ČERVÍČEK Jan 1.6.1864-7.4.1924: Porovnání verzí
(ČERVÍČEK_Jan_1.6.1864-7.4.1924) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Jan ČERVÍČEK | | jméno = Jan ČERVÍČEK | ||
| obrázek = | | obrázek = Cervicek Jan portret.jpg | ||
| datum narození = 1.6.1864 | | datum narození = 1.6.1864 | ||
| místo narození = | | místo narození = Hronov | ||
| datum úmrtí = 7.4.1924 | | datum úmrtí = 7.4.1924 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Bratislava (Slovensko) | ||
| povolání = 45- Voják nebo partyzán | | povolání = 45- Voják nebo partyzán<br />15- Lékaři<br />23- Lesník nebo myslivec<br /> | ||
15- Lékaři | |||
23- Lesník nebo myslivec | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 59-60 | ||
}} | |||
'''ČERVÍČEK, Jan''', ''* 1. 6. 1864 Hronov, † 7. 4. 1924 Bratislava (Slovensko), vojenský lékař, organizátor myslivosti'' | |||
Pocházel z rodiny pekaře. 1874–82 studoval na německém | |||
klasickém gymnáziu v Broumově, kde maturoval, a 1882–87 | |||
na Lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, | |||
kde byl 1888 promován doktorem všeobecného lékařství | |||
(MUDr.). Po studiích krátce praktikoval v Praze. | |||
Již při studiích byl Č. odveden jako jednoroční dobrovolník | |||
a přidělen k posádkové nemocnici v Praze (1885–86). Zvolil | |||
si vojenskou dráhu. V dubnu 1888 byl aktivován, povýšen | |||
do hodnosti nadporučíka lékaře a pracoval jako sekundář | |||
v posádkové nemocnici v Sarajevu. V červnu 1889 byl | |||
jmenován mladším lékařem praporu polních myslivců č. 32, | |||
od srpna 1890 zastával obdobnou funkci u bosensko-hercegovského | |||
pěchotního praporu č. 7 a od října 1890 se stal | |||
šéflékařem pěchotního pluku č. 53. Na vlastní žádost se vrátil | |||
do Prahy. V říjnu 1895 byl přidělen k posádkové nemocnici | |||
v Praze a zároveň studoval oční specializaci na Karlo-Ferdinandově | |||
univerzitě především u prof. Jana Deyla na očním | |||
oddělení univerzitní polikliniky. Ve stejné době vykonával patrně | |||
funkci šéflékaře dělostřeleckého pluku č. 13. V listopadu | |||
1902 byl jmenován přednostou očního oddělení posádkové | |||
nemocnice ve Vídni, později se stal zástupcem velitele nemocnice | |||
a řádným členem Militär-Arzt-Kollegium pro oční | |||
choroby. Tam 1902–15 učil hlavně oční lékařství na vojenské | |||
aplikační škole. Po vypuknutí první světové války se stal velitelem | |||
vídeňské posádkové nemocnice, v červenci 1915 přednostou | |||
zdravotní služby VI. sboru na ruské frontě, v listopadu | |||
1916 mu byla udělena generálská hodnost (generál lékař) | |||
a v lednu 1918 se stal inspektorem zdravotnické služby při | |||
Vyšším velitelství v Badenu u Vídně. Jeho inspekci podléhaly | |||
vojenské zdravotní ústavy na celé rakousko-uherské frontě | |||
a svými opatřeními zachránil tisíce lidských životů. | |||
Po vyhlášení samostatné republiky se 30. 10. 1918 přihlásil | |||
do činné služby v československé armádě. Stal se přednostou | |||
zdravotního odboru Československé likvidační komise ve Vídni | |||
a zdravotní služby Velitelství vojska na Slovensku. V lednu | |||
1919 byl jmenován náčelníkem zdravotní služby Zemského | |||
vojenského velitelství na Slovensku a od října 1919 zastával | |||
