CEHÁK Karel 31.10.1903-16.11.1957: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(CEHÁK_Karel_31.10.1903-16.11.1957)
 
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 31.10.1903
| datum narození = 31.10.1903
| místo narození =  
| místo narození = Dobrovice u Mladé Boleslavi
| datum úmrtí = 16.11.1957
| datum úmrtí = 16.11.1957
| místo úmrtí = Praha
| místo úmrtí = Praha
Řádek 9: Řádek 9:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Karel CEHÁK
| citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 397-398
}}
 
'''CEHÁK, Karel''', ''* 31. 10. 1903 Dobrovice u Mladé Boleslavi, † 16. 11. 1957 Praha, geolog''
 
Vystudoval 1922 na státní reálce v Mladé Boleslavi, poté navštěvoval
abiturientský kurs na tamní obchodní akademii.
Po krátkém zaměstnání studoval na přírodovědecké fakultě
české univerzity v Praze. 1931 získal doktorát (RNDr.)
a zůstal v univerzitním Geologickém ústavu jako pomocná
vědecká síla. 1936–39 byl asistentem na Vysoké škole báňské
v Příbrami. Po uzavření vysokých škol na počátku okupace
přešel do výzkumného ústavu firmy Baťa ve Zlíně, po osvobození
byl od 1945 vedoucím geologem Výzkumného ústavu
Československých stavebních závodů, 1951–53 vedoucím
oddělení v Ústavu stavebních hmot a konstrukcí, od 1953
vedoucím oddělení pro urbanistický výzkum v novém Ústavu
stavební geologie. V 30. letech prováděl geologické mapování
v české křídové pánvi mezi Mladou Boleslaví a Jičínem
(Chlomecký hřbet, okolí Dolního Bousova a Libáně),
budované nejmladšími souvrstvími svrchní křídy. Výsledky
tohoto výzkumu shrnul v geologické mapě měřítka 1:75 000
list Mladá Boleslav a ve vysvětlivkách k této mapě. Mnohem
rozsáhlejší byla jeho činnost v aplikované geologii. Zabýval
se ložisky stavebních surovin, zvláště štěrkopísků pro betonářské
práce. Podílel se na přípravě otvírky většiny těžebních
lokalit těchto surovin, mj. u Vraňan, Velkého Oseka,
Lovosic, Žernosek, Bakova, Chlumu u Třeboně, Hrušovan,
Tovačova. Souviselo to ve 40. a 50. letech s mimořádným
rozvojem výstavby nových průmyslových, dopravních, vodohospodářských,
vojenských a jiných objektů. 1951 vydal návod
pro vyhodnocování ložisek štěrků a písků. C. napsal velké
množství posudků s touto tematikou, zejména hodnocení
lomů a ložisek různých typů nerudních surovin. Za druhé
světové války se začal věnovat urbanistické (stavební) geologii
pro účely plánování bytové a průmyslové výstavby. Zpracoval
geologické podklady pro územní plány oblasti Tábora, Bechyně,
Soběslavi, po válce Zruče nad Sázavou, Jindřichova
Hradce, Mladé Boleslavi, Vrchlabí aj. Většina těchto studií
nebyla publikována, zůstala v rukopisech v podobě archivních zpráv. C. patřil k průkopníkům české a československé
stavební geologie.
 
'''D:''' Příspěvek ke geologii křídového útvaru v oblasti Chlomeckého hřbetu
na Mladoboleslavsku, in: Sborník Státního geologického ústavu Československé
republiky 11, 1936, s. 1n.; Geologická mapa Československé republiky
1:75 000, list Mladá Boleslav (3854), 1946; Geologicko-technická analysa
okolí Zruče nad Sázavou, se zvláštním zřetelem k účelům stavebním, in:
Geotechnica 4, 1948; Vysvětlivky ke Geologické mapě ČSR 1:75000, list
Mladá Boleslav (3854), 1950; Technicko-geologické zhodnocení ložisek štěrků,
písků a jejich směsí pro účely stavební (betonářské) metodou grafickou,
1951; Dosavadní výsledky chemicko-geologického a ložiskového výzkumu
některých hornin českého křídového útvaru jako surovin lehčených staviv,
in: Věstník Ústředního ústavu geologického 29, 1954, s. 49n.; Zpráva o některých
výskytech vermikulitu v Čechách a na Moravě, in: tamtéž 35, 1960,
s. 111n. (s M. Zemanem).
 
'''L:''' L. Urbánek, Zemřel RNDr. K. C., in: Věstník Ústředního ústavu geologického
33, 1958, s. 136n. (bibliografie); Q. Záruba, Vzpomínka na dr. K.
C., in: Čas. mineral. geol. 3, 1958, s. 385n.; NGS, s. 680n.
 
