ČERVINKA Miloš 30.10.1852-28.4.1891: Porovnání verzí
(ČERVINKA_Miloš_30.10.1852-28.4.1891) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 30.10.1852 | | datum narození = 30.10.1852 | ||
| místo narození = | | místo narození = Ostředek u Benešova | ||
| datum úmrtí = 28.4.1891 | | datum úmrtí = 28.4.1891 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Mariensee (Aspang u Wiener Neustadtu, Rakousko) | ||
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 66 | ||
}} | |||
'''ČERVINKA, Miloš''', ''* 30. 10. 1852 Ostředek u Benešova, † 28. 4. 1891 Mariensee (Aspang u Wiener Neustadtu, Rakousko), lesník, básník'' | |||
Kmotry u jeho křtu 1. 11. 1852 byli baron Drahotín Marie | |||
(sic) de Villani de Pillanico, po němž byl Č. pokřtěn jako Miloš | |||
Drahotín Marie Č., a jeho žena Mathilda. Č. byl synem | |||
známého vlastence JUDr. Václava Č. (1807–1870), držitele | |||
statku Ostředek. Jeho matkou byla Alžběta, roz. Vojáčková | |||
(1819–1901), dcera Jana Vojáčka z Tetína u Berouna. Měl | |||
dalších pět sourozenců, kteří se všichni uplatnili ve veřejném | |||
životě: velkostatkář Vladimír Č., prozaik, hudebník a myslitel, | |||
manžel Marie Č.-Riegrové Václav Č. (1844–1929), prozaik | |||
a básník Otakar Č. (1846–1915), ruský generál Jaroslav | |||
Jan Č. (1848–1913) a Marie Č. (1855–1895), žena právního | |||
historika Bohuše Riegra a matka filozofa Ladislava Riegra. | |||
Studoval na reálce v Praze. Během studia vstoupil do tajného | |||
spolku Blaník a byl 1870 pro podezření z politických intrik | |||
zatčen a vězněn. Po propuštění z vězení absolvoval Skřivanovu | |||
soukromou obchodní školu, ale již 1872 byl ze stejného | |||
důvodu zatčen podruhé a vězněn do 1877. Krátce pracoval | |||
v Praze jako bankovní úředník, pak absolvoval lesnickou praxi | |||
a 1879–81 navštěvoval lesnickou akademii v německém Eisenachu. | |||
Poté se stal praktikantem na tachovském velkostatku. | |||
1882 působil jako lesník v Čisté u Rakovníka, 1883–84 jako | |||
lesní inženýr v Rusku u knížete Sanguszky v Slavutě na Volyni | |||
(nyní Ukrajina), nakrátko se vrátil do Čech a získal zaměstnání | |||
na statku vyšehradské kapituly, opět odešel do Slavuty, | |||
ale již 1887 přijal místo u hraběnky Wodzické ze Sparu | |||
v Haliči, poté v Uhrách, nakonec ještě téhož roku odešel jako | |||
lesní správce na velkostatek hraběnky Haberové do Mariensee. | |||
Tam po krátké nemoci zemřel a byl v Aspangu pohřben. | |||
Největší část svých básní napsal ve vězení, z nichž epickou | |||
skladbu z doby temna ''Bouři'' otiskl 1877 v 7. ročníku J. M. | |||
Hurbanova a R. Pokorného almanachu ''Nitra''. 1882 vydal | |||
samostatně vlastním nákladem jedinou sbírku intimní a přírodní | |||
lyriky ''Básně'', na níž pracoval v Eisenachu a Tachově. | |||
Veršovanou povídku ''Hynek'' sepsal za pobytu v Rusku. Nesla | |||
zjevné vlivy ruské literatury, zejména Puškinova ''Oněgina'', | |||
svým zasazením do Čech roku 1848 a vlasteneckou postavou | |||
hlavního hrdiny nezapřela však řadu autobiografických | |||
rysů. Otištěna byla časopisecky 1890 v ''Literárních listech''. Č. | |||
přispíval do Vajanského ''Hronky'', beletristickými i odbornými | |||
články do lesnického časopisu ''Háj'', vycházejícího ve Žďáru | |||
nad Sázavou aj. Rukopisně zanechal v pozůstalosti povídku | |||
''V zátiší''. Posmrtně vydal jeho bratr Otakar Č. v ''Květech'' 1892 | |||
ukázky neotištěných básní, které doplnil literárně-politickou | |||
studií ''Upomínka na bratra''. | |||
'''L:''' nekrology in: Literární listy 12, č. 12, 1. 6. 1891; Světozor 25, 1891, | |||
s. 312; J. Vrba, Nové rovy, in: Osvěta 22, 1892, s. 65; F. Bačkovský, Přehled | |||
písemnictví českého doby nejnovější, 1898, s. 52; F. D. Zenkl, Spisovatelé | |||
kraje Táborského 1, 1902, s. 58–59; Literární rozhledy 10, 1926, s. 289; | |||
MSN 1, s. 1007; OSN 6, s. 657; R. Bílek, Blanické literární zajímavosti | |||
(Blaník v umění 1), 2002, s. 86; LČL 1, s. 464–465 (kde chybné datum | |||
narození). | |||
