FISCHER František Xaver 1819-28.5.1890: Porovnání verzí
(FISCHER_František_Xaver_1819-1890) |
Bez shrnutí editace |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1819 | | datum narození = 1819 | ||
| místo narození = | | místo narození = Dvůr Králové nad Labem | ||
| datum úmrtí = 1890 | | datum úmrtí = 28.5.1890 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Litomyšl | ||
| povolání = 61- Pedagog | | povolání = 61- Pedagog | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 216-217 | ||
}} | |||
'''FISCHER, František Xaver,''' ''* 1819 Dvůr Králové nad Labem, † 28. 5. 1890 Litomyšl, pedagog, autor učebnic'' | |||
Navštěvoval gymnázium v Hradci Králové, poté filozofii v Praze, | |||
kde pokračoval studiem na právnické fakultě. Práva nedokončil, | |||
zběhl z nich po dvou letech, nadále se věnoval povolání vychovatele a učitele. Našel si místo domácího učitele v rodině | |||
velkostatkáře Františka Riedla v obci Dolní Přím, kde pracoval | |||
do 1846. Další pracovní kariéru spojil s pedagogickou činností | |||
na gymnáziu. Nejprve působil jako auskultant a od 1849 jako | |||
suplent při gymnáziu v Hradci Králové. Vyučoval zejména přírodopis | |||
a podle potřeby také matematiku. Po přijetí gymnazijní | |||
reformy F. Exnera a H. Bonitze se F. postavení upevnilo, 1852 | |||
byl jmenován profesorem. Pro své studenty ve vyšších třídách | |||
gymnázia vydal ''Nerostopis'' (1864) a pro nižší gymnazijní třídy ve | |||
dvou svazcích ''Arithmetiku'' (1868, 1870). Učebnice byly oblíbené | |||
a vycházely opakovaně. Příležitostně přispíval do odborného pedagogického | |||
tisku. Jeho zásluhy byly oceněny 1879 Zlatým záslužným | |||
křížem s korunou. V Hradci Králové působil téměř | |||
třiatřicet let. 1881 byl jmenován ředitelem gymnázia v Litomyšli, | |||
kde strávil poslední léta života. Syn František († 13. 1. 1918) | |||
vystudoval klasickou filologii a zvolil si povolání po otci, učil | |||
mimo jiné na gymnáziu v Hradci Králové (1882–1913). Mladší | |||
Adolf se stal státním úředníkem, pracoval na okresním hejtmanství | |||
v Čáslavi i na místodržitelství v Praze. | |||
'''L:''' OSN 9, s. 266; MSN 2, s. 764; Památník gymnasia Královéhradeckého, | |||
L. Brtnický – A. Mejstřík – F. Teršl (eds.), 1927, s. LXIV, 57, 71–72. | |||
Pavla Vošahlíková | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
[[Kategorie:1819]] | [[Kategorie:1819]] | ||
[[Kategorie:Dvůr Králové nad Labem]] | |||
[[Kategorie:1890]] | [[Kategorie:1890]] | ||
[[Kategorie:Litomyšl]] | |||
Aktuální verze z 20. 11. 2019, 17:46
| František Xaver FISCHER | |
 | |
| Narození | 1819 |
|---|---|
| Místo narození | Dvůr Králové nad Labem |
| Úmrtí | 28.5.1890 |
| Místo úmrtí | Litomyšl |
| Povolání | 61- Pedagog |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 216-217 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55266 |
FISCHER, František Xaver, * 1819 Dvůr Králové nad Labem, † 28. 5. 1890 Litomyšl, pedagog, autor učebnic
Navštěvoval gymnázium v Hradci Králové, poté filozofii v Praze, kde pokračoval studiem na právnické fakultě. Práva nedokončil, zběhl z nich po dvou letech, nadále se věnoval povolání vychovatele a učitele. Našel si místo domácího učitele v rodině velkostatkáře Františka Riedla v obci Dolní Přím, kde pracoval do 1846. Další pracovní kariéru spojil s pedagogickou činností na gymnáziu. Nejprve působil jako auskultant a od 1849 jako suplent při gymnáziu v Hradci Králové. Vyučoval zejména přírodopis a podle potřeby také matematiku. Po přijetí gymnazijní reformy F. Exnera a H. Bonitze se F. postavení upevnilo, 1852 byl jmenován profesorem. Pro své studenty ve vyšších třídách gymnázia vydal Nerostopis (1864) a pro nižší gymnazijní třídy ve dvou svazcích Arithmetiku (1868, 1870). Učebnice byly oblíbené a vycházely opakovaně. Příležitostně přispíval do odborného pedagogického tisku. Jeho zásluhy byly oceněny 1879 Zlatým záslužným křížem s korunou. V Hradci Králové působil téměř třiatřicet let. 1881 byl jmenován ředitelem gymnázia v Litomyšli, kde strávil poslední léta života. Syn František († 13. 1. 1918) vystudoval klasickou filologii a zvolil si povolání po otci, učil mimo jiné na gymnáziu v Hradci Králové (1882–1913). Mladší Adolf se stal státním úředníkem, pracoval na okresním hejtmanství v Čáslavi i na místodržitelství v Praze.
L: OSN 9, s. 266; MSN 2, s. 764; Památník gymnasia Královéhradeckého, L. Brtnický – A. Mejstřík – F. Teršl (eds.), 1927, s. LXIV, 57, 71–72.
Pavla Vošahlíková