Pavel Vlašímský


== Literatura ==
Mladoboleslavsko, 160; NGS 680;
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:11- Geolog]]
[[Kategorie:11- Geolog]]


[[Kategorie:1903]]
[[Kategorie:1903]]
[[Kategorie:Dobrovice]]
[[Kategorie:1957]]
[[Kategorie:1957]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 11. 10. 2019, 12:54

Karel CEHÁK
Narození 31.10.1903
Místo narození Dobrovice u Mladé Boleslavi
Úmrtí 16.11.1957
Místo úmrtí Praha
Povolání 11- Geolog
Citace Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 397-398
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43811

CEHÁK, Karel, * 31. 10. 1903 Dobrovice u Mladé Boleslavi, † 16. 11. 1957 Praha, geolog

Vystudoval 1922 na státní reálce v Mladé Boleslavi, poté navštěvoval abiturientský kurs na tamní obchodní akademii. Po krátkém zaměstnání studoval na přírodovědecké fakultě české univerzity v Praze. 1931 získal doktorát (RNDr.) a zůstal v univerzitním Geologickém ústavu jako pomocná vědecká síla. 1936–39 byl asistentem na Vysoké škole báňské v Příbrami. Po uzavření vysokých škol na počátku okupace přešel do výzkumného ústavu firmy Baťa ve Zlíně, po osvobození byl od 1945 vedoucím geologem Výzkumného ústavu Československých stavebních závodů, 1951–53 vedoucím oddělení v Ústavu stavebních hmot a konstrukcí, od 1953 vedoucím oddělení pro urbanistický výzkum v novém Ústavu stavební geologie. V 30. letech prováděl geologické mapování v české křídové pánvi mezi Mladou Boleslaví a Jičínem (Chlomecký hřbet, okolí Dolního Bousova a Libáně), budované nejmladšími souvrstvími svrchní křídy. Výsledky tohoto výzkumu shrnul v geologické mapě měřítka 1:75 000 list Mladá Boleslav a ve vysvětlivkách k této mapě. Mnohem rozsáhlejší byla jeho činnost v aplikované geologii. Zabýval se ložisky stavebních surovin, zvláště štěrkopísků pro betonářské práce. Podílel se na přípravě otvírky většiny těžebních lokalit těchto surovin, mj. u Vraňan, Velkého Oseka, Lovosic, Žernosek, Bakova, Chlumu u Třeboně, Hrušovan, Tovačova. Souviselo to ve 40. a 50. letech s mimořádným rozvojem výstavby nových průmyslových, dopravních, vodohospodářských, vojenských a jiných objektů. 1951 vydal návod pro vyhodnocování ložisek štěrků a písků. C. napsal velké množství posudků s touto tematikou, zejména hodnocení lomů a ložisek různých typů nerudních surovin. Za druhé světové války se začal věnovat urbanistické (stavební) geologii pro účely plánování bytové a průmyslové výstavby. Zpracoval geologické podklady pro územní plány oblasti Tábora, Bechyně, Soběslavi, po válce Zruče nad Sázavou, Jindřichova Hradce, Mladé Boleslavi, Vrchlabí aj. Většina těchto studií nebyla publikována, zůstala v rukopisech v podobě archivních zpráv. C. patřil k průkopníkům české a československé stavební geologie.

D: Příspěvek ke geologii křídového útvaru v oblasti Chlomeckého hřbetu na Mladoboleslavsku, in: Sborník Státního geologického ústavu Československé republiky 11, 1936, s. 1n.; Geologická mapa Československé republiky 1:75 000, list Mladá Boleslav (3854), 1946; Geologicko-technická analysa okolí Zruče nad Sázavou, se zvláštním zřetelem k účelům stavebním, in: Geotechnica 4, 1948; Vysvětlivky ke Geologické mapě ČSR 1:75000, list Mladá Boleslav (3854), 1950; Technicko-geologické zhodnocení ložisek štěrků, písků a jejich směsí pro účely stavební (betonářské) metodou grafickou, 1951; Dosavadní výsledky chemicko-geologického a ložiskového výzkumu některých hornin českého křídového útvaru jako surovin lehčených staviv, in: Věstník Ústředního ústavu geologického 29, 1954, s. 49n.; Zpráva o některých výskytech vermikulitu v Čechách a na Moravě, in: tamtéž 35, 1960, s. 111n. (s M. Zemanem).

L: L. Urbánek, Zemřel RNDr. K. C., in: Věstník Ústředního ústavu geologického 33, 1958, s. 136n. (bibliografie); Q. Záruba, Vzpomínka na dr. K. C., in: Čas. mineral. geol. 3, 1958, s. 385n.; NGS, s. 680n.

Pavel Vlašímský