ČÁSLAVSKÝ Jiří ?-?1680: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(ČÁSLAVSKÝ_Jiří_1630)
 
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 2: Řádek 2:
| jméno = Jiří ČÁSLAVSKÝ
| jméno = Jiří ČÁSLAVSKÝ
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1630
| datum narození =  
| místo narození =  
| místo narození =  
| datum úmrtí =  
| datum úmrtí = před 1680
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Kutná Hora
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jiří ČÁSLAVSKÝ
| citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 543
}}
'''ČÁSLAVSKÝ, Jiří''', ''* ?, † před 1680 Kutná Hora, kreslíř, malíř, rytec''
 
V Kutné Hoře byl činný od 1663. Z jeho ilustrační tvorby,
signované též jako G. Czasl., GC, se dochoval pravděpodobně
jen zlomek. Méně známým mědirytem, který byl zařazen
do knihy ''Předrahý poklad pokladnice Českého království, to jest''
''… s. Barbora'' (1670), je veduta Kutné Hory s dekorativně pojatým
městským znakem, signovaná M. Georgii Czaslauski
sculpsit Kuttenbergae. K rozvoji české barokní topograficky
a naukově zaměřené ilustrace přispěl v díle Jana Kořínka ''Staré''
''paměti kutnohorské'' (1675), v němž uveřejnil alegorii hornického
znaku (G. Czasl. fecit), vedutu Kutné Hory (1674),
hornický mlýn dle předlohy kutnohorského umělce Petra
Timmera, pohled do dolu (G. C: Kuttenberg) a plán chrámu
sv. Barbory (G. Czaslausky fec.). Poslední mědiryt s pohledem
na svatobarborský chrám signoval pouze Timmer jako
kreslíř. Alegorie hornického znaku a plán chrámu, včetně
Timmerova pohledu, byly otištěny později i v Beckovského
kronice ''Poselkyně starých příběhův českých'' (1700).
 
'''L:''' Dlabač 1, s. 304; E. Leminger, Umělecké řemeslo v Kutné Hoře, 1926,
s. 243; Thieme – Becker 8, s. 238; Toman 1, s. 138; Voit, s. 177.
 
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/38620 Bibliografie dějin Českých zemí]
 
Petr Voit
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]


[[Kategorie:1630]]
[[Kategorie:1680]]
[[Kategorie:Kutná Hora]]

Aktuální verze z 13. 10. 2019, 07:51

Jiří ČÁSLAVSKÝ
Úmrtí před 1680
Místo úmrtí Kutná Hora
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 543
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44523

ČÁSLAVSKÝ, Jiří, * ?, † před 1680 Kutná Hora, kreslíř, malíř, rytec

V Kutné Hoře byl činný od 1663. Z jeho ilustrační tvorby, signované též jako G. Czasl., GC, se dochoval pravděpodobně jen zlomek. Méně známým mědirytem, který byl zařazen do knihy Předrahý poklad pokladnice Českého království, to jest … s. Barbora (1670), je veduta Kutné Hory s dekorativně pojatým městským znakem, signovaná M. Georgii Czaslauski sculpsit Kuttenbergae. K rozvoji české barokní topograficky a naukově zaměřené ilustrace přispěl v díle Jana Kořínka Staré paměti kutnohorské (1675), v němž uveřejnil alegorii hornického znaku (G. Czasl. fecit), vedutu Kutné Hory (1674), hornický mlýn dle předlohy kutnohorského umělce Petra Timmera, pohled do dolu (G. C: Kuttenberg) a plán chrámu sv. Barbory (G. Czaslausky fec.). Poslední mědiryt s pohledem na svatobarborský chrám signoval pouze Timmer jako kreslíř. Alegorie hornického znaku a plán chrámu, včetně Timmerova pohledu, byly otištěny později i v Beckovského kronice Poselkyně starých příběhův českých (1700).

L: Dlabač 1, s. 304; E. Leminger, Umělecké řemeslo v Kutné Hoře, 1926, s. 243; Thieme – Becker 8, s. 238; Toman 1, s. 138; Voit, s. 177.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Petr Voit