BRÜLL Nehemias 16.3.1843-5.2.1891: Porovnání verzí
(BRÜLL_Nehemias_14.3.1843-5.2.1891) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Nehemias BRÜLL | | jméno = Nehemias BRÜLL | ||
| obrázek = | | obrázek = Brull Nehemias portret.jpg | ||
| datum narození = | | datum narození = 16.3.1843 | ||
| místo narození = | | místo narození = Nový Rousínov | ||
| datum úmrtí = 5.2.1891 | | datum úmrtí = 5.2.1891 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Frankfurt nad Mohanem (Německo) | ||
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />67- Nakladatel nebo vydavatel | ||
67- Nakladatel nebo vydavatel | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 223 | ||
}} | |||
'''BRÜLL, Nehemias''' ''(též Nehemia, Nachum), * 16. 3. 1843 Nový Rousínov, † 5. 2. 1891 Frankfurt nad Mohanem (Německo), rabín, učenec'' | |||
Syn Jakoba ben Michaela B. (1812–1889). Tradiční studium | |||
absolvoval nejprve u svého otce, později v Praze u Š. J. Rapoporta. | |||
Poté, co získal rabínskou aprobaci, odešel do Vídně | |||
a na tamní univerzitě se věnoval studiu klasických a orientálních | |||
jazyků a dějin. Do této doby spadá i jeho první práce | |||
''Geschichte der jüdischen Gemeinde zu Kojetein'', určená pro časopis | |||
''Ben Chananja'' (1862), jehož vydavatelem byl Leopold | |||
Löw, vrchní rabín v Segedínu. Spolupracovníkem tohoto | |||
časopisu zůstal B. po celou dobu jeho existence. Současně | |||
pokračoval i v talmudických studiích ve vídeňském Bejt hamidraši | |||
pod vedením I. H. Weisse, M. Friedmanna a Adolfa | |||
Jellineka. Byl spoluzakladatelem spolku pro kandidáty rabínství | |||
(Verein der Rabbinatskandidaten), v němž přednášel | |||
o židovských dějinách. Ve Vídni se též seznámil s Abrahamem | |||
Geigerem a pod jeho vlivem se stal rozhodným stoupencem | |||
reformního židovského hnutí. Promoval na univerzitě v Lipsku | |||
na základě práce ''Die Römischen Kaiser in Talmud und'' | |||
''Midrasch'' (Římští císaři v Talmudu a midráši). Po ukončení | |||
studií přijal místo rabína v reformované obci v Bzenci | |||
na Moravě, odtud byl 1870 na Geigerův podnět povolán | |||
do Frankfurtu n. M. Jako rozhodný stoupenec reformního | |||
hnutí odmítal jakýkoliv kompromis mezi reformním a ortodoxním | |||
judaismem, a tím proti sobě vyvolal nepřátelství | |||
většiny členů frankfurtské obce, ovlivněné názory zakladatele | |||
západoevropského neortodoxního hnutí Samsona Raphaela | |||
Hirsche. Nakonec B. rezignoval na rabínskou funkci a výhradně | |||
se věnoval vědecké práci. Založil ''Die Jahrbücher für'' | |||
''jüdische Geschichte und Literatur'' (10 svazků, 1874–90); velká | |||
část vědeckých a literárních příspěvků prvních devíti svazků | |||
pochází od něho a pojednávají o biblické exegezi a gramatice, | |||
židovských dějinách a literatuře, apokryfech, talmudické | |||
problematice a potalmudické středověké literatuře. 1890 začal | |||
B. vydávat ''Zentral-Anzeiger für jüdische Literatur'' jako pokračování | |||
Steinschneiderovy ''Hebräische Bibliographie''. Vyšel | |||
však pouze jeden svazek (1891). B. hebrejsky psané články | |||
byly publikovány v časopisech ''Bejt Talmud'', ''Bejt ha-Midraš'', | |||
''Ha-Karmel'' a ''Ocar ha-sifrut''. Jeho kázání vyšla v Lipsku 1869, | |||
Frankfurtu n. M. 1878 a 1898. Také jeho svatební proslovy | |||
(''Traungsreden'') a smuteční projevy (''Grabsreden'') byly publikovány | |||
po jeho smrti (1891, 1895). Ze Steinschneiderova | |||
podnětu byl B. pověřen Zunzovou nadací (Zunz-Stiftung), | |||
aby zpracoval poznámky a dodatky k Zunzovu spisu ''Gottesdienstliche'' | |||
''Vorträge'', jednomu ze základních děl vědy o židovství | |||
(''Wissenschaft des Judentums''). Práci však přerušila B. smrt | |||
a do druhého vydání tohoto spisu (vyšel ve Frankfurtu n. M. | |||
1892) mohly být začleněny pouze poznámky nalezené v jeho | |||
pozůstalosti. Jeho knihovnu čítající deset tisíc svazků získala | |||
frankfurtská židovská obec. | |||
'''L:''' Encyclopaedia Judaica 4 (A–G), Berlin 1929, s. 1104n.; Winninger 1, | |||
s. 470; Jüdisches Lexikon 1, Berlin 1927, s. 1182; Die Juden und Judengemeinden | |||
