FIEDLER Gustav 25.3.1849-27.4.1936: Porovnání verzí
(FIEDLER_Gustav_25.3.1849-27.4.1936) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Gustav FIEDLER | | jméno = Gustav FIEDLER | ||
| obrázek = | | obrázek = Fiedler Gustav portret.jpg | ||
| datum narození = 25.3.1849 | | datum narození = 25.3.1849 | ||
| místo narození = Trutnov | | místo narození = Trutnov | ||
| datum úmrtí = 27.4.1936 | | datum úmrtí = 27.4.1936 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Ostrava | ||
| povolání = 44- Právník | | povolání = 44- Právník<br />43- Významný představitel obecní správy | ||
43- Významný představitel obecní správy | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 169-170 | ||
}} | |||
'''FIEDLER, Gustav,''' ''* 25. 3. 1849 Trutnov, † 27. 4. 1936 Ostrava, advokát, politik, komunální politik'' | |||
Byl synem báňského inženýra Leopolda F., pozdějšího horního | |||
inspektora Severní dráhy v Moravské Ostravě. Absolvoval německé | |||
evangelické gymnázium v Těšíně a právnickou fakultu ve | |||
Vídni. Praktikoval jako advokátní koncipient v Praze, Vídni | |||
a Těšíně. Vrátil se do Moravské Ostravy, kde si 1878 otevřel advokátní | |||
kancelář a uzavřel sňatek s Idou, dcerou Heinricha Golda, | |||
ředitele cukrovaru. Měli spolu dvě děti: syna Richarda, bankovního | |||
úředníka, a Margaretu, jež se provdala za primáře | |||
tamní nemocnice F. Neugebauera. | |||
F. 1879–1918 působil v obecním výboru Moravské Ostravy, | |||
1890 se stal místostarostou, často zastupoval starostu A. Johannyho | |||
v době jeho nepřítomnosti během vykonávání zemského | |||
poslaneckého mandátu. 1901 byl zvolen šestým moravsko-ostravským | |||
starostou, z funkce odstoupil 1918 kvůli neutěšené zásobovací | |||
situaci ve městě, kterou nedokázal zvládnout. Po abdikaci | |||
převzal resort chudinské péče a ochrany dětí. V rámci starostenského | |||
úřadu se soustředil mj. na zajištění zásobování města pitnou | |||
vodou, rozvoj místních drah i německého školství, zlepšení | |||
úrovně městské veřejné nemocnice, výstavbu městského divadla | |||
a evangelického kostela. Zájmy města reprezentoval i v jeho | |||
podnicích (spořitelně, elektrárně), v Obchodní a živnostenské | |||
bance v Moravské Ostravě, vykonával úřad cenzora filiálky Rakousko- | |||
uherské banky. F. veřejné působení bylo 1906 odměněno | |||
Rytířským řádem císaře Františka Josefa I. a 1910 Řádem železné | |||
koruny III. třídy za obecně prospěšnou a humanitární | |||
činnost. | |||
Politicky působil v řadách německých nacionálních liberálů. | |||
Stal se členem výborů několika německých spolků v Moravské | |||
Ostravě – ústavověrného, německého domu, městského okrašlovacího, | |||
střeleckého, školského a hasičského, dále pracoval v turnerském, | |||
beskydském spolku a dalších sdruženích. 1906 a 1913 | |||
byl zvolen poslancem zemského sněmu v městské skupině | |||
Moravská Ostrava, Vítkovice a Mariánské Hory za Německou pokrokovou stranu, v jejímž předsednictvu působil. 1918 neakceptoval | |||
vznik Československa a s několika dalšími regionálními | |||
politiky se podílel na vypracování memoranda americkému | |||
prezidentu W. Wilsonovi s názvem ''Denkschrift der Delegation der Deutschen Parteien des Ostmährisch schlesischen'' | |||
''Industriegebietes, betreffend die künftige staatliche Zugehörigkeit dieses Gebietes'', | |||
jehož cílem měla být přeměna ostravského regionu v suverénní | |||
státní útvar pod mezinárodním patronátem. Po neúspěchu této | |||
iniciativy se stáhl do ústraní, psal pod pseudonymem Starý Ostravan | |||
články s historickými tématy do Ostrauer Zeitung. | |||
'''L:''' Heller 1 (1912), s. 40; A. Adamus, Z dějin moravsko-ostravské radnice, | |||
1930, s. 82; BL 1, s. 344; B. Przybylová – J. Šerka, Muži s mocí. Portréty starostů | |||
Moravské Ostravy 1861–1918, 1996, s. 21–22; Slezsko 7, s. 30–31; | |||
P. Kladiwa, Obecní výbor Moravské Ostravy 1850–1913, 2004, s. 171–172; | |||
