BOROVÝ František 1844-1907: Porovnání verzí
(BOROVÝ_František_st._1844-1908) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = František | | jméno = František BOROVÝ | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1844 | | datum narození = 1844 | ||
| místo narození = | | místo narození = asi Jílové u Prahy | ||
| datum úmrtí = | | datum úmrtí = 1907 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = asi Praha | ||
| povolání = 67- Nakladatel nebo vydavatel | | povolání = 67- Nakladatel nebo vydavatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 67-68 | ||
}} | |||
'''BOROVÝ, František,''' ''* 1844 asi Jílové u Prahy, † 1907 asi Praha, statkář a nakladatel'' | |||
Pocházel ze selského rodu a hospodařil na rodinném statku | |||
v Jílovém u Prahy. Současně vlastnil dům v Praze v Myslíkově | |||
ulici. 1877 založil spolu s Alfrédem Slavíkem nakladatelství | |||
Slavík a Borový. Prvním sídlem firmy byl B. pražský | |||
dům. Ediční program nakladatelství byl zaměřen zpočátku | |||
zejména na přírodovědecké a technické publikace, což nepochybně | |||
souviselo s profesí B. společníka, geologa a mineraloga, | |||
profesora pražské techniky. Vlastenecké nadšení obou | |||
společníků se však projevilo i vydáváním prací významných | |||
českých slovakofilů (R. Pokorný), znalců Slovenska a slovanského | |||
světa (J. Vlček) a slovenských autorů (J. Botto) v rámci | |||
tzv. ''Knižnice českoslovanské''. 1878–81 se toto nakladatelství | |||
ujalo i humoristického časopisu ''Paleček'', který dříve vydávalo | |||
nakladatelství J. Otty. Ambiciózní program, zejména | |||
náročné vědecké publikace, firmu finančně vyčerpal, a ta | |||
musela činnost 1883 ukončit. B. se však nechtěl nakladatelského | |||
podnikání vzdát. Ve stejném roce získal samostatnou | |||
koncesi a pokračoval ve vydávání knih zhruba do 1890, kdy | |||
vážně onemocněl a musel své aktivity omezit. Svůj čas vždy dělil mezi Prahu a Jílové, kde udržoval provoz rodinného | |||
statku. Uvědomoval si, jaké obtíže takové různorodé podnikání | |||
vyvolává, a proto se rozhodl rozdělit ho mezi své dva | |||
syny. Starší Josef B. († 1898) měl vést nakladatelství, vrátit | |||
se k jeho původnímu zaměření na technickou a vědeckou | |||
literaturu. Studoval proto pražskou techniku a stal se inženýrem | |||
elektrotechnikem. Mladší František B. (1874–1936) byl | |||
B. předurčen k vedení rodinné zemědělské usedlosti a měl | |||
k tomu získat i vysokoškolskou kvalifikaci. Náhlé úmrtí staršího | |||
syna způsobilo změnu v těchto plánech. B. mohl ještě | |||
před svou smrtí sledovat, jak se jeho mladší syn připravoval | |||
na samostatné nakladatelské a knihkupecké povolání. | |||
'''L:''' OSND 1/1, s. 686; LČL 1, s. 275n.; J. Pilz, Národní 9, 1969, s. 14n. | |||
'''P:''' Písemná pozůstalost v LA PNP Praha. | |||
Pavla Vošahlíková | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]] | [[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]] | ||
[[Kategorie:1844]] | [[Kategorie:1844]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Jílové]] | ||
[[Kategorie:1907]] | |||
[[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 4. 10. 2019, 16:40
František BOROVÝ | |
Narození | 1844 |
---|---|
Místo narození | asi Jílové u Prahy |
Úmrtí | 1907 |
Místo úmrtí | asi Praha |
Povolání | 67- Nakladatel nebo vydavatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 67-68 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42681 |
BOROVÝ, František, * 1844 asi Jílové u Prahy, † 1907 asi Praha, statkář a nakladatel
Pocházel ze selského rodu a hospodařil na rodinném statku v Jílovém u Prahy. Současně vlastnil dům v Praze v Myslíkově ulici. 1877 založil spolu s Alfrédem Slavíkem nakladatelství Slavík a Borový. Prvním sídlem firmy byl B. pražský dům. Ediční program nakladatelství byl zaměřen zpočátku zejména na přírodovědecké a technické publikace, což nepochybně souviselo s profesí B. společníka, geologa a mineraloga, profesora pražské techniky. Vlastenecké nadšení obou společníků se však projevilo i vydáváním prací významných českých slovakofilů (R. Pokorný), znalců Slovenska a slovanského světa (J. Vlček) a slovenských autorů (J. Botto) v rámci tzv. Knižnice českoslovanské. 1878–81 se toto nakladatelství ujalo i humoristického časopisu Paleček, který dříve vydávalo nakladatelství J. Otty. Ambiciózní program, zejména náročné vědecké publikace, firmu finančně vyčerpal, a ta musela činnost 1883 ukončit. B. se však nechtěl nakladatelského podnikání vzdát. Ve stejném roce získal samostatnou koncesi a pokračoval ve vydávání knih zhruba do 1890, kdy vážně onemocněl a musel své aktivity omezit. Svůj čas vždy dělil mezi Prahu a Jílové, kde udržoval provoz rodinného statku. Uvědomoval si, jaké obtíže takové různorodé podnikání vyvolává, a proto se rozhodl rozdělit ho mezi své dva syny. Starší Josef B. († 1898) měl vést nakladatelství, vrátit se k jeho původnímu zaměření na technickou a vědeckou literaturu. Studoval proto pražskou techniku a stal se inženýrem elektrotechnikem. Mladší František B. (1874–1936) byl B. předurčen k vedení rodinné zemědělské usedlosti a měl k tomu získat i vysokoškolskou kvalifikaci. Náhlé úmrtí staršího syna způsobilo změnu v těchto plánech. B. mohl ještě před svou smrtí sledovat, jak se jeho mladší syn připravoval na samostatné nakladatelské a knihkupecké povolání.
L: OSND 1/1, s. 686; LČL 1, s. 275n.; J. Pilz, Národní 9, 1969, s. 14n.
P: Písemná pozůstalost v LA PNP Praha.
Pavla Vošahlíková