funkci přednosty zdravotní služby Zemského vojenského velitelství | |||
pro Slovensko, a to v hodnosti generála zdravotnictva | |||
s působištěm v Bratislavě. Přidělenou službu zorganizoval | |||
na úroveň srovnatelnou s českými zeměmi. | |||
Během působení v Bosně a Hercegovině se Č. stal zaníceným | |||
obdivovatelem přírody a myslivcem. Na Slovensku se seznámil | |||
s neutěšenými podmínkami myslivosti, s nebývalým | |||
nárůstem pytláctví a s klesajícími stavy zvěře. Na jaře 1920 | |||
svolal do Bratislavy respektované myslivce, aby se dohodli | |||
na uspořádání a ozdravění mysliveckých poměrů v zemi | |||
a na založení první jednotné organizace bez rozdílu stavu | |||
a národnosti jejích členů. Na konci srpna byla zvolena přípravná | |||
sedmičlenná komise, jež pod Č. vedením vypracovala | |||
návrh stanov, a 1920 se ustavil Lovecký ochranný spolok | |||
pre Slovensko, jehož prvním předsedou byl zvolen Č. Proto | |||
je považován za organizátora myslivosti a ochrany přírody | |||
na Slovensku. Vypracoval návrh opatření na pětiletou ochranu | |||
kamzičí zvěře na slovenské i polské straně Vysokých Tater | |||
(1923). Za vzorové byly považovány i tehdejší spolkové stanovy. | |||
Č. zemřel předčasně na zhoubnou ušní nemoc a byl | |||
pohřben s vojenskými poctami. Na jeho památku vznikl při | |||
Spolku fond pro poskytování podpor vdovám a sirotkům | |||
po lesnících a myslivcích, kteří položili život při výkonu povolání. | |||
Slovenský poľovnícky zväz v Bratislavě odhalil 1995 | |||
na Č. počest pamětní desku. | |||
'''L:''' BLS 2, s. 156–157; SBS 1, s. 425 (kde neúplný soupis literatury); Dr. Koláčný, | |||
Za generálem Dr. J. Č., in: Stráž myslivosti. Myslivecký věstník spolků | |||
sdružených v Československé myslivecké jednotě 2, 1924, s. 110; Úmrtí, in: | |||
ČLČ 63, 1924, č. 15, s. 614; Š. Teren, Nedožité 120. narodeniny gen. zdravotníctva | |||
MUDr. J. Č., in: Folia venatoria 15, 1985, s. 286n. | |||
'''P:''' SOA Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, římskokatolický farní | |||
úřad Hronov, sign. 53-4150, matrika narozených 1859–1874 pro Hronov, | |||
fol. 108; VÚA v Praze, fond Kvalifikační listiny vojenských osob, J. Č. | |||
Gustav Novotný | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | [[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | ||
Řádek 18: | Řádek 97: | ||
[[Kategorie:1864]] | [[Kategorie:1864]] | ||
[[Kategorie:Hronov]] | |||
[[Kategorie:1924]] | [[Kategorie:1924]] | ||
[[Kategorie:Bratislava]] |
Aktuální verze z 28. 10. 2019, 13:27
Jan ČERVÍČEK | |
![]() | |
Narození | 1.6.1864 |
---|---|
Místo narození | Hronov |
Úmrtí | 7.4.1924 |
Místo úmrtí | Bratislava (Slovensko) |
Povolání |
45- Voják nebo partyzán 15- Lékaři 23- Lesník nebo myslivec |
Citace | Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 59-60 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45076 |
ČERVÍČEK, Jan, * 1. 6. 1864 Hronov, † 7. 4. 1924 Bratislava (Slovensko), vojenský lékař, organizátor myslivosti
Pocházel z rodiny pekaře. 1874–82 studoval na německém klasickém gymnáziu v Broumově, kde maturoval, a 1882–87 na Lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde byl 1888 promován doktorem všeobecného lékařství (MUDr.). Po studiích krátce praktikoval v Praze.
