FOUSTKA Radim (Neumann) 22.2.1907-20.8.1960: Porovnání verzí
(FOUSTKA_Radim_22.2.1907-20.8.1960) |
Bez shrnutí editace |
||
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Radim FOUSTKA | | jméno = Radim (Neumann) FOUSTKA | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 22.2.1907 | | datum narození = 22.2.1907 | ||
| místo narození = Kladno | | místo narození = Kročehlavy (Kladno) | ||
| datum úmrtí = 20.8.1960 | | datum úmrtí = 20.8.1960 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 44- Právník | | povolání = 44- Právník<br />61- Pedagog | ||
61- Pedagog | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 328-329 | ||
}} | |||
'''FOUSTKA, Radim (Neumann)''', ''* 22. 2. 1907 Kročehlavy (Kladno), † 20. 8. 1960 Praha, právník, politolog, novinář, publicista'' | |||
Syn kladenského železničního lékaře Zdeňka F. (1873–1948), | |||
důstojníka a šéflékaře československých legií v Rusku; synovec | |||
filozofa a pedagoga Františka Drtiny (1861–1925) | |||
a spisovatele a novináře Jana Herbena (1857–1936), bratranec | |||
politika Prokopa Drtiny (1900–1980) a novináře Ivana | |||
Herbena (1900–1968). 1933 se oženil s učitelkou Miloslavou, | |||
roz. Neumannovou (* 10. 12. 1909), s níž měl dva syny: | |||
Miliče (* 4. 8. 1936) a Vojena (* 19. 6. 1944). Po maturitě | |||
na gymnáziu v Křemencově ulici v Praze navštěvoval 1926–30 | |||
práva na UK (JUDr. 1930). Zároveň studoval politické vědy | |||
na École libre des sciences politiques v Paříži a sociální vědy | |||
na univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem. 1933–38 pracoval | |||
jako parlamentní zpravodaj, později zahraničněpolitický | |||
redaktor deníku ''Národní osvobození''. Od mládí byl politicky | |||
činný v sociálně demokratické straně; funkcionář Svazu sociálně | |||
demokratického studentstva a Ústředního svazu československého | |||
studentstva. Ve třicátých letech se angažoval v antifašistickém hnutí; zvláštní publicistickou pozornost věnoval | |||
sudetoněmeckému problému, nacismu a hrozbě nové | |||
světové války ''(Konrad Henlein. Neoficiální historie jeho strany'', | |||
1937; ''Válka: ano či ne?'', 1937). Od září 1939 do února 1940 | |||
byl vězněn v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. | |||
1945–48 působil jako redaktor ''Práva lidu'' a jeden z ideologů | |||
levicového směru v Československé sociální demokracii; své | |||
tehdejší postoje deklaroval v publikacích ''Sociální demokracie'' | |||
a ''KSČ'' (1946) a ''O nové ústavě'' (1947). V červnu 1948 přešel | |||
do KSČ a stal se teoretikem tzv. lidové demokracie. 1946–49 | |||
byl profesorem Vysoké školy politické a sociální, 1949–53 Vysoké | |||
školy politických a hospodářských věd v Praze, od 1953 | |||
obecné teorie státu a práva na Právnické fakultě UK; patřil | |||
k předním představitelům oficiální marxistické státovědy. | |||
Napsal řadu odborných studií, monografií a vysokoškolských | |||
učebních textů (''Politické názory Petra Chelčického'', 1948; ''Stát'' | |||
''a právo'', 1950; ''Stát, jeho vznik, podstata a vývoj'', 1954; ''Petra'' | |||
''Chelčického názory na stát a právo'', 1955; ''Dekret kutnohorský'' | |||
''a jeho místo v českých dějinách'', 1959; ''Vybrané kapitoly z dějin'' | |||
''politických a právních ideologií'', 1–2, 1964), ale také filozofujících | |||
esejů a beletristických děl (''Hornické pohádky'', 1946). | |||
'''L:''' Naučný slovník aktualit 1938, 1938, s. 132–133; PSN 1, s. 754; MČE 2, | |||
s. 490; ČBS, s. 151; Tomeš 1, s. 332; Kladno v osobnostech, 1998, s. 32; | |||
Právník 99, 1960, s. 703–704; Právny obzor 43/1960, s. 617–618; Filosofický | |||
časopis 7, 1960, s. 950–951. | |||
