ČERMÁK Bohumír František 8.11.1882-23.9.1961: Porovnání verzí
(ČERMÁK_Bohumír,_František_8.11.1882-23.9.1961) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Bohumír | | jméno = Bohumír František ČERMÁK | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 8.11.1882 | | datum narození = 8.11.1882 | ||
| místo narození = Moravský Krumlov | | místo narození = Moravský Krumlov | ||
| datum úmrtí = 23.9.1961 | | datum úmrtí = 23.9.1961 | ||
| místo úmrtí = Bílovice | | místo úmrtí = Bílovice nad Svitavou u Brna | ||
| povolání = 74- Architekt | | povolání = 74- Architekt | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 591-592 | ||
}} | |||
'''ČERMÁK, Bohumír František''', ''* 8. 11. 1882 Moravský Krumlov, † 23. 9. 1961 Bílovice nad Svitavou u Brna, architekt, stavitel, designér, scénograf'' | |||
Pocházel z rodiny krejčovského mistra. Studoval 1899–1903 | |||
na Vysoké škole technické a na Akademii výtvarných umění | |||
ve Vídni. Tam ho ovlivnil hlavně jeho učitel Otto Wagner. | |||
Praktikoval v ateliéru Adalberta W. Pasdirecka-Coreno ve | |||
Vídni a u Josefa Nebehostenyho v Brně. 1908 otevřel vlastní | |||
projekční kancelář. 1909 se oženil s Markétou Turnerovou, | |||
1910 složil stavitelskou zkoušku, získal stavitelskou koncesi | |||
a podle vzoru Wiener Werkstätte založil a vedl vlastní Uměleckořemeslné | |||
dílny, jejichž činnost byla ukončena 1933. | |||
Nejvýznamnější Č. prací raného období, ovlivněnou pozdním | |||
monumentalismem O. Wagnera, byla Dělnická úrazová | |||
pojišťovna pro Moravu a Slezsko v ulici Koliště v Brně | |||
(1910–12, s Robertem Farským). Snaha o spojení monumentality | |||
s moderním pojetím prostupovala jeho tvorbou | |||
i v dalším desetiletí, o čemž svědčí např. přestavba správní | |||
budovy brněnské Zbrojovky s exkluzivně zařízenými interiéry | |||
vestibulu, čekáren, přijímacích pokojů, pracovny generálního | |||
ředitele a jeho soukromého bytu v Lazaretní ulici | |||
(1927–28). Zařízení zhotovily Č. Uměleckořemeslné dílny. | |||
Ve stejné době ho ovlivnily částečně funkcionalismus a konstruktivismus, což dokládá mj. Obchodně živnostenský pavilon Brněnských výstavních trhů s prosklenou vyhlídkovou | |||
věží (dnes pavilon G) na tehdejším Zemském výstavišti | |||
v Brně-Pisárkách. V tomto díle spojil klasické kompoziční | |||
zásady a smysl pro ušlechtilé materiály s technicistními prvky | |||
z betonu, kovu a skla (1927–28). Pak navrhl novostavby | |||
a adaptace přibližně třiceti obchodních domů ASO, např. | |||
v Ostravě (1929, 1935–38), Brně (1930–31), Praze (1931) | |||
a v Olomouci (1937–38). Vypracoval se ve výjimečného znalce | |||
staveb obchodních domů a jejich řešení studoval i v USA | |||
(o této cestě však chybějí informace). Kromě nich se zaměřil | |||
na projekty rodinných domů a vil, včetně návrhů interiérů | |||
a zahrad (např. vila Josefa Andera na Svatém Kopečku u Olomouce, | |||
1933–34, rodinné domy v Lutíně, 1935, v Prostějově, | |||
1935–38). Dále projektoval a postavil 1939–40 vlastní | |||
činžovní vilu s ateliérem v Bílovicích nad Svitavou, kam přenesl | |||
svou projekční kancelář i stavitelskou živnost. Po skončení | |||
druhé světové války pracoval mj. v Moravském Krumlově, | |||
kde navrhl: spořitelnu (1946), Ústav národního zdraví | |||
a kulturní a společenské středisko (1948) a adaptaci pošty | |||
na nájemní dům (1949–59). Po 1945 spolupracoval většinou | |||
s mladší dcerou ing. arch. Liselotte Lamačovou-Č. (* 1911). | |||
Neméně významné a typologicky pestré byly i Č. neprovedené | |||
soutěžní návrhy, např. na Všeobecnou úrazovou pojišťovnu | |||
ve Vídni (1914), městské lázně v Brně-Zábrdovicích | |||
(1929), policejní ředitelství (1939) a na Zemskou výstavu | |||
