FRIČOVÁ Johana Terezie Carolina 31.5.1809-26.2.1849: Porovnání verzí
(FRIČOVÁ_Johanna_31.5.1809-26.2.1849) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = | | jméno = Johana Terezie Carolina FRIČOVÁ | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 31.5.1809 | | datum narození = 31.5.1809 | ||
| místo narození = Rožmitál | | místo narození = Rožmitál pod Třemšínem | ||
| datum úmrtí = 26.2.1849 | | datum úmrtí = 26.2.1849 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 408 | ||
}} | |||
'''FRIČOVÁ, Johana Terezie Carolina''' ''(roz. Reisová), * 31. 5. 1809 Rožmitál pod Třemšínem, † 26. 2. 1849 Praha, vlastenka, členka ženských spolků'' | |||
Rodiče, Antonius Mikuláš (Anton Nikolaus) Reis (1778–1822) | |||
a Marie Anna, roz. Bachofenová z Echtu (1779–1836), pocházeli | |||
z Porýní a do Čech utekli před Napoleonem. (Rodina | |||
se v Rožmitále přátelila s Janem Jakubem Rybou.) Ze tří dcer | |||
vychovali, zejména zásluhou matky, která brzy ovdověla, české | |||
vlastenky. Dívky prožily poměrně klidné dětství, získaly na dobové | |||
zvyklosti dobré vzdělání a dosáhly přiměřeného sňatku. | |||
F. se 1828 provdala za právníka, od 1837 zemského advokáta | |||
v Čechách Josefa Františka Friče (1804–1876). Se sestrou Karolinou | |||
se oženil Fričův přítel, lékař Václav Staněk (1804–1871). | |||
Obě rodiny udržovaly každodenní kontakt, žily v sousedství | |||
v Pasířské, dnes Palackého ulici v Praze. V obou domácnostech | |||
existovaly významné salony, ve kterých se scházeli přední čeští | |||
vlastenci a umělci. Nejmladší ze sester Reisových Antonie Anna | |||
Marie Karolina (1817–1852) žila u Staňků a byla podle svědectví | |||
pamětníků ozdobou obou společností. Získala nadprůměrné | |||
vzdělání, působila pedagogicky a měla značné literární ambice. | |||
Publikovala pod pseudonymem Bohuslava Rajská. Z řady ctitelů | |||
si nepříliš šťastně zvolila vdovce F. L. Čelakovského, se kterým | |||
žila ve Vratislavi. Po návratu do Prahy 1849 u ní propukla smrtelná | |||
tuberkulóza. Svoji starší sestru přežila jen o tři roky. | |||
F. se při pořádání společenských setkání vždy snažila o jejich | |||
vlastenecký obsah. Apelovala především na ženy, aby nezůstávaly | |||
lhostejné k českému jazyku a národním zájmům. S podobně | |||
smýšlejícími manželkami a dcerami českých národovců, | |||
a především s Honoratou Zapovou-Wiśniowskou založila | |||
1848 Spolek Slovanek nazývaný také Sestry slovanské, ve kterém | |||
se stala starostkou. Na veřejnou práci jí ovšem zbývalo poměrně | |||
málo času. Z dětí vynikli: Josef Václav F. (1829–1890), | |||
Antonín F. (1832–1913), Karel Jan F. (1834–1915), Václav F. | |||
(1839–1916) a právník Vojtěch Klemens Jan F. (1844–1918). | |||
Zemřela při porodu dvanáctého dítěte. Pohřbena byla na Olšanských | |||
hřbitovech v Praze. | |||
'''L:''' J. V. Frič, Paměti 1–3, O. Šimáček – B. Šimáčková (eds.), 1956, passim; | |||
V. Žáček, Josef Václav F., 1979; M. Neudorflová, České ženy v 19. století, 1999, | |||
rejstřík; M. Secká – L. Sochorová – I. Štěpánová, Ženy rodiny Náprstkovy, | |||
2001, rejstřík; Z. Víšek, Rod Fričů a Slánsko, in: Slánský obzor 12, 2005, | |||
s. 23–45; Korespondence Boženy Němcové z let 1844–1862, 1–4, 2004 až | |||
2007, L. Saicová Římalová a kol. (eds.), passim; L. Sršeň, Nevšední příběhy | |||
portrétů, 2011, s. 87–89. | |||
'''P:''' SOA, Praha, sbírka matrik, matrika narozených řkt. f. ú. Starý Rožmitál, | |||
