BRÜDERLE Jan Michal 1680-30.5.1740: Porovnání verzí
(BRÜDERLE_Jan_Michal_1690-30.5.1740) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = Jan Michal BRÜDERLE | | jméno = Jan Michal BRÜDERLE | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = | | datum narození = 1680 | ||
| místo narození = | | místo narození = | ||
| datum úmrtí = 30.5.1740 | | datum úmrtí = 30.5.1740 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 75- Sochař nebo medailér | | povolání = 75- Sochař nebo medailér | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 218 | ||
}} | |||
'''BRÜDERLE, Jan Michal''' ''(též BIDERLE, zvaný Kindel, Väterle, Peterle), * 1680 ?, † 30. 5. 1740 Praha, sochař, řezbář'' | |||
O jeho životě i díle se dochovaly jen kusé informace. B. práce | |||
byla doložena v Praze, v malostranském kostele sv. Tomáše | |||
a v hradčanské Loretě. U Sv. Tomáše je to andílčí výzdoba | |||
nástavců bočních oltářů sv. Jana Nepomuckého a sv. Rodiny, | |||
zaplacená v srpnu 1725 po 80 zlatých. Za práci v loretánském | |||
kostele Narození Páně dostal roku 1735 100 zlatých | |||
a během 1737 přes 300 zlatých. Pravděpodobně tam dodal | |||
andílčí skupiny na římse interiéru a v nástavcích bočních oltářů | |||
a řezbářské doplňky kazatelny, oratoří a varhan. Byl snad | |||
také autorem celé skupiny řezeb v ochozech Lorety: andílčích | |||
dvojic u oltáře sv. Felixe, světic doprovázejících sv. Starostu, | |||
kříže s dobrým lotrem Dismasem ad. (dnes se ovšem jejich | |||
velká část připisuje R. Prachnerovi). Pro nádvoří Lorety vytesal | |||
dvě monumentální kašny Vzkříšení Krista a Nanebevzetí | |||
P. Marie, pro něž se zachovaly jeho návrhové kresby v kapucínském | |||
archivu (dnes v pražském Národním archivu). Prvé | |||
sousoší provedl 1739, druhé začal realizovat následujícího | |||
roku, kdy jej však stihla smrt a jeho práci dokončil R. Prachner. | |||
1939–40 nahradil těžce poškozenou Mariánskou kašnu | |||
kopií Vojta Sucharda (originál je v Lapidáriu Národního muzea). | |||
Kristovu kašnu obnovil v 80. letech 20. století A. Q. | |||
Adamec. Ikonograficky se jednalo o komparaci až povážlivou | |||
– Madona byla patrně přirovnána ke Kristu – a zdá | |||
se proto, že právě u hradčanských kapucínů její barokní kult | |||
vyvrcholil. B., sochař raného rokoka, se stal pravděpodobně | |||
následovníkem M. Brauna, poučeným zevním robustním | |||
a veselým projevem mistrovým. | |||
'''L:''' Dlabač 1, s. 151; OSN 4, s. 22; BOS 2, s. 232; Thieme – Becker 4, s. 3n.; | |||
Toman 1, s. 106; Praha na úsvitu nových dějin, 1988, s. 505n.; V. Vančura, | |||
Richard Jiří Prachner, in: Umění 41, s. 299n.; týž, Barokní plastika Prahy, | |||
CD-ROM, 2002, s. 216n. | |||
Ivo Kořán | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | [[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | ||
[[Kategorie:1680]] | |||
[[Kategorie: | |||
[[Kategorie:1740]] | [[Kategorie:1740]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 7. 10. 2019, 15:40
Jan Michal BRÜDERLE | |
![]() | |
Narození | 1680 |
---|---|
Úmrtí | 30.5.1740 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 75- Sochař nebo medailér |
Citace | Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 218 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41411 |
BRÜDERLE, Jan Michal (též BIDERLE, zvaný Kindel, Väterle, Peterle), * 1680 ?, † 30. 5. 1740 Praha, sochař, řezbář
O jeho životě i díle se dochovaly jen kusé informace. B. práce byla doložena v Praze, v malostranském kostele sv. Tomáše a v hradčanské Loretě. U Sv. Tomáše je to andílčí výzdoba nástavců bočních oltářů sv. Jana Nepomuckého a sv. Rodiny, zaplacená v srpnu 1725 po 80 zlatých. Za práci v loretánském kostele Narození Páně dostal roku 1735 100 zlatých a během 1737 přes 300 zlatých. Pravděpodobně tam dodal andílčí skupiny na římse interiéru a v nástavcích bočních oltářů a řezbářské doplňky kazatelny, oratoří a varhan. Byl snad také autorem celé skupiny řezeb v ochozech Lorety: andílčích dvojic u oltáře sv. Felixe, světic doprovázejících sv. Starostu, kříže s dobrým lotrem Dismasem ad. (dnes se ovšem jejich velká část připisuje R. Prachnerovi). Pro nádvoří Lorety vytesal dvě monumentální kašny Vzkříšení Krista a Nanebevzetí P. Marie, pro něž se zachovaly jeho návrhové kresby v kapucínském archivu (dnes v pražském Národním archivu). Prvé sousoší provedl 1739, druhé začal realizovat následujícího roku, kdy jej však stihla smrt a jeho práci dokončil R. Prachner. 1939–40 nahradil těžce poškozenou Mariánskou kašnu kopií Vojta Sucharda (originál je v Lapidáriu Národního muzea). Kristovu kašnu obnovil v 80. letech 20. století A. Q. Adamec. Ikonograficky se jednalo o komparaci až povážlivou – Madona byla patrně přirovnána ke Kristu – a zdá se proto, že právě u hradčanských kapucínů její barokní kult vyvrcholil. B., sochař raného rokoka, se stal pravděpodobně následovníkem M. Brauna, poučeným zevním robustním a veselým projevem mistrovým.
L: Dlabač 1, s. 151; OSN 4, s. 22; BOS 2, s. 232; Thieme – Becker 4, s. 3n.; Toman 1, s. 106; Praha na úsvitu nových dějin, 1988, s. 505n.; V. Vančura, Richard Jiří Prachner, in: Umění 41, s. 299n.; týž, Barokní plastika Prahy, CD-ROM, 2002, s. 216n.
Ivo Kořán