BREŠKO-BREŠKOVSKÁ Jekatěrina Konstantinovna 3.2.1844-12.9.1934: Porovnání verzí
(BRĚŠKO-BRĚŠKOVSKAJA_Jekatěrina_Konstantinovna_3.2.1844-12.9.1934) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Jekatěrina Konstantinovna | | jméno = Jekatěrina Konstantinovna BREŠKO-BREŠKOVSKÁ | ||
| obrázek = | | obrázek = Bresko-Breskovska Jekaterina Konstantinovna portret.jpg | ||
| datum narození = 3.2.1844 | | datum narození = 3.2.1844 | ||
| místo narození = Vitebsk | | místo narození = Vitebsk (Bělorusko) | ||
| datum úmrtí = 12.9.1934 | | datum úmrtí = 12.9.1934 | ||
| místo úmrtí = Chvaly | | místo úmrtí = Chvaly (Praha) | ||
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | | povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 171 | ||
}} | |||
'''BREŠKO-BREŠKOVSKÁ, Jekatěrina Konstantinovna,''' ''* 3. 2. 1844 Vitebsk (Bělorusko), † 12. 9. 1934 Chvaly (Praha), politička'' | |||
Pocházela z bohaté šlechtické rodiny Verigových. V 60. letech | |||
19. století se nadchla pro myšlenku sociální, politické | |||
a kulturní emancipace ruského rolnictva a na otcově panství | |||
zřídila školu, v níž sama učila, a úvěrní spořitelní spolek, jeden | |||
z prvních v Rusku. Počátkem 70. let se v Kyjevě stala | |||
členkou revolučního narodnického kroužku a 1874 se účastnila | |||
„pouti mezi lid“. Za proticarskou agitaci byla zatčena, | |||
uvězněna v Petropavlovské pevnosti v Petrohradě a 1878 | |||
vypovězena do Barguzinu u Bajkalského jezera, kde pak žila | |||
18 let ve vyhnanství. 1896 se vrátila do evropského Ruska, | |||
znovu se zapojila do politického života, rozvinula agitační | |||
a organizační činnost na ruském venkově a mezi mladou | |||
generací ruské inteligence a 1902 se podílela na založení | |||
strany socialistů – revolucionářů (eserů). 1903–04 podnikla | |||
cesty do Rumunska, Rakouska-Uherska, Švýcarska a USA, | |||
kde vzbudila ohlas přednáškami o situaci v Rusku. 1905–06 | |||
se aktivně účastnila první ruské revoluce; 1907 byla zatčena | |||
a odsouzena k doživotnímu vyhnanství na Sibiři. Po únorové | |||
revoluci 1917 se vrátila do Petrohradu jako legendární „bábuška | |||
ruské revoluce“. Podpořila Prozatímní vládu, zejména | |||
A. F. Kerenského, jehož pokládala za svého žáka, a byla | |||
zvolena poslankyní Ústavodárného národního shromáždění. | |||
V listopadu 1917 se postavila proti bolševické revoluci, 1918 | |||
se uchýlila do Povolží pod ochranu československých legií | |||
a 1919 odjela do USA, odtud do Paříže a do Prahy; její zamýšlený | |||
návrat do Ruska znemožnilo konečné vítězství bolševické | |||
moci. 1924 se definitivně usadila v Československu, | |||
kde s americkou pomocí zřídila dva internáty pro ruskou | |||
mládež a ruskou tiskárnu na Podkarpatské Rusi. Soustředila | |||
kolem sebe ruský eserský exil a navázala spolupráci s představiteli | |||
československých sociálních demokratů a národních | |||
socialistů. Poslední léta života prožila ve Chvalech u Prahy | |||
(nyní Praha 20-Horní Počernice), kde byla také pochována. | |||
Jejího pohřbu se zúčastnili vedoucí čeští socialističtí politici | |||
a řada osobností ruského exilu v čele s A. F. Kerenským. | |||
'''L:''' OSND 1/2, s. 734n.; Tomeš 1, s. 138; Kdo byl kdo. Proslulí návštěvníci, | |||
2001, s. 93. | |||
Josef Tomeš | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | [[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | ||
[[Kategorie:1844]] | [[Kategorie:1844]] | ||
[[Kategorie:Vitebsk]] | [[Kategorie:Vitebsk]] | ||
[[Kategorie:1934]] | [[Kategorie:1934]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 5. 10. 2019, 17:27
Jekatěrina Konstantinovna BREŠKO-BREŠKOVSKÁ | |
Narození | 3.2.1844 |
---|---|
Místo narození | Vitebsk (Bělorusko) |
Úmrtí | 12.9.1934 |
Místo úmrtí | Chvaly (Praha) |
Povolání | 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
Citace | Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 171 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41972 |
BREŠKO-BREŠKOVSKÁ, Jekatěrina Konstantinovna, * 3. 2. 1844 Vitebsk (Bělorusko), † 12. 9. 1934 Chvaly (Praha), politička
Pocházela z bohaté šlechtické rodiny Verigových. V 60. letech 19. století se nadchla pro myšlenku sociální, politické a kulturní emancipace ruského rolnictva a na otcově panství zřídila školu, v níž sama učila, a úvěrní spořitelní spolek, jeden z prvních v Rusku. Počátkem 70. let se v Kyjevě stala členkou revolučního narodnického kroužku a 1874 se účastnila „pouti mezi lid“. Za proticarskou agitaci byla zatčena, uvězněna v Petropavlovské pevnosti v Petrohradě a 1878 vypovězena do Barguzinu u Bajkalského jezera, kde pak žila 18 let ve vyhnanství. 1896 se vrátila do evropského Ruska, znovu se zapojila do politického života, rozvinula agitační a organizační činnost na ruském venkově a mezi mladou generací ruské inteligence a 1902 se podílela na založení strany socialistů – revolucionářů (eserů). 1903–04 podnikla cesty do Rumunska, Rakouska-Uherska, Švýcarska a USA, kde vzbudila ohlas přednáškami o situaci v Rusku. 1905–06 se aktivně účastnila první ruské revoluce; 1907 byla zatčena a odsouzena k doživotnímu vyhnanství na Sibiři. Po únorové revoluci 1917 se vrátila do Petrohradu jako legendární „bábuška ruské revoluce“. Podpořila Prozatímní vládu, zejména A. F. Kerenského, jehož pokládala za svého žáka, a byla zvolena poslankyní Ústavodárného národního shromáždění. V listopadu 1917 se postavila proti bolševické revoluci, 1918 se uchýlila do Povolží pod ochranu československých legií a 1919 odjela do USA, odtud do Paříže a do Prahy; její zamýšlený návrat do Ruska znemožnilo konečné vítězství bolševické moci. 1924 se definitivně usadila v Československu, kde s americkou pomocí zřídila dva internáty pro ruskou mládež a ruskou tiskárnu na Podkarpatské Rusi. Soustředila kolem sebe ruský eserský exil a navázala spolupráci s představiteli československých sociálních demokratů a národních socialistů. Poslední léta života prožila ve Chvalech u Prahy (nyní Praha 20-Horní Počernice), kde byla také pochována. Jejího pohřbu se zúčastnili vedoucí čeští socialističtí politici a řada osobností ruského exilu v čele s A. F. Kerenským.
L: OSND 1/2, s. 734n.; Tomeš 1, s. 138; Kdo byl kdo. Proslulí návštěvníci, 2001, s. 93.
Josef Tomeš