Již při studiích byl Č. odveden jako jednoroční dobrovolník a přidělen k posádkové nemocnici v Praze (1885–86). Zvolil si vojenskou dráhu. V dubnu 1888 byl aktivován, povýšen do hodnosti nadporučíka lékaře a pracoval jako sekundář v posádkové nemocnici v Sarajevu. V červnu 1889 byl jmenován mladším lékařem praporu polních myslivců č. 32, od srpna 1890 zastával obdobnou funkci u bosensko-hercegovského pěchotního praporu č. 7 a od října 1890 se stal šéflékařem pěchotního pluku č. 53. Na vlastní žádost se vrátil do Prahy. V říjnu 1895 byl přidělen k posádkové nemocnici v Praze a zároveň studoval oční specializaci na Karlo-Ferdinandově univerzitě především u prof. Jana Deyla na očním oddělení univerzitní polikliniky. Ve stejné době vykonával patrně funkci šéflékaře dělostřeleckého pluku č. 13. V listopadu 1902 byl jmenován přednostou očního oddělení posádkové nemocnice ve Vídni, později se stal zástupcem velitele nemocnice a řádným členem Militär-Arzt-Kollegium pro oční choroby. Tam 1902–15 učil hlavně oční lékařství na vojenské aplikační škole. Po vypuknutí první světové války se stal velitelem vídeňské posádkové nemocnice, v červenci 1915 přednostou zdravotní služby VI. sboru na ruské frontě, v listopadu 1916 mu byla udělena generálská hodnost (generál lékař) a v lednu 1918 se stal inspektorem zdravotnické služby při Vyšším velitelství v Badenu u Vídně. Jeho inspekci podléhaly vojenské zdravotní ústavy na celé rakousko-uherské frontě a svými opatřeními zachránil tisíce lidských životů.
Po vyhlášení samostatné republiky se 30. 10. 1918 přihlásil do činné služby v československé armádě. Stal se přednostou zdravotního odboru Československé likvidační komise ve Vídni a zdravotní služby Velitelství vojska na Slovensku. V lednu 1919 byl jmenován náčelníkem zdravotní služby Zemského vojenského velitelství na Slovensku a od října 1919 zastával funkci přednosty zdravotní služby Zemského vojenského velitelství pro Slovensko, a to v hodnosti generála zdravotnictva s působištěm v Bratislavě. Přidělenou službu zorganizoval na úroveň srovnatelnou s českými zeměmi.
Během působení v Bosně a Hercegovině se Č. stal zaníceným obdivovatelem přírody a myslivcem. Na Slovensku se seznámil s neutěšenými podmínkami myslivosti, s nebývalým nárůstem pytláctví a s klesajícími stavy zvěře. Na jaře 1920 svolal do Bratislavy respektované myslivce, aby se dohodli na uspořádání a ozdravění mysliveckých poměrů v zemi a na založení první jednotné organizace bez rozdílu stavu a národnosti jejích členů. Na konci srpna byla zvolena přípravná sedmičlenná komise, jež pod Č. vedením vypracovala návrh stanov, a 1920 se ustavil Lovecký ochranný spolok pre Slovensko, jehož prvním předsedou byl zvolen Č. Proto je považován za organizátora myslivosti a ochrany přírody na Slovensku. Vypracoval návrh opatření na pětiletou ochranu kamzičí zvěře na slovenské i polské straně Vysokých Tater (1923). Za vzorové byly považovány i tehdejší spolkové stanovy. Č. zemřel předčasně na zhoubnou ušní nemoc a byl pohřben s vojenskými poctami. Na jeho památku vznikl při Spolku fond pro poskytování podpor vdovám a sirotkům po lesnících a myslivcích, kteří položili život při výkonu povolání. Slovenský poľovnícky zväz v Bratislavě odhalil 1995 na Č. počest pamětní desku.
L: BLS 2, s. 156–157; SBS 1, s. 425 (kde neúplný soupis literatury); Dr. Koláčný, Za generálem Dr. J. Č., in: Stráž myslivosti. Myslivecký věstník spolků sdružených v Československé myslivecké jednotě 2, 1924, s. 110; Úmrtí, in: ČLČ 63, 1924, č. 15, s. 614; Š. Teren, Nedožité 120. narodeniny gen. zdravotníctva MUDr. J. Č., in: Folia venatoria 15, 1985, s. 286n.
P: SOA Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, římskokatolický farní úřad Hronov, sign. 53-4150, matrika narozených 1859–1874 pro Hronov, fol. 108; VÚA v Praze, fond Kvalifikační listiny vojenských osob, J. Č.
Gustav Novotný