GÁBA František 20.12.1829-7.11.1896: Porovnání verzí
(GÁBA_František_20.12.1829-7.11.1896) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = František GÁBA | | jméno = František GÁBA | ||
| obrázek = | | obrázek = Fux Hugo portret.jpg | ||
| datum narození = 20.12.1829 | | datum narození = 20.12.1829 | ||
| místo narození = | | místo narození = Míškovice (u Holešova) | ||
| datum úmrtí = 7.11.1896 | | datum úmrtí = 7.11.1896 | ||
| místo úmrtí = Skrbeň | | místo úmrtí = Skrbeň (u Olomouce) | ||
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ<br />62- Osvětový nebo veřejný činitel | ||
62- Osvětový nebo veřejný činitel | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 523-524 | ||
}} | |||
'''GÁBA, František''' ''(též GABA), * 20. 12. 1829 Míškovice (u Holešova), † 7. 11. 1896 Skrbeň (u Olomouce), římskokatolický kněz, stenograf'' | |||
Nadaný prvorozený syn drobného rolníka Josefa G. a Veroniky, | |||
roz. Konečné, navštěvoval hlavní školu (1842–45) | |||
a absolvoval piaristické gymnázium v Kroměříži (1845–52), | |||
poté odešel na bohosloví do Olomouce. Po druhém ročníku | |||
studia přerušil a vstoupil k piaristům. Ze zdravotních důvodů | |||
se řeholníkem nestal a řád ho v dubnu 1855 propustil. Bohosloví | |||
dokončil v Olomouci 1857 a přijal kněžské svěcení. | |||
Působil jako kooperátor v Lesnici u Zábřehu (1858–59), Bílé | |||
Vodě (1860), opět v Lesnici (1861–62), v Kateřinkách u Opavy | |||
(1863–64), Dubicku (1865–66), jako duchovní dozorce | |||
a zpovědník v mužské trestnici v Mírově a také kooperátor | |||
v Cholině (1869–71). Nato 1872–90 obsadil faru v převážně | |||
německé obci Ženklava (u Nového Jičína), kde dal opravit mj. kostel. Od 1891 sloužil jako farář v české obci Skrbeň, | |||
kde dožil. O německý těsnopis Gabelsbergerovy soustavy se | |||
horlivě zajímal od 1848 díky piaristovi O. Štikovi a stenografovi | |||
H. J. Hegerovi. Začal se ho ve škole učit a zaznamenával | |||
výklady pedagogů. V padesátých a šedesátých letech 19. století | |||
soustavu modifikoval pro češtinu s přihlédnutím k jiné abecedě, | |||
hláskám i písmu. Jeho přínos oboru nebyl ani využit, | |||
ani doceněn. Ovládal plynně šest jazyků a sbíral knihy. Byl | |||
pohřben na skrbeňském hřbitově, na zhotovení náhrobku poslal | |||
První pražský spolek stenografů gabelsbergerských třicet | |||
zlatých. Spolek českých těsnopisců Heger v Kroměříži odhalil | |||
na podzim 1906 na G. rodném domě pamětní desku. | |||
'''L:''' OSN 9, s. 804; 28, s. 459; MSN 2, s. 913; BOS 4, s. 350; KSN 4, s. 395; | |||
Catalogus venerabilis cleri Archidioeceseos Olomucensis, 1855–1895, | |||
passim; J. Springer, Co dala Haná české literatuře, 1947, s. 35; V. Spáčil, | |||
Historický místopis okresu Olomouc-venkov 1848–1960, 1968, s. 128; | |||
M. Tymonová – S. Kovářová – J. Vymětal – P. Pospěch, Paměti obce Skrbeň, | |||
1999, s. 93–94; Osobnosti střední Moravy, 2005, s. 38; Malý průvodce | |||
po historii města Holešova. Osobnosti 2, 2008. | |||
'''P:''' MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 4383, matrika nar. řkt. | |||
f. ú. Mysločovice, oddíl pro Míškovice, sv. 3, fol. 8; kniha č. 4420, snímek | |||
17 (úmrtí Josefa G.); ZA, Opava (pobočka Olomouc), fond Univerzita | |||
Olomouc, kniha č. 126, Hlavní seznam posluchačů teologie, 1853–56; kniha | |||
č. 227–230, Katalog posluchačů teologie, 1856–1857; fond Arcibiskupská | |||