v Olomouci (1940). Vliv vídeňského školení se prolínal | |||
Č. architektonickou tvorbou a byl též určujícím zdrojem | |||
podnětů pro produkci jeho Uměleckořemeslných dílen, kde | |||
dal vyrábět podle svých návrhů především nábytek, různé dekorativní | |||
předměty a dřevěné hračky. | |||
'''D:''' L. Kudělková – Z. Kudělka – J. Chatrný, O nové Brno. Brněnská architektura | |||
1919–1939, 2000, s. 75n. (kde úplný soupis díla a literatury), výběr: | |||
realizované stavby – Dělnická úrazová pojišťovna pro Moravu a Slezsko, | |||
Brno (1910–12, s R. Farským); kino Universum, Brno, Lidická ulice (1915); | |||
interiéry Báňské a hutní společnosti, Praha (asi 1922); adaptace obchodního | |||
domu ASO, Olomouc (1924); adaptace, interiéry a zahrada rodinného | |||
domu, Brno, ulice Hlinky (1925); Obchodně živnostenský pavilon Brněnských | |||
výstavních trhů s vyhlídkovou věží na Výstavě soudobé kultury na | |||
Zemském výstavišti, Brno-Pisárky; přestavba správní budovy a interiéry Československé | |||
zbrojovky, a. s., Brno-Zábrdovice (vše 1927–28); interiéry Živnostenské | |||
banky, Brno, nám. Svobody (1929?); adaptace obchodních domů | |||
ASO, Ostrava (1929, 1935–38), Brno, Česká ulice (1930–31); rodinný | |||
dům, interiéry a zahrada J. Andera, Svatý Kopeček u Olomouce (1933–34); | |||
rodinný dům, interiéry a zahrada, Lutín (1935); rodinný dům, interiéry | |||
a zahrada, Prostějov (1935–38); obchodní dům ASO, Olomouc (1937–38); | |||
vlastní rodinný dům, Bílovice nad Svitavou (1939–40); rekonstrukce kostela | |||
sv. Cyrila a Metoděje, Bílovice nad Svitavou (1946); soutěžní a jiné návrhy | |||
– Všeobecná úrazová pojišťovna a částečná realizace interiérů, Vídeň, 1914; | |||
obchodní dům, Brno, Jezuitská ulice (1927); městské lázně, Brno-Zábrdovice | |||
(1929); nadstavba a adaptace knihkupectví Barvič a Novotný, Brno, Česká | |||
ulice (1933); Zemská výstava v Olomouci (1940); Ústav národního zdraví, | |||
Moravský Krumlov (1948, s L. Lamačovou-Č.); park a úprava zámeckého | |||
náměstí, Klobouky u Brna (1955); koupaliště, Klobouky u Brna (1960). | |||
'''L:''' výběr: Neue Arbeiten vom Architekten Gottfried F. A. Czermak in Brünn, | |||
in: Österreichische Wochenschrift für den öffentlichen Baudienst, 1917, č. 1 | |||
(zvl. otisk); M. Eisler, Die Ausstellung in Brünn, in: Moderne Bauformen | |||
27, 1928, s. 480n.; E. Dostál, Dílo architekta B. Č., in: Horizont 1928–29, | |||
č. 11–22, s. 154n.; Uměleckořemeslné dílny arch. ing. B. Č., in: tamtéž, | |||
č. 11–22 (Zprávy revue Horizont), s. 77n.; Ein Familiensitz bei Olmütz, in: | |||
Moderne Bauformen 34, 1935, s. 83n.; ČsB 1, nestr.; Z. Kudělka, Brněnská | |||
architektura 1919–1928, 1970, s. 59, 64n., 82; T. Černoušek – V. Šlapeta – | |||
P. Zatloukal, Olomoucká architektura 1900–1950, 1981, s. 13n., 27, 59n., | |||
64; V. Šlapeta, Die Brünner Funktionalisten (katalog výstavy), Innsbruck | |||
– Wien 1985, s. 9 a 26; L. Krčálová, Brněnská architektura 1919–1939, | |||
in: Bulletin Moravské galerie v Brně 49, 1993, s. 79; NEČVU 1, s. 116; | |||
M. Straková, Uměleckořemeslné dílny architekta B. Č. v Brně, in: Brno | |||
v minulosti a dnes 17, 2003, s. 217n.; M. Ambroz (ed.), Vídeňská secese | |||
a moderna 1900–1925. Užité umění a fotografie v českých zemích (katalog | |||
výstavy), 2005, s. 20, 172, 324, 352. | |||
'''P:''' Muzeum města Brna, sbírky pracoviště architektury fond B. F. Č. (plánová | |||
dokumentace, návrhy scénografické, divadelních kostýmů, dřevěných hraček, | |||
soubory korespondence, rodinných a osobních listin, výstřižků z novin | |||
a z odborných časopisů, negativů a diapozitivů z cest, fotografií realizací). | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/184838 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Lenka Kudělková | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Řádek 19: | Řádek 120: | ||
