CRIGINGER Johann C. 1521-27.12.1571: Porovnání verzí
(CRIGINGER_Johannes_1521-27.12.1571) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = | | jméno = Johann C. CRIGINGER | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1521 | | datum narození = srpen/září 1521 | ||
| místo narození = | | místo narození = Jáchymov | ||
| datum úmrtí = 27.12.1571 | | datum úmrtí = 27.12.1571 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Marienberg (Německo) | ||
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel<br />13- Geodet nebo kartograf<br />49- Náboženský nebo církevní činitel<br /> | ||
13- Geodet nebo kartograf | | jiná jména = | ||
49- Náboženský nebo církevní činitel | | citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 467-468 | ||
}} | |||
'''CRIGINGER, Johann C.''' ''(též KRÜGINGER), * srpen/září 1521 Jáchymov, † 27. 12. 1571 Marienberg (Německo), luteránský kněz, kartograf'' | |||
Studoval na latinské škole v Jáchymově (u Johanna Mathesia) | |||
a na univerzitách ve Wittenbergu, Lipsku a Tübingen | |||
(1538–41), titul magistra získal ve Wittenbergu 1544. Poté | |||
učil na luteránských školách v Crimmitschau, Marienbergu | |||
a 1546–48 v Horním Slavkově, krátce také působil jako | |||
dvorní kazatel hrabat Šliků ve Žluticích. V saském Marienbergu, | |||
kde žil od 1548 (jáhen, od 1551 arcijáhen, od 1559 | |||
farář), se oženil s Ursulou Meynerovou, pocházející z Nebanic | |||
u Chebu. Věnoval se literatuře i teologii, ale nejvíce | |||
se proslavil jako kartograf. | |||
Jeho mapa Čech, po Klaudyánově (1518) druhá, pochází | |||
z 2. poloviny 60. let 16. století (tradičně 1568); nazývá | |||
se ''Bohemiae regni nova chorographica descriptio'' a má rozměry | |||
53 × 41 cm. Oproti mapě Klaudyánově byla orientována | |||
k severu a zpracována jako mědirytina, jako první též uváděla | |||
zeměpisnou šířku a délku. Vlastní mapový obraz v přibližném | |||
měřítku asi 1:683 000 byl zakreslen do oválu a asi jedna | |||
třetina zabírala krajinu mimo Čechy. V Čechách uváděla | |||
292 sídel s českým i německým popisem a dosti podrobnou | |||
síť řek (chyběla mezi nimi Otava), naopak horopis byl dosti | |||
nerovnoměrný – naznačil Plzeňskou pahorkatinu, ale chyběly | |||
Brdy, a dokonce i Ještěd. Již krátce po svém vzniku byla | |||
kopírována pro řadu atlasů zpracovaných v tehdejším Nizozemí | |||
(Ortelius, de Jode, Mercator); do dnešních dob se dochovaly | |||
i dva exempláře původní C. mapy, jeden ve Strahovské | |||
knihovně, druhý v Salcburku. Zřejmě ani jeden z nich | |||
nepatřil do prvního vydání (ale byly ze stejných tiskových | |||
desek), přičemž jeden je poněkud oříznut nahoře, druhý | |||
dole – mapu do té podoby, jak je dnes reprodukována, rekonstruoval | |||
ve 30. letech 20. století kartograf Karel Kuchař. | |||
Kromě mapy Čech vytvořil C. mapu Saska a Durynska (kolem | |||
1567; dostal na ni od saského kurfiřta dotaci 50 zlatých) | |||
a chystal se vytvořit mapové obrazy dalších zemí, ale náhle – | |||
těsně po svém druhém sňatku – zemřel. | |||
'''D:''' Comoedia vom Reichen Mann und vom Armen Lazarus, 1543; Tragoedia | |||
von Herode und Johanne der Tauffer, 1545; mapy: Saxoniae, Misniae, Thuringiae | |||
nova exactissimaque descriptio, Leipzig 1567; Bohemiae regni nova | |||
chorographica descriptio, kolem 1568. | |||
'''L:''' ADB 17, s. 236 n. (jako Krüginger), 47, s. 556n. (Criginger); NDB 3, | |||
s. 415 (kde další literatura); BL 1, s. 213 (s datem úmrtí 1572); K. Kuchař, | |||
Mapa Čech z 2. poloviny 16. století typu Crigingerova (s faksimilí), 1932; | |||
týž, Naše mapy odedávna do dneška, 1958, s. 31n.; týž, Vývoj mapového | |||
zobrazení území Československé republiky 1 – Mapy českých zemí do poloviny | |||
18. století, 1959, s. 13n.; Toman 1, s. 566; S. Sieber, Geistige Beziehungen | |||
zwischen Böhmen und Sachsen zur Zeit der Reformation 1. Pfarrer und | |||
Lehrer im 16. Jahrhundert, in: Bohemia, Jahrbuch des Collegium Carolinum | |||
6, 1965, s. 154n.; V. Sladký, C. a Salzburská mapa Čech, in: Z dějin geodézie | |||
a kartografie 2, 1982, s. 21n.; J. Martínek – M. Martínek, Kdo byl kdo – naši | |||
cestovatelé a geografové, 1998, s. 81; E. Semotanová, Mapy Čech, Moravy | |||
