BRŮŽA Vladimír 21.8.1899-10.6.1975: Porovnání verzí
(BRŮŽA_Vladimír_21.8.1899-10.6.1975) |
Bez shrnutí editace |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 21.8.1899 | | datum narození = 21.8.1899 | ||
| místo narození = Mohelno | | místo narození = Mohelno u Třebíče | ||
| datum úmrtí = 10.6.1975 | | datum úmrtí = 10.6.1975 | ||
| místo úmrtí = Utrecht | | místo úmrtí = Utrecht (Nizozemsko) | ||
| povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik | | povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 236 | ||
}} | |||
'''BRŮŽA, Vladimír,''' ''* 21. 8. 1899 Mohelno u Třebíče, † 10. 6. 1975 Utrecht (Nizozemsko), elektrotechnik, národohospodář'' | |||
Pocházel z učitelské rodiny. 1910–19 absolvoval třebíčské | |||
klasické gymnázium; 1917 musel narukovat do rakousko- | |||
-uherské armády a posléze byl poslán na italskou frontu, maturitu | |||
proto složil až po skončení války. 1920–25 vystudoval | |||
elektroinženýrství na české technice v Brně (žák profesorů | |||
Vladimíra Lista a Josefa Sumce). 1925–28 pracoval jako | |||
konstruktér u firem Křižík a Siemens v Praze, 1928–39 byl | |||
technickým ředitelem továrny Magneton v Kroměříži, vyrábějící | |||
elektrické vybavení pro automobily. Postupně získal | |||
řadu patentů v oboru automobilové a letecké elektrotechniky. | |||
1939 založil spolu s pplk. Ludvíkem Svobodou vojenskou | |||
odbojovou organizaci Obrana národa na Kroměřížsku; | |||
1939–43 byl vězněn v nacistických žalářích. 1945–48 působil | |||
ve funkci přednosty odboru pro zbrojní a kovodělný průmysl | |||
na ministerstvu průmyslu, kde čelil snahám o podřízení | |||
československého hospodářství sovětskému diktátu a usiloval | |||
o navázání technické spolupráce s USA; zároveň byl politicky | |||
činný v Československé sociální demokracii. V říjnu 1948 | |||
odešel se svou manželkou a synem do exilu a po kratším pobytu | |||
v Rakousku a Belgii se na jaře 1950 usadil v nizozemském | |||
Utrechtu, kde 1951–55 řídil výrobu vysokonapěťových | |||
aparátů. 1955 se osamostatnil jako poradní inženýr pro organizaci | |||
a racionalizaci podniků se sídlem v Maarssenu u Utrechtu. | |||
Na přelomu 50. a 60. let přednášel elektrotechniku | |||
na utrechtské námořní akademii. Aktivně spolupracoval s nizozemskou | |||
(sociálně demokratickou) Stranou práce a jejím | |||
studijním ústavem. Napsal řadu technických, národohospodářských | |||
i politologických studií, jež z větší části publikoval | |||
v českých, rakouských, nizozemských, anglických a exilových | |||
československých časopisech nebo je dal k dispozici vědeckým | |||
institucím. | |||
'''L:''' Pejskar 1, s. 295n.; Tomeš 1, s. 147. | |||
Josef Tomeš | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]] | [[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]] | ||
[[Kategorie:1899]] | [[Kategorie:1899]] | ||
[[Kategorie:Mohelno]] | [[Kategorie:Mohelno]] | ||
[[Kategorie:1975]] | [[Kategorie:1975]] | ||
[[Kategorie:Utrecht]] | [[Kategorie:Utrecht]] | ||
Aktuální verze z 9. 10. 2019, 13:54
| Vladimír BRŮŽA | |
 | |
| Narození | 21.8.1899 |
|---|---|
| Místo narození | Mohelno u Třebíče |
| Úmrtí | 10.6.1975 |
| Místo úmrtí | Utrecht (Nizozemsko) |
| Povolání | 28- Strojař nebo elektrotechnik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 236 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42975 |
BRŮŽA, Vladimír, * 21. 8. 1899 Mohelno u Třebíče, † 10. 6. 1975 Utrecht (Nizozemsko), elektrotechnik, národohospodář
Pocházel z učitelské rodiny. 1910–19 absolvoval třebíčské klasické gymnázium; 1917 musel narukovat do rakousko- -uherské armády a posléze byl poslán na italskou frontu, maturitu proto složil až po skončení války. 1920–25 vystudoval elektroinženýrství na české technice v Brně (žák profesorů Vladimíra Lista a Josefa Sumce). 1925–28 pracoval jako konstruktér u firem Křižík a Siemens v Praze, 1928–39 byl technickým ředitelem továrny Magneton v Kroměříži, vyrábějící elektrické vybavení pro automobily. Postupně získal řadu patentů v oboru automobilové a letecké elektrotechniky. 1939 založil spolu s pplk. Ludvíkem Svobodou vojenskou odbojovou organizaci Obrana národa na Kroměřížsku; 1939–43 byl vězněn v nacistických žalářích. 1945–48 působil ve funkci přednosty odboru pro zbrojní a kovodělný průmysl na ministerstvu průmyslu, kde čelil snahám o podřízení československého hospodářství sovětskému diktátu a usiloval o navázání technické spolupráce s USA; zároveň byl politicky činný v Československé sociální demokracii. V říjnu 1948 odešel se svou manželkou a synem do exilu a po kratším pobytu v Rakousku a Belgii se na jaře 1950 usadil v nizozemském Utrechtu, kde 1951–55 řídil výrobu vysokonapěťových aparátů. 1955 se osamostatnil jako poradní inženýr pro organizaci a racionalizaci podniků se sídlem v Maarssenu u Utrechtu. Na přelomu 50. a 60. let přednášel elektrotechniku na utrechtské námořní akademii. Aktivně spolupracoval s nizozemskou (sociálně demokratickou) Stranou práce a jejím studijním ústavem. Napsal řadu technických, národohospodářských i politologických studií, jež z větší části publikoval v českých, rakouských, nizozemských, anglických a exilových československých časopisech nebo je dal k dispozici vědeckým institucím.
L: Pejskar 1, s. 295n.; Tomeš 1, s. 147.
Josef Tomeš