FLEISSIG Karel 4.1.1912-7.2.1976: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(FLEISSIG_Karel_4.1.1912-7.2.1976)
 
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 4.1.1912
| datum narození = 4.1.1912
| místo narození =  
| místo narození = Líně (u Plzně)
| datum úmrtí = 7.2.1976
| datum úmrtí = 7.2.1976
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Plzeň
| povolání = 63- Spisovatel
| povolání = 63- Spisovatel


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Karel FLEISSIG
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 263
}}
 
'''FLEISSIG, Karel,''' ''* 4. 1. 1912 Líně (u Plzně), † 7. 2. 1976 Plzeň, spisovatel''
 
Pocházel z rodiny důlního zřízence. Maturoval 1931 na klasickém
gymnáziu v Plzni a pak absolvoval Filozofickou a Právnickou
fakultu UK v Praze; doktorát práv získal až po znovuotevření
vysokých škol 1945. Za války byl advokátním praktikantem
v Plzni, od 1943 totálně nasazen v továrně v Černošíně (u Stříbra).
Po válce načas pracoval jako kriminální komisař a 1949–51 jako
pracovník státní správy. 1951 nastoupil jako referent do regionálního
studia Československého rozhlasu v Plzni; 1952–54 byl
zaměstnán jako strojník a vedoucí závodní školy práce v Západočeských
papírnách, poté se vrátil do rozhlasu. Vedle činnosti
redaktora v literárně-dramatickém oddělení začal psát rozhlasové
hry a podílel se na satirickém pořadu Panoptikum. Na přelomu
padesátých a šedesátých let vážně onemocněl a musel opustit
rozhlas, poté se uplatnil v krajském estrádním podniku, od
1963 pak jako archivář plzeňského Státního oblastního archivu.
1971 se stal ředitelem Knihovny města Plzně, po dvou letech
odešel do penze. Pohřben byl na plzeňském Ústředním hřbitově.
 
Literárně debutoval již ve třicátých letech, více začal psát po
osvobození. Zpočátku se věnoval hlavně poezii (''Melancholická láska'', 1934; ''Nebeská romance'', 1945), od šedesátých let zejména
próze. Významně na něj zapůsobil prožitek nacistické okupace,
který reflektoval v sérii knih ''Píseň o Martínkovi'' (1963),
''Cestopis lásky'' (1971) a ''Ďábelská fuga'' (1976). Druhou skupinu jeho prací
tvořily historické prózy, především ''Ryšavec s labutí'' (1947) o Mikuláši
Dačickém z Heslova, ''Žoldnéřské intermezzo'' (1966) z dob
třicetileté války, a posmrtně vydaná kniha
''Za hvězdou mořeplavce Behaima'' (1977), inspirovaná osudy autora prvního dochovaného
glóbu, německého geografa působícího v Portugalsku
Martina Behaima, jemuž je někdy (i díky F. románu) přičítán
český původ. Četné verše a překlady (i z orientálních literatur,
mj. turkmenské, uzbecké či vietnamské) publikoval jen časopisecky
nebo v rozhlase, souhrnně nebyly vydány ani jeho články
o malířích a spisovatelích z Plzeňska, otiskované v západočeském
listu ''Pravda''.
 
'''L:''' H. Ryšánková, Beletristé Západočeského kraje. K. F., 1970 (s bibliografií);
LČL 1, s. 719–720; SČL, s. 86; J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický
slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 177.
 
'''P:''' Archiv města Plzně, osobní pozůstalost.
 
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/273685 Bibliografie dějin Českých zemí]
 
Jiří Martínek
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]


[[Kategorie:1912]]
[[Kategorie:1912]]
[[Kategorie:Líně]]
[[Kategorie:1976]]
[[Kategorie:1976]]
[[Kategorie:Plzeň]]

Aktuální verze z 21. 11. 2019, 15:21

Karel FLEISSIG
Narození 4.1.1912
Místo narození Líně (u Plzně)
Úmrtí 7.2.1976
Místo úmrtí Plzeň
Povolání 63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 263
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69328

FLEISSIG, Karel, * 4. 1. 1912 Líně (u Plzně), † 7. 2. 1976 Plzeň, spisovatel

Pocházel z rodiny důlního zřízence. Maturoval 1931 na klasickém gymnáziu v Plzni a pak absolvoval Filozofickou a Právnickou fakultu UK v Praze; doktorát práv získal až po znovuotevření vysokých škol 1945. Za války byl advokátním praktikantem v Plzni, od 1943 totálně nasazen v továrně v Černošíně (u Stříbra). Po válce načas pracoval jako kriminální komisař a 1949–51 jako pracovník státní správy. 1951 nastoupil jako referent do regionálního studia Československého rozhlasu v Plzni; 1952–54 byl zaměstnán jako strojník a vedoucí závodní školy práce v Západočeských papírnách, poté se vrátil do rozhlasu. Vedle činnosti redaktora v literárně-dramatickém oddělení začal psát rozhlasové hry a podílel se na satirickém pořadu Panoptikum. Na přelomu padesátých a šedesátých let vážně onemocněl a musel opustit rozhlas, poté se uplatnil v krajském estrádním podniku, od 1963 pak jako archivář plzeňského Státního oblastního archivu. 1971 se stal ředitelem Knihovny města Plzně, po dvou letech odešel do penze. Pohřben byl na plzeňském Ústředním hřbitově.

Literárně debutoval již ve třicátých letech, více začal psát po osvobození. Zpočátku se věnoval hlavně poezii (Melancholická láska, 1934; Nebeská romance, 1945), od šedesátých let zejména próze. Významně na něj zapůsobil prožitek nacistické okupace, který reflektoval v sérii knih Píseň o Martínkovi (1963), Cestopis lásky (1971) a Ďábelská fuga (1976). Druhou skupinu jeho prací tvořily historické prózy, především Ryšavec s labutí (1947) o Mikuláši Dačickém z Heslova, Žoldnéřské intermezzo (1966) z dob třicetileté války, a posmrtně vydaná kniha Za hvězdou mořeplavce Behaima (1977), inspirovaná osudy autora prvního dochovaného glóbu, německého geografa působícího v Portugalsku Martina Behaima, jemuž je někdy (i díky F. románu) přičítán český původ. Četné verše a překlady (i z orientálních literatur, mj. turkmenské, uzbecké či vietnamské) publikoval jen časopisecky nebo v rozhlase, souhrnně nebyly vydány ani jeho články o malířích a spisovatelích z Plzeňska, otiskované v západočeském listu Pravda.

L: H. Ryšánková, Beletristé Západočeského kraje. K. F., 1970 (s bibliografií); LČL 1, s. 719–720; SČL, s. 86; J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 177.

P: Archiv města Plzně, osobní pozůstalost.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Martínek