ČERNÝ Jan 17.8.1928-16.9.1980: Porovnání verzí
(ČERNÝ_Jan_17.8.1928-16.9.1980) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 34-35 | ||
}} | |||
'''ČERNÝ, Jan''', ''* 17. 8. 1928 Jaroměř, † 16. 9. 1980 Jaroměř, zahradník, šlechtitel květin, odborný publicista'' | |||
Mladší syn Františka (1896–1968) a Marie (1903–1987) Č. | |||
z významného zahradnického rodu; bratr divadelního vědce | |||
Františka Č. (* 1926). Vyučil se zahradníkem v květinářském | |||
závodě otce, od rodičů získal lásku ke květinám. 1945–48 absolvoval | |||
tříletou střední zahradnickou školu v Lednici na Moravě, | |||
během studia se stýkal s vynikajícím šlechtitelem prof. | |||
Františkem Frimmlem, který ho – kromě rodičů – inspiroval | |||
k šlechtění petúnií a begonií. 1948–52 studoval na Zahradnické | |||
fakultě Vysoké školy zemědělské v Brně a stal se zemědělským | |||
inženýrem. Po základní vojenské službě (1952–54) | |||
nastoupil jako šlechtitel květin ve Šlechtitelské stanici květin | |||
v Jaroměři. 1950 tam byly položeny základy moderního, | |||
kvalitativně vyššího způsobu šlechtitelství. Č. zkoumal | |||
dosažitelné odrůdy, získával velké množství samoopylených | |||
linií petúnií a drobnokvětých begonií a prováděl jejich kombinační | |||
křížení. Byl si vědom, že jen náročná a dlouhodobá | |||
práce přinese nové, kvalitativně lepší odrůdy, schopné soutěže | |||
se zahraniční konkurencí. Specializoval se na záhonové | |||
begonie, petúnie a bramboříky. Se spolupracovníky od 1960 | |||
vytvořil 22 nových odrůd Begonia semperflores, první trojice | |||
odrůd nesla jména Turov, Skalka, Padolí. První hybridní petúnie | |||
byla vyšlechtěna 1961 a další nové odrůdy se objevily | |||
1964, jednalo se o trojici vynikajících velkokvětých odrůd | |||
Mládí, Radost, Přátelství, k nimž 1965 přibyla Láska. Celkem | |||
vzniklo dvacet nových odrůd. Č. se spolupracovníky získal | |||
ocenění od Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví | |||
v Průhonicích a na celostátních i mezinárodních zahradnických | |||
výstavách. (Od 1961 to bylo 5 zvláštních cen, 66 zlatých, | |||
41 stříbrných a 45 bronzových medailí.) Č. zasáhl také | |||
do šlechtění begonií hlíznatých a jeho výpěstky převislých | |||
begonií se setkaly s velkým zájmem v zahraničí. Rovněž vynikajícím | |||
způsobem zvládl šlechtění bramboříků, u kterých připravoval | |||
sérii nových odrůd. Stal se nositelem několika státních | |||
vyznamenání. Č. publikoval výsledky šlechtitelské práce | |||
v odborném zahradnickém tisku. O památkách a přírodních | |||
zajímavostech jaroměřského regionu uveřejňoval příspěvky | |||
v ''Jaroměřském kulturním zpravodaji''. Byl předsedou (resp. | |||
místopředsedou) šlechtitelské rady okrasných rostlin a Svazu | |||
zahradníků-květinářů. | |||
Vedle zaměstnání pracoval také jako zpravodaj a později konzervátor | |||
Státní památkové péče a ochrany přírody. Pořídil přehlednou | |||
evidenci místní veřejné zeleně a soupis chráněných | |||
stromů v katastrálním území Jaroměře a Josefova. Působil | |||
ve funkci člena komise pro životní prostředí Městského NV | |||
v Jaroměři a jako člen komise pro památkovou péči přispěl | |||
ke zpřesnění evidence regionálních sakrálních památek. Stal | |||
se členem tamní muzejní rady a 1978 pomáhal řešit novou | |||
moderní koncepci muzejního rozvoje. Byl zasloužilým občanem | |||
města Jaroměře. | |||
'''D:''' Třicet let Šlechtitelské stanice v Jaroměři, in: Záhradnictvo 5, 1980, | |||
s. 461n.; Využití mezidruhového křížení (Heterosis) v květinářství, in: Sborník | |||
VŠZ v Brně, řada A, 1958, s. 39n. | |||
'''L:''' Minulostí Jaroměře. Muzeum Podkrkonoší Trutnov, suppl. 4, 1968, s. 203; | |||
Zpravodaj MV-KSČ a MNV v Jaroměři, 1980, č. 11, s. 9n.; Záhradnictvo | |||
5, 1980, s. 461n., 6, 1981, s. 45n.; Zahradnické listy 61, 1968, s. 307n.; | |||
