HEGER Johann Maximilian 18.6.1811-11.5.1855: Porovnání verzí
(HEGER_Jan_Maximilián_(Johann_Maximilian)_18.6.1811-11.5.1855) |
m (Holoubková přesunul stránku HEGER Jan Maximilián (Johann Maximilian) 18.6.1811-11.5.1855 na HEGER Johann Maximilian 18.6.1811-11.5.1855 bez založení přesměrování) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = | | jméno = Johann Maximilian HEGER | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 18.6.1811 | | datum narození = 18.6.1811 | ||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
| datum úmrtí = 11.5.1855 | | datum úmrtí = 11.5.1855 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 29- Stavař | | povolání = 29- Stavař<br />74- Architekt | ||
74- Architekt | | jiná jména = | ||
| citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 390-391 | |||
}} | |||
'''HEGER, Johann Maximilian''' ''(též Johann Franz Filip, Johann Christian), * 18. 6. 1811 Praha, † 11. 5. 1855 Praha, stavitel'' | |||
Vnuk stavitele Philippa H. (1734–1804), syn Franze Antona Heinricha H. (1766–1831), u něhož se vyučil zednickému řemeslu, jak je uvedeno v záznamech pražské polytechniky, na níž studoval po 1832. V Praze se 1839 oženil s Aloisií | |||
Denhartovou a téhož roku se stal stavitelem v Praze. V jeho | |||
velmi rozsáhlé činnosti převládaly pražské realizace. Přestože | |||
H. tvorba spadala plně do období pozdního klasicismu, v návrzích se objevovaly motivy starší slohové vrstvy. U jeho prvotiny, přístavby nájemního domu čp. 208/I (dnes Smetana Hotel na Smetanově nábřeží), který 1836 pohledově uzavřel | |||
průčelí pozdně barokního paláce Pachtů, se objevují šambrány | |||
s uchy. 1839 při úpravě staroměstského domu čp. 737/I v nároží Dlouhé a Rámové ulice zase použil prvky ze staveb svého otce – vysoký pilastrový řád, kde dříky pilastrů ozvláštňují vpadlá pole a horizontální dekorativní pás. Zcela odlišného | |||
charakteru – již plně pozdně klasicistní – jsou dům čp. 330/III | |||
ve Vlašské ulici na Malé Straně z 1838, který však zřejmě navrhoval Johann Klement Zobel, a dům U Červeného koníčka | |||
čp. 669/I v nároží Rybné a Jakubské ul. (1839–40) na Starém | |||
Městě pražském, jejž budoval patrně podle projektu Heinricha Frenzela. Všechny pozdější domy H. tvořil podle tohoto | |||
příkladu (např. čp. 823/II na Václavském náměstí a čp. 14/III | |||
v Tomášské ulici na Malé Straně, oba 1841). Stejný výraz má | |||
také patrně H. nejvýznamnější práce, úprava průčelní budovy konventu františkánů čp. 753/II na Jungmannově náměstí | |||
na Novém Městě pražském, datovaná do 1847. | |||
'''L:''' Handbuch des Königreiches Böhmen für das Jahr 1846, 1846, s. 712; | |||
A. Podlaha, Materiálie k slovníku umělců a uměleckých řemeslníků v Čechách, in: PA 28, 1916, s. 40, 226; J. Hofman, Pražské novogotické stavby | |||
profánní, in: tamtéž 33, 1922–23, s. 79; Toman 1, s. 312; E. Poche, Praha | |||
národního probuzení, 1980, s. 91, 94–97; Zápisná kniha pražských stavitelů, 1639–1903, I. Ebelová (ed.), 1996, s. 32; Umělecké památky Prahy. | |||
Staré Město a Josefov, P. Vlček (ed.), 1996, s. 208, 212, 312, 335, 362, 381, | |||
418, 419, 423, 446, 461–462, 509; Umělecké památky Prahy. Nové Město, | |||
R. Baťková (ed.), 1998, s. 284, 350, 402, 430, 461, 580, 583, 602; Umělecké | |||
památky Prahy. Malá Strana, P. Vlček (ed.), 1999, s. 144, 189, 214, 221, 222, | |||
262, 431, 576; Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany, týž (ed.), | |||
2000, s. 267, 274, 337, 403; Architekti, s. 224 (s výčtem díla); NEČVUD, | |||
