CMÍRAL Adolf 12.4.1882-17.9.1963: Porovnání verzí
(CMÍRAL_Adolf_12.4.1882-17.9.1963) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Adolf CMÍRAL | | jméno = Adolf CMÍRAL | ||
| obrázek = | | obrázek = Cmiral Adolf portret.jpg | ||
| datum narození = 12.4.1882 | | datum narození = 12.4.1882 | ||
| místo narození = | | místo narození = Roztoky u Křivoklátu | ||
| datum úmrtí = 17.9.1963 | | datum úmrtí = 17.9.1963 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 440 | ||
}} | |||
'''CMÍRAL, Adolf''', ''* 12. 4. 1882 Roztoky u Křivoklátu, † 17. 9. 1963 Praha, hudební pedagog, publicista, skladatel'' | |||
Během školní docházky v Křivoklátě ho vyučoval řídící učitel | |||
Jan Růžička hře na housle, klavír a varhany. Na jeho doporučení | |||
1897–1900 C. studoval na pražské konzervatoři hru | |||
na varhany u J. Kličky a skladbu u K. Steckera, 1901–05 | |||
pokračoval na Amerlingově učitelském ústavu, 1914–15 složil | |||
státní zkoušky ze zpěvu, hry na varhany a hry na klavír. | |||
Stal se varhaníkem v Praze; 1901–09 u sv. Tomáše, 1909–13 | |||
v Loretě a 1913–27 na Strahově. Současně učil na různých | |||
školách; 1908–25 na pěvecké škole Umělecké výchovy. Byl | |||
spoluzakladatelem a ředitelem Hudební Budče (1909–26), | |||
zakladatelem a vedoucím hudebně pedagogického oddělení | |||
pražské konzervatoře (1920–39), členem komise pro státní | |||
zkoušky z hudby (1922–55), inspektorem hudební výchovy | |||
na odborných školách pro ženská povolání (1937–48), | |||
přednášel na Pedagogické fakultě UK, kde pomáhal založit | |||
katedru hudební výchovy (1948–51), a na AMU (1949–52). | |||
Inspiroval se pedagogickým dílem J. A. Komenského, usiloval | |||
o zlepšení úrovně hudební výchovy školní mládeže | |||
a zdokonalení hudebně osvětové práce. Stal se hudebním patronem | |||
severních Čech v akci Svazu československých skladatelů, | |||
přednášel, organizoval četné hudební akce, pracoval | |||
ve školském vysílání Československého rozhlasu, psal referáty | |||
a články o osobnostech české hudby. Založil a řídil časopis | |||
''Hudba a škola'' (1928–33), vedl ''Hudební výchovu'' (1934–38) | |||
a ''Souzvuk'' (1939), redigoval hudebně pedagogické publikace. | |||
Jeho příručka ''Základní pojmy hudební'' a škola zpěvu ''Jaro'' | |||
vycházely opakovaně. Téměř veškerá C. vlastní tvorba byla | |||
zaměřena didakticky. Převažovaly jednoduché úpravy písní | |||
pro jeden až tři zpěvní hlasy s klavírním doprovodem, případně | |||
bez doprovodu. Sbíral a popularizoval české lidové | |||
písně, především ze středních Čech. | |||
'''D:''' literární: Podrobné osnovy vyučování zpěvu na školách všech kategorií… | |||
(se S. Jiránkem), 1917; Základní pojmy hudební, 1921; O hudebních formách | |||
a skladatelích, 1922; Knížka o B. Smetanovi, 1924; Hudební kalendář | |||
naší mládeže, 1924–26; Památce Jana Růžičky…(ed.), 1930; O správném | |||
zpěvu naší státní hymny, 1933; O novou praksi v hudební výchově, 1937; | |||
Hudební pedagogika… 1, 1937, 2, 1940; Hudba a škola (ed.), 1940; Repetitorium | |||
hudební pedagogiky, 1944; Hudební didaktika v duchu J. A. | |||
Komenského; hudební: Písničky pro mládež, 1910; 25 solfeggií…s průvodem | |||
klavíru, 1910; Písničky a říkadla pro školy…, 1913; Písně českobratrské | |||
z kancionálu J. A. Komenského, 1920; Jaro. Škola zpěvu pro mládež škol… | |||
1, 1920, 2, 1922, vydání pro učitele 1, 1921; Sborové písně, 1923; Kytička | |||
Kožíškových písniček, 1929; Lidové písničky z Rakovnicka a Křivoklátska, | |||
1935; Rumunské národní písně, 1936; Ze Sukova kraje, 1937; Vojenské | |||
pochodové písničky (též jako Pochodové písně pro školu), 1937; Jarní písničky, | |||
1938; Naše znárodnělé písně, 1941; Staročeské písně duchovní, 1945; | |||
Radost a láska, 1946. | |||
'''L:''' KSN 2, s. 330; Pazdírek, s. 144; HS 1, s. 169n.; B. Liebich, A. C., in: | |||
Tempo. Listy Hudební matice 11, 1931–32, s. 372n.; V. Kolář, A. C., in: | |||
Pedagogické rozhledy 42, 1932, s. 177n.; J. Jeřábek, A. C. a naše hudební | |||
výchova, in: Theorie i praxe 6, 1941–42, s. 193n.; R. Siebr, Hudební pedagogika | |||
od A. C. (kniha první), in: Sborník Pedagogické fakulty v Plzni, Umění | |||
6, 1968, s. 104n.; (kniha druhá), in: tamtéž, 7, 1970, s. 119n.; týž, A. C., in: | |||
tamtéž, 12, 1978, s. 5n.; O. Settari, A. C., 1992; Lidová kultura. Národopisná | |||
encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Biografická část, 2007, s. 36. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/135715 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Mojmír Sobotka | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
[[Kategorie:1882]] | [[Kategorie:1882]] | ||
[[Kategorie:Roztoky]] | |||
[[Kategorie:1963]] | [[Kategorie:1963]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 11. 10. 2019, 17:58
Adolf CMÍRAL | |
![]() | |
Narození | 12.4.1882 |
---|---|
Místo narození | Roztoky u Křivoklátu |
Úmrtí | 17.9.1963 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 78- Hudební interpret |
Citace | Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 440 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44053 |
CMÍRAL, Adolf, * 12. 4. 1882 Roztoky u Křivoklátu, † 17. 9. 1963 Praha, hudební pedagog, publicista, skladatel
Během školní docházky v Křivoklátě ho vyučoval řídící učitel Jan Růžička hře na housle, klavír a varhany. Na jeho doporučení 1897–1900 C. studoval na pražské konzervatoři hru na varhany u J. Kličky a skladbu u K. Steckera, 1901–05 pokračoval na Amerlingově učitelském ústavu, 1914–15 složil státní zkoušky ze zpěvu, hry na varhany a hry na klavír. Stal se varhaníkem v Praze; 1901–09 u sv. Tomáše, 1909–13 v Loretě a 1913–27 na Strahově. Současně učil na různých školách; 1908–25 na pěvecké škole Umělecké výchovy. Byl spoluzakladatelem a ředitelem Hudební Budče (1909–26), zakladatelem a vedoucím hudebně pedagogického oddělení pražské konzervatoře (1920–39), členem komise pro státní zkoušky z hudby (1922–55), inspektorem hudební výchovy na odborných školách pro ženská povolání (1937–48), přednášel na Pedagogické fakultě UK, kde pomáhal založit katedru hudební výchovy (1948–51), a na AMU (1949–52). Inspiroval se pedagogickým dílem J. A. Komenského, usiloval o zlepšení úrovně hudební výchovy školní mládeže a zdokonalení hudebně osvětové práce. Stal se hudebním patronem severních Čech v akci Svazu československých skladatelů, přednášel, organizoval četné hudební akce, pracoval ve školském vysílání Československého rozhlasu, psal referáty a články o osobnostech české hudby. Založil a řídil časopis Hudba a škola (1928–33), vedl Hudební výchovu (1934–38) a Souzvuk (1939), redigoval hudebně pedagogické publikace. Jeho příručka Základní pojmy hudební a škola zpěvu Jaro vycházely opakovaně. Téměř veškerá C. vlastní tvorba byla zaměřena didakticky. Převažovaly jednoduché úpravy písní pro jeden až tři zpěvní hlasy s klavírním doprovodem, případně bez doprovodu. Sbíral a popularizoval české lidové písně, především ze středních Čech.
D: literární: Podrobné osnovy vyučování zpěvu na školách všech kategorií… (se S. Jiránkem), 1917; Základní pojmy hudební, 1921; O hudebních formách a skladatelích, 1922; Knížka o B. Smetanovi, 1924; Hudební kalendář naší mládeže, 1924–26; Památce Jana Růžičky…(ed.), 1930; O správném zpěvu naší státní hymny, 1933; O novou praksi v hudební výchově, 1937; Hudební pedagogika… 1, 1937, 2, 1940; Hudba a škola (ed.), 1940; Repetitorium hudební pedagogiky, 1944; Hudební didaktika v duchu J. A. Komenského; hudební: Písničky pro mládež, 1910; 25 solfeggií…s průvodem klavíru, 1910; Písničky a říkadla pro školy…, 1913; Písně českobratrské z kancionálu J. A. Komenského, 1920; Jaro. Škola zpěvu pro mládež škol… 1, 1920, 2, 1922, vydání pro učitele 1, 1921; Sborové písně, 1923; Kytička Kožíškových písniček, 1929; Lidové písničky z Rakovnicka a Křivoklátska, 1935; Rumunské národní písně, 1936; Ze Sukova kraje, 1937; Vojenské pochodové písničky (též jako Pochodové písně pro školu), 1937; Jarní písničky, 1938; Naše znárodnělé písně, 1941; Staročeské písně duchovní, 1945; Radost a láska, 1946.
L: KSN 2, s. 330; Pazdírek, s. 144; HS 1, s. 169n.; B. Liebich, A. C., in: Tempo. Listy Hudební matice 11, 1931–32, s. 372n.; V. Kolář, A. C., in: Pedagogické rozhledy 42, 1932, s. 177n.; J. Jeřábek, A. C. a naše hudební výchova, in: Theorie i praxe 6, 1941–42, s. 193n.; R. Siebr, Hudební pedagogika od A. C. (kniha první), in: Sborník Pedagogické fakulty v Plzni, Umění 6, 1968, s. 104n.; (kniha druhá), in: tamtéž, 7, 1970, s. 119n.; týž, A. C., in: tamtéž, 12, 1978, s. 5n.; O. Settari, A. C., 1992; Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Biografická část, 2007, s. 36.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Mojmír Sobotka