L. Skala, Naši předchůdci 1, 1993, s. 67; Tomeš 1, s. 203; ČBS, s. 96. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/293651 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Zdeněk Koleška | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:6- Botanik]] | [[Kategorie:6- Botanik]] |
Aktuální verze z 14. 10. 2019, 13:20
Jan ČERNÝ | |
Narození | 17.8.1928 |
---|---|
Místo narození | Jaroměř |
Úmrtí | 16.9.1980 |
Místo úmrtí | Jaroměř |
Povolání | 6- Botanik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 34-35 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44921 |
ČERNÝ, Jan, * 17. 8. 1928 Jaroměř, † 16. 9. 1980 Jaroměř, zahradník, šlechtitel květin, odborný publicista
Mladší syn Františka (1896–1968) a Marie (1903–1987) Č. z významného zahradnického rodu; bratr divadelního vědce Františka Č. (* 1926). Vyučil se zahradníkem v květinářském závodě otce, od rodičů získal lásku ke květinám. 1945–48 absolvoval tříletou střední zahradnickou školu v Lednici na Moravě, během studia se stýkal s vynikajícím šlechtitelem prof. Františkem Frimmlem, který ho – kromě rodičů – inspiroval k šlechtění petúnií a begonií. 1948–52 studoval na Zahradnické fakultě Vysoké školy zemědělské v Brně a stal se zemědělským inženýrem. Po základní vojenské službě (1952–54) nastoupil jako šlechtitel květin ve Šlechtitelské stanici květin v Jaroměři. 1950 tam byly položeny základy moderního, kvalitativně vyššího způsobu šlechtitelství. Č. zkoumal dosažitelné odrůdy, získával velké množství samoopylených linií petúnií a drobnokvětých begonií a prováděl jejich kombinační křížení. Byl si vědom, že jen náročná a dlouhodobá práce přinese nové, kvalitativně lepší odrůdy, schopné soutěže se zahraniční konkurencí. Specializoval se na záhonové begonie, petúnie a bramboříky. Se spolupracovníky od 1960 vytvořil 22 nových odrůd Begonia semperflores, první trojice odrůd nesla jména Turov, Skalka, Padolí. První hybridní petúnie byla vyšlechtěna 1961 a další nové odrůdy se objevily 1964, jednalo se o trojici vynikajících velkokvětých odrůd Mládí, Radost, Přátelství, k nimž 1965 přibyla Láska. Celkem vzniklo dvacet nových odrůd. Č. se spolupracovníky získal ocenění od Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích a na celostátních i mezinárodních zahradnických výstavách. (Od 1961 to bylo 5 zvláštních cen, 66 zlatých, 41 stříbrných a 45 bronzových medailí.) Č. zasáhl také do šlechtění begonií hlíznatých a jeho výpěstky převislých begonií se setkaly s velkým zájmem v zahraničí. Rovněž vynikajícím způsobem zvládl šlechtění bramboříků, u kterých připravoval sérii nových odrůd. Stal se nositelem několika státních vyznamenání. Č. publikoval výsledky šlechtitelské práce v odborném zahradnickém tisku. O památkách a přírodních zajímavostech jaroměřského regionu uveřejňoval příspěvky v Jaroměřském kulturním zpravodaji. Byl předsedou (resp. místopředsedou) šlechtitelské rady okrasných rostlin a Svazu zahradníků-květinářů.
Vedle zaměstnání pracoval také jako zpravodaj a později konzervátor Státní památkové péče a ochrany přírody. Pořídil přehlednou evidenci místní veřejné zeleně a soupis chráněných stromů v katastrálním území Jaroměře a Josefova. Působil ve funkci člena komise pro životní prostředí Městského NV v Jaroměři a jako člen komise pro památkovou péči přispěl ke zpřesnění evidence regionálních sakrálních památek. Stal se členem tamní muzejní rady a 1978 pomáhal řešit novou moderní koncepci muzejního rozvoje. Byl zasloužilým občanem města Jaroměře.
D: Třicet let Šlechtitelské stanice v Jaroměři, in: Záhradnictvo 5, 1980, s. 461n.; Využití mezidruhového křížení (Heterosis) v květinářství, in: Sborník VŠZ v Brně, řada A, 1958, s. 39n.
L: Minulostí Jaroměře. Muzeum Podkrkonoší Trutnov, suppl. 4, 1968, s. 203; Zpravodaj MV-KSČ a MNV v Jaroměři, 1980, č. 11, s. 9n.; Záhradnictvo 5, 1980, s. 461n., 6, 1981, s. 45n.; Zahradnické listy 61, 1968, s. 307n.; L. Skala, Naši předchůdci 1, 1993, s. 67; Tomeš 1, s. 203; ČBS, s. 96.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Zdeněk Koleška