HAUPT Franz Leopold 24.4.1796-23.9.1851: Porovnání verzí
(HAUPT_Leopold_Georg_24.4.1796-23.9.1851) |
m (Holoubková přesunul stránku HAUPT Leopold Georg 24.4.1796-23.9.1851 na HAUPT Franz Leopold 24.4.1796-23.9.1851 bez založení přesměrování) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Leopold | | jméno = Franz Leopold HAUPT | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 24.4.1796 | | datum narození = 24.4.1796 | ||
| místo narození = Radiměř | | místo narození = Moravská Radiměř (u Svitav) | ||
| datum úmrtí = 23.9.1851 | | datum úmrtí = 23.9.1851 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Brno | ||
| povolání = 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu | | povolání = 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 305-306 | ||
}} | |||
'''HAUPT, Franz Leopold''' ''(též Leopold Georg), * 24. 4. 1796 Moravská Radiměř (u Svitav), † 23. 9. 1851 Brno, textilní podnikatel'' | |||
Byl synem obchodníka s plátnem Josefa H. (1763–1816) z rodiny, která se po generace zabývala plátenictvím a barvením | |||
načerno. Josef H. se na počátku 19. století přestěhoval do Brna, | |||
zbohatl armádními dodávkami ve velkém, 1805 zakoupil měšťanský dům za dvacet osm tisíc rýnských zlatých a 1816 obdržel oprávnění k velkoobchodu s plátnem. Hodnota celého majetku byla odhadována na sedm set tisíc zlatých. Franz Leopold H. (používal i jméno zemřelého bratra Leopold Georg) se | |||
vyučil v rodinném podniku, praktikoval ve Vídni a Lvově a už | |||
1813 byl pověřen správou rodinného jmění na Svitavsku. Po | |||
smrti otce vykázal dostatečný kapitál, převzal rodinné podnikání, avšak velkoobchodní oprávnění kvůli krátké praxi neobdržel. 1819 provozoval dvě bělidla s apreturou v Radiměři, přízi upravoval v Moravském Berouně a závěrečnou úpravu výrobků | |||
prováděl v Brně, kde mj. vlastnil bělidlo a valchu v Zábrdovicích. Zaměstnával přes stovku samostatných tkalců. Udržoval | |||
obchodní kontakty s Vídní, Uhrami, Chorvatskem, Tyrolskem a italskými provinciemi habsburské říše. 1820 mu moravsko-slezské gubernium udělilo jednoduché tovární oprávnění. | |||
Rodinný velkoobchod podstatně rozšířil po sňatku s Theresií | |||
(1807–1828), dcerou koželuha Karla Ignaze Lettmayera, jenž | |||
byl ve dvacátých letech 19. století považován za kapitálově nejsilnějšího podnikatele v Brně. Po tchánově úmrtí řídil H. od | |||
1827 spolu s tchyní i jeho koželužnu na tehdejším brněnském | |||
předměstí Křenová se sklady v Prešpurku (Bratislava) a Vídni a provozoval také obchod s ruskou juchtou. 1834 se oženil | |||
podruhé s Emilií, dcerou Augusta Schölla, výrobce sukna v Zábrdovicích. Díky své profesní zdatnosti i sňatkům s movitými | |||
nevěstami se zařadil mezi přední výrobce plátna v habsburské | |||
monarchii. 1841, kdy pro něj pracovalo až osm tisíc přadláků, | |||
tisíc tkalců a pět set běličů na Svitavsku, Budišovsku a kolem | |||
Šternberka, vyprodukoval zboží za sto osmdesát tisíc zlatých. | |||
Po desetiletí se věnoval zakázkám pro armádu, specialitou byla | |||
výroba lodních plachet pro rakouské námořnictvo. Spoluzaložil první mechanickou přádelnu lnu v Šumperku, avšak centrum firmy zůstalo v Brně, v jehož blízkosti provozoval bělidlo a apretovnu v Obřanech; obchodní sklady udržoval v Benátkách a Veroně. 1845 se účastnil první rakouské průmyslové výstavy ve Vídni a za své výrobky obdržel od císaře Ferdinanda I. | |||
velkou zlatou medaili. V březnu 1848 byl brněnskou obcí vyslán jako jeden ze zástupců města na moravský stavovský sněm. | |||
1850 požádal o udělení rakouského rytířského stavu, výsledku | |||
nobilitačního řízení se nedožil, zemřel na choleru. | |||
Z prvního manželství pocházel syn Leopold Alexander (1827–1904), ve druhém se narodili dva synové, kteří zemřeli v dětství, a sedm dcer, z nichž Leopoldine (1835–1923) se provdala za prezidenta brněnské OŽK Gustava Adolfa von Schoellera (1830–1912) a její sestry vesměs do šlechtických rodin. Dočasným společníkem H. ve firmě byl jeho bratr '''Julius Josef H.''' (1802–1888), který se oženil s Marií Franziskou Leopoldinou Weegerovou ze známého koželužského rodu ze Starého Brna. | |||
'''L:''' Ch. d’Elvert, Zur Cultur-Geschichte Mährens und Oest. Schlesiens 3, | |||
1870, s. 265, 297, 315; A. Steis, Die Familie H.(-Buchenrode), 1793–1861, | |||
in: ZGLM 36, 1934, s. 135–142; BL 1, s. 553; Myška 1, s. 160; B. Smutný, | |||
