BERNDORF Alexandr Josef Jan 13.4.1889-9.9.1968: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BERNDORF_-_Nepomucký_Alexandr_Josef_Jan_13.4.1889-1968)
 
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Alexandr Josef Jan BERNDORF - Nepomucký
| jméno = Alexandr Josef Jan BERNDORF
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 13.4.1889
| datum narození = 13.4.1889
| místo narození =  
| místo narození = Nepomuk u Plzně
| datum úmrtí = 1968
| datum úmrtí = 9.9.1968
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 63- Spisovatel
| povolání = 63- Spisovatel<br />73- Uměnovědec nebo historik umění<br />53- Historik<br />
73- Uměnovědec nebo historik umění
53- Historik


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Alexandr Josef Jan BERNDORF - Nepomucký
| citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 452-453
}}
 
'''BERNDORF, Alexander Josef Jan,''' ''* 13. 4. 1889 Nepomuk u Plzně, † 9. 9. 1968 Praha, regionální kulturní historik, spisovatel, básník, propagátor turistiky''
 
Pocházel z početné lékárnické rodiny s širokým kulturním
zázemím. Po absolvování měšťanky v Přešticích pracoval
jako pomocná síla na velkostatku v Zelené Hoře. 1904–07
studoval Zemskou střední školu hospodářskou v Roudnici
nad Labem, pak přijímal krátkodobá místa zemědělského
adjunkta v Čechách a Rakousku. 15. 6. 1909 nastoupil jako
praktikant berního úřadu v Benešově u Prahy. Na sklonku
1912 byl povolán k vojenské službě, avšak záhy jí byl ze zdravotních
důvodů zproštěn. Od února 1913 pracoval v účtárně
zemského finančního ředitelství a kolkovního úřadu v Praze,
1915 byl odeslán k bernímu úřadu v Nasavrkách u Chrudimi
a na jaře 1917 k válečné vyživovací službě do Vlašimi.
Od února 1919 působil opět v pražském kolkovním úřadu
a ve státních pokladnách na Malé Straně. 30. 12. 1922 se
oženil a manželství zůstalo bezdětné. Za protektorátu zažádal
ze zdravotních důvodů o odchod do předčasné výslužby
a 1942–46 žil v rodišti. Po válce se vrátil do Prahy a pracoval
ve Fondu národní obnovy a v Národní kulturní komisi.
1949 odešel jako aktuárský ředitel ministerstva školství na
trvalý odpočinek. Po celý život se účastnil kulturního dění.
Po přeložení do Prahy zintenzivnil styky s divadelníky, pěvci
a literáty. Celoživotně se přátelil s bratry Karlem a Emilem
Burianovými a s Jindřichem Jindřichem. Od studentských
let B. psal. Již v Roudnici se pokoušel o první verše a povídky.
Od počátku dvacátých let, kdy našel klidné rodinné
zázemí, publikoval v dobových tiskovinách ''Národní'' ''politika'',
''Národní'' ''listy'', ''Večer'', ''Venkov'', ''Nová'' ''snaha'', ''Světozor'', ''Český'' ''svět'',
''Za hudebním'' ''vzděláním'' aj. fejetony, povídky, literární a divadelní
úvahy, recenze, referáty a příležitostné články. Jiné
příspěvky, hlavně verše (mj. soubor ''Sny a'' ''vzpomínky'', 1932),
historizující črty, pojednání a odborné historické články vydával
knižně nebo je psal do regionálních časopisů a periodik
hlavně v západních a v jižních Čechách, mj. do Lábkova ''Plzeňska'',
klatovského ''Šumavanu'' a do ''Sušických'' ''listů''. Ze samostatných
knižních titulů byla nejrozsáhlejší románová kronika
lokalizovaná do Podhůří u Nepomuku s názvem ''V červáncích''
''a jitru'' ''našeho'' ''znovuzrození'' (1928), první díl trilogie,
kterým dosáhl širšího ohlasu a za nějž obdržel od Svatoboru
cenu Václava Beneše Třebízského. Jiný román o třech dílech
– ''Světa'' ''nepřebudeš'' – zůstal pouze v rukopise. Obrátil pozornost
i na J. J. Rybu, J. K. Tyla (''Památce'' ''Tylově'', 1926), sepsal
několik biografií a pokusil se o dramatická díla (O J. K. Tylovi
''Nejkrásnější'' ''píseň'' a o K. H. Máchovi ''Básníkova'' ''láska'').
 