Mährens in Vergangenheit und Gegenwart (ed. H. Gold) 1929, | |||
s. 283; O. Muneles, Bibliografický přehled židovské Prahy, 1952, č. 948, | |||
1215, 1365; Encyclopaedia Judaica 4, Jerusalem 1996, s. 1415. | |||
Bedřich Nosek | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]] | [[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]] | ||
[[Kategorie:1843]] | [[Kategorie:1843]] | ||
[[Kategorie:Nový Rousínov]] | |||
[[Kategorie:1891]] | [[Kategorie:1891]] | ||
[[Kategorie:Frankfurt nad Mohanem]] |
Aktuální verze z 7. 10. 2019, 15:48
Nehemias BRÜLL | |
![]() | |
Narození | 16.3.1843 |
---|---|
Místo narození | Nový Rousínov |
Úmrtí | 5.2.1891 |
Místo úmrtí | Frankfurt nad Mohanem (Německo) |
Povolání |
49- Náboženský nebo církevní činitel 67- Nakladatel nebo vydavatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 223 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42927 |
BRÜLL, Nehemias (též Nehemia, Nachum), * 16. 3. 1843 Nový Rousínov, † 5. 2. 1891 Frankfurt nad Mohanem (Německo), rabín, učenec
Syn Jakoba ben Michaela B. (1812–1889). Tradiční studium absolvoval nejprve u svého otce, později v Praze u Š. J. Rapoporta. Poté, co získal rabínskou aprobaci, odešel do Vídně a na tamní univerzitě se věnoval studiu klasických a orientálních jazyků a dějin. Do této doby spadá i jeho první práce Geschichte der jüdischen Gemeinde zu Kojetein, určená pro časopis Ben Chananja (1862), jehož vydavatelem byl Leopold Löw, vrchní rabín v Segedínu. Spolupracovníkem tohoto časopisu zůstal B. po celou dobu jeho existence. Současně pokračoval i v talmudických studiích ve vídeňském Bejt hamidraši pod vedením I. H. Weisse, M. Friedmanna a Adolfa Jellineka. Byl spoluzakladatelem spolku pro kandidáty rabínství (Verein der Rabbinatskandidaten), v němž přednášel o židovských dějinách. Ve Vídni se též seznámil s Abrahamem Geigerem a pod jeho vlivem se stal rozhodným stoupencem reformního židovského hnutí. Promoval na univerzitě v Lipsku na základě práce Die Römischen Kaiser in Talmud und Midrasch (Římští císaři v Talmudu a midráši). Po ukončení studií přijal místo rabína v reformované obci v Bzenci na Moravě, odtud byl 1870 na Geigerův podnět povolán do Frankfurtu n. M. Jako rozhodný stoupenec reformního hnutí odmítal jakýkoliv kompromis mezi reformním a ortodoxním judaismem, a tím proti sobě vyvolal nepřátelství většiny členů frankfurtské obce, ovlivněné názory zakladatele západoevropského neortodoxního hnutí Samsona Raphaela Hirsche. Nakonec B. rezignoval na rabínskou funkci a výhradně se věnoval vědecké práci. Založil Die Jahrbücher für jüdische Geschichte und Literatur (10 svazků, 1874–90); velká část vědeckých a literárních příspěvků prvních devíti svazků pochází od něho a pojednávají o biblické exegezi a gramatice, židovských dějinách a literatuře, apokryfech, talmudické problematice a potalmudické středověké literatuře. 1890 začal B. vydávat Zentral-Anzeiger für jüdische Literatur jako pokračování Steinschneiderovy Hebräische Bibliographie. Vyšel však pouze jeden svazek (1891). B. hebrejsky psané články byly publikovány v časopisech Bejt Talmud, Bejt ha-Midraš, Ha-Karmel a Ocar ha-sifrut. Jeho kázání vyšla v Lipsku 1869, Frankfurtu n. M. 1878 a 1898. Také jeho svatební proslovy (Traungsreden) a smuteční projevy (Grabsreden) byly publikovány po jeho smrti (1891, 1895). Ze Steinschneiderova podnětu byl B. pověřen Zunzovou nadací (Zunz-Stiftung), aby zpracoval poznámky a dodatky k Zunzovu spisu Gottesdienstliche Vorträge, jednomu ze základních děl vědy o židovství (Wissenschaft des Judentums). Práci však přerušila B. smrt a do druhého vydání tohoto spisu (vyšel ve Frankfurtu n. M. 1892) mohly být začleněny pouze poznámky nalezené v jeho pozůstalosti. Jeho knihovnu čítající deset tisíc svazků získala frankfurtská židovská obec.
L: Encyclopaedia Judaica 4 (A–G), Berlin 1929, s. 1104n.; Winninger 1, s. 470; Jüdisches Lexikon 1, Berlin 1927, s. 1182; Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart (ed. H. Gold) 1929, s. 283; O. Muneles, Bibliografický přehled židovské Prahy, 1952, č. 948, 1215, 1365; Encyclopaedia Judaica 4, Jerusalem 1996, s. 1415.
Bedřich Nosek