BRÜLL Nehemias 16.3.1843-5.2.1891: Porovnání verzí

	Nehemias BRÜLL
Narození	16.3.1843
Místo narození	Nový Rousínov
Úmrtí	5.2.1891
Místo úmrtí	Frankfurt nad Mohanem (Německo)
Povolání	49- Náboženský nebo církevní činitel; 67- Nakladatel nebo vydavatel
Citace	Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 223
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42927

VizuálníWikitext

Aktuální verze z 7. 10. 2019, 15:48

BRÜLL, Nehemias (též Nehemia, Nachum), * 16. 3. 1843 Nový Rousínov, † 5. 2. 1891 Frankfurt nad Mohanem (Německo), rabín, učenec

Syn Jakoba ben Michaela B. (1812–1889). Tradiční studium absolvoval nejprve u svého otce, později v Praze u Š. J. Rapoporta. Poté, co získal rabínskou aprobaci, odešel do Vídně a na tamní univerzitě se věnoval studiu klasických a orientálních jazyků a dějin. Do této doby spadá i jeho první práce Geschichte der jüdischen Gemeinde zu Kojetein, určená pro časopis Ben Chananja (1862), jehož vydavatelem byl Leopold Löw, vrchní rabín v Segedínu. Spolupracovníkem tohoto časopisu zůstal B. po celou dobu jeho existence. Současně pokračoval i v talmudických studiích ve vídeňském Bejt hamidraši pod vedením I. H. Weisse, M. Friedmanna a Adolfa Jellineka. Byl spoluzakladatelem spolku pro kandidáty rabínství (Verein der Rabbinatskandidaten), v němž přednášel o židovských dějinách. Ve Vídni se též seznámil s Abrahamem Geigerem a pod jeho vlivem se stal rozhodným stoupencem reformního židovského hnutí. Promoval na univerzitě v Lipsku na základě práce Die Römischen Kaiser in Talmud und Midrasch (Římští císaři v Talmudu a midráši). Po ukončení studií přijal místo rabína v reformované obci v Bzenci na Moravě, odtud byl 1870 na Geigerův podnět povolán do Frankfurtu n. M. Jako rozhodný stoupenec reformního hnutí odmítal jakýkoliv kompromis mezi reformním a ortodoxním judaismem, a tím proti sobě vyvolal nepřátelství většiny členů frankfurtské obce, ovlivněné názory zakladatele západoevropského neortodoxního hnutí Samsona Raphaela Hirsche. Nakonec B. rezignoval na rabínskou funkci a výhradně se věnoval vědecké práci. Založil Die Jahrbücher für jüdische Geschichte und Literatur (10 svazků, 1874–90); velká část vědeckých a literárních příspěvků prvních devíti svazků pochází od něho a pojednávají o biblické exegezi a gramatice, židovských dějinách a literatuře, apokryfech, talmudické problematice a potalmudické středověké literatuře. 1890 začal B. vydávat Zentral-Anzeiger für jüdische Literatur jako pokračování Steinschneiderovy Hebräische Bibliographie. Vyšel však pouze jeden svazek (1891). B. hebrejsky psané články byly publikovány v časopisech Bejt Talmud, Bejt ha-Midraš, Ha-Karmel a Ocar ha-sifrut. Jeho kázání vyšla v Lipsku 1869, Frankfurtu n. M. 1878 a 1898. Také jeho svatební proslovy (Traungsreden) a smuteční projevy (Grabsreden) byly publikovány po jeho smrti (1891, 1895). Ze Steinschneiderova podnětu byl B. pověřen Zunzovou nadací (Zunz-Stiftung), aby zpracoval poznámky a dodatky k Zunzovu spisu Gottesdienstliche Vorträge, jednomu ze základních děl vědy o židovství (Wissenschaft des Judentums). Práci však přerušila B. smrt a do druhého vydání tohoto spisu (vyšel ve Frankfurtu n. M. 1892) mohly být začleněny pouze poznámky nalezené v jeho pozůstalosti. Jeho knihovnu čítající deset tisíc svazků získala frankfurtská židovská obec.

L: Encyclopaedia Judaica 4 (A–G), Berlin 1929, s. 1104n.; Winninger 1, s. 470; Jüdisches Lexikon 1, Berlin 1927, s. 1182; Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart (ed. H. Gold) 1929, s. 283; O. Muneles, Bibliografický přehled židovské Prahy, 1952, č. 948, 1215, 1365; Encyclopaedia Judaica 4, Jerusalem 1996, s. 1415.

