BERTRAND Ernst 4.12.1847-7.10.1904: Porovnání verzí
(BERTRAND_Ernst_1847-7.10.1904) |
Bez shrnutí editace |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = Ernst BERTRAND | | jméno = Ernst BERTRAND | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1847 | | datum narození = 4.12.1847 | ||
| místo narození = | | místo narození = ? Slezsko | ||
| datum úmrtí = 7.10.1904 | | datum úmrtí = 7.10.1904 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Kladno | ||
| povolání = 27- Hutník nebo metalurg | | povolání = 27- Hutník nebo metalurg | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 457 | ||
}} | |||
'''BERTRAND, Ernst,''' ''* 4. 12. 1847 ? (Slezsko), † 7. 10. 1904 Kladno, hutní odborník'' | |||
Mládí prožil s rodiči v zámoří, kde jeho otec vlastnil cukrovar. | |||
V Hannoveru vystudoval vysokou školu polytechnickou. Po | |||
studiích praktikoval v cukrovarnictví, při železničních stavbách | |||
a potom v hutích ve vysokopecním provozu. Na tento | |||
obor se specializoval a stal se v něm všeobecně uznávaným | |||
odborníkem. 1873 pracoval ve válcovnách v severočeských | |||
Teplicích. 1886 přešel jako vrchní inženýr do kladenských | |||
železáren a v krátké době se tam stal ředitelem. S dílenským | |||
vedoucím Otto Thielem si nechali 1894 patentovat ocelářský | |||
proces Bertrand-Thiel a zavedli jej do provozu. Během tohoto | |||
procesu bylo zpracováváno surové železo s mimořádně vysokým | |||
obsahem fosforu (1–1,5 %), které kladenské vysoké | |||
pece produkovaly. Roztavené surové železo bylo zkujňováno | |||
ve dvou martinských pecích, z nichž první byla položena | |||
výše než druhá. V první peci se surové železo roztavilo a přísadou | |||
rudy a vápna se z tavby odstranil fosfor, který přešel do | |||
strusky. Tavba se vypouštěla žlábkem do druhé, níže položené | |||
pece, kde se upravilo chemické složení ocele a tavba byla | |||
dohotovena. Struska z první pece, bohatá na fosfor, se užívala | |||
jako hnojivo. Bertrand-Thielův pochod byl využíván v Německu, | |||
Francii, Anglii a USA. V současné době jej nahradily | |||
modernější hutnické pochody. | |||
'''L:''' OSN 28, s. 104; BL 1, s. 85n.; NDB 1, s. 171; ÖZBH, Beilage 1905, | |||
Nr. 1, s. 12; Sto let kladenských železáren, 1959; Dějiny hutnictví železa | |||
v Československu 2, 1986. | |||
'''P:''' Archiv NTM. | |||
Josef Petrik | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:27- Hutník nebo metalurg]] | [[Kategorie:27- Hutník nebo metalurg]] | ||
[[Kategorie:1847]] | [[Kategorie:1847]] | ||
[[Kategorie:Slezsko]] | |||
[[Kategorie:1904]] | [[Kategorie:1904]] | ||
[[Kategorie:Kladno]] | |||
Aktuální verze z 1. 10. 2019, 09:30
| Ernst BERTRAND | |
 | |
| Narození | 4.12.1847 |
|---|---|
| Místo narození | ? Slezsko |
| Úmrtí | 7.10.1904 |
| Místo úmrtí | Kladno |
| Povolání | 27- Hutník nebo metalurg |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 457 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41278 |
BERTRAND, Ernst, * 4. 12. 1847 ? (Slezsko), † 7. 10. 1904 Kladno, hutní odborník
Mládí prožil s rodiči v zámoří, kde jeho otec vlastnil cukrovar. V Hannoveru vystudoval vysokou školu polytechnickou. Po studiích praktikoval v cukrovarnictví, při železničních stavbách a potom v hutích ve vysokopecním provozu. Na tento obor se specializoval a stal se v něm všeobecně uznávaným odborníkem. 1873 pracoval ve válcovnách v severočeských Teplicích. 1886 přešel jako vrchní inženýr do kladenských železáren a v krátké době se tam stal ředitelem. S dílenským vedoucím Otto Thielem si nechali 1894 patentovat ocelářský proces Bertrand-Thiel a zavedli jej do provozu. Během tohoto procesu bylo zpracováváno surové železo s mimořádně vysokým obsahem fosforu (1–1,5 %), které kladenské vysoké pece produkovaly. Roztavené surové železo bylo zkujňováno ve dvou martinských pecích, z nichž první byla položena výše než druhá. V první peci se surové železo roztavilo a přísadou rudy a vápna se z tavby odstranil fosfor, který přešel do strusky. Tavba se vypouštěla žlábkem do druhé, níže položené pece, kde se upravilo chemické složení ocele a tavba byla dohotovena. Struska z první pece, bohatá na fosfor, se užívala jako hnojivo. Bertrand-Thielův pochod byl využíván v Německu, Francii, Anglii a USA. V současné době jej nahradily modernější hutnické pochody.
L: OSN 28, s. 104; BL 1, s. 85n.; NDB 1, s. 171; ÖZBH, Beilage 1905, Nr. 1, s. 12; Sto let kladenských železáren, 1959; Dějiny hutnictví železa v Československu 2, 1986.
P: Archiv NTM.
Josef Petrik