DAUBLEBSKÝ ze Sternecku Jakub Maria Alfred 29.12.1868-15.1.1941: Porovnání verzí
(DAUBLEBSKÝ_ze_Sternecku_Jakub_Maria_Alfred_29.12.1868-15.1.1941) |
Bez shrnutí editace |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
| datum úmrtí = 15.1.1941 | | datum úmrtí = 15.1.1941 | ||
| místo úmrtí = Karlovy Vary | | místo úmrtí = Karlovy Vary | ||
| povolání = 6- Botanik | | povolání = 6- Botanik<br />7- Zoolog | ||
7- Zoolog | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 134-135 | ||
}} | |||
'''DAUBLEBSKÝ ze Sternecku, Jakub Maria Alfred''' ''(též DOUBLEBSKÝ, DOUDLEBSKÝ), * 29. 12. 1868 Praha, † 15. 1. 1941 Karlovy Vary, státní úředník, botanik, entomolog'' | |||
Syn pražského německého velkoobchodníka Alfreda D. | |||
(* 1840), synovec Roberta D. (1839–1910). Od mládí si oblíbil | |||
přírodní vědy, na naléhání otce se však po maturitě věnoval | |||
právům. Poté nastoupil do správní státní služby, kde pracoval | |||
v různých úředních funkcích. 1892 byl ustanoven do funkce | |||
konceptního praktikanta pražského místodržitelství. Z Prahy | |||
byl přeložen do Chebu, kde působil jako okresní komisař, od | |||
1896 byl správním úředníkem v Děčíně. Po zpětném přeložení | |||
do Prahy zastával až do 1915 funkci místodržitelského tajemníka, | |||
1916–18 byl okresním hejtmanem v Trutnově. 1919 | |||
nastoupil do téže funkce v Karlových Varech, 1923 jmenován | |||
správním radou, jímž byl až do odchodu do výslužby 1932. | |||
V mládí získaná láska k přírodě D. neopustila ani během | |||
úřednické kariéry. Nejprve aktivně prováděl floristické průzkumy, | |||
1892–95 soukromě navštěvoval přednášky botanika | |||
N. Wettsteina na Německé univerzitě v Praze. Z botaniky | |||
napsal 14 původních prací, v nichž se nejvíce věnoval studiu | |||
druhů rodu kokrhel – Rhinanthus L. (též Alectorolophus, | |||
čeleď krtičníkovité – Scrophulariaceae), jim věnovanou monografii vydal 1901. Založil velký herbář obsahující přes | |||
25 000 druhů rostlin. Zájem o botaniku nebyl však jeho | |||
trvalou a hlavní přírodovědeckou zálibou. Zvítězilo nadšení | |||
pro entomologii, především láska k motýlům (Lepidoptera), | |||
k níž se definitivně přiblížil 1904. V době pobytu v Praze spolupracoval | |||
se zoologickým oddělením NM, kde se zasloužil | |||
o systematické srovnání rozsáhlých muzejních sběrů palearktických | |||
motýlů. V době příchodu do Karlových Varů měl již | |||
za sebou několik odborných publikací a přivezl si také velkou | |||
sbírku motýlů (mj. z okolí Prahy, Českého středohoří, | |||
Chebska, Krkonoš a Šumavy), kterou dále rozšiřoval. 1928 | |||
čítala jeho kolekce 5 800 druhů v 22 000 exemplářích. Od | |||
1909 v oboru entomologie i odborně publikoval, psal mj. | |||
o nově zjištěné aberaci píďalky vlnopásníka tečkovaného | |||
(1915), zjistil výskyt vzácných žlutých vřetenušek v Čechách | |||
(1916), zpracoval studii o biologii píďalky kropenatce brusnicového | |||
(1917) aj. Syntetickým souhrnem jeho znalostí se stalo | |||
důkladné dílo ''Prodromus der Schmetterlingsfauna Böhmens'' | |||
(1. díl ''Makrolepidoptera'', 1929, 2. díl s F. Zimmermannem | |||
''Mikrolepidoptera'', 1933). Zcela samostatný úsek vědecké činnosti | |||
tvořily jeho obsáhlé práce o palearktických píďalkách | |||
