CVEKL Jiří 14.9.1919-11.5.1996: Porovnání verzí
(CVEKL_Jiří_14.9.1919-1996) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
| datum narození = 14.9.1919 | | datum narození = 14.9.1919 | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 1996 | | datum úmrtí = 11.5.1996 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 56- Filozof | | povolání = 56- Filozof | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 480-481 | ||
}} | |||
'''CVEKL, Jiří''', ''* 14. 9. 1919 Praha, † 11. 5. 1996 Praha, filozof, psycholog, publicista, lexikograf'' | |||
Pocházel z měšťansko-intelektuálské rodiny ze Smíchova; | |||
jeho otec ing. Vilém C. byl profesorem na průmyslové škole, | |||
bratr ing. Zdeněk C. (1926–1988) se stal profesorem ČVUT. | |||
1938 maturoval na smíchovském Vančurově státním reálném | |||
gymnáziu, 1938–39 a 1945–48 studoval filozofii, psychologii | |||
a sociologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy | |||
v Praze. Po uzavření českých vysokých škol na počátku druhé | |||
světové války pracoval nejprve v Komisi pro reformu učebnic | |||
při protektorátním ministerstvu školství a národní osvěty, | |||
1942–45 byl nasazen u protiletecké obrany v Praze-Libni; | |||
v okupačních letech patřil k účastníkům filozofických diskusí | |||
u profesorky Jiřiny Popelové-Otáhalové. 1949 byl promován | |||
doktorem filozofie. 1949–50 působil jako redaktor Pragopressu | |||
(ČTK), 1950–53 odborný asistent, posléze docent | |||
Vysoké školy politických a hospodářských věd, 1953–56 | |||
docent na katedře filozofie Filozofické fakulty Univerzity | |||
Karlovy, 1953–70 vedoucí vědecký pracovník Filozofického | |||
ústavu ČSAV. Ve druhé polovině 60. let patřil k čelným | |||
exponentům reformního politického kursu. Organizován | |||
byl v KSČ, ze které byl 1970 vyloučen. 1971–90 pracoval | |||
v Encyklopedickém institutu ČSAV formálně jako pracovník | |||
technické redakce, fakticky jako autor a redaktor encyklopedických | |||
textů. Zabýval se řadou filozofických témat a problémů, | |||
s nimiž se vyrovnával z pozic neortodoxního marxismu, | |||
se smyslem pro interdisciplinární přístup a širší společenský | |||
a kulturní kontext. Zvláštní pozornost věnoval otázkám filozofie dějin (''O zákonech dějin'', 1957; | |||
''Lid a osobnost v dějinách'', 1961), osobnosti Sigmunda Freuda a problematice psychoanalýzy | |||
(''Sigmund Freud'', 1965; ''Člověk v psychoanalytickém'' | |||
''poli'', 1967) i obnově filozofické antropologie. V 60. letech | |||
se podstatně podílel na mezioborových výzkumech problematiky | |||
vědecko-technické revoluce a moderní civilizace, | |||
1968–69 vedl vědecký tým pro studium české otázky. Vedle | |||
akademické práce vyvíjel zvláště v 60. letech rozsáhlou popularizační | |||
a publicistickou aktivitu v tisku, rozhlasu a televizi. | |||
V 70. a 80. letech mu byla prakticky znemožněna vědecká | |||
a publikační činnost; na tomto stavu se příliš nezměnilo ani | |||
po jeho televizním vystoupení proti Chartě 77 a Janu Patočkovi na počátku roku 1977. V té době se věnoval především encyklopedické práci: byl autorem několika set hesel z oboru | |||
filozofie v ''Malé československé encyklopedii'' (1984–87). V první | |||
polovině 90. let se zabýval kritickou reflexí marxismu z pohledu | |||
konce 20. století a dějinami české filozofie (v rukopise | |||
zanechal několik obsáhlejších textů). | |||
'''D:''' O protikladu vědeckého a náboženského světového názoru, 1956; O zákonech | |||
dějin, 1957; O materialistické dialektice, 1958; Lid a osobnost v dějinách, | |||
1961; O předmětu a metodě historického materialismu, 1962; Sigmund | |||
Freud, 1965; Filosofie a současnost, 1966; Čas lidského života, 1967; | |||
Člověk v psychoanalytickém poli, 1967; Úvod do dialektiky, 1968. | |||
