GRETSCH Jan František 14.8.1866-28.6.1894: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(GRETSCH_Jan_František_14.8.1866-28.6.1894)
 
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Jan František GRETSCH
| jméno = Jan František GRETSCH
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = Gretsch Jan Frantisek portret.jpg
| datum narození = 14.8.1866
| datum narození = 14.8.1866
| místo narození =  
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 28.6.1894
| datum úmrtí = 28.6.1894
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jan František GRETSCH
| citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 741-742
}}
 
'''GRETSCH, Jan František,''' ''* 14. 8. 1866 Praha, † 28. 6. 1894 Praha, malíř''
 
Pocházel z chudých poměrů, byl synem domovníka na Starém Městě pražském. Po maturitě na reálném gymnáziu a paralelním studiu na kreslířské škole E. Reyniera se stal 1885 žákem UMPRUM ve třídě profesora F. Ženíška, kde díky stipendiu studoval dva roky. Další dva roky byl zaměstnán, aby si vydělal na studium AVU, na níž 1889–91 navštěvoval ateliér profesora M. Pirnera. Na jaře 1894 mu pražská obec zajistila financování studijního pobytu do Francie, kam měl v létě odjet, během příprav na cestu však podlehl plicní tuberkulóze. Jeho malířské dílo, vycházející z nazarénské tradice a prerafaelských vzorů, dosahovalo vysokého stupně vizionářské sugestivnosti a vyjadřovalo se tmavými chmurnými barvami. Smrtelná nemoc a Pirnerovo školení se vepsaly do melancholické tóniny G. rozměrných figurálních kompozic
(např. ''Svatý František káže ptactvu'', ''Modlitba v poledne'',
''Galileo Galilei: A přece se točí'', ''Vidění'', ''Salvátorská legenda'', ''Aleluja''). Ke konci života se přikláněl k intimním námětům v novoromantickém krajinném rámci, jimiž předznamenával dekadenci a blížil se symbolismu
(např. ''Smutná jest duše má'', ''Večer na hřbitově'', ''Močál'', ''Milování''). Jeho posledním dokončeným obrazem byla ''Návštěva herců u umírajícího J. K. Tyla'', poučená dobovým francouzským malířstvím. G. dílo je zastoupeno v Národní galerii v Praze a v Západočeské galerii v Plzni.
 
'''L:''' OSN 10, s. 473; BL 1, s. 465; Toman 1, s. 270; NEČVUD, s. 249; N. Blažíčková-Horová, České malířství 19. století, 1998, s. 332–333.
 
Martin Kučera
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]


[[Kategorie:1866]]
[[Kategorie:1866]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1894]]
[[Kategorie:1894]]
[[Kategorie:Praha]]
<gallery>
Gretsch Jan Frantisek vecer.jpg|Večer na hřbitově
Gretsch Jan Frantisek almara.jpg|Stěhování staré almary
</gallery>

Aktuální verze z 3. 5. 2021, 11:01

Jan František GRETSCH
Narození 14.8.1866
Místo narození Praha
Úmrtí 28.6.1894
Místo úmrtí Praha
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 741-742
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46562

GRETSCH, Jan František, * 14. 8. 1866 Praha, † 28. 6. 1894 Praha, malíř

Pocházel z chudých poměrů, byl synem domovníka na Starém Městě pražském. Po maturitě na reálném gymnáziu a paralelním studiu na kreslířské škole E. Reyniera se stal 1885 žákem UMPRUM ve třídě profesora F. Ženíška, kde díky stipendiu studoval dva roky. Další dva roky byl zaměstnán, aby si vydělal na studium AVU, na níž 1889–91 navštěvoval ateliér profesora M. Pirnera. Na jaře 1894 mu pražská obec zajistila financování studijního pobytu do Francie, kam měl v létě odjet, během příprav na cestu však podlehl plicní tuberkulóze. Jeho malířské dílo, vycházející z nazarénské tradice a prerafaelských vzorů, dosahovalo vysokého stupně vizionářské sugestivnosti a vyjadřovalo se tmavými chmurnými barvami. Smrtelná nemoc a Pirnerovo školení se vepsaly do melancholické tóniny G. rozměrných figurálních kompozic (např. Svatý František káže ptactvu, Modlitba v poledne, Galileo Galilei: A přece se točí, Vidění, Salvátorská legenda, Aleluja). Ke konci života se přikláněl k intimním námětům v novoromantickém krajinném rámci, jimiž předznamenával dekadenci a blížil se symbolismu (např. Smutná jest duše má, Večer na hřbitově, Močál, Milování). Jeho posledním dokončeným obrazem byla Návštěva herců u umírajícího J. K. Tyla, poučená dobovým francouzským malířstvím. G. dílo je zastoupeno v Národní galerii v Praze a v Západočeské galerii v Plzni.

L: OSN 10, s. 473; BL 1, s. 465; Toman 1, s. 270; NEČVUD, s. 249; N. Blažíčková-Horová, České malířství 19. století, 1998, s. 332–333.

Martin Kučera