DĚDIČ Josef 23.6.1924-19.6.1993: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
VizuálníWikitext
(DĚDIC_Josef_1924-19.6.1993)
 
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Josef DĚDIC
| jméno = Josef DĚDIČ
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1924
| datum narození = 23.6.1924
| místo narození =  
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 19.6.1993
| datum úmrtí = 19.6.1993
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
| povolání = 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef DĚDIC
| citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 156
}}
'''DĚDIČ, Josef''', ''* 23. 6. 1924 Praha, † 19. 6. 1993 Praha, krasobruslař, sportovní funkcionář''
 
Vystudoval zeměpis a tělesnou výchovu na Přírodovědecké
fakultě UK (RNDr. 1948). Stal se středoškolským učitelem
a od 1951 působil jako profesor (od 1964 zástupce ředitele)
na gymnáziu v Praze 10, Voděradské ulici. 1970 přešel jako
inspektor na školský odbor národního výboru hlavního města
Prahy.
 
Sportovní záliby vedly D. k veslování a také lednímu hokeji,
ale především k bruslení. Začínal na kluzištích na žižkovském
Hagiboru a vinohradské ČAFC, než jako devítiletý začal se
závodním bruslením ve Vysokoškolském sportu Praha na
Štvanici. Postupně se prosadil do špičky českého krasobruslení,
1938 se stal juniorským mistrem republiky a 1941–44
získával titul mistra Protektorátu Čechy a Morava v soutěži
mužů. Po osvobození zvítězil 1947 na šampionátu ČSR, reprezentoval
i na zimní univerziádě 1947 v Davosu, kde obsadil
3. místo v soutěži mužů.
 
Pád z hrazdy ukončil D. závodní kariéru a převedl jej na dráhu
trenéra a funkcionáře. 1948 se stal členem předsednictva
Československého krasobruslařského svazu a patnáct let vedl
jeho trenérskou radu. Od 1953 zastupoval Československo na
kongresech Mezinárodní bruslařské unie (ISU), od 1957 byl
členem (od 1959 předsedou) technické komise a od 1968 členem
předsednictva ISU. Na kongresu 1984 byl zvolen místopředsedou
tohoto mezinárodního orgánu. V této funkci se mu
několikrát podařilo získat pořádání ME nebo MS pro Prahu.
Patřil mezi zastánce vyššího hodnocení volných jízd ve srovnání
s povinnými cviky při mezinárodních soutěžích. Věnoval
se šíření krasobruslení po celém světě a zabýval se metodikou
tohoto sportovního odvětví. Anglický překlad D. knihy
''Krasobruslení'' se 1973 stal jednou z oficiálních příruček ISU.
 
'''D:''' Metodika krasobruslení, 1954, 2. vyd. 1961; Krasobruslení, 1972, 2. vyd.
1982; Světové piruety, 1976, 2. vyd. 1981.
 
'''L:''' Kdo je kdo 91/92, 1991, s. 146; ETK 2/1, s. 117; J. Šťastná-Königová,
Nekonečné stopy bruslí, 1976, s. 84–86; T. Pudil, Co jste skočil vy, doktore
D.?, in: Československý sport 27. 6. 1984; týž, Život daný mládeži, in:
tamtéž 27. 3. 1987; Ottova encyklopedie ČR 3, 2006, s. 422; nekrolog in:
Lidová demokracie 21. 6. 1993.
 
Miloslav Martínek
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]]
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]]


[[Kategorie:1924]]
[[Kategorie:1924]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1993]]
[[Kategorie:1993]]
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 21. 10. 2019, 14:46

Josef DĚDIČ
Narození 23.6.1924
Místo narození Praha
Úmrtí 19.6.1993
Místo úmrtí Praha
Povolání 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
Citace Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 156
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=70231

DĚDIČ, Josef, * 23. 6. 1924 Praha, † 19. 6. 1993 Praha, krasobruslař, sportovní funkcionář

Vystudoval zeměpis a tělesnou výchovu na Přírodovědecké fakultě UK (RNDr. 1948). Stal se středoškolským učitelem a od 1951 působil jako profesor (od 1964 zástupce ředitele) na gymnáziu v Praze 10, Voděradské ulici. 1970 přešel jako inspektor na školský odbor národního výboru hlavního města Prahy.

Sportovní záliby vedly D. k veslování a také lednímu hokeji, ale především k bruslení. Začínal na kluzištích na žižkovském Hagiboru a vinohradské ČAFC, než jako devítiletý začal se závodním bruslením ve Vysokoškolském sportu Praha na Štvanici. Postupně se prosadil do špičky českého krasobruslení, 1938 se stal juniorským mistrem republiky a 1941–44 získával titul mistra Protektorátu Čechy a Morava v soutěži mužů. Po osvobození zvítězil 1947 na šampionátu ČSR, reprezentoval i na zimní univerziádě 1947 v Davosu, kde obsadil 3. místo v soutěži mužů.

Pád z hrazdy ukončil D. závodní kariéru a převedl jej na dráhu trenéra a funkcionáře. 1948 se stal členem předsednictva Československého krasobruslařského svazu a patnáct let vedl jeho trenérskou radu. Od 1953 zastupoval Československo na kongresech Mezinárodní bruslařské unie (ISU), od 1957 byl členem (od 1959 předsedou) technické komise a od 1968 členem předsednictva ISU. Na kongresu 1984 byl zvolen místopředsedou tohoto mezinárodního orgánu. V této funkci se mu několikrát podařilo získat pořádání ME nebo MS pro Prahu. Patřil mezi zastánce vyššího hodnocení volných jízd ve srovnání s povinnými cviky při mezinárodních soutěžích. Věnoval se šíření krasobruslení po celém světě a zabýval se metodikou tohoto sportovního odvětví. Anglický překlad D. knihy Krasobruslení se 1973 stal jednou z oficiálních příruček ISU.

D: Metodika krasobruslení, 1954, 2. vyd. 1961; Krasobruslení, 1972, 2. vyd. 1982; Světové piruety, 1976, 2. vyd. 1981.

L: Kdo je kdo 91/92, 1991, s. 146; ETK 2/1, s. 117; J. Šťastná-Königová, Nekonečné stopy bruslí, 1976, s. 84–86; T. Pudil, Co jste skočil vy, doktore D.?, in: Československý sport 27. 6. 1984; týž, Život daný mládeži, in: tamtéž 27. 3. 1987; Ottova encyklopedie ČR 3, 2006, s. 422; nekrolog in: Lidová demokracie 21. 6. 1993.

Miloslav Martínek

Citováno z „https://biography.hiu.cas.cz/index.php?title=DĚDIČ_Josef_23.6.1924-19.6.1993&oldid=112357“