s. 273–274; Umělecké památky Prahy. Velká Praha A–L, týž (ed.), 2012, s. 645, | |||
648, 650, 653, 657, 674, 675. | |||
'''P:''' NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 169, obr. 379, 393; | |||
AHMP, Archivní katalog, soupis pražského obyvatelstva (1830–1920), krabice | |||
86, č. 88. | |||
Pavel Vlček | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:29- Stavař]] | [[Kategorie:29- Stavař]] |
Aktuální verze z 5. 3. 2022, 16:59
Johann Maximilian HEGER | |
Narození | 18.6.1811 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 11.5.1855 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
29- Stavař 74- Architekt |
Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 390-391 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=67004 |
HEGER, Johann Maximilian (též Johann Franz Filip, Johann Christian), * 18. 6. 1811 Praha, † 11. 5. 1855 Praha, stavitel
Vnuk stavitele Philippa H. (1734–1804), syn Franze Antona Heinricha H. (1766–1831), u něhož se vyučil zednickému řemeslu, jak je uvedeno v záznamech pražské polytechniky, na níž studoval po 1832. V Praze se 1839 oženil s Aloisií Denhartovou a téhož roku se stal stavitelem v Praze. V jeho velmi rozsáhlé činnosti převládaly pražské realizace. Přestože H. tvorba spadala plně do období pozdního klasicismu, v návrzích se objevovaly motivy starší slohové vrstvy. U jeho prvotiny, přístavby nájemního domu čp. 208/I (dnes Smetana Hotel na Smetanově nábřeží), který 1836 pohledově uzavřel průčelí pozdně barokního paláce Pachtů, se objevují šambrány s uchy. 1839 při úpravě staroměstského domu čp. 737/I v nároží Dlouhé a Rámové ulice zase použil prvky ze staveb svého otce – vysoký pilastrový řád, kde dříky pilastrů ozvláštňují vpadlá pole a horizontální dekorativní pás. Zcela odlišného charakteru – již plně pozdně klasicistní – jsou dům čp. 330/III ve Vlašské ulici na Malé Straně z 1838, který však zřejmě navrhoval Johann Klement Zobel, a dům U Červeného koníčka čp. 669/I v nároží Rybné a Jakubské ul. (1839–40) na Starém Městě pražském, jejž budoval patrně podle projektu Heinricha Frenzela. Všechny pozdější domy H. tvořil podle tohoto příkladu (např. čp. 823/II na Václavském náměstí a čp. 14/III v Tomášské ulici na Malé Straně, oba 1841). Stejný výraz má také patrně H. nejvýznamnější práce, úprava průčelní budovy konventu františkánů čp. 753/II na Jungmannově náměstí na Novém Městě pražském, datovaná do 1847.
L: Handbuch des Königreiches Böhmen für das Jahr 1846, 1846, s. 712; A. Podlaha, Materiálie k slovníku umělců a uměleckých řemeslníků v Čechách, in: PA 28, 1916, s. 40, 226; J. Hofman, Pražské novogotické stavby profánní, in: tamtéž 33, 1922–23, s. 79; Toman 1, s. 312; E. Poche, Praha národního probuzení, 1980, s. 91, 94–97; Zápisná kniha pražských stavitelů, 1639–1903, I. Ebelová (ed.), 1996, s. 32; Umělecké památky Prahy. Staré Město a Josefov, P. Vlček (ed.), 1996, s. 208, 212, 312, 335, 362, 381, 418, 419, 423, 446, 461–462, 509; Umělecké památky Prahy. Nové Město, R. Baťková (ed.), 1998, s. 284, 350, 402, 430, 461, 580, 583, 602; Umělecké památky Prahy. Malá Strana, P. Vlček (ed.), 1999, s. 144, 189, 214, 221, 222, 262, 431, 576; Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany, týž (ed.), 2000, s. 267, 274, 337, 403; Architekti, s. 224 (s výčtem díla); NEČVUD, s. 273–274; Umělecké památky Prahy. Velká Praha A–L, týž (ed.), 2012, s. 645, 648, 650, 653, 657, 674, 675.
P: NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 169, obr. 379, 393; AHMP, Archivní katalog, soupis pražského obyvatelstva (1830–1920), krabice 86, č. 88.
Pavel Vlček