DOBŘENSKÝ z Dobřenic Jan Josef 29.4.1870-13.4.1947: Porovnání verzí
(DOBŘENSKÝ_z_Dobřenic_Jan_Josef_29.4.1870-13.4.1947) |
Bez shrnutí editace |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 29.4.1870 | | datum narození = 29.4.1870 | ||
| místo narození = | | místo narození = Chotěboř | ||
| datum úmrtí = 13.4.1947 | | datum úmrtí = 13.4.1947 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Chotěboř | ||
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 268 | ||
}} | |||
'''DOBŘENSKÝ z Dobřenic, Jan Josef''', ''* 29. 4. 1870 Chotěboř, † 13. 4. 1947 Chotěboř, velkostatkář, politik'' | |||
Pocházel z chotěbořské větve rodu. Byl prvorozeným synem | |||
Jana Václava D. (1841–1919) a Elizabeth, roz. Kottulinské | |||
(1850–1929). Spolu s bratry absolvoval nejprve studia doma | |||
pod dozorem vychovatelů, mezi nimiž kolem 1887 byl mj. | |||
Cyril Purkyně. Každoročně skládal zkoušky na českém gymnáziu | |||
v Německém (Havlíčkově) Brodě. Později studoval | |||
práva v Praze. Během vojenské služby dosáhl hodnosti rytmistra | |||
hulánského pluku č. 3 v záloze. Stal se členem městského | |||
zastupitelstva v Chotěboři a náměstkem starosty okresu. | |||
1903–13 byl poslancem zemského sněmu Království českého, | |||
1906–07 také říšské rady. 1907 se oženil s Rosou, roz. | |||
Trauttmansdorf-Weinsbergovou (1879–1967), a měl s ní tři | |||
děti, Alžbětu (1909–1989), Jana Maxmiliána (1911–1996) | |||
a Annu Marii (1912–1995). Stal se čestným občanem několika | |||
obcí, např. Pohledu, kde úspěšně obhájil práva české menšiny. | |||
Za první světové války působil jako hospodářský referent | |||
generálního guvernéra pro zabraná území v Polsku. Po vzniku | |||
republiky zastával hodnost štábního kapitána v záloze. Byl | |||
zdatným jezdcem a chovatelem koní. V parkurových soutěžích | |||
i dostihových závodech získal řadu cen (mj. první cenu | |||
při třídenních distančních závodech z Polska do Vídně), později | |||
byl zvolen prezidentem československého Jockeyklubu. | |||
1919 po smrti otce převzal správu chotěbořského velkostatku | |||
o rozloze 1 777 ha, který se po pozemkové reformě zmenšil | |||
o 646 ha. V září 1938 D. (jako hlava rodu) zmocnil Jindřicha | |||
Františka z potštejnské větve, aby za všechny Dobřenské podepsal | |||
manifest, ve kterém několik příslušníků české šlechty | |||
spontánně proklamovalo oddanost prezidentu Benešovi a výzvu | |||
zachovat celistvost československého státu. O rok později | |||
spolupodepsal D. se svým bratrem Otokarem a synem Janem | |||
prohlášení věrnosti české a moravské šlechty českému národu. | |||
Po únoru 1948 byl zámek Chotěboř zkonfiskován; rodině žijící | |||
v Kanadě byl vrácen 1990. | |||
'''L:''' AČP, s. 74; Lišková, s. 51; P. Mašek, Modrá krev. Minulost a přítomnost | |||
445 šlechtických rodů v českých zemích, 1999, s. 71; Almanach českých | |||
šlechtických rodů, 1996, s. 149–153; J. M. Dobrzenský z Dobrzenicz, | |||
Z Dobřenic je cesta dlouhá, 1996, s. 83–85; P. Mašek, Šlechtické rody v Čechách, | |||
na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti 1, 2008, s. 187. | |||
'''P:''' SOA Zámrsk, rodinný archiv Dobřenských Chotěboř; NA Praha, sbírka | |||
genealogická D. | |||
Miloš Hořejš | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | [[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | ||
[[Kategorie:1870]] | [[Kategorie:1870]] | ||
[[Kategorie:Chotěboř]] | |||
[[Kategorie:1947]] | [[Kategorie:1947]] | ||
[[Kategorie:Chotěboř]] |
Aktuální verze z 23. 10. 2019, 17:09
Jan Josef DOBŘENSKÝ z Dobřenic | |
Narození | 29.4.1870 |
---|---|
Místo narození | Chotěboř |
Úmrtí | 13.4.1947 |
Místo úmrtí | Chotěboř |
Povolání | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
Citace | Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 268 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=75470 |
DOBŘENSKÝ z Dobřenic, Jan Josef, * 29. 4. 1870 Chotěboř, † 13. 4. 1947 Chotěboř, velkostatkář, politik
Pocházel z chotěbořské větve rodu. Byl prvorozeným synem Jana Václava D. (1841–1919) a Elizabeth, roz. Kottulinské (1850–1929). Spolu s bratry absolvoval nejprve studia doma pod dozorem vychovatelů, mezi nimiž kolem 1887 byl mj. Cyril Purkyně. Každoročně skládal zkoušky na českém gymnáziu v Německém (Havlíčkově) Brodě. Později studoval práva v Praze. Během vojenské služby dosáhl hodnosti rytmistra hulánského pluku č. 3 v záloze. Stal se členem městského zastupitelstva v Chotěboři a náměstkem starosty okresu. 1903–13 byl poslancem zemského sněmu Království českého, 1906–07 také říšské rady. 1907 se oženil s Rosou, roz. Trauttmansdorf-Weinsbergovou (1879–1967), a měl s ní tři děti, Alžbětu (1909–1989), Jana Maxmiliána (1911–1996) a Annu Marii (1912–1995). Stal se čestným občanem několika obcí, např. Pohledu, kde úspěšně obhájil práva české menšiny. Za první světové války působil jako hospodářský referent generálního guvernéra pro zabraná území v Polsku. Po vzniku republiky zastával hodnost štábního kapitána v záloze. Byl zdatným jezdcem a chovatelem koní. V parkurových soutěžích i dostihových závodech získal řadu cen (mj. první cenu při třídenních distančních závodech z Polska do Vídně), později byl zvolen prezidentem československého Jockeyklubu. 1919 po smrti otce převzal správu chotěbořského velkostatku o rozloze 1 777 ha, který se po pozemkové reformě zmenšil o 646 ha. V září 1938 D. (jako hlava rodu) zmocnil Jindřicha Františka z potštejnské větve, aby za všechny Dobřenské podepsal manifest, ve kterém několik příslušníků české šlechty spontánně proklamovalo oddanost prezidentu Benešovi a výzvu zachovat celistvost československého státu. O rok později spolupodepsal D. se svým bratrem Otokarem a synem Janem prohlášení věrnosti české a moravské šlechty českému národu. Po únoru 1948 byl zámek Chotěboř zkonfiskován; rodině žijící v Kanadě byl vrácen 1990.
L: AČP, s. 74; Lišková, s. 51; P. Mašek, Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích, 1999, s. 71; Almanach českých šlechtických rodů, 1996, s. 149–153; J. M. Dobrzenský z Dobrzenicz, Z Dobřenic je cesta dlouhá, 1996, s. 83–85; P. Mašek, Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti 1, 2008, s. 187.
P: SOA Zámrsk, rodinný archiv Dobřenských Chotěboř; NA Praha, sbírka genealogická D.
Miloš Hořejš