ECKERT Adolf 18.11.1840-5.2.1910: Porovnání verzí
(ECKERT_Adolf_18.11.1840-5.2.1910) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Adolf ECKERT | | jméno = Adolf ECKERT | ||
| obrázek = | | obrázek = | ||
Eckert Adolf portret.jpg | |||
| datum narození = 18.11.1840 | | datum narození = 18.11.1840 | ||
| místo narození = | | místo narození = Včelákov u Chrudimi | ||
| datum úmrtí = 5.2.1910 | | datum úmrtí = 5.2.1910 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Chrudim | ||
| povolání = 21- Odborník rostlinné výroby | | povolání = 21- Odborník rostlinné výroby<br />22- Odborník živočišné výroby | ||
22- Odborník živočišné výroby | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 515-516 | ||
}} | |||
'''ECKERT, Adolf''' ''(též EKERTH), * 18. 11. 1840 Včelákov u Chrudimi, † 5. 2. 1910 Chrudim, zemědělský odborník, pedagog, odborný spisovatel'' | |||
Byl synem revírníka na velkostatku knížete Kinského. Absolvoval | |||
studia na vyšší reálce a na chemickém odboru polytechniky | |||
v Praze. Od podzimu 1868 učil přírodní vědy a 1869 až | |||
1871 správcoval na německo-české hospodářsko-vinařské škole | |||
ve Znojmě. Na půl roku nastoupil jako učitel na nově zřízený | |||
Pomologický ústav v Praze-Troji. Odstěhoval se do Chrudimi, | |||
kde pracoval od října 1871 jako učitel přírodních nauk a od | |||
září 1875 jako ředitel dvouleté rolnické školy, jež byla 1885 | |||
povýšena na Královskou zemskou střední hospodářskou školu. | |||
Vedl i připojenou pokusnou stanici, zimní hospodářskou a zahradnickou | |||
školu. Oženil se 1871 s Marií, roz. Tkalcovou, | |||
z Dolního Bousova u Sobotky a spolu vychovali čtyři syny, | |||
z nichž Jan učil na zimní hospodářské škole a rovněž napsal několik | |||
populárních pojednání z oboru zemědělství. 1902 odešel | |||
E. na vyžádaný odpočinek a v Chrudimi dožil. | |||
E. se prosadil jako zvelebitel zemědělského školství, od 1883 | |||
organizoval kursy zahradnické, štěpařské, podkovářské, mlékařské, | |||
hospodyňské, domácího hospodářství a prázdninové | |||
pro učitele obecných a měšťanských škol a zasloužil se o vznik | |||
jednoleté samostatné hospodyňské školy (1906). Proslul jako | |||
propagátor zemědělského pokroku, neboť sledoval vývoj | |||
v oborech agrochemie, rostlinná produkce, zemědělská technologie, | |||
doporučoval umělá hnojiva a stroje, stýkal se s praktiky | |||
a radil jim. | |||
Dále byl znám jako vydavatel, nakladatel a odborný spisovatel. | |||
Od 1875 vydával a zpočátku redigoval uznávaný čtrnáctideník | |||
a od 1896 týdeník (''Českoslovanský'') ''Hospodářský list'' s podtitulem | |||
(''Illustrovaný'') ''List věnovaný rolnictví, hospodářskému průmyslu,'' | |||
''národnímu hospodářství a samosprávě'', k němuž připojil | |||
přílohy (''Včela chrudimská'', ''Hospodářství v obrazích'', ''Česká hospodyně'' | |||
a ''České zahradnické listy''). Vydával také edice – od 1891 | |||
''Sbírku drobných spisů hospodářských'' (70 sešitů) a od 1896 ''Illustrovanou'' | |||
''knihovnu hospodářskou'' (5 sv., s A. Dokoupilem | |||
a K. Šafránkem) – a ročenky vlastní školy. Napsal a publikoval | |||
několik samostatných spisů o přípravě vína, výrobě chleba, | |||
potaše, oleje, mýdla, pálení vápna a cihel, mléčném hospodářství | |||
a sýrařství, škrobařství a octářství, cukrovarnictví, chemii | |||