'''P:''' SOA, Praha, pobočka Kladno, fond Okresní školní výbor Kladno, osobní | |||
výkaz Miloslavy Foustkové-Neumannové. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/209527 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Josef Tomeš | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Řádek 19: | Řádek 68: | ||
[[Kategorie:1907]] | [[Kategorie:1907]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Kročehlavy]] | ||
[[Kategorie:1960]] | [[Kategorie:1960]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 16. 11. 2019, 08:52
Radim (Neumann) FOUSTKA | |
Narození | 22.2.1907 |
---|---|
Místo narození | Kročehlavy (Kladno) |
Úmrtí | 20.8.1960 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
44- Právník 61- Pedagog |
Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 328-329 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69244 |
FOUSTKA, Radim (Neumann), * 22. 2. 1907 Kročehlavy (Kladno), † 20. 8. 1960 Praha, právník, politolog, novinář, publicista
Syn kladenského železničního lékaře Zdeňka F. (1873–1948), důstojníka a šéflékaře československých legií v Rusku; synovec filozofa a pedagoga Františka Drtiny (1861–1925) a spisovatele a novináře Jana Herbena (1857–1936), bratranec politika Prokopa Drtiny (1900–1980) a novináře Ivana Herbena (1900–1968). 1933 se oženil s učitelkou Miloslavou, roz. Neumannovou (* 10. 12. 1909), s níž měl dva syny: Miliče (* 4. 8. 1936) a Vojena (* 19. 6. 1944). Po maturitě na gymnáziu v Křemencově ulici v Praze navštěvoval 1926–30 práva na UK (JUDr. 1930). Zároveň studoval politické vědy na École libre des sciences politiques v Paříži a sociální vědy na univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem. 1933–38 pracoval jako parlamentní zpravodaj, později zahraničněpolitický redaktor deníku Národní osvobození. Od mládí byl politicky činný v sociálně demokratické straně; funkcionář Svazu sociálně demokratického studentstva a Ústředního svazu československého studentstva. Ve třicátých letech se angažoval v antifašistickém hnutí; zvláštní publicistickou pozornost věnoval sudetoněmeckému problému, nacismu a hrozbě nové světové války (Konrad Henlein. Neoficiální historie jeho strany, 1937; Válka: ano či ne?, 1937). Od září 1939 do února 1940 byl vězněn v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. 1945–48 působil jako redaktor Práva lidu a jeden z ideologů levicového směru v Československé sociální demokracii; své tehdejší postoje deklaroval v publikacích Sociální demokracie a KSČ (1946) a O nové ústavě (1947). V červnu 1948 přešel do KSČ a stal se teoretikem tzv. lidové demokracie. 1946–49 byl profesorem Vysoké školy politické a sociální, 1949–53 Vysoké školy politických a hospodářských věd v Praze, od 1953 obecné teorie státu a práva na Právnické fakultě UK; patřil k předním představitelům oficiální marxistické státovědy. Napsal řadu odborných studií, monografií a vysokoškolských učebních textů (Politické názory Petra Chelčického, 1948; Stát a právo, 1950; Stát, jeho vznik, podstata a vývoj, 1954; Petra Chelčického názory na stát a právo, 1955; Dekret kutnohorský a jeho místo v českých dějinách, 1959; Vybrané kapitoly z dějin politických a právních ideologií, 1–2, 1964), ale také filozofujících esejů a beletristických děl (Hornické pohádky, 1946).
L: Naučný slovník aktualit 1938, 1938, s. 132–133; PSN 1, s. 754; MČE 2, s. 490; ČBS, s. 151; Tomeš 1, s. 332; Kladno v osobnostech, 1998, s. 32; Právník 99, 1960, s. 703–704; Právny obzor 43/1960, s. 617–618; Filosofický časopis 7, 1960, s. 950–951.
P: SOA, Praha, pobočka Kladno, fond Okresní školní výbor Kladno, osobní výkaz Miloslavy Foustkové-Neumannové.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Josef Tomeš