FIEBER Franz Xaver 1.3.1807-22.2.1872

Franz Xaver FIEBER
Narození	1.3.1807
Místo narození	Praha
Úmrtí	22.2.1872
Místo úmrtí	Chrudim
Povolání	7- Zoolog 6- Botanik
Citace	Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 166-167
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55037

FIEBER, Franz Xaver, * 1. 3. 1807 Praha, † 22. 2. 1872 Chrudim, soudní úředník, botanik, entomolog

Narodil se v zámožné rodině. 1824–28 studoval na pražské polytechnice, kde poté přednášel jako suplující profesor botaniky a zoologie. Školu opustil a působil jako úředník českého apelačního soudu, sekretář zemského soudu ve Vysokém Mýtě, poté ředitel pomocných úřadů při krajském soudu v Chrudimi.

Od mládí měl blízký vztah zvláště k botanice a entomologii. Sbíral rostliny v okolí Prahy, Vysokého Mýta, Chrudimi a v Ploskovicích na Litoměřicku. Stal se spolupracovníkem Opizova Výměnného ústavu, do významných botanických publikací popisoval a kreslil rostliny (např. Reliquiae Haenkeanae, 1826–35; Symbolae botanicae K. Presla, 1830–39; Oekonomisch-technische Flora Böhmens B. Berchtolda, 1836–43). Hlavní F. význam spočíval ve výzkumu a entomologickém sběratelství. Patřil k nejlepším českým znalcům hmyzích řádů ploštice (Heteroptera), stejnokřídlí (Homoptera) a rovnokřídlí (Orthoptera). Jeho kniha Die europäischen Hemiptera, Halbflügler (Rhynochota, Heteroptera, 1861) se stala základní příručkou pro studium ploštic. Zamýšlel zpracovat a vydat podobnou práci také o evropských stejnokřídlých, publikoval řadu popisů a předběžných výzkumných poznatků ve sbornících Verhandlungen der zoologisch-botanischen Gessellschaft in Wien, avšak uprostřed přípravných prací zemřel. Znal dobře též brouky (Coleoptera) a rovnokřídlý hmyz (Orthoptera), které popsal pro časopis Lotos. Pro Almanach de Carlsbad Jeana de Carro 1843 uspořádal rovněž seznam ploštic Chebska a Karlovarska, studoval také hmyzí faunu Prahy a blízkého okolí a napsal o nich několik prací.

1851 vstoupil do pražského německého přírodovědného spolku Lotos, 1871 do Entomologického spolku ve Štětíně, dále se stal členem KČSN a dopisujícím členem carské Ruské akademie.

Korespondoval si s významnými zahraničními entomology, mj. s kustodem zoologického kabinetu ve Vídni J. A. Ferrarim, s G. Kraatzem v Berlíně, s L. F. von Heyderem ve Frankfurtu. Nepublikované rukopisy, skici k určovacím klíčům i kresby získali po F. smrti badatelé F. Reiber, L. Lethiery a A. Puton. Reiber, který přeložil F. rukopisy do francouzštiny, je uveřejnil v Revue et magasin de zoologie (1875–76 a 1878) a v Revue d’entomologie (Caen, 1884–85). F. jméno nese několik druhů hmyzu: saranče Pseudopodisma fieberi Scudder (1898), ploštice- kněžice Elasmucha fieberi Jakov (1865) a rod křísků Fieberiella Signoret (1880). F. sbírky byly deponovány v Národním muzeu v Paříži a v Přírodovědeckém muzeu ve Vídni.

D: výběr: Die böhmischen und österreichischen Cetonien, in: Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur- und Länderkunde, Geschichte, Kunst und Literatur 2, 1831, sv. 4, s. 467–474; Fauna Pragensis. Übersicht der seltenern Insecten-Arten in der Umgebung von Prag, in: Topographisches Taschenbuch von Prag zunächst für Naturforscher und Ärzte, 1837, s. 120–126; Classification der europäischen Orthopteren, in: Abhandlungen der königlichen böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften 5/6, 1850; Synopsis der europäischen Orthoptera mit besonderer Rücksicht auf die in Böhmen vorkommenden Arten..., in: Lotos 3, 1853, dodatky; 4–5, 1854–1855; Die Familie der Berytideae, in: Wiener Entomologische Monatschrift 3, 1859, s. 200–209; Katalog der europäischen Cicadinen, Wien 1872.

L: Index Litteraturae Entomologicae 1, 1928, sv. 2, s. 353–354; 2, 1965, sv. 2, s. 40–41 (bibliografie); Entomologist monthly magazine, London, August 1872, s. 278–279; Festschrift zoologische-botanische Gesellschaft in Wien 50, 1900, s. 302–305; Botanik und Zoologie in Österreich in den Jahren 1850 bis 1900. Festschrift, herausgegeben von der k. k. zoologisch-botanischen Gesellschaft in Wien anläßlich der Feier ihres fünfzigjährigen Bestandes, Wien 1901, s. 302–305;OSN9, s. 177; Wurzbach 4, s. 224–225; I. Klášterský – A. Hrabětová – J. Duda, Botanikové na českém a moravskoslezském území od nejstarších dob, in: Zprávy Československé společnosti pro dějiny věd a techniky 14–15, 1970, s. 78; Koleška, s. 48–49.

Zdeněk Koleška