a geodézii pro rolníky, výživě plodin, hnojení a hnojivech či | |||
píci, jež sloužily jako učebnice na hospodářských školách | |||
a praktikům. Angažoval se ve východočeských zemědělských | |||
spolcích a družstvech (např. předsedal Hospodářskému spolku | |||
v Pardubicích), hojně přednášel a připravoval výstavy u nás | |||
a ve Vídni. Byl zvolen členem Zemědělské rady pro Království | |||
české (1885), ředitelství Ústřední hospodářské společnosti | |||
v Království českém (1888), okresním kočujícím učitelem | |||
a zkoušel kandidáty učitelství na rolnických školách. Za veřejnou | |||
činnost obdržel 1902 rytířský kříž Řádu císaře Františka | |||
Josefa I. a čestné občanství několika obcí. | |||
'''D:''' Z. Kobza, K stému výročí narození A. E., in: VČAZ 16, 1940, s. 607 | |||
až 611 (kde neúplný soupis díla); výběr: Pěstování rostlin hospodářských. | |||
4. Pěstování rostlin pícních, 1890; Pěstování cukrovky, 1892; Tuberkulosa | |||
zvířat hospodářských a jak lze ji obmeziti, 1894. | |||
'''L:''' OSN 8, s. 363–364; HSN 1, s. 718; MSN 2, s. 492; OSND 2/1, s. 340; | |||
KSN 3, s. 596–597; L. Skala, Naši předchůdci 1, 1993, s. 97–98;M. Vávra, | |||
Založení první moravské vinařské školy ve Znojmě, in: Jižní Morava | |||
1973. Vlastivědný sborník, sv. 9, s. 88–95. | |||
'''P:''' SOA Zámrsk, sbírky matrik Východočeského kraje, řkt. f. ú. Včelákov, | |||
kniha narozených, 1835–1842, sign. 381, fol. 13, pořadové číslo neuvedeno; | |||
tamtéž, řkt. f. ú. Chrudim, kniha zemřelých, 1908–1915, sign. 7003, | |||
fol. 70, pořadové číslo 30/25. | |||
Gustav Novotný | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]] | [[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]] | ||
[[Kategorie:22- Odborník živočišné výroby]] | [[Kategorie:22- Odborník živočišné výroby]] | ||
[[Kategorie:1840]] | [[Kategorie:1840]] | ||
[[Kategorie:Včelákov]] | |||
[[Kategorie:1910]] | [[Kategorie:1910]] | ||
[[Kategorie:Chrudim]] |
Aktuální verze z 12. 2. 2020, 16:36
Adolf ECKERT | |
![]() | |
Narození | 18.11.1840 |
---|---|
Místo narození | Včelákov u Chrudimi |
Úmrtí | 5.2.1910 |
Místo úmrtí | Chrudim |
Povolání |
21- Odborník rostlinné výroby 22- Odborník živočišné výroby |
Citace | Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 515-516 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46167 |
ECKERT, Adolf (též EKERTH), * 18. 11. 1840 Včelákov u Chrudimi, † 5. 2. 1910 Chrudim, zemědělský odborník, pedagog, odborný spisovatel
Byl synem revírníka na velkostatku knížete Kinského. Absolvoval studia na vyšší reálce a na chemickém odboru polytechniky v Praze. Od podzimu 1868 učil přírodní vědy a 1869 až 1871 správcoval na německo-české hospodářsko-vinařské škole ve Znojmě. Na půl roku nastoupil jako učitel na nově zřízený Pomologický ústav v Praze-Troji. Odstěhoval se do Chrudimi, kde pracoval od října 1871 jako učitel přírodních nauk a od září 1875 jako ředitel dvouleté rolnické školy, jež byla 1885 povýšena na Královskou zemskou střední hospodářskou školu. Vedl i připojenou pokusnou stanici, zimní hospodářskou a zahradnickou školu. Oženil se 1871 s Marií, roz. Tkalcovou, z Dolního Bousova u Sobotky a spolu vychovali čtyři syny, z nichž Jan učil na zimní hospodářské škole a rovněž napsal několik populárních pojednání z oboru zemědělství. 1902 odešel E. na vyžádaný odpočinek a v Chrudimi dožil.
