DOLEŽAL Jan Theodorich 30.6.1847-25.12.1901: Porovnání verzí
(DOLEŽAL_Jan_Theodorich_1847-25.12.1901) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Jan Theodorich DOLEŽAL | | jméno = Jan Theodorich DOLEŽAL | ||
| obrázek = | | obrázek = Dolezal Jan Theodorich portret.jpg | ||
| datum narození = 1847 | | datum narození = 30.6.1847 | ||
| místo narození = Proseč | | místo narození = Proseč u Chrudimi | ||
| datum úmrtí = 25.12.1901 | | datum úmrtí = 25.12.1901 | ||
| místo úmrtí = Žďár | | místo úmrtí = Žďár nad Sázavou | ||
| povolání = 23- Lesník nebo myslivec | | povolání = 23- Lesník nebo myslivec<br />67- Nakladatel nebo vydavatel | ||
67- Nakladatel nebo vydavatel | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 290-291 | ||
}} | |||
'''DOLEŽAL, Jan Theodorich''' ''(též Johann), * 30. 6. 1847 Proseč u Chrudimi, † 25. 12. 1901 Žďár nad Sázavou, lesník, redaktor, vydavatel, publicista'' | |||
Pocházel z rodiny revírního myslivce na novohradském velkostatku. Absolvoval německou nižší reálku v Poličce. Nastoupil jako lesník na tamní polesenský úřad, kde se vyučil. Přestoupil | |||
k lesní správě thurn-taxiského velkostatku Rychmburk | |||
u Skutče, složil nižší státní zkoušku lesnickou pro ochrannou | |||
a pomocnou technickou službu a stal se příručím v polesí | |||
Karlštejn u Svratky. Další výkon praktické služby přerušila | |||
jeho nemoc, po uzdravení se vrátil k profesi. Lesnické služby | |||
na Rychmbursku se 1873 vzdal. Nejprve se přestěhoval | |||
do Svaté Kateřiny u Poličky, pak do Krouny u Hlinska. | |||
Od 1877 bydlel v Krucemburku u Německého (Havlíčkova) | |||
Brodu, kde spravoval malý obecní les, založil lesní a zahradní | |||
školku a připravoval zájemce ke složení nižší státní zkoušky | |||
lesnické. Od 1883 pobýval ve Žďáru nad Sázavou, kde v nouzi | |||
dožil a byl pohřben. | |||
První příspěvky uveřejňoval od konce 60. let v (Dumkových | |||
''Pražských'') ''Hospodářských novinách'', ve ''Vlasti'', ''Hospodářském'' | |||
''sborníku'' a v ''Budečské zahradě''. 1872 založil, vydával a téměř | |||
31 let redigoval první český lesnický časopis ''Háj''. První sešit | |||
s podtitulem ''Časopis pro lesníka, myslivce a přítele přírody'' vyšel | |||
v Praze v tiskárně J. S. Skrejšovského 1872 a byl čtrnáctideníkem. | |||
Od pátého čísla, vycházejícího již v Hradci Králové, | |||
převzal D. redakci. Časopis se 1874 rozdělil na ''Háj'' a ''Myslivnu'' | |||
(oddělily se myslivecké a zábavné články od lesnických). | |||
1876 se opět spojil a přibral přílohy vycházející s nejrůznějšími | |||
tituly, změnami a nepravidelnostmi či jako příležitostné | |||
přílohy a samostatné časopisy. D. brzy narazil na překážky. | |||
''Háj'' mu nezabezpečil přes podporu Karla Schwarzenberga, | |||
České lesnické jednoty, ministerstva orby a přátel ani skrovné | |||
živobytí. Nesehnal dostatek odběratelů a přispěvatelů, psal | |||
většinu článků sám (např. do ''Háje'' pod pseud. Jedlovský), | |||
spolupracovníky nemohl zaplatit. Vydával proto i časopisy | |||
v němčině, jako např. ''Forstanzeiger'' a ''Das Weidwerk'' s přílohou | |||
''Technische Mittheilungen'' (1895) a ''Aus dem Forsthause'' s přílohou | |||
''Praktische Forstlehre'' či ''Forstumschau'' (1896), a překlady | |||
knih. Přispěl do několika časopisů a výstavních publikací, psal | |||
hesla z oboru myslivosti pro ''Hospodářský slovník naučný'' a pro | |||
''Ottův slovník naučný''. | |||
Ve Žďáru založil a vedl školku, v níž pěstoval sazenice jehličnanů, | |||
okrasných křovin a ovocných stromků, osazoval | |||
za přispění majitelů holé stráně a nabádal k pěstování stromů | |||
a zalesňování, založil park. Obdržel rakousko-uherský patent | |||
na přípravu klád (1885/86). Sbíral místopisný a folkloristický | |||
materiál, fotografoval a vydával pohlednice měst, městeček | |||
a vesnic Vysočiny. Jednota českých lesníků mu 1910 odhalila | |||
pomník ve Žďáru v sadu před Národním domem (sochař | |||
V. Suchomel). Lesnický odbor VŠZ v Brně zbudoval v tzv. lesnickém | |||
Slavínu D. 1929 památník. Téhož roku byla odhalena | |||
deska na D. rodné myslivně, 1934 nový náhrobek ve Žďáru | |||
(akad. sochař J. Růžička). | |||
'''L:''' A. Bartušek a kol., Dějiny Žďáru nad Sázavou 3, 1974, s. 86 a passim; | |||
J. Stránská, J. T. D., 1991; I. Filka, Nakladatelská a osvětová činnost J. T. D., | |||
in: Západní Morava 1, 1997, s. 59–67; G. Novotný, J. D. (1846/1847–1901) | |||
a jeho Háj (1872), in: Chrudimský vlastivědný sborník 3, 1998, s. 55–73 | |||
