FUCHS Egon 3.9.1886-14.7.1958: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(FUCHS_Egon_3.9.1886-14.7.1958)
 
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 3.9.1886
| datum narození = 3.9.1886
| místo narození =  
| místo narození = Jankov (u Benešova)
| datum úmrtí = 14.7.1958
| datum úmrtí = 14.7.1958
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 61- Pedagog
| povolání = 61- Pedagog


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Egon FUCHS
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 487
}}
 
'''FUCHS, Egon,''' ''* 3. 9. 1886 Jankov (u Benešova), † 14. 7. 1958 Praha, zpěvák, pedagog''
 
Narodil se v rodině židovského obchodníka, po roce 1900 byla
rodina bez vyznání. Jeho bratr Adolf F. (1882 – kolem 1938)
byl rovněž pěvcem. F. absolvoval reálné gymnázium a před
1909 studoval zpěv ve Vídni u A. Ifferta; vyškolil se pro basový
obor. Studia dokončil v Itálii. 1908 dvakrát hostoval v Národním
divadle v Praze ve Smetanových operách pod jménem
Jaroslav Suk (Mícha, ''Prodaná nevěsta''; Budivoj, ''Dalibor''), ale
nebyl angažován. 1911 tam hostoval znovu (pod jménem
Fuchs) jako člen divadla v Essenu (Daland, R. Wagner: ''Bludný Holanďan''). Další zahraniční angažmá získal v Berlíně-Charlottenburgu.
Během první světové války byl odveden, k divadelní
dráze se poté již nevrátil a vystupoval jako koncertní
pěvec (též jako Jaroslav Suk). Od jara 1920 působil jako profesor
zpěvu na pražské konzervatoři. Jeho třída měla velmi
dobrou pověst. Poté co bylo Stavovské divadlo zabráno pro
český provoz, spolupracoval F. od 1921 při obnově operních představení konzervatoře. Absolventi nalézali uplatnění doma
i v zahraničí (mj. J. Pospíšil, H. Thein, J. Gleich ad.). 1940 byl
F. z rasových důvodů internován. 1948–51 vyučoval na nově
založené AMU. Věnoval se i publicistické a teoretické činnosti.
Do sborníku vydaného ke stopětadvacátému výročí založení
pražské konzervatoře přispěl úvahou ''Úkoly pěveckého školení na české konservatoři'' (s. 92–93), publikoval v časopisu ''Hudební věstník'' a s profesorkou konzervatoře D. Branbergerovou
dopracoval české odborné názvosloví pro vyučování herectví
v pěveckých třídách. 1925 vydal pro pedagogické účely hlasová
cvičení 20 solfegií z děl slavných mistrů.
 
'''L:''' KRL 2 (1997), s. 1226–1227; HS 1, s. 352 (s chybnými údaji o studiu
práv; s přehledem F. publicistiky); 2, s. 640; Pazdírek 1, s. 293; Sborník
na paměť 125 let konservatoře hudby v Praze, 1936, s. 89, 90, 94, 98, 433,
474; J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice 1,
1968, s. 213.
 
'''P:''' Neuer Theater-Almanach auf das Jahr 1911, Berlin, s. 426; NA, Praha,
Policejní ředitelství I, konskripce, karton 135, obr. 198.
 
Jitka Ludvová
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:61- Pedagog]]
[[Kategorie:61- Pedagog]]


[[Kategorie:1886]]
[[Kategorie:1886]]
[[Kategorie:Jankov]]
[[Kategorie:1958]]
[[Kategorie:1958]]
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 24. 11. 2019, 11:51

Egon FUCHS
Narození 3.9.1886
Místo narození Jankov (u Benešova)
Úmrtí 14.7.1958
Místo úmrtí Praha
Povolání 61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 487
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=56058

FUCHS, Egon, * 3. 9. 1886 Jankov (u Benešova), † 14. 7. 1958 Praha, zpěvák, pedagog

Narodil se v rodině židovského obchodníka, po roce 1900 byla rodina bez vyznání. Jeho bratr Adolf F. (1882 – kolem 1938) byl rovněž pěvcem. F. absolvoval reálné gymnázium a před 1909 studoval zpěv ve Vídni u A. Ifferta; vyškolil se pro basový obor. Studia dokončil v Itálii. 1908 dvakrát hostoval v Národním divadle v Praze ve Smetanových operách pod jménem Jaroslav Suk (Mícha, Prodaná nevěsta; Budivoj, Dalibor), ale nebyl angažován. 1911 tam hostoval znovu (pod jménem Fuchs) jako člen divadla v Essenu (Daland, R. Wagner: Bludný Holanďan). Další zahraniční angažmá získal v Berlíně-Charlottenburgu. Během první světové války byl odveden, k divadelní dráze se poté již nevrátil a vystupoval jako koncertní pěvec (též jako Jaroslav Suk). Od jara 1920 působil jako profesor zpěvu na pražské konzervatoři. Jeho třída měla velmi dobrou pověst. Poté co bylo Stavovské divadlo zabráno pro český provoz, spolupracoval F. od 1921 při obnově operních představení konzervatoře. Absolventi nalézali uplatnění doma i v zahraničí (mj. J. Pospíšil, H. Thein, J. Gleich ad.). 1940 byl F. z rasových důvodů internován. 1948–51 vyučoval na nově založené AMU. Věnoval se i publicistické a teoretické činnosti. Do sborníku vydaného ke stopětadvacátému výročí založení pražské konzervatoře přispěl úvahou Úkoly pěveckého školení na české konservatoři (s. 92–93), publikoval v časopisu Hudební věstník a s profesorkou konzervatoře D. Branbergerovou dopracoval české odborné názvosloví pro vyučování herectví v pěveckých třídách. 1925 vydal pro pedagogické účely hlasová cvičení 20 solfegií z děl slavných mistrů.

L: KRL 2 (1997), s. 1226–1227; HS 1, s. 352 (s chybnými údaji o studiu práv; s přehledem F. publicistiky); 2, s. 640; Pazdírek 1, s. 293; Sborník na paměť 125 let konservatoře hudby v Praze, 1936, s. 89, 90, 94, 98, 433, 474; J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice 1, 1968, s. 213.

P: Neuer Theater-Almanach auf das Jahr 1911, Berlin, s. 426; NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 135, obr. 198.

Jitka Ludvová