J. Malíř a kol., Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu | |||
v letech 1861–1918, 2012, s. 175–176. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/121682 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Pavel Cibulka | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:44- Právník]] | [[Kategorie:44- Právník]] | ||
Řádek 18: | Řádek 76: | ||
[[Kategorie:Trutnov]] | [[Kategorie:Trutnov]] | ||
[[Kategorie:1936]] | [[Kategorie:1936]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Ostrava]] |
Aktuální verze z 9. 6. 2020, 07:20
Gustav FIEDLER | |
Narození | 25.3.1849 |
---|---|
Místo narození | Trutnov |
Úmrtí | 27.4.1936 |
Místo úmrtí | Ostrava |
Povolání |
44- Právník 43- Významný představitel obecní správy |
Citace | Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 169-170 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55052 |
FIEDLER, Gustav, * 25. 3. 1849 Trutnov, † 27. 4. 1936 Ostrava, advokát, politik, komunální politik
Byl synem báňského inženýra Leopolda F., pozdějšího horního inspektora Severní dráhy v Moravské Ostravě. Absolvoval německé evangelické gymnázium v Těšíně a právnickou fakultu ve Vídni. Praktikoval jako advokátní koncipient v Praze, Vídni a Těšíně. Vrátil se do Moravské Ostravy, kde si 1878 otevřel advokátní kancelář a uzavřel sňatek s Idou, dcerou Heinricha Golda, ředitele cukrovaru. Měli spolu dvě děti: syna Richarda, bankovního úředníka, a Margaretu, jež se provdala za primáře tamní nemocnice F. Neugebauera.
F. 1879–1918 působil v obecním výboru Moravské Ostravy, 1890 se stal místostarostou, často zastupoval starostu A. Johannyho v době jeho nepřítomnosti během vykonávání zemského poslaneckého mandátu. 1901 byl zvolen šestým moravsko-ostravským starostou, z funkce odstoupil 1918 kvůli neutěšené zásobovací situaci ve městě, kterou nedokázal zvládnout. Po abdikaci převzal resort chudinské péče a ochrany dětí. V rámci starostenského úřadu se soustředil mj. na zajištění zásobování města pitnou vodou, rozvoj místních drah i německého školství, zlepšení úrovně městské veřejné nemocnice, výstavbu městského divadla a evangelického kostela. Zájmy města reprezentoval i v jeho podnicích (spořitelně, elektrárně), v Obchodní a živnostenské bance v Moravské Ostravě, vykonával úřad cenzora filiálky Rakousko- uherské banky. F. veřejné působení bylo 1906 odměněno Rytířským řádem císaře Františka Josefa I. a 1910 Řádem železné koruny III. třídy za obecně prospěšnou a humanitární činnost.
Politicky působil v řadách německých nacionálních liberálů. Stal se členem výborů několika německých spolků v Moravské Ostravě – ústavověrného, německého domu, městského okrašlovacího, střeleckého, školského a hasičského, dále pracoval v turnerském, beskydském spolku a dalších sdruženích. 1906 a 1913 byl zvolen poslancem zemského sněmu v městské skupině Moravská Ostrava, Vítkovice a Mariánské Hory za Německou pokrokovou stranu, v jejímž předsednictvu působil. 1918 neakceptoval vznik Československa a s několika dalšími regionálními politiky se podílel na vypracování memoranda americkému prezidentu W. Wilsonovi s názvem Denkschrift der Delegation der Deutschen Parteien des Ostmährisch schlesischen Industriegebietes, betreffend die künftige staatliche Zugehörigkeit dieses Gebietes, jehož cílem měla být přeměna ostravského regionu v suverénní státní útvar pod mezinárodním patronátem. Po neúspěchu této iniciativy se stáhl do ústraní, psal pod pseudonymem Starý Ostravan články s historickými tématy do Ostrauer Zeitung.
L: Heller 1 (1912), s. 40; A. Adamus, Z dějin moravsko-ostravské radnice, 1930, s. 82; BL 1, s. 344; B. Przybylová – J. Šerka, Muži s mocí. Portréty starostů Moravské Ostravy 1861–1918, 1996, s. 21–22; Slezsko 7, s. 30–31; P. Kladiwa, Obecní výbor Moravské Ostravy 1850–1913, 2004, s. 171–172; J. Malíř a kol., Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918, 2012, s. 175–176.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Pavel Cibulka