FIALA Josef 31.7.1882-11.4.1963: Porovnání verzí
(FIALA_Josef_31.7.1882-11.4.1963) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Josef FIALA | | jméno = Josef FIALA | ||
| obrázek = | | obrázek = Fiala Josef portret1.jpg | ||
| datum narození = 31.7.1882 | | datum narození = 31.7.1882 | ||
| místo narození = | | místo narození = Košíře (dnes Praha) | ||
| datum úmrtí = 11.4.1963 | | datum úmrtí = 11.4.1963 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 147 | ||
}} | |||
'''FIALA, Josef,''' ''* 31. 7. 1882 Košíře (dnes Praha), † 11. 4. 1963 Praha, malíř'' | |||
Narodil se v rodině obchodníka Václava F. Na naléhání rodičů, | |||
kteří pocházeli z venkova, vystudoval obchodní školu a stal se | |||
účetním ve mlýně, dva roky pracoval v obchodě ovdovělé matky. | |||
Od dětství měl zálibu v malířství a jako dvacetiletý vstoupil | |||
na pražskou AVU do speciálky V. Hynaise, kterou absolvoval | |||
1907. Hlávkovo stipendium mu umožnilo roční studium v Itálii | |||
a několikaměsíční pobyt v Paříži a Londýně. Studia završil na | |||
mnichovské akademii u A. Janka. Původně byl figuralistou, ale | |||
vliv ciziny, zejména Paříže, ho přivedl ke krajinomalbě. Po návratu | |||
do Čech upoutaly jeho zájem zprvu Pošumaví a Chodsko, | |||
později však přilnul ke krajině Českomoravské vrchoviny, kde | |||
vznikla převážná většina jeho prací. 1925–35 žil ve Svratce, poté | |||
v nedalekých Milovech, kde si postavil na břehu rybníka srub | |||
a kde každoročně tvořil od jara do podzimu. Niterný vztah ke | |||
krajině a odborná studia figuralistiky mu otevřely cestu k praktickému | |||
uplatnění figurální kompozice v krajině. Tento žánr, | |||
v době malířova uměleckého růstu dosti výjimečný, ho brzy postavil | |||
do čela proudu stojícího mezi krajinomalbou a figurální | |||
tvorbou. Používal téměř výhradně výtvarnou techniku oleje na | |||
plátně, ztvárňoval prosté venkovany při každodenní práci i ve | |||
volných chvílích, zejména děti při sběru plodin či při hrách. | |||
V meziválečném období vystavoval s Jednotou umělců výtvarných | |||
a se Sdružením výtvarných umělců Myslbek. Dožil v Praze. | |||
Urna s jeho popelem byla uložena v kolumbáriu kostela sv. Mikuláše | |||
na Staroměstském náměstí v Praze, kde v době vojenské | |||
prezenční služby spolu s dalšími malíři restauroval nástěnné | |||
fresky. Na jeho tvorbu navázal mladší ze synů, '''Zdeněk F.''' (* 6. 7. 1917 Praha, † 8. 6. 2004 Sněžné /u Svratky/), krajinář | |||
a portrétista, žák V. Nechleby a J. Loukoty na pražské AVU, jehož | |||
tvorba byla rovněž inspirována Vysočinou. | |||
'''D:''' samostatné výstavy: Topičův salon, Praha, 1932; Rubešova galerie, Praha, | |||
1942; Galerie Vrtbovská zahrada, Praha, 2008. Obrazy: Manželka Eugenie; | |||
Synové Eugen a Zdeněk; Dělnická madona; Otčenáš; Píseň hor; Milovský | |||
rybník; V lukách; Na žních; Do kostela; Dary země; Vázání obilí; Jeřáby; | |||
Rybáři; Děti Vysočiny; Na malinách; Na borůvkách; Útěk pasačky v bouři; | |||
Koupající se hoši; U ohníčku; Děti na mezi. | |||
'''L:''' Toman 1, s. 215; J. Čadík, SVU Myslbek, 1939, s. 47n.; SČSVU 2, s. 231 | |||
(s chybami); Ak. malíř J. F. 1882–1963. Ze života & díla. Katalog výstavy, | |||