V Nepomuku pomáhal při budování místního církevního
muzea a zasazoval se o záchranu historických památek ve městě
a v jeho okolí. Za druhé světové války tam pořádal městský
archiv, přednášel a začal psát rozsáhlé práce o dějinách rodného
města. B. miloval přírodu a pěstoval pěší turistiku. Ve
třicátých letech otevřel turistické stezky Křižíkovu z Plánice
do Nepomuka a Mayerovu z Plánice do Sušice. Účastnil se
života spisovatelské obce, byl členem Spolku českých spisovatelů
beletristů Máj (1930), Svatoboru a Syndikátu českých
spisovatelů, funkcionářem Klubu českých turistů a Svazu
okrašlovacích a ochranářských spolků. Zasazoval se o ochranu
přírodních, kulturních a historických památek přednáškami
a články v zájmových periodikách a v měsíčníku ''Krása''
''našeho'' ''domova'', který spoluredigoval. Ve třicátých letech byl
jmenován čestným občanem několika obcí a 1951 čestným
členem Svazu pro okrašlování a ochranu domoviny v Praze.
 
'''D:''' LČL 1, s. 211 (kde soupis literatury); A. Chalupa, Jubileum A. B. (Sto
let od narození), in: Minulostí Západočeského kraje 25, 1989, s. 221 (kde
soupis rukopisů z pozůstalosti).
 
'''L:''' KSN 1, s. 520; OSND 1/1, s. 568; HS 1, s. 90n.; LČL 1, s. 210n.; J. Emler,
Zasloužilý regionalista (K šedesátiletí A. B.), in: Krása našeho domova 40,
1949, s. 49n.; M. B. (M. Bělohlávek), In memoriam A. B., in: Minulostí
Západočeského kraje 6, 1968, s. 356n.; A. Chalupa, c. d., s. 219n.; J. Hanzlíčková
– A. Sedláčková – S. Stehlíková, A. B. Personální bibliografie, 1998.
 
'''P:''' Archiv NM v Praze, pozůstalost A. J. J. B.
 
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/9494 Bibliografie dějin Českých zemí]
 
Gustav Novotný
 
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:73- Uměnovědec nebo historik umění]]
[[Kategorie:73- Uměnovědec nebo historik umění]]
[[Kategorie:53- Historik]]
[[Kategorie:53- Historik]]
[[Kategorie:1889]]
[[Kategorie:1889]]
[[Kategorie:Nepomuk]]
[[Kategorie:1968]]
[[Kategorie:1968]]
[[Kategorie:Praha]]
<gallery>
Berndrof Alexandr hrob.jpg|Hrob Alexandra Berndorfa na Olšanských hřbitovech v Praze
</gallery>

Aktuální verze z 1. 10. 2019, 09:13

Alexandr Josef Jan BERNDORF
Narození 13.4.1889
Místo narození Nepomuk u Plzně
Úmrtí 9.9.1968
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
73- Uměnovědec nebo historik umění
53- Historik
Citace Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 452-453
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41241

BERNDORF, Alexander Josef Jan, * 13. 4. 1889 Nepomuk u Plzně, † 9. 9. 1968 Praha, regionální kulturní historik, spisovatel, básník, propagátor turistiky