(Geometridae, Lep.), jejichž podkladem byly bohaté sběry | |||
německého cestovatele Waltera Stötznera z východní Asie. | |||
'''D:''' práce z botaniky, výběr: Beitrag zur Kenntnis der Gattung Alectorolophus | |||
All., in: Österreichische botanische Zeitschrift, 1895; Monographie der Gattung | |||
Alectorolophus, in: Abhandlungen der k. k. zoologisch-botanischen Gesellschaft | |||
in Wien, Bd. 1., 1901; Botanische Reiseskizzen aus Griechenland, | |||
in: Lotos 59, 1911; Ein neuer Alectorolophus vom Südabfall der Schweizer | |||
Alpen, in: Österreichische botanische Zeitschrift, 1913; Práce z entomologie: | |||
Verzeichnis der Macrolepidopteren des Egerlandes, in: Lehr-u. Lernmittelrundschau | |||
5, 1909; Ein Beitrag zur Schmetterlingsfauna Prags, in: Lotos | |||
57, 1909; Nová aberace píďalky Acidalia marginepunctata Göze, in: Časopis | |||
České společnosti entomologické 12, 1915; Zur Biologie von Thamnonoma | |||
brunneata Thnbg., in: Zeitschrift des österreichischen Entomologischen-Vereines 6, 1917; Bibliografie D. botanických a entomologických prací, in: | |||
Časopis České společnosti entomologické 38, 1941, s. 29–33. | |||
'''L:''' nekrology in: Deutsche entomologische Zeitschrift Iris 55, 1941, | |||
s. 134–135; Zeitschrift des Wiener Entomologen-Vereines 26, 1941, Nr. 12, | |||
s. 265–271 (kde vyobrazení a soupis děl); Časopis České společnosti entomologické | |||
38, 1941, s. 28–29; BL 1, s. 233; Lázeňský časopis Karlovy Vary | |||
9, 1988, s. 17; Arnika, list CHKO Slavkovský les 40, 1988, č. 20, s. 321; | |||
Koleška, s. 546–548. | |||
'''P:''' D. herbář je uložen v dokladové sbírce katedry botaniky Přírodovědecké | |||
fakulty UK v Praze, sbírku motýlů převzalo Naturhistorisches Museum | |||
Wien. | |||
Zdeněk Koleška | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:6- Botanik]] | [[Kategorie:6- Botanik]] | ||
Řádek 21: | Řádek 88: | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1941]] | [[Kategorie:1941]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Karlovy Vary]] |
Aktuální verze z 21. 10. 2019, 14:17
Jakub Maria Alfred DAUBLEBSKÝ ze Sternecku | |
![]() | |
Narození | 29.12.1868 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 15.1.1941 |
Místo úmrtí | Karlovy Vary |
Povolání |
6- Botanik 7- Zoolog |
Citace | Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 134-135 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=71689 |
DAUBLEBSKÝ ze Sternecku, Jakub Maria Alfred (též DOUBLEBSKÝ, DOUDLEBSKÝ), * 29. 12. 1868 Praha, † 15. 1. 1941 Karlovy Vary, státní úředník, botanik, entomolog
Syn pražského německého velkoobchodníka Alfreda D. (* 1840), synovec Roberta D. (1839–1910). Od mládí si oblíbil přírodní vědy, na naléhání otce se však po maturitě věnoval právům. Poté nastoupil do správní státní služby, kde pracoval v různých úředních funkcích. 1892 byl ustanoven do funkce konceptního praktikanta pražského místodržitelství. Z Prahy byl přeložen do Chebu, kde působil jako okresní komisař, od 1896 byl správním úředníkem v Děčíně. Po zpětném přeložení do Prahy zastával až do 1915 funkci místodržitelského tajemníka, 1916–18 byl okresním hejtmanem v Trutnově. 