2008; http://www.atelier-fiala.cz/galerie-j-fialy/galerie/o-zivote-j-fialy.html. | |||
Jiří Vacek | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
[[Kategorie:1882]] | [[Kategorie:1882]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
[[Kategorie:1963]] | [[Kategorie:1963]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 26. 5. 2020, 11:20
Josef FIALA | |
Narození | 31.7.1882 |
---|---|
Místo narození | Košíře (dnes Praha) |
Úmrtí | 11.4.1963 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 147 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55001 |
FIALA, Josef, * 31. 7. 1882 Košíře (dnes Praha), † 11. 4. 1963 Praha, malíř
Narodil se v rodině obchodníka Václava F. Na naléhání rodičů, kteří pocházeli z venkova, vystudoval obchodní školu a stal se účetním ve mlýně, dva roky pracoval v obchodě ovdovělé matky. Od dětství měl zálibu v malířství a jako dvacetiletý vstoupil na pražskou AVU do speciálky V. Hynaise, kterou absolvoval 1907. Hlávkovo stipendium mu umožnilo roční studium v Itálii a několikaměsíční pobyt v Paříži a Londýně. Studia završil na mnichovské akademii u A. Janka. Původně byl figuralistou, ale vliv ciziny, zejména Paříže, ho přivedl ke krajinomalbě. Po návratu do Čech upoutaly jeho zájem zprvu Pošumaví a Chodsko, později však přilnul ke krajině Českomoravské vrchoviny, kde vznikla převážná většina jeho prací. 1925–35 žil ve Svratce, poté v nedalekých Milovech, kde si postavil na břehu rybníka srub a kde každoročně tvořil od jara do podzimu. Niterný vztah ke krajině a odborná studia figuralistiky mu otevřely cestu k praktickému uplatnění figurální kompozice v krajině. Tento žánr, v době malířova uměleckého růstu dosti výjimečný, ho brzy postavil do čela proudu stojícího mezi krajinomalbou a figurální tvorbou. Používal téměř výhradně výtvarnou techniku oleje na plátně, ztvárňoval prosté venkovany při každodenní práci i ve volných chvílích, zejména děti při sběru plodin či při hrách. V meziválečném období vystavoval s Jednotou umělců výtvarných a se Sdružením výtvarných umělců Myslbek. Dožil v Praze. Urna s jeho popelem byla uložena v kolumbáriu kostela sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze, kde v době vojenské prezenční služby spolu s dalšími malíři restauroval nástěnné fresky. Na jeho tvorbu navázal mladší ze synů, Zdeněk F. (* 6. 7. 1917 Praha, † 8. 6. 2004 Sněžné /u Svratky/), krajinář a portrétista, žák V. Nechleby a J. Loukoty na pražské AVU, jehož tvorba byla rovněž inspirována Vysočinou.
D: samostatné výstavy: Topičův salon, Praha, 1932; Rubešova galerie, Praha, 1942; Galerie Vrtbovská zahrada, Praha, 2008. Obrazy: Manželka Eugenie; Synové Eugen a Zdeněk; Dělnická madona; Otčenáš; Píseň hor; Milovský rybník; V lukách; Na žních; Do kostela; Dary země; Vázání obilí; Jeřáby; Rybáři; Děti Vysočiny; Na malinách; Na borůvkách; Útěk pasačky v bouři; Koupající se hoši; U ohníčku; Děti na mezi.
L: Toman 1, s. 215; J. Čadík, SVU Myslbek, 1939, s. 47n.; SČSVU 2, s. 231 (s chybami); Ak. malíř J. F. 1882–1963. Ze života & díla. Katalog výstavy, 2008; http://www.atelier-fiala.cz/galerie-j-fialy/galerie/o-zivote-j-fialy.html.
Jiří Vacek