyky, | |||
včetně arabštiny. Svá díla vydával německy, anglicky, portugalsky, italsky a turecky. 1797 zachránil svou přímluvou | |||
u císaře život šedesáti k smrti odsouzených mužů rozpuštěné | |||
moravské domobrany. | |||
Po návratu z cest se 1800 ujal dědictví po své tetě, panství | |||
Buchlova a Žeravice, a veškeré úsilí i majetek dal do služeb | |||
svých filantropických názorů a plánů. Proměnil zámky | |||
v Buchlovicích a Žeravicích v nemocnice a se svou rodinou | |||
žil nadále na Buchlově. V duchu myšlenek filantropismu | |||
usiloval o zdravotní, sociální a kulturní povznesení lidu. | |||
Půjčkami, úlevami a bezplatnou zdravotní péčí se snažil | |||
zlepšit život poddaných na svých i okolních panstvích. Věnoval | |||
se i sirotkům, nezaměstnaným a lidem bez domova. | |||
Zavedl bezplatné očkování dětí proti neštovicím. V oblasti | |||
zemědělství prosazoval nové myšlenky a postupy. Ze svých | |||
prostředků podporoval i několik škol a zaopatřoval nadané | |||
studenty. 1805–06 zorganizoval podporu krkonošským tkalcům | |||
a přadlákům, které postihl hladomor. Byl zakladatelem | |||
a členem řady domácích a zahraničních vědeckých a filantropických | |||
společností. Za zásluhy o medicínu mu byl udělen | |||
titul čestného doktora medicíny vídeňské univerzity; stal se | |||
nositelem Leopoldova řádu a řádu sv. Štěpána. 1808–09 dozoroval | |||
jako zdravotní inspektor všechny vojenské nemocnice | |||
v tehdejším hradišťském kraji. Při návštěvě nemocnice na | |||
Velehradě se nakazil tyfem a nákaze později podlehl. Jméno | |||
Leopolda hraběte Berchtolda nesou lázně a zámeček Leopoldov- | |||
Smraďavka. | |||
'''D:''' An Essay to direct and extand the Inquiries of Patriotic Travellers with | |||
further Observations on the Means of preserving the Life, Health and | |||
Property 1–2, London 1789; Ensaio sobre a extensao dos limites da beneficencia | |||
a respeito, assim dos homens, como dos mesinos animaes, Lisboa | |||
1793; Descrizione del nuovo rimedio curativo e preservativo contro la peste, | |||
Vienna 1797; Kurzgefasste Methode alle Arten von Scheinbartodten wieder zu | |||
beleben, Wien 1791; Versuch die Grenzen der Wohltätigkeit gegen Menschen | |||
und Tiere zu erweitern, Lisboa 1793 (1800); Nachricht von den Mittel die Pest | |||
zu heilen, Wien 1797; Anleitung vielerlei Lebensgefahren, welchen die Menschen | |||
zu Wasser und zu Lande ausgesetz sind, auszuweichen, Wien 1804. | |||
'''L:''' F. C. Kampelík, Hrabě L. B., Howard západních Slovanů, in: ČNM, 1837; | |||
Wurzbach 1, s. 291n.; J. A. Durder, Rod hrabat Berchtoldů, svobodných | |||
pánů z Uherčic, in: Lumír 10, 1860, č. 35, 39, 44, 45; L. Berchtold, Vergangenheit | |||
und Gegenwart der Herrenburg Buchlau im mährischen Marsgebirge, | |||
1893; J. Fischer, Leopold Graf B. der Begründer der Rettungsanstalten in | |||
Österreich, in: Wiener Medizinische Wochenschrift 17, 1913; H. Hantsch, | |||
Leopold Graf B., Grandsigneur und Staatsmann 1–2, Graz 1963; J. Hanuš, | |||
Národní muzeum a naše obrození 1, 1921, s. 119n.; E. Wondrák, L. B. | |||
a jeho nemocnice v Buchlovicích, 1974; týž, L. B. und die Anfänge der Berufshygiene | |||
und Unfallverhütung, 1984. | |||
'''P:''' písemná pozůstalost v MZA Brno; hrobka v kapli sv. Barbory poblíž | |||
Buchlova. | |||
Miloš Hořejš | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:66- Mecenáš]] | [[Kategorie:66- Mecenáš]] | ||
[[Kategorie:1759]] | [[Kategorie:1759]] | ||
[[Kategorie:Stráž nad Nežárkou]] | |||
[[Kategorie:1809]] | [[Kategorie:1809]] | ||
[[Kategorie:Leopoldov]] |
Aktuální verze z 1. 10. 2019, 08:52
Leopold Xaver František BERCHTOLD | |
Narození | 19.7.1759 |
---|---|
Místo narození | Stráž nad Nežárkou |
Úmrtí | 26.7.1809 |
Místo úmrtí | Leopoldov-Smraďavka u Uherského Hradiště |
Povolání | 66- Mecenáš |
Citace | Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 438-439 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41161 |
BERCHTOLD, Leopold Xaver František, * 19. 7. 1759 Stráž nad Nežárkou, † 26. 7. 1809 Leopoldov-Smraďavka u Uherského Hradiště, právník, velkostatkář, filantrop, mecenáš
Pocházel ze šlechtické rodiny původem z Tyrolska, která byla nobilitována 1616. Berchtoldové se v první polovině 17. století objevili na Moravě, kde zpočátku vlastnili statky Uherčice, Vratěnín a Police. B. byl nejstarším synem Prospera Antonína B. (1720–1807) a Marie Eleonory Terezie, rozené Petřvaldské z Petřvaldu (1727–1768), vdovy po Otislavu z Kopenic. Oženil se s Marií Johannou, rozenou Magnisovou (1764–1814), se kterou měl dva syny, dědice panství Siegmunda (1799–1869) a Antonína (1801–1863).