konsistoř Olomouc, kniha č. 115, Seznam ordinovaných kněží 1848–1911. | |||
Gustav Novotný, Stanislava Kovářová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | [[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | ||
Řádek 19: | Řádek 61: | ||
[[Kategorie:1829]] | [[Kategorie:1829]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Míškovice]] | ||
[[Kategorie:1896]] | [[Kategorie:1896]] | ||
[[Kategorie:Skrbeň]] | [[Kategorie:Skrbeň]] |
Aktuální verze z 13. 1. 2021, 09:46
František GÁBA | |
![]() | |
Narození | 20.12.1829 |
---|---|
Místo narození | Míškovice (u Holešova) |
Úmrtí | 7.11.1896 |
Místo úmrtí | Skrbeň (u Olomouce) |
Povolání |
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ 62- Osvětový nebo veřejný činitel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 523-524 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46342 |
GÁBA, František (též GABA), * 20. 12. 1829 Míškovice (u Holešova), † 7. 11. 1896 Skrbeň (u Olomouce), římskokatolický kněz, stenograf
Nadaný prvorozený syn drobného rolníka Josefa G. a Veroniky, roz. Konečné, navštěvoval hlavní školu (1842–45) a absolvoval piaristické gymnázium v Kroměříži (1845–52), poté odešel na bohosloví do Olomouce. Po druhém ročníku studia přerušil a vstoupil k piaristům. Ze zdravotních důvodů se řeholníkem nestal a řád ho v dubnu 1855 propustil. Bohosloví dokončil v Olomouci 1857 a přijal kněžské svěcení. Působil jako kooperátor v Lesnici u Zábřehu (1858–59), Bílé Vodě (1860), opět v Lesnici (1861–62), v Kateřinkách u Opavy (1863–64), Dubicku (1865–66), jako duchovní dozorce a zpovědník v mužské trestnici v Mírově a také kooperátor v Cholině (1869–71). Nato 1872–90 obsadil faru v převážně německé obci Ženklava (u Nového Jičína), kde dal opravit mj. kostel. Od 1891 sloužil jako farář v české obci Skrbeň, kde dožil. O německý těsnopis Gabelsbergerovy soustavy se horlivě zajímal od 1848 díky piaristovi O. Štikovi a stenografovi H. J. Hegerovi. Začal se ho ve škole učit a zaznamenával výklady pedagogů. V padesátých a šedesátých letech 19. století soustavu modifikoval pro češtinu s přihlédnutím k jiné abecedě, hláskám i písmu. Jeho přínos oboru nebyl ani využit, ani doceněn. Ovládal plynně šest jazyků a sbíral knihy. Byl pohřben na skrbeňském hřbitově, na zhotovení náhrobku poslal První pražský spolek stenografů gabelsbergerských třicet zlatých. Spolek českých těsnopisců Heger v Kroměříži odhalil na podzim 1906 na G. rodném domě pamětní desku.
L: OSN 9, s. 804; 28, s. 459; MSN 2, s. 913; BOS 4, s. 350; KSN 4, s. 395; Catalogus venerabilis cleri Archidioeceseos Olomucensis, 1855–1895, passim; J. Springer, Co dala Haná české literatuře, 1947, s. 35; V. Spáčil, Historický místopis okresu Olomouc-venkov 1848–1960, 1968, s. 128; M. Tymonová – S. Kovářová – J. Vymětal – P. Pospěch, Paměti obce Skrbeň, 1999, s. 93–94; Osobnosti střední Moravy, 2005, s. 38; Malý průvodce po historii města Holešova. Osobnosti 2, 2008.
P: MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 4383, matrika nar. řkt. f. ú. Mysločovice, oddíl pro Míškovice, sv. 3, fol. 8; kniha č. 4420, snímek 17 (úmrtí Josefa G.); ZA, Opava (pobočka Olomouc), fond Univerzita Olomouc, kniha č. 126, Hlavní seznam posluchačů teologie, 1853–56; kniha č. 227–230, Katalog posluchačů teologie, 1856–1857; fond Arcibiskupská konsistoř Olomouc, kniha č. 115, Seznam ordinovaných kněží 1848–1911.
Gustav Novotný, Stanislava Kovářová