BROD Otto 6.7.1888-?28.10.1944: Porovnání verzí
(BROD_Otto_6.7.1888-1944) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Otto | | jméno = Otto BROD | ||
| obrázek = | | obrázek = Brod Otto portret.jpg | ||
| datum narození = 6.7.1888 | | datum narození = 6.7.1888 | ||
| místo narození = | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 1944 | | datum úmrtí = po 28.10.1944 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = koncentrační tábor Osvětim (Polsko) | ||
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 186-187 | ||
}} | |||
'''BROD, Otto,''' ''* 6. 7. 1888 Praha, † po 28. 10. 1944 koncentrační tábor Osvětim (Polsko), spisovatel'' | |||
Mladší bratr Maxe B. (1884–1968), syn zástupce, později | |||
ředitele pražské Union Banky. Od dětství byl ovlivňován | |||
bratrem, s nímž měl shodné literární, hudební a divadelní | |||
záliby, ale od kterého se lišil praktickým přístupem k životu, | |||
mladickými milostnými dramaty a odmítnutím sionismu. | |||
Z kvarty německého klasického gymnázia ve Štěpánské ulici | |||
přešel na německou obchodní akademii, kde 1907 maturoval. | |||
Potom se vyučil obchodním příručím, s bratrem a Franzem | |||
Kafkou cestoval (1909 Itálie, 1910 Francie). 1911 se poprvé | |||
oženil se sestřenicí spisovatele Paula Kornfelda Terezou | |||
a pokoušel se o samostatné obchodní podnikání. 1915–18 | |||
prodělal jako dělostřelecký důstojník válku v Itálii, v hodnosti | |||
kapitána přivedl baterii, které velel, od Soči do Vídeňského | |||
Nového Města a na podzim 1918 se účastnil organizace | |||
branné moci Deutsch-Österreich. Období 1919–21 | |||
strávil v tragickém milostném trojúhelníku, poznamenaném | |||
láskou ke krásné dívce, jež byla morfinistka. Po druhém | |||
sňatku s Theou Ledererovou (1895–1944) se od 1923 usadil | |||
v Praze jako úspěšný obchodní poradce, stal se ekonomicky | |||
nezávislým a pohyboval se v umělecké německé společnosti. | |||
Jeho první román ''Die Berauschten'' (1934) vyšel v Amsterdamu | |||
a přinesl mu mezinárodní ohlas. Věcným sugestivním | |||
způsobem v něm zpracoval psychologicky náročné téma společné lásky dvou přátel k okouzlující narkomance. Napínavý | |||
děj druhého románu ''Abenteuer in Japan'' (1938), publikovaného | |||
u stejného nakladatele, vsadil do exotického prostředí | |||
a alegoricky vyjádřil protest vůči nacistickému násilí. Pod | |||
dílem byl podepsán i B. bratr, který se na něm podílel však | |||
jen minimálně. V pozůstalosti se podle svědectví Maxe B. | |||
zachovaly lyrické básně, rukopis románu ''Hold und Unhold'', | |||
zabývající se otázkou relativity spravedlnosti, a nedokončený | |||
román o Voltairovi ''Es siegte das Recht'', který měl být B. vrcholným | |||
dílem. Podrobně v něm vylíčil Voltairův boj za odsouzení | |||
justiční vraždy na kalvinistovi Calasovi, obviněném | |||
z nábožensky motivovaného násilí. V pozůstalosti Maxe B. | |||
(v soukromém držení) se rukopisy jeho bratra zatím nenašly. | |||
Po německé okupaci B. mohl s ženou a dcerou Mariannou | |||
(1926–1944), talentovanou hudebnicí, vycestovat do Palestiny, | |||
zůstal však v Praze s rodiči své ženy. Společně byli | |||
10. 12. 1941 deportováni transportem L do Terezína, odtud | |||
28. 10. 1944 odvlečeni do Osvětimi, kde zakrátko zahynuli. | |||
'''L:''' M. Brod, Pražský kruh, 1993, s. 145n.; Lexikon deutsch-jüdischer Autoren, | |||
Bd. 4, München – London – Paris 1996, s. 142n.; J. Serke, Böhmische | |||
Dörfer. Putování opuštěnou literární krajinou, 2001, s. 416n.; BL 1, s. 148; | |||
Deutsches Literatur-Lexikon. Das 20. Jahrhundert, Bd. 4, Zürich – München | |||
2002, s. 306. | |||