Pocházel z početné lékárnické rodiny s širokým kulturním zázemím. Po absolvování měšťanky v Přešticích pracoval jako pomocná síla na velkostatku v Zelené Hoře. 1904–07 studoval Zemskou střední školu hospodářskou v Roudnici nad Labem, pak přijímal krátkodobá místa zemědělského adjunkta v Čechách a Rakousku. 15. 6. 1909 nastoupil jako praktikant berního úřadu v Benešově u Prahy. Na sklonku 1912 byl povolán k vojenské službě, avšak záhy jí byl ze zdravotních důvodů zproštěn. Od února 1913 pracoval v účtárně zemského finančního ředitelství a kolkovního úřadu v Praze, 1915 byl odeslán k bernímu úřadu v Nasavrkách u Chrudimi a na jaře 1917 k válečné vyživovací službě do Vlašimi. Od února 1919 působil opět v pražském kolkovním úřadu a ve státních pokladnách na Malé Straně. 30. 12. 1922 se oženil a manželství zůstalo bezdětné. Za protektorátu zažádal ze zdravotních důvodů o odchod do předčasné výslužby a 1942–46 žil v rodišti. Po válce se vrátil do Prahy a pracoval ve Fondu národní obnovy a v Národní kulturní komisi. 1949 odešel jako aktuárský ředitel ministerstva školství na trvalý odpočinek. Po celý život se účastnil kulturního dění. Po přeložení do Prahy zintenzivnil styky s divadelníky, pěvci a literáty. Celoživotně se přátelil s bratry Karlem a Emilem Burianovými a s Jindřichem Jindřichem. Od studentských let B. psal. Již v Roudnici se pokoušel o první verše a povídky. Od počátku dvacátých let, kdy našel klidné rodinné zázemí, publikoval v dobových tiskovinách Národní politika, Národní listy, Večer, Venkov, Nová snaha, Světozor, Český svět, Za hudebním vzděláním aj. fejetony, povídky, literární a divadelní úvahy, recenze, referáty a příležitostné články. Jiné příspěvky, hlavně verše (mj. soubor Sny a vzpomínky, 1932), historizující črty, pojednání a odborné historické články vydával knižně nebo je psal do regionálních časopisů a periodik hlavně v západních a v jižních Čechách, mj. do Lábkova Plzeňska, klatovského Šumavanu a do Sušických listů. Ze samostatných knižních titulů byla nejrozsáhlejší románová kronika lokalizovaná do Podhůří u Nepomuku s názvem V červáncích a jitru našeho znovuzrození (1928), první díl trilogie, kterým dosáhl širšího ohlasu a za nějž obdržel od Svatoboru cenu Václava Beneše Třebízského. Jiný román o třech dílech – Světa nepřebudeš – zůstal pouze v rukopise. Obrátil pozornost i na J. J. Rybu, J. K. Tyla (Památce Tylově, 1926), sepsal několik biografií a pokusil se o dramatická díla (O J. K. Tylovi Nejkrásnější píseň a o K. H. Máchovi Básníkova láska).

V Nepomuku pomáhal při budování místního církevního muzea a zasazoval se o záchranu historických památek ve městě a v jeho okolí. Za druhé světové války tam pořádal městský archiv, přednášel a začal psát rozsáhlé práce o dějinách rodného města. B. miloval přírodu a pěstoval pěší turistiku. Ve třicátých letech otevřel turistické stezky Křižíkovu z Plánice do Nepomuka a Mayerovu z Plánice do Sušice. Účastnil se života spisovatelské obce, byl členem Spolku českých spisovatelů beletristů Máj (1930), Svatoboru a Syndikátu českých spisovatelů, funkcionářem Klubu českých turistů a Svazu okrašlovacích a ochranářských spolků. Zasazoval se o ochranu přírodních, kulturních a historických památek přednáškami a články v zájmových periodikách a v měsíčníku Krása našeho domova, který spoluredigoval. Ve třicátých letech byl jmenován čestným občanem několika obcí a 1951 čestným členem Svazu pro okrašlování a ochranu domoviny v Praze.

D: LČL 1, s. 211 (kde soupis literatury); A. Chalupa, Jubileum A. B. (Sto let od narození), in: Minulostí Západočeského kraje 25, 1989, s. 221 (kde soupis rukopisů z pozůstalosti).

L: KSN 1, s. 520; OSND 1/1, s. 568; HS 1, s. 90n.; LČL 1, s. 210n.; J. Emler, Zasloužilý regionalista (K šedesátiletí A. B.), in: Krása našeho domova 40, 1949, s. 49n.; M. B. (M. Bělohlávek), In memoriam A. B., in: Minulostí Západočeského kraje 6, 1968, s. 356n.; A. Chalupa, c. d., s. 219n.; J. Hanzlíčková – A. Sedláčková – S. Stehlíková, A. B. Personální bibliografie, 1998.

P: Archiv NM v Praze, pozůstalost A. J. J. B.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Gustav Novotný