1919 nastoupil do téže funkce v Karlových Varech, 1923 jmenován správním radou, jímž byl až do odchodu do výslužby 1932. V mládí získaná láska k přírodě D. neopustila ani během úřednické kariéry. Nejprve aktivně prováděl floristické průzkumy, 1892–95 soukromě navštěvoval přednášky botanika N. Wettsteina na Německé univerzitě v Praze. Z botaniky napsal 14 původních prací, v nichž se nejvíce věnoval studiu druhů rodu kokrhel – Rhinanthus L. (též Alectorolophus, čeleď krtičníkovité – Scrophulariaceae), jim věnovanou monografii vydal 1901. Založil velký herbář obsahující přes 25 000 druhů rostlin. Zájem o botaniku nebyl však jeho trvalou a hlavní přírodovědeckou zálibou. Zvítězilo nadšení pro entomologii, především láska k motýlům (Lepidoptera), k níž se definitivně přiblížil 1904. V době pobytu v Praze spolupracoval se zoologickým oddělením NM, kde se zasloužil o systematické srovnání rozsáhlých muzejních sběrů palearktických motýlů. V době příchodu do Karlových Varů měl již za sebou několik odborných publikací a přivezl si také velkou sbírku motýlů (mj. z okolí Prahy, Českého středohoří, Chebska, Krkonoš a Šumavy), kterou dále rozšiřoval. 1928 čítala jeho kolekce 5 800 druhů v 22 000 exemplářích. Od 1909 v oboru entomologie i odborně publikoval, psal mj. o nově zjištěné aberaci píďalky vlnopásníka tečkovaného (1915), zjistil výskyt vzácných žlutých vřetenušek v Čechách (1916), zpracoval studii o biologii píďalky kropenatce brusnicového (1917) aj. Syntetickým souhrnem jeho znalostí se stalo důkladné dílo Prodromus der Schmetterlingsfauna Böhmens (1. díl Makrolepidoptera, 1929, 2. díl s F. Zimmermannem Mikrolepidoptera, 1933). Zcela samostatný úsek vědecké činnosti tvořily jeho obsáhlé práce o palearktických píďalkách (Geometridae, Lep.), jejichž podkladem byly bohaté sběry německého cestovatele Waltera Stötznera z východní Asie.
D: práce z botaniky, výběr: Beitrag zur Kenntnis der Gattung Alectorolophus All., in: Österreichische botanische Zeitschrift, 1895; Monographie der Gattung Alectorolophus, in: Abhandlungen der k. k. zoologisch-botanischen Gesellschaft in Wien, Bd. 1., 1901; Botanische Reiseskizzen aus Griechenland, in: Lotos 59, 1911; Ein neuer Alectorolophus vom Südabfall der Schweizer Alpen, in: Österreichische botanische Zeitschrift, 1913; Práce z entomologie: Verzeichnis der Macrolepidopteren des Egerlandes, in: Lehr-u. Lernmittelrundschau 5, 1909; Ein Beitrag zur Schmetterlingsfauna Prags, in: Lotos 57, 1909; Nová aberace píďalky Acidalia marginepunctata Göze, in: Časopis České společnosti entomologické 12, 1915; Zur Biologie von Thamnonoma brunneata Thnbg., in: Zeitschrift des österreichischen Entomologischen-Vereines 6, 1917; Bibliografie D. botanických a entomologických prací, in: Časopis České společnosti entomologické 38, 1941, s. 29–33.
L: nekrology in: Deutsche entomologische Zeitschrift Iris 55, 1941, s. 134–135; Zeitschrift des Wiener Entomologen-Vereines 26, 1941, Nr. 12, s. 265–271 (kde vyobrazení a soupis děl); Časopis České společnosti entomologické 38, 1941, s. 28–29; BL 1, s. 233; Lázeňský časopis Karlovy Vary 9, 1988, s. 17; Arnika, list CHKO Slavkovský les 40, 1988, č. 20, s. 321; Koleška, s. 546–548.
P: D. herbář je uložen v dokladové sbírce katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK v Praze, sbírku motýlů převzalo Naturhistorisches Museum Wien.
Zdeněk Koleška