'''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha; SOA Praha, matrika narozených ř. k. f. ú. | |||
Kozmice, inv. č. pro léta 1845–1854, stará signatura sv. V., folio 219; NA | |||
Praha. | |||
Marcella Husová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:1852]] | [[Kategorie:1852]] | ||
[[Kategorie:Ostředek]] | |||
[[Kategorie:1891]] | [[Kategorie:1891]] | ||
[[Kategorie:Mariensee]] |
Aktuální verze z 15. 10. 2019, 08:08
Miloš ČERVINKA | |
![]() | |
Narození | 30.10.1852 |
---|---|
Místo narození | Ostředek u Benešova |
Úmrtí | 28.4.1891 |
Místo úmrtí | Mariensee (Aspang u Wiener Neustadtu, Rakousko) |
Povolání | 63- Spisovatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 66 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45068 |
ČERVINKA, Miloš, * 30. 10. 1852 Ostředek u Benešova, † 28. 4. 1891 Mariensee (Aspang u Wiener Neustadtu, Rakousko), lesník, básník
Kmotry u jeho křtu 1. 11. 1852 byli baron Drahotín Marie (sic) de Villani de Pillanico, po němž byl Č. pokřtěn jako Miloš Drahotín Marie Č., a jeho žena Mathilda. Č. byl synem známého vlastence JUDr. Václava Č. (1807–1870), držitele statku Ostředek. Jeho matkou byla Alžběta, roz. Vojáčková (1819–1901), dcera Jana Vojáčka z Tetína u Berouna. Měl dalších pět sourozenců, kteří se všichni uplatnili ve veřejném životě: velkostatkář Vladimír Č., prozaik, hudebník a myslitel, manžel Marie Č.-Riegrové Václav Č. (1844–1929), prozaik a básník Otakar Č. (1846–1915), ruský generál Jaroslav Jan Č. (1848–1913) a Marie Č. (1855–1895), žena právního historika Bohuše Riegra a matka filozofa Ladislava Riegra.
Studoval na reálce v Praze. Během studia vstoupil do tajného spolku Blaník a byl 1870 pro podezření z politických intrik zatčen a vězněn. Po propuštění z vězení absolvoval Skřivanovu soukromou obchodní školu, ale již 1872 byl ze stejného důvodu zatčen podruhé a vězněn do 1877. Krátce pracoval v Praze jako bankovní úředník, pak absolvoval lesnickou praxi a 1879–81 navštěvoval lesnickou akademii v německém Eisenachu. Poté se stal praktikantem na tachovském velkostatku. 1882 působil jako lesník v Čisté u Rakovníka, 1883–84 jako lesní inženýr v Rusku u knížete Sanguszky v Slavutě na Volyni (nyní Ukrajina), nakrátko se vrátil do Čech a získal zaměstnání na statku vyšehradské kapituly, opět odešel do Slavuty, ale již 1887 přijal místo u hraběnky Wodzické ze Sparu v Haliči, poté v Uhrách, nakonec ještě téhož roku odešel jako lesní správce na velkostatek hraběnky Haberové do Mariensee. Tam po krátké nemoci zemřel a byl v Aspangu pohřben. Největší část svých básní napsal ve vězení, z nichž epickou skladbu z doby temna Bouři otiskl 1877 v 7. ročníku J. M. Hurbanova a R. Pokorného almanachu Nitra. 1882 vydal samostatně vlastním nákladem jedinou sbírku intimní a přírodní lyriky Básně, na níž pracoval v Eisenachu a Tachově. Veršovanou povídku Hynek sepsal za pobytu v Rusku. Nesla zjevné vlivy ruské literatury, zejména Puškinova Oněgina, svým zasazením do Čech roku 1848 a vlasteneckou postavou hlavního hrdiny nezapřela však řadu autobiografických rysů. Otištěna byla časopisecky 1890 v Literárních listech. Č. přispíval do Vajanského Hronky, beletristickými i odbornými články do lesnického časopisu Háj, vycházejícího ve Žďáru nad Sázavou aj. Rukopisně zanechal v pozůstalosti povídku V zátiší. Posmrtně vydal jeho bratr Otakar Č. v Květech 1892 ukázky neotištěných básní, které doplnil literárně-politickou studií Upomínka na bratra.
L: nekrology in: Literární listy 12, č. 12, 1. 6. 1891; Světozor 25, 1891, s. 312; J. Vrba, Nové rovy, in: Osvěta 22, 1892, s. 65; F. Bačkovský, Přehled písemnictví českého doby nejnovější, 1898, s. 52; F. D. Zenkl, Spisovatelé kraje Táborského 1, 1902, s. 58–59; Literární rozhledy 10, 1926, s. 289; MSN 1, s. 1007; OSN 6, s. 657; R. Bílek, Blanické literární zajímavosti (Blaník v umění 1), 2002, s. 86; LČL 1, s. 464–465 (kde chybné datum narození).
P: Biografický archiv ÚČL Praha; SOA Praha, matrika narozených ř. k. f. ú. Kozmice, inv. č. pro léta 1845–1854, stará signatura sv. V., folio 219; NA Praha.
Marcella Husová