COLLOREDO-WALLSEE Josef Maria 11.9.1735-26.11.1818: Porovnání verzí
(COLLOREDO-Wallsee_Josef_Maria_11.9.1735-26.11.1818) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Josef Maria COLLOREDO- | | jméno = Josef Maria COLLOREDO-WALLSEE | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 11.9.1735 | | datum narození = 11.9.1735 | ||
| místo narození = | | místo narození = Řezno (Německo) | ||
| datum úmrtí = 26.11.1818 | | datum úmrtí = 26.11.1818 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) | ||
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 447-448 | ||
}} | |||
'''COLLOREDO-WALLSEE, Josef Maria''', ''* 11. 9. 1735 Řezno (Německo), † 26. 11. 1818 Vídeň (Rakousko), voják, velkopřevor maltézského řádu'' | |||
Byl synem Rudolfa Josefa hraběte C. (1706–1788) ze švábské | |||
větve rodu usedlého v zemích habsburské monarchie, matka | |||
Marie Gabriela (1707–1793) pocházela z rodiny svobodných | |||
pánů ze Starhemberga. Měl sedmnáct sourozenců, z bratrů | |||
se dospělosti dožili dva, oba se věnovali církevní dráze. Jeroným | |||
František Josef dosáhl hodnosti arcibiskupa salcburského | |||
a Václav se věnoval kariéře politické a vojenské a stal se komturem | |||
řádu německých rytířů v Koblenci. Sestry se provdaly | |||
za přední rakouské šlechtice, potomstvo však nezanechaly. C. | |||
se převážně věnoval vojenské profesi a stal se důstojníkem. | |||
Dosáhl hodnosti tajného rady, hodnosti generálního polního | |||
maršála, titulu dvorního válečného rady, byl majitelem pěšího | |||
pluku a stal se generálním ředitelem c. a k. dělostřelectva. | |||
Do armády vstoupil 1752, bojoval v sedmileté válce, 1756 | |||
se účastnil bitvy u Lovosic, po níž byl povýšen na plukovníka, | |||
a 1757 u Kolína. Reformoval a organizoval rakouské | |||
dělostřelectvo. Ve vídeňském kostele sv. Jana složil kněžské | |||
sliby, potvrzené 3. 11. 1773 a stal se komturem maltézského | |||
řádu v Dožicích, Měcholupech a Mailbergu. 1790 po smrti | |||
velkopřevora Michaela Ferdinanda Althanna byl jmenován | |||
velmistrem řádu v Čechách, funkce se ujal až 1791. Provedl | |||
některé změny ve vlastnických poměrech řádu (mj. převedl | |||
důchody z rakouského Strohaimu na komendu v Mailbergu | |||
a komturství v Pulstu bylo změněno na farní řádové beneficium). | |||
1797 zřídil české velkopřevorství, zastoupené četnými | |||
komendami po celé habsburské monarchii a řízené C., přes | |||
papežovo rozhodnutí uznat ruského cara Pavla I. velmistrem. | |||
Podřídilo se mezitím zvolenému zástupci velmistra komturovi | |||
fraterovi Giovanni Battistovi Tommasimu a kapitule, | |||
která po Maltě nalezla útočiště v Catanii (1803–79). Počátkem | |||
19. století prodal C. komendu v Horních Kralovicích | |||
(1803) a poté zřídil peněžní komendu pro komturství | |||
v Brně. 1805 se zúčastnil bitvy u Slavkova, 1809 a 1813 tažení | |||
proti Napoleonovi, vídeňským dvorem byl přizván na mírový | |||
kongres 1815. Hospodářské oživení provázející nástup | |||
klasicismu (řádu se citelně dotkl rakouský státní bankrot | |||
1811) umožnilo C. přebudovat Velkopřevorský palác v Praze | |||
na Malé Straně a postavit budovu pro nový konvent kněží. | |||
Po ekonomické stránce pozvedl maltézský řád k rozkvětu | |||
řadu komend, např. Vídeň, Strakonice, Mailberg a komendy | |||
ve zbytku Slezska, které zůstaly habsburské monarchii. C. | |||
byl pohřben maltézskými rytíři ve Vídni. | |||
