DOLEŽIL Hubert 25.10.1876-10.6.1945: Porovnání verzí
(DOLEŽIL_Hubert_25.10.1876-10.6.1945) |
Bez shrnutí editace |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 25.10.1876 | | datum narození = 25.10.1876 | ||
| místo narození = Kunčice pod Ondřejníkem | | místo narození = Velké Kunčice (dnes Kunčice) pod Ondřejníkem | ||
| datum úmrtí = 10.6.1945 | | datum úmrtí = 10.6.1945 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret<br />80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života | ||
80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 298 | ||
}} | |||
'''DOLEŽIL, Hubert''', ''* 25. 10. 1876 Velké Kunčice (dnes Kunčice) pod Ondřejníkem, † 10. 6. 1945 Praha, hudební historik, kritik, pedagog'' | |||
Syn učitele Josefa D. (1848–1928), bratr sbormistra Metoda | |||
D. (1885–1971). Vystudoval klasické gymnázium v Olomouci | |||
(1887–95), kde byl fundatistou dómského sboru, řízeného | |||
Josefem Nešverou. V mládí ho ovlivnila rozsáhlá aktivita | |||
olomouckého pěveckého spolku Žerotín. V Praze na české | |||
univerzitě byl žákem Jaroslava Golla (historie) a Otakara | |||
Hostinského (estetika), hudební teorii studoval u lektora | |||
univerzity Karla Steckera. 1900–02 učil na reálce v Hradci | |||
Králové a působil jako sbormistr spolku Slavjana, 1902–08 | |||
působil na reálce v Olomouci, kde publikoval v deníku ''Pozor'' | |||
a stal se druhým sbormistrem Žerotína, s nímž nastudoval a řídil | |||
Lisztovo oratorium ''Kristus''. 1908–14 byl profesorem českého | |||
gymnázia v Brně a pod značkou D. publikoval v tamním | |||
listu ''Snaha''. Od 1908 se stal také dopisovatelem pražských hudebních | |||
časopisů ''Hudební revue'' a ''Smetana'' (od 1911 člen redakčního | |||
kruhu), dále přispíval do hudebních časopisů ''Věstník'' | |||
''pěvecký a hudební'', ''Listy Hudební matice''. V řadě svých statí | |||
zastával myšlenku hudebního moravanství. V letech brněnského | |||
působení se pohyboval v okruhu spolku Beseda brněnská | |||
a Pěveckého sdružení moravských učitelů. Silně ho ovlivnil | |||
Zdeněk Nejedlý, s nímž se seznámil během pražských studií, | |||
patřil k stoupencům jeho výkladu hudebně-historického významu | |||
husitství. 1914–19 D. učil na české reálce v Plzni. Poté | |||
přesídlil do Prahy, vyučoval rok na malostranském gymnáziu | |||
a 1920–37 na smíchovské reálce. Tehdy přispíval do listů ''Stráž'' | |||
''socialismu'' (1920–23), ''Československá republika'' (1920–23), | |||
''České'' resp. ''Svobodné slovo'' (1924–45), byl zodpovědným redaktorem | |||
hudebního časopisu ''Smetana'' (1921–27), psal pro | |||
''Tempo'' (1929–1936). Působil v řadě poradních sborů (především | |||
Národního divadla) a uměleckých porot. | |||
'''D:''' výběr: Olomoucko za válek husitských, in: Vlastivědný sborník župy olomoucké | |||
1924–25; Fibichova čítanka, 1930; Kniha o Praze, 1931 (kapitola | |||
Praha v české tvorbě hudební); Hudba v Praze, in: Hudební národ 1932–33; | |||
Bedřich Smetana, 1934 (2. vyd. 1946); Československá vlastivěda 8, 1935 | |||
(kapitola Hudba v XIII. a XIV. věku); Jan Branberger (ed.), Dějiny světové | |||
hudby, 1939 (několik kapitol); Česká píseň reformační a vývoj protestantského | |||
chorálu, in: Soupis repertoiru Národního divadla 1881–1935 (s A. M. | |||
Píšou), 1939; O Smetanových operách, in: České umění dramatické II. Zpěvohra, | |||
1941, s. 49–97; Boleslav Vomáčka, 1941; W. A. Mozart, 1941; Mistr | |||
houslí Jan Kubelík, 1941; Z rodinných vzpomínek, in: Sborník k 60. narozeninám | |||
Metoda Doležila, 1945; Staročeské duchovní zpěvy 14. a 15. století, | |||
úpravy pro mužský sbor, 1917. | |||
'''L:''' OSND 2/1, s. 198; MSN 2, s. 322; Pazdírek, s. 196; F. Pala, in: Hudební | |||
