HAVLÍČKOVÁ Alena 6.4.1931-6.4.2008: Porovnání verzí
(HAVLÍČKOVÁ_Alena_6.4.1931) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Alena HAVLÍČKOVÁ | | jméno = Alena HAVLÍČKOVÁ | ||
| obrázek = | | obrázek = Havlickova Alena portret.jpg | ||
| datum narození = 6.4.1931 | | datum narození = 6.4.1931 | ||
| místo narození = | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = | | datum úmrtí = 6.4.2008 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | |||
| citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 355 | |||
}} | |||
'''HAVLÍČKOVÁ, Alena''', ''* 6. 4. 1931 Praha, † 6. 4. 2008 Praha, zpěvačka, herečka'' | |||
Po maturitě na gymnáziu studovala 1951–56 zpěv na Pražské konzervatoři. Poté účinkovala v činoherních divadlech | |||
v Uherském Hradišti, Mladé Boleslavi a Mostu. 1959–65 byla | |||
členkou nově vzniklého pražského divadla malých forem Paravan. Divadelní písně, nejčastěji skladatele Miroslava Raichla | |||
a textaře J. R. Picka, ji postupně přivedly k zaměření na český | |||
šanson, v němž mohla využít své široké výrazové rozpětí od | |||
jemné satiry až k razantní dramatičnosti. 1965–66 vystupovala v kabaretní skupině Armádního uměleckého souboru Víta | |||
Nejedlého, později samostatně nebo v rámci skupiny herců-šansoniérů Pražský šanson, jejichž nejčastějším působištěm | |||
bylo Divadlo hudby (pořady Variace) nebo klub Svazu českých | |||
skladatelů a koncertních umělců. Spolupracovala se skladatelem Jaroslavem Jakoubkem a básníkem Josefem Kainarem, | |||
který pro ni napsal např. šansony ''Flandry'', ''Chvíle lásky'', ''Jan miluje Lenku'', ''Král nabíd’ rámě malé markýze'', ''Panoše'', | |||
''Svatá válka''. Dále pro ni často tvořili skladatel a klavírista Milan Jíra | |||
a básník Ivo Štuka. Její občasná zahraniční angažmá zůstala | |||
dobově omezena na země východního bloku. Od 1983 do poloviny devadesátých let H. vyučovala interpretaci šansonu na | |||
hudebně-dramatickém oddělení Pražské konzervatoře. Jejím | |||
manželem byl muzikolog Josef Kotek (1928–2009). | |||
'''D:''' gramofonové desky, Supraphon: Roztržité blues (SP, A. Fried – J. R. Pick), | |||
1963; Chvíle lásky (LP), 1969; Český šanson 1969 (LP), 1969; Český | |||
šanson 1970 (LP), 1971; Panton: A. H. – láska se oplácí, (LP), 1974; Písničky | |||
Jaroslava Jakoubka (LP), 1983. | |||
'''L:''' J. Struhal – J. B. Sýkora, O českém šansonu s A. H., in: Svět práce 1971, č. 5; | |||
Pražská skupina Šanson… (zpráva z domova), in: Melodie 17, 1979, č. 5, s. 136; | |||
EJ, s. 185–186; I. Borská, Opravna duší – založeno 1969. Slavnostní program | |||
k 25. výročí skupiny pražský šanson, 1994; Pickanterie. Koláž ze života a díla | |||
satirika J. R. Picka, E. Světlík (ed.), 1995 (na s. 56–57 i příspěvek A. H. s titulem Písničky na tělo); A. Branald, Převleky mého města, 2002, s. 247, 255, 298, 302. Krátký film: Mladé rampy, 1960 (režie P. Blumenfeld); http://www.ceskyhudebnislovnik.cz (stav k 13. 6. 2019); | |||
https://www.fdb.cz/film/mlade-rampy/128134 (stav k 19. 11. 2019). | |||
Aleš Opekar | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
[[Kategorie:1931]] | [[Kategorie:1931]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
[[Kategorie:2008]] | |||
[[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 23. 5. 2022, 10:51
Alena HAVLÍČKOVÁ | |
![]() | |
Narození | 6.4.1931 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 6.4.2008 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 78- Hudební interpret |
Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 355 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=75738 |
HAVLÍČKOVÁ, Alena, * 6. 4. 1931 Praha, † 6. 4. 2008 Praha, zpěvačka, herečka
Po maturitě na gymnáziu studovala 1951–56 zpěv na Pražské konzervatoři. Poté účinkovala v činoherních divadlech v Uherském Hradišti, Mladé Boleslavi a Mostu. 1959–65 byla členkou nově vzniklého pražského divadla malých forem Paravan. Divadelní písně, nejčastěji skladatele Miroslava Raichla a textaře J. R. Picka, ji postupně přivedly k zaměření na český šanson, v němž mohla využít své široké výrazové rozpětí od jemné satiry až k razantní dramatičnosti. 1965–66 vystupovala v kabaretní skupině Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého, později samostatně nebo v rámci skupiny herců-šansoniérů Pražský šanson, jejichž nejčastějším působištěm bylo Divadlo hudby (pořady Variace) nebo klub Svazu českých skladatelů a koncertních umělců. Spolupracovala se skladatelem Jaroslavem Jakoubkem a básníkem Josefem Kainarem, který pro ni napsal např. šansony Flandry, Chvíle lásky, Jan miluje Lenku, Král nabíd’ rámě malé markýze, Panoše, Svatá válka. Dále pro ni často tvořili skladatel a klavírista Milan Jíra a básník Ivo Štuka. Její občasná zahraniční angažmá zůstala dobově omezena na země východního bloku. Od 1983 do poloviny devadesátých let H. vyučovala interpretaci šansonu na hudebně-dramatickém oddělení Pražské konzervatoře. Jejím manželem byl muzikolog Josef Kotek (1928–2009).
D: gramofonové desky, Supraphon: Roztržité blues (SP, A. Fried – J. R. Pick), 1963; Chvíle lásky (LP), 1969; Český šanson 1969 (LP), 1969; Český šanson 1970 (LP), 1971; Panton: A. H. – láska se oplácí, (LP), 1974; Písničky Jaroslava Jakoubka (LP), 1983.
L: J. Struhal – J. B. Sýkora, O českém šansonu s A. H., in: Svět práce 1971, č. 5; Pražská skupina Šanson… (zpráva z domova), in: Melodie 17, 1979, č. 5, s. 136; EJ, s. 185–186; I. Borská, Opravna duší – založeno 1969. Slavnostní program k 25. výročí skupiny pražský šanson, 1994; Pickanterie. Koláž ze života a díla satirika J. R. Picka, E. Světlík (ed.), 1995 (na s. 56–57 i příspěvek A. H. s titulem Písničky na tělo); A. Branald, Převleky mého města, 2002, s. 247, 255, 298, 302. Krátký film: Mladé rampy, 1960 (režie P. Blumenfeld); http://www.ceskyhudebnislovnik.cz (stav k 13. 6. 2019); https://www.fdb.cz/film/mlade-rampy/128134 (stav k 19. 11. 2019).
Aleš Opekar