'''L:''' Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 121; Tomeš 1, s. 177; SČF, s. 72n. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/201433 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Josef Tomeš | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] |
Aktuální verze z 12. 10. 2019, 10:29
Jiří CVEKL | |
![]() | |
Narození | 14.9.1919 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 11.5.1996 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 56- Filozof |
Citace | Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 480-481 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44450 |
CVEKL, Jiří, * 14. 9. 1919 Praha, † 11. 5. 1996 Praha, filozof, psycholog, publicista, lexikograf
Pocházel z měšťansko-intelektuálské rodiny ze Smíchova; jeho otec ing. Vilém C. byl profesorem na průmyslové škole, bratr ing. Zdeněk C. (1926–1988) se stal profesorem ČVUT. 1938 maturoval na smíchovském Vančurově státním reálném gymnáziu, 1938–39 a 1945–48 studoval filozofii, psychologii a sociologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po uzavření českých vysokých škol na počátku druhé světové války pracoval nejprve v Komisi pro reformu učebnic při protektorátním ministerstvu školství a národní osvěty, 1942–45 byl nasazen u protiletecké obrany v Praze-Libni; v okupačních letech patřil k účastníkům filozofických diskusí u profesorky Jiřiny Popelové-Otáhalové. 1949 byl promován doktorem filozofie. 1949–50 působil jako redaktor Pragopressu (ČTK), 1950–53 odborný asistent, posléze docent Vysoké školy politických a hospodářských věd, 1953–56 docent na katedře filozofie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, 1953–70 vedoucí vědecký pracovník Filozofického ústavu ČSAV. Ve druhé polovině 60. let patřil k čelným exponentům reformního politického kursu. Organizován byl v KSČ, ze které byl 1970 vyloučen. 1971–90 pracoval v Encyklopedickém institutu ČSAV formálně jako pracovník technické redakce, fakticky jako autor a redaktor encyklopedických textů. Zabýval se řadou filozofických témat a problémů, s nimiž se vyrovnával z pozic neortodoxního marxismu, se smyslem pro interdisciplinární přístup a širší společenský a kulturní kontext. Zvláštní pozornost věnoval otázkám filozofie dějin (O zákonech dějin, 1957; Lid a osobnost v dějinách, 1961), osobnosti Sigmunda Freuda a problematice psychoanalýzy (Sigmund Freud, 1965; Člověk v psychoanalytickém poli, 1967) i obnově filozofické antropologie. V 60. letech se podstatně podílel na mezioborových výzkumech problematiky vědecko-technické revoluce a moderní civilizace, 1968–69 vedl vědecký tým pro studium české otázky. Vedle akademické práce vyvíjel zvláště v 60. letech rozsáhlou popularizační a publicistickou aktivitu v tisku, rozhlasu a televizi. V 70. a 80. letech mu byla prakticky znemožněna vědecká a publikační činnost; na tomto stavu se příliš nezměnilo ani po jeho televizním vystoupení proti Chartě 77 a Janu Patočkovi na počátku roku 1977. V té době se věnoval především encyklopedické práci: byl autorem několika set hesel z oboru filozofie v Malé československé encyklopedii (1984–87). V první polovině 90. let se zabýval kritickou reflexí marxismu z pohledu konce 20. století a dějinami české filozofie (v rukopise zanechal několik obsáhlejších textů).
D: O protikladu vědeckého a náboženského světového názoru, 1956; O zákonech dějin, 1957; O materialistické dialektice, 1958; Lid a osobnost v dějinách, 1961; O předmětu a metodě historického materialismu, 1962; Sigmund Freud, 1965; Filosofie a současnost, 1966; Čas lidského života, 1967; Člověk v psychoanalytickém poli, 1967; Úvod do dialektiky, 1968.
L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 121; Tomeš 1, s. 177; SČF, s. 72n.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Josef Tomeš