rozhledy 9, 1956, s. 912, 953; HS 1, s. 252; Slezsko 7, s. 21–22. | |||
Vlasta Reittererová | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
Řádek 19: | Řádek 67: | ||
[[Kategorie:1876]] | [[Kategorie:1876]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Kunčice]] | ||
[[Kategorie:1945]] | [[Kategorie:1945]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 24. 10. 2019, 15:36
Hubert DOLEŽIL | |
![]() | |
Narození | 25.10.1876 |
---|---|
Místo narození | Velké Kunčice (dnes Kunčice) pod Ondřejníkem |
Úmrtí | 10.6.1945 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
78- Hudební interpret 80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života |
Citace | Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 298 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45680 |
DOLEŽIL, Hubert, * 25. 10. 1876 Velké Kunčice (dnes Kunčice) pod Ondřejníkem, † 10. 6. 1945 Praha, hudební historik, kritik, pedagog
Syn učitele Josefa D. (1848–1928), bratr sbormistra Metoda D. (1885–1971). Vystudoval klasické gymnázium v Olomouci (1887–95), kde byl fundatistou dómského sboru, řízeného Josefem Nešverou. V mládí ho ovlivnila rozsáhlá aktivita olomouckého pěveckého spolku Žerotín. V Praze na české univerzitě byl žákem Jaroslava Golla (historie) a Otakara Hostinského (estetika), hudební teorii studoval u lektora univerzity Karla Steckera. 1900–02 učil na reálce v Hradci Králové a působil jako sbormistr spolku Slavjana, 1902–08 působil na reálce v Olomouci, kde publikoval v deníku Pozor a stal se druhým sbormistrem Žerotína, s nímž nastudoval a řídil Lisztovo oratorium Kristus. 1908–14 byl profesorem českého gymnázia v Brně a pod značkou D. publikoval v tamním listu Snaha. Od 1908 se stal také dopisovatelem pražských hudebních časopisů Hudební revue a Smetana (od 1911 člen redakčního kruhu), dále přispíval do hudebních časopisů Věstník pěvecký a hudební, Listy Hudební matice. V řadě svých statí zastával myšlenku hudebního moravanství. V letech brněnského působení se pohyboval v okruhu spolku Beseda brněnská a Pěveckého sdružení moravských učitelů. Silně ho ovlivnil Zdeněk Nejedlý, s nímž se seznámil během pražských studií, patřil k stoupencům jeho výkladu hudebně-historického významu husitství. 1914–19 D. učil na české reálce v Plzni. Poté přesídlil do Prahy, vyučoval rok na malostranském gymnáziu a 1920–37 na smíchovské reálce. Tehdy přispíval do listů Stráž socialismu (1920–23), Československá republika (1920–23), České resp. Svobodné slovo (1924–45), byl zodpovědným redaktorem hudebního časopisu Smetana (1921–27), psal pro Tempo (1929–1936). Působil v řadě poradních sborů (především Národního divadla) a uměleckých porot.
D: výběr: Olomoucko za válek husitských, in: Vlastivědný sborník župy olomoucké 1924–25; Fibichova čítanka, 1930; Kniha o Praze, 1931 (kapitola Praha v české tvorbě hudební); Hudba v Praze, in: Hudební národ 1932–33; Bedřich Smetana, 1934 (2. vyd. 1946); Československá vlastivěda 8, 1935 (kapitola Hudba v XIII. a XIV. věku); Jan Branberger (ed.), Dějiny světové hudby, 1939 (několik kapitol); Česká píseň reformační a vývoj protestantského chorálu, in: Soupis repertoiru Národního divadla 1881–1935 (s A. M. Píšou), 1939; O Smetanových operách, in: České umění dramatické II. Zpěvohra, 1941, s. 49–97; Boleslav Vomáčka, 1941; W. A. Mozart, 1941; Mistr houslí Jan Kubelík, 1941; Z rodinných vzpomínek, in: Sborník k 60. narozeninám Metoda Doležila, 1945; Staročeské duchovní zpěvy 14. a 15. století, úpravy pro mužský sbor, 1917.
L: OSND 2/1, s. 198; MSN 2, s. 322; Pazdírek, s. 196; F. Pala, in: Hudební rozhledy 9, 1956, s. 912, 953; HS 1, s. 252; Slezsko 7, s. 21–22.
Vlasta Reittererová