a Slezska v zrcadle staletí, 2001, s. 63; Ottova encyklopedie ČR 5, 2006, | |||
s. 63; Voit, s. 171n. (kde další literatura). | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/140083 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Jiří Martínek | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
Řádek 18: | Řádek 77: | ||
[[Kategorie:1521]] | [[Kategorie:1521]] | ||
[[Kategorie:Jáchymov]] | |||
[[Kategorie:1571]] | [[Kategorie:1571]] | ||
[[Kategorie:Marienberg]] |
Aktuální verze z 12. 10. 2019, 10:11
Johann C. CRIGINGER | |
Narození | srpen/září 1521 |
---|---|
Místo narození | Jáchymov |
Úmrtí | 27.12.1571 |
Místo úmrtí | Marienberg (Německo) |
Povolání |
63- Spisovatel 13- Geodet nebo kartograf 49- Náboženský nebo církevní činitel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 467-468 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44175 |
CRIGINGER, Johann C. (též KRÜGINGER), * srpen/září 1521 Jáchymov, † 27. 12. 1571 Marienberg (Německo), luteránský kněz, kartograf
Studoval na latinské škole v Jáchymově (u Johanna Mathesia) a na univerzitách ve Wittenbergu, Lipsku a Tübingen (1538–41), titul magistra získal ve Wittenbergu 1544. Poté učil na luteránských školách v Crimmitschau, Marienbergu a 1546–48 v Horním Slavkově, krátce také působil jako dvorní kazatel hrabat Šliků ve Žluticích. V saském Marienbergu, kde žil od 1548 (jáhen, od 1551 arcijáhen, od 1559 farář), se oženil s Ursulou Meynerovou, pocházející z Nebanic u Chebu. Věnoval se literatuře i teologii, ale nejvíce se proslavil jako kartograf.
Jeho mapa Čech, po Klaudyánově (1518) druhá, pochází z 2. poloviny 60. let 16. století (tradičně 1568); nazývá se Bohemiae regni nova chorographica descriptio a má rozměry 53 × 41 cm. Oproti mapě Klaudyánově byla orientována k severu a zpracována jako mědirytina, jako první též uváděla zeměpisnou šířku a délku. Vlastní mapový obraz v přibližném měřítku asi 1:683 000 byl zakreslen do oválu a asi jedna třetina zabírala krajinu mimo Čechy. V Čechách uváděla 292 sídel s českým i německým popisem a dosti podrobnou síť řek (chyběla mezi nimi Otava), naopak horopis byl dosti nerovnoměrný – naznačil Plzeňskou pahorkatinu, ale chyběly Brdy, a dokonce i Ještěd. Již krátce po svém vzniku byla kopírována pro řadu atlasů zpracovaných v tehdejším Nizozemí (Ortelius, de Jode, Mercator); do dnešních dob se dochovaly i dva exempláře původní C. mapy, jeden ve Strahovské knihovně, druhý v Salcburku. Zřejmě ani jeden z nich nepatřil do prvního vydání (ale byly ze stejných tiskových desek), přičemž jeden je poněkud oříznut nahoře, druhý dole – mapu do té podoby, jak je dnes reprodukována, rekonstruoval ve 30. letech 20. století kartograf Karel Kuchař. Kromě mapy Čech vytvořil C. mapu Saska a Durynska (kolem 1567; dostal na ni od saského kurfiřta dotaci 50 zlatých) a chystal se vytvořit mapové obrazy dalších zemí, ale náhle – těsně po svém druhém sňatku – zemřel.
D: Comoedia vom Reichen Mann und vom Armen Lazarus, 1543; Tragoedia von Herode und Johanne der Tauffer, 1545; mapy: Saxoniae, Misniae, Thuringiae nova exactissimaque descriptio, Leipzig 1567; Bohemiae regni nova chorographica descriptio, kolem 1568.
L: ADB 17, s. 236 n. (jako Krüginger), 47, s. 556n. (Criginger); NDB 3, s. 415 (kde další literatura); BL 1, s. 213 (s datem úmrtí 1572); K. Kuchař, Mapa Čech z 2. poloviny 16. století typu Crigingerova (s faksimilí), 1932; týž, Naše mapy odedávna do dneška, 1958, s. 31n.; týž, Vývoj mapového zobrazení území Československé republiky 1 – Mapy českých zemí do poloviny 18. století, 1959, s. 13n.; Toman 1, s. 566; S. Sieber, Geistige Beziehungen zwischen Böhmen und Sachsen zur Zeit der Reformation 1. Pfarrer und Lehrer im 16. Jahrhundert, in: Bohemia, Jahrbuch des Collegium Carolinum 6, 1965, s. 154n.; V. Sladký, C. a Salzburská mapa Čech, in: Z dějin geodézie a kartografie 2, 1982, s. 21n.; J. Martínek – M. Martínek, Kdo byl kdo – naši cestovatelé a geografové, 1998, s. 81; E. Semotanová, Mapy Čech, Moravy a Slezska v zrcadle staletí, 2001, s. 63; Ottova encyklopedie ČR 5, 2006, s. 63; Voit, s. 171n. (kde další literatura).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jiří Martínek