'''L:''' OSN 5, s. 518n.; B. Lifka, Radomyšl. Dějiny jihočeského městečka a jeho | |||
okolí, 1993, s. 218n.; Wurzbach 1, s. 427n.; ÖBL 1, s. 151; DBE 2, s. 358. | |||
František Skřivánek | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
[[Kategorie:1735]] | [[Kategorie:1735]] | ||
[[Kategorie:Řezno]] | |||
[[Kategorie:1818]] | [[Kategorie:1818]] | ||
[[Kategorie:Vídeň]] |
Aktuální verze z 11. 10. 2019, 18:09
Josef Maria COLLOREDO-WALLSEE | |
Narození | 11.9.1735 |
---|---|
Místo narození | Řezno (Německo) |
Úmrtí | 26.11.1818 |
Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
Povolání | 49- Náboženský nebo církevní činitel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 447-448 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=67289 |
COLLOREDO-WALLSEE, Josef Maria, * 11. 9. 1735 Řezno (Německo), † 26. 11. 1818 Vídeň (Rakousko), voják, velkopřevor maltézského řádu
Byl synem Rudolfa Josefa hraběte C. (1706–1788) ze švábské větve rodu usedlého v zemích habsburské monarchie, matka Marie Gabriela (1707–1793) pocházela z rodiny svobodných pánů ze Starhemberga. Měl sedmnáct sourozenců, z bratrů se dospělosti dožili dva, oba se věnovali církevní dráze. Jeroným František Josef dosáhl hodnosti arcibiskupa salcburského a Václav se věnoval kariéře politické a vojenské a stal se komturem řádu německých rytířů v Koblenci. Sestry se provdaly za přední rakouské šlechtice, potomstvo však nezanechaly. C. se převážně věnoval vojenské profesi a stal se důstojníkem. Dosáhl hodnosti tajného rady, hodnosti generálního polního maršála, titulu dvorního válečného rady, byl majitelem pěšího pluku a stal se generálním ředitelem c. a k. dělostřelectva. Do armády vstoupil 1752, bojoval v sedmileté válce, 1756 se účastnil bitvy u Lovosic, po níž byl povýšen na plukovníka, a 1757 u Kolína. Reformoval a organizoval rakouské dělostřelectvo. Ve vídeňském kostele sv. Jana složil kněžské sliby, potvrzené 3. 11. 1773 a stal se komturem maltézského řádu v Dožicích, Měcholupech a Mailbergu. 1790 po smrti velkopřevora Michaela Ferdinanda Althanna byl jmenován velmistrem řádu v Čechách, funkce se ujal až 1791. Provedl některé změny ve vlastnických poměrech řádu (mj. převedl důchody z rakouského Strohaimu na komendu v Mailbergu a komturství v Pulstu bylo změněno na farní řádové beneficium). 1797 zřídil české velkopřevorství, zastoupené četnými komendami po celé habsburské monarchii a řízené C., přes papežovo rozhodnutí uznat ruského cara Pavla I. velmistrem. Podřídilo se mezitím zvolenému zástupci velmistra komturovi fraterovi Giovanni Battistovi Tommasimu a kapitule, která po Maltě nalezla útočiště v Catanii (1803–79). Počátkem 19. století prodal C. komendu v Horních Kralovicích (1803) a poté zřídil peněžní komendu pro komturství v Brně. 1805 se zúčastnil bitvy u Slavkova, 1809 a 1813 tažení proti Napoleonovi, vídeňským dvorem byl přizván na mírový kongres 1815. Hospodářské oživení provázející nástup klasicismu (řádu se citelně dotkl rakouský státní bankrot 1811) umožnilo C. přebudovat Velkopřevorský palác v Praze na Malé Straně a postavit budovu pro nový konvent kněží. Po ekonomické stránce pozvedl maltézský řád k rozkvětu řadu komend, např. Vídeň, Strakonice, Mailberg a komendy ve zbytku Slezska, které zůstaly habsburské monarchii. C. byl pohřben maltézskými rytíři ve Vídni.
L: OSN 5, s. 518n.; B. Lifka, Radomyšl. Dějiny jihočeského městečka a jeho okolí, 1993, s. 218n.; Wurzbach 1, s. 427n.; ÖBL 1, s. 151; DBE 2, s. 358.
František Skřivánek