DOHNÁLEK František 22.2.1870-2.12.1938: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(DOHNÁLEK_František_22.2.1870-2.12.1938)
 
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 22.2.1870
| datum narození = 22.2.1870
| místo narození =  
| místo narození = Solnice u Rychnova nad Kněžnou
| datum úmrtí = 2.12.1938
| datum úmrtí = 2.12.1938
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Poděbrady
| povolání = 21- Odborník rostlinné výroby
| povolání = 21- Odborník rostlinné výroby


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>František DOHNÁLEK
| citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 275
}}
'''DOHNÁLEK, František''', ''* 22. 2. 1870 Solnice u Rychnova nad Kněžnou, † 2. 12. 1938 Poděbrady, lékař, ovocnář, šlechtitel''
 
Pocházel z rodiny obuvníka. Studoval 1880–88 na gymnáziu
v Rychnově nad Kněžnou a pak na lékařské fakultě v Praze,
1898 byl promován MUDr. Nastoupil jako první stálý praktický
lékař v Háji u Opavy (dnes Háj ve Slezsku), kde za první
světové války ošetřoval desítky raněných. Oženil se 1927
s Ludmilou, roz. Kolofíkovou, a spolu vychovali dceru. 1938
musel ze Sudet odejít do Poděbrad.
 
Byl považován za lidumila a za vlastence. Zúčastnil se tří táborů
lidu na Ostré hůrce, kde čeští Slezané žádali vytvoření samostatné
republiky. Na třetím shromáždění v říjnu 1918 předčítal
národní přísahu. Stal se členem Národní rady v Opavě, přednášel
v Matici opavské, od 1911 starostoval hájeckému Sokolu
a 1923 přispěl na stavbu sokolovny. 1924 se zasloužil o vybudování
obecního vodovodu. Postaral se i o zahájení projekce
němých a ozvučených filmů v sokolovně (1926, 1934).
 
D. byl především znám jako ovocnář autodidakt. 1901
si v Háji koupil velký pozemek, dal si 1904 postavit vilu a okolo
budoval proslulou zahradu. Opatřil si v Čechách a v zahraničí
několik desítek kvalitních zákrsků ovocných dřevin,
jež se naučil tvarovat a ošetřovat. Založil odbor Ovocnické
jednoty v Opavě, soustavně studoval cizí literaturu a slezské
ovocnictví. Po pokusech ve své vzorné zahradě, v níž vytvářel
ze stromů tvarované palmety, pyramidy, svícny, loubí, stěny,
kordony a vějíře, sestavil první ovocný sortiment (tržních)
druhů a odrůd pro Slezsko. Publikoval desítky článků v zahradnických
periodikách, přednášel a radil ovocnářům. Své
vynikající ovoce představil např. na celostátní Slezské zahradnické
výstavě v Opavě (1922). Jeho výsadby 1928 a 1929 poničilo
sucho a 1929 mrazová kalamita. Nový sad již vypěstovat
nestihl. Ukázky zmrzlých stromů přijala do sbírek tehdejší
Státní vyšší škola hospodářská v Opavě.
 
Do obsáhlého a vyhledávaného knižního díla ''Ovocný strom''
''a jeho pěstění'', jež na přání D. rodiny zredigoval a vydal 1939
K. Kamenický, uložil celoživotní zkušenosti s pěstováním
a tvarováním ovocných dřevin. Obrazovou část vytvořil
Leopold Müller, D. zahradník a pomocník.
 
Bývalá soukromá zahrada se stala obecním parkem, významným
kulturním a dendrologickým dědictvím.
 
'''L:''' K. Kavina a kol., Zahradnický a ovocnicko-vinařský slovník naučný 1,
1934, s. 441; L. Skala, Naši předchůdci. Biografický slovník českého zemědělství
a venkova 1, 1993, s. 80–81; F. Mareček a kol., Zahradnický slovník
naučný 2, 1996, s. 130–131; J. Volenec, In memoriam zahrady MUDra
F. D. v Háji u Opavy, in: Zahrada 24, 1929, č. 2, s. 17–20; M. Richter,
Význačný prvorepublikový lékař a zahradník-ovocnář MUDr. F. D., in: Vlastivědné
listy 34, 2008, č. 1, s. 36–40 (kde další literatura).
 
'''P:''' SOA Zámrsk, fond Sbírka matrik Východočeského kraje, římskokatolický
farní úřad Solnice, sign. 150–6, matrika narozených 1837–1872 pro Solnici,
stará fol. 276 (nová fol. 275); SOkA Rychnov nad Kněžnou; Ústav dějin
a Archiv UK v Praze, matrika doktorů 1882–1900 a katalogy posluchačů
Lékařské fakulty UK.
 