[[Kategorie:Moravský_Krumlov]] | [[Kategorie:Moravský_Krumlov]] | ||
[[Kategorie:1961]] | [[Kategorie:1961]] | ||
[[Kategorie:Bílovice]] | [[Kategorie:Bílovice nad Svitavou]] |
Aktuální verze z 13. 10. 2019, 09:57
Bohumír František ČERMÁK | |
Narození | 8.11.1882 |
---|---|
Místo narození | Moravský Krumlov |
Úmrtí | 23.9.1961 |
Místo úmrtí | Bílovice nad Svitavou u Brna |
Povolání | 74- Architekt |
Citace | Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 591-592 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44696 |
ČERMÁK, Bohumír František, * 8. 11. 1882 Moravský Krumlov, † 23. 9. 1961 Bílovice nad Svitavou u Brna, architekt, stavitel, designér, scénograf
Pocházel z rodiny krejčovského mistra. Studoval 1899–1903 na Vysoké škole technické a na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Tam ho ovlivnil hlavně jeho učitel Otto Wagner. Praktikoval v ateliéru Adalberta W. Pasdirecka-Coreno ve Vídni a u Josefa Nebehostenyho v Brně. 1908 otevřel vlastní projekční kancelář. 1909 se oženil s Markétou Turnerovou, 1910 složil stavitelskou zkoušku, získal stavitelskou koncesi a podle vzoru Wiener Werkstätte založil a vedl vlastní Uměleckořemeslné dílny, jejichž činnost byla ukončena 1933.
Nejvýznamnější Č. prací raného období, ovlivněnou pozdním monumentalismem O. Wagnera, byla Dělnická úrazová pojišťovna pro Moravu a Slezsko v ulici Koliště v Brně (1910–12, s Robertem Farským). Snaha o spojení monumentality s moderním pojetím prostupovala jeho tvorbou i v dalším desetiletí, o čemž svědčí např. přestavba správní budovy brněnské Zbrojovky s exkluzivně zařízenými interiéry vestibulu, čekáren, přijímacích pokojů, pracovny generálního ředitele a jeho soukromého bytu v Lazaretní ulici (1927–28). Zařízení zhotovily Č. Uměleckořemeslné dílny. Ve stejné době ho ovlivnily částečně funkcionalismus a konstruktivismus, což dokládá mj. Obchodně živnostenský pavilon Brněnských výstavních trhů s prosklenou vyhlídkovou věží (dnes pavilon G) na tehdejším Zemském výstavišti v Brně-Pisárkách. V tomto díle spojil klasické kompoziční zásady a smysl pro ušlechtilé materiály s technicistními prvky z betonu, kovu a skla (1927–28). Pak navrhl novostavby a adaptace přibližně třiceti obchodních domů ASO, např. v Ostravě (1929, 1935–38), Brně (1930–31), Praze (1931) a v Olomouci (1937–38). Vypracoval se ve výjimečného znalce staveb obchodních domů a jejich řešení studoval i v USA (o této cestě však chybějí informace). Kromě nich se zaměřil na projekty rodinných domů a vil, včetně návrhů interiérů a zahrad (např. vila Josefa Andera na Svatém Kopečku u Olomouce, 1933–34, rodinné domy v Lutíně, 1935, v Prostějově, 1935–38). Dále projektoval a postavil 1939–40 vlastní činžovní vilu s ateliérem v Bílovicích nad Svitavou, kam přenesl svou projekční kancelář i stavitelskou živnost. Po skončení druhé světové války pracoval mj. v Moravském Krumlově, kde navrhl: spořitelnu (1946), Ústav národního zdraví a kulturní a společenské středisko (1948) a adaptaci pošty na nájemní dům (1949–59). Po 1945 spolupracoval většinou s mladší dcerou ing. arch. Liselotte Lamačovou-Č. (* 1911). Neméně významné a typologicky pestré byly i Č. neprovedené soutěžní návrhy, např. na Všeobecnou úrazovou pojišťovnu ve Vídni (1914), městské lázně v Brně-Zábrdovicích (1929), policejní ředitelství (1939) a na Zemskou výstavu v Olomouci (1940). Vliv vídeňského školení se prolínal Č. architektonickou tvorbou a byl též určujícím zdrojem podnětů pro produkci jeho Uměleckořemeslných dílen, kde dal vyrábět podle svých návrhů především nábytek, různé dekorativní předměty a dřevěné hračky.