E. se prosadil jako zvelebitel zemědělského školství, od 1883 organizoval kursy zahradnické, štěpařské, podkovářské, mlékařské, hospodyňské, domácího hospodářství a prázdninové pro učitele obecných a měšťanských škol a zasloužil se o vznik jednoleté samostatné hospodyňské školy (1906). Proslul jako propagátor zemědělského pokroku, neboť sledoval vývoj v oborech agrochemie, rostlinná produkce, zemědělská technologie, doporučoval umělá hnojiva a stroje, stýkal se s praktiky a radil jim.
Dále byl znám jako vydavatel, nakladatel a odborný spisovatel. Od 1875 vydával a zpočátku redigoval uznávaný čtrnáctideník a od 1896 týdeník (Českoslovanský) Hospodářský list s podtitulem (Illustrovaný) List věnovaný rolnictví, hospodářskému průmyslu, národnímu hospodářství a samosprávě, k němuž připojil přílohy (Včela chrudimská, Hospodářství v obrazích, Česká hospodyně a České zahradnické listy). Vydával také edice – od 1891 Sbírku drobných spisů hospodářských (70 sešitů) a od 1896 Illustrovanou knihovnu hospodářskou (5 sv., s A. Dokoupilem a K. Šafránkem) – a ročenky vlastní školy. Napsal a publikoval několik samostatných spisů o přípravě vína, výrobě chleba, potaše, oleje, mýdla, pálení vápna a cihel, mléčném hospodářství a sýrařství, škrobařství a octářství, cukrovarnictví, chemii a geodézii pro rolníky, výživě plodin, hnojení a hnojivech či píci, jež sloužily jako učebnice na hospodářských školách a praktikům. Angažoval se ve východočeských zemědělských spolcích a družstvech (např. předsedal Hospodářskému spolku v Pardubicích), hojně přednášel a připravoval výstavy u nás a ve Vídni. Byl zvolen členem Zemědělské rady pro Království české (1885), ředitelství Ústřední hospodářské společnosti v Království českém (1888), okresním kočujícím učitelem a zkoušel kandidáty učitelství na rolnických školách. Za veřejnou činnost obdržel 1902 rytířský kříž Řádu císaře Františka Josefa I. a čestné občanství několika obcí.
D: Z. Kobza, K stému výročí narození A. E., in: VČAZ 16, 1940, s. 607 až 611 (kde neúplný soupis díla); výběr: Pěstování rostlin hospodářských. 4. Pěstování rostlin pícních, 1890; Pěstování cukrovky, 1892; Tuberkulosa zvířat hospodářských a jak lze ji obmeziti, 1894.
L: OSN 8, s. 363–364; HSN 1, s. 718; MSN 2, s. 492; OSND 2/1, s. 340; KSN 3, s. 596–597; L. Skala, Naši předchůdci 1, 1993, s. 97–98;M. Vávra, Založení první moravské vinařské školy ve Znojmě, in: Jižní Morava 1973. Vlastivědný sborník, sv. 9, s. 88–95.
P: SOA Zámrsk, sbírky matrik Východočeského kraje, řkt. f. ú. Včelákov, kniha narozených, 1835–1842, sign. 381, fol. 13, pořadové číslo neuvedeno; tamtéž, řkt. f. ú. Chrudim, kniha zemřelých, 1908–1915, sign. 7003, fol. 70, pořadové číslo 30/25.
Gustav Novotný