(kde další literatura). | |||
'''P:''' SOA Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, římskokatolický farní | |||
úřad Proseč, sign. 1707, matrika narozených 1845–1861 pro Proseč a Záboří, | |||
nová fol. 30 (stará fol. 28). | |||
Gustav Novotný | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]] | [[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]] | ||
Řádek 21: | Řádek 83: | ||
[[Kategorie:Proseč]] | [[Kategorie:Proseč]] | ||
[[Kategorie:1901]] | [[Kategorie:1901]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Žďár_nad_Sázavou]] |
Aktuální verze z 28. 12. 2019, 11:58
Jan Theodorich DOLEŽAL | |
![]() | |
Narození | 30.6.1847 |
---|---|
Místo narození | Proseč u Chrudimi |
Úmrtí | 25.12.1901 |
Místo úmrtí | Žďár nad Sázavou |
Povolání |
23- Lesník nebo myslivec 67- Nakladatel nebo vydavatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 290-291 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45653 |
DOLEŽAL, Jan Theodorich (též Johann), * 30. 6. 1847 Proseč u Chrudimi, † 25. 12. 1901 Žďár nad Sázavou, lesník, redaktor, vydavatel, publicista
Pocházel z rodiny revírního myslivce na novohradském velkostatku. Absolvoval německou nižší reálku v Poličce. Nastoupil jako lesník na tamní polesenský úřad, kde se vyučil. Přestoupil k lesní správě thurn-taxiského velkostatku Rychmburk u Skutče, složil nižší státní zkoušku lesnickou pro ochrannou a pomocnou technickou službu a stal se příručím v polesí Karlštejn u Svratky. Další výkon praktické služby přerušila jeho nemoc, po uzdravení se vrátil k profesi. Lesnické služby na Rychmbursku se 1873 vzdal. Nejprve se přestěhoval do Svaté Kateřiny u Poličky, pak do Krouny u Hlinska. Od 1877 bydlel v Krucemburku u Německého (Havlíčkova) Brodu, kde spravoval malý obecní les, založil lesní a zahradní školku a připravoval zájemce ke složení nižší státní zkoušky lesnické. Od 1883 pobýval ve Žďáru nad Sázavou, kde v nouzi dožil a byl pohřben.
První příspěvky uveřejňoval od konce 60. let v (Dumkových Pražských) Hospodářských novinách, ve Vlasti, Hospodářském sborníku a v Budečské zahradě. 1872 založil, vydával a téměř 31 let redigoval první český lesnický časopis Háj. První sešit s podtitulem Časopis pro lesníka, myslivce a přítele přírody vyšel v Praze v tiskárně J. S. Skrejšovského 1872 a byl čtrnáctideníkem. Od pátého čísla, vycházejícího již v Hradci Králové, převzal D. redakci. Časopis se 1874 rozdělil na Háj a Myslivnu (oddělily se myslivecké a zábavné články od lesnických). 1876 se opět spojil a přibral přílohy vycházející s nejrůznějšími tituly, změnami a nepravidelnostmi či jako příležitostné přílohy a samostatné časopisy. D. brzy narazil na překážky. Háj mu nezabezpečil přes podporu Karla Schwarzenberga, České lesnické jednoty, ministerstva orby a přátel ani skrovné živobytí. Nesehnal dostatek odběratelů a přispěvatelů, psal většinu článků sám (např. do Háje pod pseud. Jedlovský), spolupracovníky nemohl zaplatit. Vydával proto i časopisy v němčině, jako např. Forstanzeiger a Das Weidwerk s přílohou Technische Mittheilungen (1895) a Aus dem Forsthause s přílohou Praktische Forstlehre či Forstumschau (1896), a překlady knih. Přispěl do několika časopisů a výstavních publikací, psal hesla z oboru myslivosti pro Hospodářský slovník naučný a pro Ottův slovník naučný.
Ve Žďáru založil a vedl školku, v níž pěstoval sazenice jehličnanů, okrasných křovin a ovocných stromků, osazoval za přispění majitelů holé stráně a nabádal k pěstování stromů a zalesňování, založil park. Obdržel rakousko-uherský patent na přípravu klád (1885/86). Sbíral místopisný a folkloristický materiál, fotografoval a vydával pohlednice měst, městeček a vesnic Vysočiny. Jednota českých lesníků mu 1910 odhalila pomník ve Žďáru v sadu před Národním domem (sochař V. Suchomel). Lesnický odbor VŠZ v Brně zbudoval v tzv. lesnickém Slavínu D. 1929 památník. Téhož roku byla odhalena deska na D. rodné myslivně, 1934 nový náhrobek ve Žďáru (akad. sochař J. Růžička).
L: A. Bartušek a kol., Dějiny Žďáru nad Sázavou 3, 1974, s. 86 a passim; J. Stránská, J. T. D., 1991; I. Filka, Nakladatelská a osvětová činnost J. T. D., in: Západní Morava 1, 1997, s. 59–67; G. Novotný, J. D. (1846/1847–1901) a jeho Háj (1872), in: Chrudimský vlastivědný sborník 3, 1998, s. 55–73 (kde další literatura).
P: SOA Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, římskokatolický farní úřad Proseč, sign. 1707, matrika narozených 1845–1861 pro Proseč a Záboří, nová fol. 30 (stará fol. 28).
Gustav Novotný