HANČ Vojtěch 24.4.1838-11.10.1885: Porovnání verzí
(HANČ_Vojtěch_24.4.1838-11.10.1885) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 24.4.1838 | | datum narození = 24.4.1838 | ||
| místo narození = Jesenný | | místo narození = Jesenný (u Semil) | ||
| datum úmrtí = 11.10.1885 | | datum úmrtí = 11.10.1885 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 74- Architekt | | povolání = 74- Architekt | ||
| jiná jména = | |||
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 168 | |||
}} | |||
'''HANČ, Vojtěch''' ''(též Adalbert), * 24. 4. 1838 Jesenný (u Semil), † 11. 10. 1885 Praha, architekt, civilní inženýr'' | |||
Syn Franze H., hostinského, později patrně starosty v Jesenném. 1857/58 je doložen jako posluchač pražské polytechniky | |||
(prof. Karl Wiesenfeld), od 1866 byl členem Svazu architektů | |||
a inženýrů. Začínal samostatně pracovat patrně v Doubravicích (č. o. Hrubá Skála), 1869 se přestěhoval na Smíchov (dnes | |||
Praha). | |||
Nepochybně omylem ho uvádí P. Toman jako navrhovatele | |||
baziliky na Smíchově, ač byl pouze stavitelem. Údaje o jeho | |||
podílu na výstavbě pražského Národního divadla po požáru | |||
1881, dále paláce Lažanských na Národní třídě a také Gröbeho vily na Vinohradech (stavitelem byl František Havel) jsou | |||
zřejmě mylné, nebo se týkají jen provádění stavby, v žádném | |||
případě nebyl navrhovatelem. Jeho pravděpodobně první samostatnou realizací se stala radnice v Semilech, kterou podle | |||
jeho projektu vybudoval 1874 Petr Kramář; autorem původního průčelí radnice byl však Josef Pruvot, stavební ředitel rohanského velkostatku. Známé jsou zatím jen dva domy v novorenesančním stylu, které H. vybudoval za svého pražského | |||
působení. Starší z nich, čp. 157/III, působí v prostředí stejně | |||
starých domů na Janáčkově nábřeží v Praze na Malé Straně | |||
daleko pokročileji, nejsou tu patrné stopy novorománského | |||
slohu (zv. Rundbogenstil čili styl kulatých oblouků) či nejpozdnějšího klasicismu, ale fasádu inspirovala italská vrcholná a pozdní renesance. (Stavba byla povolena 1878.) Není vyloučeno, že autorem či spoluautorem fasády byl architekt | |||
Josef Zítek, který v domě posléze bydlel a zemřel. Na Novém Městě pražském H. vedl 1879–80 adaptační práce při | |||
změně někdejšího paláce Losyho z Losinthalu (dnes Lidový | |||
dům čp. 1033/II, Hybernská ulice) pro potřeby První uherské vzájemné pojišťovací společnosti. 1882–83 vybudoval | |||
na Novém Městě pražském novorenesanční nájemní čtyřpatrový dům čp. 1617/II v Hybernské ulici. | |||
'''L:''' Zprávy Spolku architektů a inženýrů 1, 1866, s. 41–42; 20, 1885–1886, | |||
s. 92; Toman 1, s. 292; 2, s. 763; Umělecké památky Prahy. Nové Město. Vyšehrad, R. Baťková (ed.), 1998, s. 541, 663; Umělecké památky Prahy. Malá | |||
Strana, P. Vlček (ed.), 1999, s. 256; Architekti, s. 214. | |||
'''P:''' SOA, Zámrsk, sbírka matrik, N 1819–1839, řkt. f. ú. Bozkov, Jesenný, sign. 4859, s. 226–227. | |||
Pavel Vlček | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:74- Architekt]] | [[Kategorie:74- Architekt]] |
Aktuální verze z 12. 2. 2021, 09:01
Vojtěch HANČ | |
Narození | 24.4.1838 |
---|---|
Místo narození | Jesenný (u Semil) |
Úmrtí | 11.10.1885 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 74- Architekt |
Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 168 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=67206 |
HANČ, Vojtěch (též Adalbert), * 24. 4. 1838 Jesenný (u Semil), † 11. 10. 1885 Praha, architekt, civilní inženýr
Syn Franze H., hostinského, později patrně starosty v Jesenném. 1857/58 je doložen jako posluchač pražské polytechniky (prof. Karl Wiesenfeld), od 1866 byl členem Svazu architektů a inženýrů. Začínal samostatně pracovat patrně v Doubravicích (č. o. Hrubá Skála), 1869 se přestěhoval na Smíchov (dnes Praha).
Nepochybně omylem ho uvádí P. Toman jako navrhovatele baziliky na Smíchově, ač byl pouze stavitelem. Údaje o jeho podílu na výstavbě pražského Národního divadla po požáru 1881, dále paláce Lažanských na Národní třídě a také Gröbeho vily na Vinohradech (stavitelem byl František Havel) jsou zřejmě mylné, nebo se týkají jen provádění stavby, v žádném případě nebyl navrhovatelem. Jeho pravděpodobně první samostatnou realizací se stala radnice v Semilech, kterou podle jeho projektu vybudoval 1874 Petr Kramář; autorem původního průčelí radnice byl však Josef Pruvot, stavební ředitel rohanského velkostatku. Známé jsou zatím jen dva domy v novorenesančním stylu, které H. vybudoval za svého pražského působení. Starší z nich, čp. 157/III, působí v prostředí stejně starých domů na Janáčkově nábřeží v Praze na Malé Straně daleko pokročileji, nejsou tu patrné stopy novorománského slohu (zv. Rundbogenstil čili styl kulatých oblouků) či nejpozdnějšího klasicismu, ale fasádu inspirovala italská vrcholná a pozdní renesance. (Stavba byla povolena 1878.) Není vyloučeno, že autorem či spoluautorem fasády byl architekt Josef Zítek, který v domě posléze bydlel a zemřel. Na Novém Městě pražském H. vedl 1879–80 adaptační práce při změně někdejšího paláce Losyho z Losinthalu (dnes Lidový dům čp. 1033/II, Hybernská ulice) pro potřeby První uherské vzájemné pojišťovací společnosti. 1882–83 vybudoval na Novém Městě pražském novorenesanční nájemní čtyřpatrový dům čp. 1617/II v Hybernské ulici.
L: Zprávy Spolku architektů a inženýrů 1, 1866, s. 41–42; 20, 1885–1886, s. 92; Toman 1, s. 292; 2, s. 763; Umělecké památky Prahy. Nové Město. Vyšehrad, R. Baťková (ed.), 1998, s. 541, 663; Umělecké památky Prahy. Malá Strana, P. Vlček (ed.), 1999, s. 256; Architekti, s. 214.
P: SOA, Zámrsk, sbírka matrik, N 1819–1839, řkt. f. ú. Bozkov, Jesenný, sign. 4859, s. 226–227.
Pavel Vlček