kniha 12, fol. 70. | |||
Pavla Vošahlíková | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]] | [[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]] | ||
[[Kategorie:1809]] | [[Kategorie:1809]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Rožmitál_pod Třemšínem]] | ||
[[Kategorie:1849]] | [[Kategorie:1849]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 16. 11. 2019, 17:26
Johana Terezie Carolina FRIČOVÁ | |
![]() | |
Narození | 31.5.1809 |
---|---|
Místo narození | Rožmitál pod Třemšínem |
Úmrtí | 26.2.1849 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 62- Osvětový nebo veřejný činitel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 408 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55797 |
FRIČOVÁ, Johana Terezie Carolina (roz. Reisová), * 31. 5. 1809 Rožmitál pod Třemšínem, † 26. 2. 1849 Praha, vlastenka, členka ženských spolků
Rodiče, Antonius Mikuláš (Anton Nikolaus) Reis (1778–1822) a Marie Anna, roz. Bachofenová z Echtu (1779–1836), pocházeli z Porýní a do Čech utekli před Napoleonem. (Rodina se v Rožmitále přátelila s Janem Jakubem Rybou.) Ze tří dcer vychovali, zejména zásluhou matky, která brzy ovdověla, české vlastenky. Dívky prožily poměrně klidné dětství, získaly na dobové zvyklosti dobré vzdělání a dosáhly přiměřeného sňatku. F. se 1828 provdala za právníka, od 1837 zemského advokáta v Čechách Josefa Františka Friče (1804–1876). Se sestrou Karolinou se oženil Fričův přítel, lékař Václav Staněk (1804–1871). Obě rodiny udržovaly každodenní kontakt, žily v sousedství v Pasířské, dnes Palackého ulici v Praze. V obou domácnostech existovaly významné salony, ve kterých se scházeli přední čeští vlastenci a umělci. Nejmladší ze sester Reisových Antonie Anna Marie Karolina (1817–1852) žila u Staňků a byla podle svědectví pamětníků ozdobou obou společností. Získala nadprůměrné vzdělání, působila pedagogicky a měla značné literární ambice. Publikovala pod pseudonymem Bohuslava Rajská. Z řady ctitelů si nepříliš šťastně zvolila vdovce F. L. Čelakovského, se kterým žila ve Vratislavi. Po návratu do Prahy 1849 u ní propukla smrtelná tuberkulóza. Svoji starší sestru přežila jen o tři roky.
F. se při pořádání společenských setkání vždy snažila o jejich vlastenecký obsah. Apelovala především na ženy, aby nezůstávaly lhostejné k českému jazyku a národním zájmům. S podobně smýšlejícími manželkami a dcerami českých národovců, a především s Honoratou Zapovou-Wiśniowskou založila 1848 Spolek Slovanek nazývaný také Sestry slovanské, ve kterém se stala starostkou. Na veřejnou práci jí ovšem zbývalo poměrně málo času. Z dětí vynikli: Josef Václav F. (1829–1890), Antonín F. (1832–1913), Karel Jan F. (1834–1915), Václav F. (1839–1916) a právník Vojtěch Klemens Jan F. (1844–1918). Zemřela při porodu dvanáctého dítěte. Pohřbena byla na Olšanských hřbitovech v Praze.
L: J. V. Frič, Paměti 1–3, O. Šimáček – B. Šimáčková (eds.), 1956, passim; V. Žáček, Josef Václav F., 1979; M. Neudorflová, České ženy v 19. století, 1999, rejstřík; M. Secká – L. Sochorová – I. Štěpánová, Ženy rodiny Náprstkovy, 2001, rejstřík; Z. Víšek, Rod Fričů a Slánsko, in: Slánský obzor 12, 2005, s. 23–45; Korespondence Boženy Němcové z let 1844–1862, 1–4, 2004 až 2007, L. Saicová Římalová a kol. (eds.), passim; L. Sršeň, Nevšední příběhy portrétů, 2011, s. 87–89.
P: SOA, Praha, sbírka matrik, matrika narozených řkt. f. ú. Starý Rožmitál, kniha 12, fol. 70.
Pavla Vošahlíková