D: L. Kudělková – Z. Kudělka – J. Chatrný, O nové Brno. Brněnská architektura 1919–1939, 2000, s. 75n. (kde úplný soupis díla a literatury), výběr: realizované stavby – Dělnická úrazová pojišťovna pro Moravu a Slezsko, Brno (1910–12, s R. Farským); kino Universum, Brno, Lidická ulice (1915); interiéry Báňské a hutní společnosti, Praha (asi 1922); adaptace obchodního domu ASO, Olomouc (1924); adaptace, interiéry a zahrada rodinného domu, Brno, ulice Hlinky (1925); Obchodně živnostenský pavilon Brněnských výstavních trhů s vyhlídkovou věží na Výstavě soudobé kultury na Zemském výstavišti, Brno-Pisárky; přestavba správní budovy a interiéry Československé zbrojovky, a. s., Brno-Zábrdovice (vše 1927–28); interiéry Živnostenské banky, Brno, nám. Svobody (1929?); adaptace obchodních domů ASO, Ostrava (1929, 1935–38), Brno, Česká ulice (1930–31); rodinný dům, interiéry a zahrada J. Andera, Svatý Kopeček u Olomouce (1933–34); rodinný dům, interiéry a zahrada, Lutín (1935); rodinný dům, interiéry a zahrada, Prostějov (1935–38); obchodní dům ASO, Olomouc (1937–38); vlastní rodinný dům, Bílovice nad Svitavou (1939–40); rekonstrukce kostela sv. Cyrila a Metoděje, Bílovice nad Svitavou (1946); soutěžní a jiné návrhy – Všeobecná úrazová pojišťovna a částečná realizace interiérů, Vídeň, 1914; obchodní dům, Brno, Jezuitská ulice (1927); městské lázně, Brno-Zábrdovice (1929); nadstavba a adaptace knihkupectví Barvič a Novotný, Brno, Česká ulice (1933); Zemská výstava v Olomouci (1940); Ústav národního zdraví, Moravský Krumlov (1948, s L. Lamačovou-Č.); park a úprava zámeckého náměstí, Klobouky u Brna (1955); koupaliště, Klobouky u Brna (1960).
L: výběr: Neue Arbeiten vom Architekten Gottfried F. A. Czermak in Brünn, in: Österreichische Wochenschrift für den öffentlichen Baudienst, 1917, č. 1 (zvl. otisk); M. Eisler, Die Ausstellung in Brünn, in: Moderne Bauformen 27, 1928, s. 480n.; E. Dostál, Dílo architekta B. Č., in: Horizont 1928–29, č. 11–22, s. 154n.; Uměleckořemeslné dílny arch. ing. B. Č., in: tamtéž, č. 11–22 (Zprávy revue Horizont), s. 77n.; Ein Familiensitz bei Olmütz, in: Moderne Bauformen 34, 1935, s. 83n.; ČsB 1, nestr.; Z. Kudělka, Brněnská architektura 1919–1928, 1970, s. 59, 64n., 82; T. Černoušek – V. Šlapeta – P. Zatloukal, Olomoucká architektura 1900–1950, 1981, s. 13n., 27, 59n., 64; V. Šlapeta, Die Brünner Funktionalisten (katalog výstavy), Innsbruck – Wien 1985, s. 9 a 26; L. Krčálová, Brněnská architektura 1919–1939, in: Bulletin Moravské galerie v Brně 49, 1993, s. 79; NEČVU 1, s. 116; M. Straková, Uměleckořemeslné dílny architekta B. Č. v Brně, in: Brno v minulosti a dnes 17, 2003, s. 217n.; M. Ambroz (ed.), Vídeňská secese a moderna 1900–1925. Užité umění a fotografie v českých zemích (katalog výstavy), 2005, s. 20, 172, 324, 352.
P: Muzeum města Brna, sbírky pracoviště architektury fond B. F. Č. (plánová dokumentace, návrhy scénografické, divadelních kostýmů, dřevěných hraček, soubory korespondence, rodinných a osobních listin, výstřižků z novin a z odborných časopisů, negativů a diapozitivů z cest, fotografií realizací).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Lenka Kudělková