V Olomouci a ve Vídni studoval práva a filozofii. Od 1775 pracoval jako konceptní praktikant na krajském úřadu v Olomouci, 1779 se stal zástupcem krajského hejtmana v Jihlavě. Po ukončení právnických studií 1785 působil na obchodním úřadě v Terstu. Záhy státní službu opustil a 1780–90 cestoval po západní Evropě (Itálie, Německo, Francie, Anglie, Španělsko, Portugalsko ad.), kde se blíže seznámil s činností filantropických organizací. 1794–97 procestoval Alžír, Egypt, Palestinu a Malou Asii. Tam se zúčastnil akcí na pomoc a léčení nemocných a bezbranných. Hovořil celkem osmi jazyky, včetně arabštiny. Svá díla vydával německy, anglicky, portugalsky, italsky a turecky. 1797 zachránil svou přímluvou u císaře život šedesáti k smrti odsouzených mužů rozpuštěné moravské domobrany.
Po návratu z cest se 1800 ujal dědictví po své tetě, panství Buchlova a Žeravice, a veškeré úsilí i majetek dal do služeb svých filantropických názorů a plánů. Proměnil zámky v Buchlovicích a Žeravicích v nemocnice a se svou rodinou žil nadále na Buchlově. V duchu myšlenek filantropismu usiloval o zdravotní, sociální a kulturní povznesení lidu. Půjčkami, úlevami a bezplatnou zdravotní péčí se snažil zlepšit život poddaných na svých i okolních panstvích. Věnoval se i sirotkům, nezaměstnaným a lidem bez domova. Zavedl bezplatné očkování dětí proti neštovicím. V oblasti zemědělství prosazoval nové myšlenky a postupy. Ze svých prostředků podporoval i několik škol a zaopatřoval nadané studenty. 1805–06 zorganizoval podporu krkonošským tkalcům a přadlákům, které postihl hladomor. Byl zakladatelem a členem řady domácích a zahraničních vědeckých a filantropických společností. Za zásluhy o medicínu mu byl udělen titul čestného doktora medicíny vídeňské univerzity; stal se nositelem Leopoldova řádu a řádu sv. Štěpána. 1808–09 dozoroval jako zdravotní inspektor všechny vojenské nemocnice v tehdejším hradišťském kraji. Při návštěvě nemocnice na Velehradě se nakazil tyfem a nákaze později podlehl. Jméno Leopolda hraběte Berchtolda nesou lázně a zámeček Leopoldov- Smraďavka.
D: An Essay to direct and extand the Inquiries of Patriotic Travellers with further Observations on the Means of preserving the Life, Health and Property 1–2, London 1789; Ensaio sobre a extensao dos limites da beneficencia a respeito, assim dos homens, como dos mesinos animaes, Lisboa 1793; Descrizione del nuovo rimedio curativo e preservativo contro la peste, Vienna 1797; Kurzgefasste Methode alle Arten von Scheinbartodten wieder zu beleben, Wien 1791; Versuch die Grenzen der Wohltätigkeit gegen Menschen und Tiere zu erweitern, Lisboa 1793 (1800); Nachricht von den Mittel die Pest zu heilen, Wien 1797; Anleitung vielerlei Lebensgefahren, welchen die Menschen zu Wasser und zu Lande ausgesetz sind, auszuweichen, Wien 1804.
L: F. C. Kampelík, Hrabě L. B., Howard západních Slovanů, in: ČNM, 1837; Wurzbach 1, s. 291n.; J. A. Durder, Rod hrabat Berchtoldů, svobodných pánů z Uherčic, in: Lumír 10, 1860, č. 35, 39, 44, 45; L. Berchtold, Vergangenheit und Gegenwart der Herrenburg Buchlau im mährischen Marsgebirge, 1893; J. Fischer, Leopold Graf B. der Begründer der Rettungsanstalten in Österreich, in: Wiener Medizinische Wochenschrift 17, 1913; H. Hantsch, Leopold Graf B., Grandsigneur und Staatsmann 1–2, Graz 1963; J. Hanuš, Národní muzeum a naše obrození 1, 1921, s. 119n.; E. Wondrák, L. B. a jeho nemocnice v Buchlovicích, 1974; týž, L. B. und die Anfänge der Berufshygiene und Unfallverhütung, 1984.
P: písemná pozůstalost v MZA Brno; hrobka v kapli sv. Barbory poblíž Buchlova.
Miloš Hořejš