BERTSCH Walter 4.1.1900-5.1.1952: Porovnání verzí
(BERTSCH_Walter_4.1.1900-5.1.1952) |
Bez shrnutí editace |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Walter BERTSCH | | jméno = Walter BERTSCH | ||
| obrázek = | | obrázek = Bertsch Walter portret.jpg | ||
| datum narození = 4.1.1900 | | datum narození = 4.1.1900 | ||
| místo narození = Oppenweiler | | místo narození = Oppenweiler (Německo) | ||
| datum úmrtí = 5.1.1952 | | datum úmrtí = 5.1.1952 | ||
| místo úmrtí = Brno | | místo úmrtí = Brno | ||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 457 | ||
}} | |||
'''BERTSCH, Walter,''' ''* 4. 1. 1900 Oppenweiler (Německo), † 5. 1. 1952 Brno, právník, politik'' | |||
Po absolvování gymnázia vystudoval práva na univerzitách | |||
v Tübingen a v Mnichově. Začal pracovat ve státní službě | |||
a ještě před nástupem nacistů k moci se stal vedoucím úředníkem | |||
říšského ministerstva hospodářství v Berlíně. Od 1. 5. | |||
1933 byl členem NSDAP a 1. 12. 1938 vstoupil jako čestný | |||
vedoucí do SS v hodnosti Obersturmbannführera. Měl styky | |||
též s nacistickou bezpečnostní službou (SD). Po okupaci | |||
českých zemí nacisty byl 2. 8. 1939 povolán do úřadu říšského | |||
protektora s úkolem vytvořit hospodářskou jednotu mezi | |||
Německem a protektorátem. V červnu 1940 dostal za úkol | |||
podřídit protektorátní hospodářství německým válečným | |||
potřebám. Při reorganizaci protektorátní vlády provedené | |||
19. 1. 1942 z podnětu Reinharda Heydricha se stal jejím | |||
členem v klíčové funkci ministra hospodářství a práce. Vedle | |||
průmyslu a obchodu získal rozsáhlé kompetence též v oblasti | |||
sociální a zdravotní péče a zčásti i v protektorátním peněžnictví. | |||
Vláda stála fakticky pod jeho dozorem a na ministerstvu | |||
nastolil tvrdý germanizační kurs. Když byl po Heydrichově | |||
smrti vytvořen při úřadu státního ministra Karla Hermanna | |||
Franka Ústřední hospodářský štáb (Zentralwirtschaftsstaab), | |||
stál B. v jeho čele jako jednatel. Po vyhlášení tzv. totální války | |||
počátkem roku 1943 podřídil protektorátní hospodářství | |||
v plném rozsahu potřebám třetí říše, včetně rozsáhlého nuceného | |||
nasazení českých pracovních sil do válečných podniků, | |||
převážně v Německu (měl např. rozhodující podíl na nasazení | |||
celého ročníku 1924). 1944 povýšil v SS do hodnosti | |||
Brigadeführera a v prosinci téhož roku byl Konradem Henleinem | |||
povolán do štábu Volkssturmu. Na samém sklonku | |||
války některými příkazy těžce poškodil protektorátní měnové | |||
poměry. Dostal se původně do sovětského zajetí a teprve | |||
2. 10. 1948 byl předán do ČSR. 23. 12. 1948 ho odsoudil | |||
Mimořádný lidový soud v Praze na doživotí. Ve vězení (krátce | |||
v Plzni, poté na Mírově) vážně onemocněl. Než mohlo být | |||
zahájeno jednání o mimořádném udělení milosti, B. zemřel. | |||
'''L:''' BL 1, s. 86; Tomeš 1, s. 91. | |||
'''P:''' Trestní spis Mimořádného lidového soudu v Praze v záležitosti W. B., SOA | |||
Praha. | |||
Jan Novotný | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | [[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | ||
[[Kategorie:1900]] | [[Kategorie:1900]] | ||
[[Kategorie:Oppenweiler]] | [[Kategorie:Oppenweiler]] | ||
[[Kategorie:1952]] | [[Kategorie:1952]] | ||
[[Kategorie:Brno]] | [[Kategorie:Brno]] | ||
<gallery> | |||
Bertsch Walter vlada.JPG|Protektorátní vláda, zleva Richard Bienert, Emanuel Moravec, Jindřich Kamenický, Emil Hácha, Jaroslav Krejčí, Walter Bertsch, Adolf Hrubý a Josef Kalfus. | |||
</gallery> | |||
Aktuální verze z 1. 10. 2019, 09:31
| Walter BERTSCH | |
 | |
| Narození | 4.1.1900 |
|---|---|
| Místo narození | Oppenweiler (Německo) |
| Úmrtí | 5.1.1952 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 457 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41279 |
BERTSCH, Walter, * 4. 1. 1900 Oppenweiler (Německo), † 5. 1. 1952 Brno, právník, politik
Po absolvování gymnázia vystudoval práva na univerzitách v Tübingen a v Mnichově. Začal pracovat ve státní službě a ještě před nástupem nacistů k moci se stal vedoucím úředníkem říšského ministerstva hospodářství v Berlíně. Od 1. 5. 1933 byl členem NSDAP a 1. 12. 1938 vstoupil jako čestný vedoucí do SS v hodnosti Obersturmbannführera. Měl styky též s nacistickou bezpečnostní službou (SD). Po okupaci českých zemí nacisty byl 2. 8. 1939 povolán do úřadu říšského protektora s úkolem vytvořit hospodářskou jednotu mezi Německem a protektorátem. V červnu 1940 dostal za úkol podřídit protektorátní hospodářství německým válečným potřebám. Při reorganizaci protektorátní vlády provedené 19. 1. 1942 z podnětu Reinharda Heydricha se stal jejím členem v klíčové funkci ministra hospodářství a práce. Vedle průmyslu a obchodu získal rozsáhlé kompetence též v oblasti sociální a zdravotní péče a zčásti i v protektorátním peněžnictví. Vláda stála fakticky pod jeho dozorem a na ministerstvu nastolil tvrdý germanizační kurs. Když byl po Heydrichově smrti vytvořen při úřadu státního ministra Karla Hermanna Franka Ústřední hospodářský štáb (Zentralwirtschaftsstaab), stál B. v jeho čele jako jednatel. Po vyhlášení tzv. totální války počátkem roku 1943 podřídil protektorátní hospodářství v plném rozsahu potřebám třetí říše, včetně rozsáhlého nuceného nasazení českých pracovních sil do válečných podniků, převážně v Německu (měl např. rozhodující podíl na nasazení celého ročníku 1924). 1944 povýšil v SS do hodnosti Brigadeführera a v prosinci téhož roku byl Konradem Henleinem povolán do štábu Volkssturmu. Na samém sklonku války některými příkazy těžce poškodil protektorátní měnové poměry. Dostal se původně do sovětského zajetí a teprve 2. 10. 1948 byl předán do ČSR. 23. 12. 1948 ho odsoudil Mimořádný lidový soud v Praze na doživotí. Ve vězení (krátce v Plzni, poté na Mírově) vážně onemocněl. Než mohlo být zahájeno jednání o mimořádném udělení milosti, B. zemřel.
L: BL 1, s. 86; Tomeš 1, s. 91.
P: Trestní spis Mimořádného lidového soudu v Praze v záležitosti W. B., SOA Praha.
Jan Novotný
-
Protektorátní vláda, zleva Richard Bienert, Emanuel Moravec, Jindřich Kamenický, Emil Hácha, Jaroslav Krejčí, Walter Bertsch, Adolf Hrubý a Josef Kalfus.