'''P:''' řada údajů (zejm. o prvním sňatku) z osobních sdělení Anny Ludmily | |||
Langerové autorovi hesla. | |||
Martin Kučera | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:1888]] | [[Kategorie:1888]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
[[Kategorie:1944]] | [[Kategorie:1944]] | ||
[[Kategorie:Osvětim]] | |||
<gallery> | |||
Brod Otto Kafka.jpg|Otto Brod s Franzem Kafkou na Rivě v roce 1909 | |||
</gallery> |
Aktuální verze z 7. 10. 2019, 14:57
Otto BROD | |
![]() | |
Narození | 6.7.1888 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | po 28.10.1944 |
Místo úmrtí | koncentrační tábor Osvětim (Polsko) |
Povolání | 63- Spisovatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 186-187 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42037 |
BROD, Otto, * 6. 7. 1888 Praha, † po 28. 10. 1944 koncentrační tábor Osvětim (Polsko), spisovatel
Mladší bratr Maxe B. (1884–1968), syn zástupce, později ředitele pražské Union Banky. Od dětství byl ovlivňován bratrem, s nímž měl shodné literární, hudební a divadelní záliby, ale od kterého se lišil praktickým přístupem k životu, mladickými milostnými dramaty a odmítnutím sionismu. Z kvarty německého klasického gymnázia ve Štěpánské ulici přešel na německou obchodní akademii, kde 1907 maturoval. Potom se vyučil obchodním příručím, s bratrem a Franzem Kafkou cestoval (1909 Itálie, 1910 Francie). 1911 se poprvé oženil se sestřenicí spisovatele Paula Kornfelda Terezou a pokoušel se o samostatné obchodní podnikání. 1915–18 prodělal jako dělostřelecký důstojník válku v Itálii, v hodnosti kapitána přivedl baterii, které velel, od Soči do Vídeňského Nového Města a na podzim 1918 se účastnil organizace branné moci Deutsch-Österreich. Období 1919–21 strávil v tragickém milostném trojúhelníku, poznamenaném láskou ke krásné dívce, jež byla morfinistka. Po druhém sňatku s Theou Ledererovou (1895–1944) se od 1923 usadil v Praze jako úspěšný obchodní poradce, stal se ekonomicky nezávislým a pohyboval se v umělecké německé společnosti. Jeho první román Die Berauschten (1934) vyšel v Amsterdamu a přinesl mu mezinárodní ohlas. Věcným sugestivním způsobem v něm zpracoval psychologicky náročné téma společné lásky dvou přátel k okouzlující narkomance. Napínavý děj druhého románu Abenteuer in Japan (1938), publikovaného u stejného nakladatele, vsadil do exotického prostředí a alegoricky vyjádřil protest vůči nacistickému násilí. Pod dílem byl podepsán i B. bratr, který se na něm podílel však jen minimálně. V pozůstalosti se podle svědectví Maxe B. zachovaly lyrické básně, rukopis románu Hold und Unhold, zabývající se otázkou relativity spravedlnosti, a nedokončený román o Voltairovi Es siegte das Recht, který měl být B. vrcholným dílem. Podrobně v něm vylíčil Voltairův boj za odsouzení justiční vraždy na kalvinistovi Calasovi, obviněném z nábožensky motivovaného násilí. V pozůstalosti Maxe B. (v soukromém držení) se rukopisy jeho bratra zatím nenašly. Po německé okupaci B. mohl s ženou a dcerou Mariannou (1926–1944), talentovanou hudebnicí, vycestovat do Palestiny, zůstal však v Praze s rodiči své ženy. Společně byli 10. 12. 1941 deportováni transportem L do Terezína, odtud 28. 10. 1944 odvlečeni do Osvětimi, kde zakrátko zahynuli.
L: M. Brod, Pražský kruh, 1993, s. 145n.; Lexikon deutsch-jüdischer Autoren, Bd. 4, München – London – Paris 1996, s. 142n.; J. Serke, Böhmische Dörfer. Putování opuštěnou literární krajinou, 2001, s. 416n.; BL 1, s. 148; Deutsches Literatur-Lexikon. Das 20. Jahrhundert, Bd. 4, Zürich – München 2002, s. 306.
P: řada údajů (zejm. o prvním sňatku) z osobních sdělení Anny Ludmily Langerové autorovi hesla.
Martin Kučera
-
Otto Brod s Franzem Kafkou na Rivě v roce 1909