Bedřich Nosek

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{Infobox - osoba
 | jméno = Nehemias BRÜLL
-| obrázek = No male portrait.png
+| obrázek = Brull Nehemias portret.jpg
-| datum narození = 14.3.1843
+| datum narození = 16.3.1843
-| místo narození =
+| místo narození = Nový Rousínov
 | datum úmrtí = 5.2.1891
-| místo úmrtí =
+| místo úmrtí = Frankfurt nad Mohanem (Německo)
-| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
+| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />67- Nakladatel nebo vydavatel
-- Nakladatel nebo vydavatel
 | jiná jména =
-}}<br/><br/>Nehemias BRÜLL
+| citace = Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 223
+}}
+'''BRÜLL, Nehemias''' ''(též Nehemia, Nachum), * 16. 3. 1843 Nový Rousínov, † 5. 2. 1891 Frankfurt nad Mohanem (Německo), rabín, učenec''
+Syn Jakoba ben Michaela B. (1812–1889). Tradiční studium
+absolvoval nejprve u svého otce, později v Praze u Š. J. Rapoporta.
+Poté, co získal rabínskou aprobaci, odešel do Vídně
+a na tamní univerzitě se věnoval studiu klasických a orientálních
+jazyků a dějin. Do této doby spadá i jeho první práce
+''Geschichte der jüdischen Gemeinde zu Kojetein'', určená pro časopis
+''Ben Chananja'' (1862), jehož vydavatelem byl Leopold
+Löw, vrchní rabín v Segedínu. Spolupracovníkem tohoto
+časopisu zůstal B. po celou dobu jeho existence. Současně
+pokračoval i v talmudických studiích ve vídeňském Bejt hamidraši
+pod vedením I. H. Weisse, M. Friedmanna a Adolfa
+Jellineka. Byl spoluzakladatelem spolku pro kandidáty rabínství
+(Verein der Rabbinatskandidaten), v němž přednášel
+o židovských dějinách. Ve Vídni se též seznámil s Abrahamem
+Geigerem a pod jeho vlivem se stal rozhodným stoupencem
+reformního židovského hnutí. Promoval na univerzitě v Lipsku
+na základě práce ''Die Römischen Kaiser in Talmud und''
+''Midrasch'' (Římští císaři v Talmudu a midráši). Po ukončení
+studií přijal místo rabína v reformované obci v Bzenci
+na Moravě, odtud byl 1870 na Geigerův podnět povolán
+do Frankfurtu n. M. Jako rozhodný stoupenec reformního
+hnutí odmítal jakýkoliv kompromis mezi reformním a ortodoxním
+judaismem, a tím proti sobě vyvolal nepřátelství
+většiny členů frankfurtské obce, ovlivněné názory zakladatele
+západoevropského neortodoxního hnutí Samsona Raphaela
+Hirsche. Nakonec B. rezignoval na rabínskou funkci a výhradně
+se věnoval vědecké práci. Založil ''Die Jahrbücher für''
+''jüdische Geschichte und Literatur'' (10 svazků, 1874–90); velká
+část vědeckých a literárních příspěvků prvních devíti svazků
+pochází od něho a pojednávají o biblické exegezi a gramatice,
+židovských dějinách a literatuře, apokryfech, talmudické
+problematice a potalmudické středověké literatuře. 1890 začal
+B. vydávat ''Zentral-Anzeiger für jüdische Literatur'' jako pokračování
+Steinschneiderovy ''Hebräische Bibliographie''. Vyšel
+však pouze jeden svazek (1891). B. hebrejsky psané články
+byly publikovány v časopisech ''Bejt Talmud'', ''Bejt ha-Midraš'',
+''Ha-Karmel'' a ''Ocar ha-sifrut''. Jeho kázání vyšla v Lipsku 1869,
+Frankfurtu n. M. 1878 a 1898. Také jeho svatební proslovy
+(''Traungsreden'') a smuteční projevy (''Grabsreden'') byly publikovány
+po jeho smrti (1891, 1895). Ze Steinschneiderova
+podnětu byl B. pověřen Zunzovou nadací (Zunz-Stiftung),
+aby zpracoval poznámky a dodatky k Zunzovu spisu ''Gottesdienstliche''
+''Vorträge'', jednomu ze základních děl vědy o židovství
+(''Wissenschaft des Judentums''). Práci však přerušila B. smrt
+a do druhého vydání tohoto spisu (vyšel ve Frankfurtu n. M.
+) mohly být začleněny pouze poznámky nalezené v jeho
+pozůstalosti. Jeho knihovnu čítající deset tisíc svazků získala
+frankfurtská židovská obec.
+'''L:''' Encyclopaedia Judaica 4 (A–G), Berlin 1929, s. 1104n.; Winninger 1,
+s. 470; Jüdisches Lexikon 1, Berlin 1927, s. 1182; Die Juden und Judengemeinden
+Mährens in Vergangenheit und Gegenwart (ed. H. Gold) 1929,
+s. 283; O. Muneles, Bibliografický přehled židovské Prahy, 1952, č. 948,
+, 1365; Encyclopaedia Judaica 4, Jerusalem 1996, s. 1415.
+Bedřich Nosek
 [[Kategorie:D]]
 [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 [[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]]
 [[Kategorie:1843]]
+[[Kategorie:Nový Rousínov]]
 [[Kategorie:1891]]
+[[Kategorie:Frankfurt nad Mohanem]]