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/67652 Bibliografie dějin Českých zemí]
 
Gustav Novotný
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]]
[[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]]


[[Kategorie:1870]]
[[Kategorie:1870]]
[[Kategorie:Solnice]]
[[Kategorie:1938]]
[[Kategorie:1938]]
[[Kategorie:Poděbrady]]
<gallery>
Dohnalek Frantisek vila.jpg|Vila Františka Dohnálka v Háji ve Slezsku
</gallery>

Aktuální verze z 22. 12. 2019, 15:10

František DOHNÁLEK
Narození 22.2.1870
Místo narození Solnice u Rychnova nad Kněžnou
Úmrtí 2.12.1938
Místo úmrtí Poděbrady
Povolání 21- Odborník rostlinné výroby
Citace Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 275
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45620

DOHNÁLEK, František, * 22. 2. 1870 Solnice u Rychnova nad Kněžnou, † 2. 12. 1938 Poděbrady, lékař, ovocnář, šlechtitel

Pocházel z rodiny obuvníka. Studoval 1880–88 na gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou a pak na lékařské fakultě v Praze, 1898 byl promován MUDr. Nastoupil jako první stálý praktický lékař v Háji u Opavy (dnes Háj ve Slezsku), kde za první světové války ošetřoval desítky raněných. Oženil se 1927 s Ludmilou, roz. Kolofíkovou, a spolu vychovali dceru. 1938 musel ze Sudet odejít do Poděbrad.

Byl považován za lidumila a za vlastence. Zúčastnil se tří táborů lidu na Ostré hůrce, kde čeští Slezané žádali vytvoření samostatné republiky. Na třetím shromáždění v říjnu 1918 předčítal národní přísahu. Stal se členem Národní rady v Opavě, přednášel v Matici opavské, od 1911 starostoval hájeckému Sokolu a 1923 přispěl na stavbu sokolovny. 1924 se zasloužil o vybudování obecního vodovodu. Postaral se i o zahájení projekce němých a ozvučených filmů v sokolovně (1926, 1934).

D. byl především znám jako ovocnář autodidakt. 1901 si v Háji koupil velký pozemek, dal si 1904 postavit vilu a okolo budoval proslulou zahradu. Opatřil si v Čechách a v zahraničí několik desítek kvalitních zákrsků ovocných dřevin, jež se naučil tvarovat a ošetřovat. Založil odbor Ovocnické jednoty v Opavě, soustavně studoval cizí literaturu a slezské ovocnictví. Po pokusech ve své vzorné zahradě, v níž vytvářel ze stromů tvarované palmety, pyramidy, svícny, loubí, stěny, kordony a vějíře, sestavil první ovocný sortiment (tržních) druhů a odrůd pro Slezsko. Publikoval desítky článků v zahradnických periodikách, přednášel a radil ovocnářům. Své vynikající ovoce představil např. na celostátní Slezské zahradnické výstavě v Opavě (1922). Jeho výsadby 1928 a 1929 poničilo sucho a 1929 mrazová kalamita. Nový sad již vypěstovat nestihl. Ukázky zmrzlých stromů přijala do sbírek tehdejší Státní vyšší škola hospodářská v Opavě.

Do obsáhlého a vyhledávaného knižního díla Ovocný strom a jeho pěstění, jež na přání D. rodiny zredigoval a vydal 1939 K. Kamenický, uložil celoživotní zkušenosti s pěstováním a tvarováním ovocných dřevin. Obrazovou část vytvořil Leopold Müller, D. zahradník a pomocník.

Bývalá soukromá zahrada se stala obecním parkem, významným kulturním a dendrologickým dědictvím.

L: K. Kavina a kol., Zahradnický a ovocnicko-vinařský slovník naučný 1, 1934, s. 441; L. Skala, Naši předchůdci. Biografický slovník českého zemědělství a venkova 1, 1993, s. 80–81; F. Mareček a kol., Zahradnický slovník naučný 2, 1996, s. 130–131; J. Volenec, In memoriam zahrady MUDra F. D. v Háji u Opavy, in: Zahrada 24, 1929, č. 2, s. 17–20; M. Richter, Význačný prvorepublikový lékař a zahradník-ovocnář MUDr. F. D., in: Vlastivědné listy 34, 2008, č. 1, s. 36–40 (kde další literatura).

P: SOA Zámrsk, fond Sbírka matrik Východočeského kraje, římskokatolický farní úřad Solnice, sign. 150–6, matrika narozených 1837–1872 pro Solnici, stará fol. 276 (nová fol. 275); SOkA Rychnov nad Kněžnou; Ústav dějin a Archiv UK v Praze, matrika doktorů 1882–1900 a katalogy posluchačů Lékařské fakulty UK.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Gustav Novotný