Brněnští podnikatelé a jejich podniky, 2012, s. 147–148; Almanach českých | |||
šlechtických a rytířských rodů 2020, 2013, s. 191. | |||
'''P:''' SOA, Zámrsk, fond Sbírka matrik, M-27, sign. 2361, s. 89 (matrika narození); MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, sign. 16 914, Brno – Sv. Jakub, | |||
s. 10 (matrika úmrtí); Mittheilungen Jänner 1852, Nr. 4, s. 27 (nekrolog od Ch. d’Elverta). | |||
Pavel Cibulka | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu]] | [[Kategorie:33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu]] | ||
[[Kategorie:1796]] | [[Kategorie:1796]] | ||
[[Kategorie:Radiměř]] | [[Kategorie: Moravská Radiměř]] | ||
[[Kategorie:1851]] | [[Kategorie:1851]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Brno]] | ||
Aktuální verze z 16. 3. 2021, 18:51
| Franz Leopold HAUPT | |
 | |
| Narození | 24.4.1796 |
|---|---|
| Místo narození | Moravská Radiměř (u Svitav) |
| Úmrtí | 23.9.1851 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání | 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 305-306 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77262 |
HAUPT, Franz Leopold (též Leopold Georg), * 24. 4. 1796 Moravská Radiměř (u Svitav), † 23. 9. 1851 Brno, textilní podnikatel
Byl synem obchodníka s plátnem Josefa H. (1763–1816) z rodiny, která se po generace zabývala plátenictvím a barvením načerno. Josef H. se na počátku 19. století přestěhoval do Brna, zbohatl armádními dodávkami ve velkém, 1805 zakoupil měšťanský dům za dvacet osm tisíc rýnských zlatých a 1816 obdržel oprávnění k velkoobchodu s plátnem. Hodnota celého majetku byla odhadována na sedm set tisíc zlatých. Franz Leopold H. (používal i jméno zemřelého bratra Leopold Georg) se vyučil v rodinném podniku, praktikoval ve Vídni a Lvově a už 1813 byl pověřen správou rodinného jmění na Svitavsku. Po smrti otce vykázal dostatečný kapitál, převzal rodinné podnikání, avšak velkoobchodní oprávnění kvůli krátké praxi neobdržel. 1819 provozoval dvě bělidla s apreturou v Radiměři, přízi upravoval v Moravském Berouně a závěrečnou úpravu výrobků prováděl v Brně, kde mj. vlastnil bělidlo a valchu v Zábrdovicích. Zaměstnával přes stovku samostatných tkalců. Udržoval obchodní kontakty s Vídní, Uhrami, Chorvatskem, Tyrolskem a italskými provinciemi habsburské říše. 1820 mu moravsko-slezské gubernium udělilo jednoduché tovární oprávnění. Rodinný velkoobchod podstatně rozšířil po sňatku s Theresií (1807–1828), dcerou koželuha Karla Ignaze Lettmayera, jenž byl ve dvacátých letech 19. století považován za kapitálově nejsilnějšího podnikatele v Brně. Po tchánově úmrtí řídil H. od 1827 spolu s tchyní i jeho koželužnu na tehdejším brněnském předměstí Křenová se sklady v Prešpurku (Bratislava) a Vídni a provozoval také obchod s ruskou juchtou. 1834 se oženil podruhé s Emilií, dcerou Augusta Schölla, výrobce sukna v Zábrdovicích. Díky své profesní zdatnosti i sňatkům s movitými nevěstami se zařadil mezi přední výrobce plátna v habsburské monarchii. 1841, kdy pro něj pracovalo až osm tisíc přadláků, tisíc tkalců a pět set běličů na Svitavsku, Budišovsku a kolem Šternberka, vyprodukoval zboží za sto osmdesát tisíc zlatých. Po desetiletí se věnoval zakázkám pro armádu, specialitou byla výroba lodních plachet pro rakouské námořnictvo. Spoluzaložil první mechanickou přádelnu lnu v Šumperku, avšak centrum firmy zůstalo v Brně, v jehož blízkosti provozoval bělidlo a apretovnu v Obřanech; obchodní sklady udržoval v Benátkách a Veroně. 1845 se účastnil první rakouské průmyslové výstavy ve Vídni a za své výrobky obdržel od císaře Ferdinanda I. velkou zlatou medaili. V březnu 1848 byl brněnskou obcí vyslán jako jeden ze zástupců města na moravský stavovský sněm. 1850 požádal o udělení rakouského rytířského stavu, výsledku nobilitačního řízení se nedožil, zemřel na choleru.
Z prvního manželství pocházel syn Leopold Alexander (1827–1904), ve druhém se narodili dva synové, kteří zemřeli v dětství, a sedm dcer, z nichž Leopoldine (1835–1923) se provdala za prezidenta brněnské OŽK Gustava Adolfa von Schoellera (1830–1912) a její sestry vesměs do šlechtických rodin. Dočasným společníkem H. ve firmě byl jeho bratr Julius Josef H. (1802–1888), který se oženil s Marií Franziskou Leopoldinou Weegerovou ze známého koželužského rodu ze Starého Brna.
L: Ch. d’Elvert, Zur Cultur-Geschichte Mährens und Oest. Schlesiens 3, 1870, s. 265, 297, 315; A. Steis, Die Familie H.(-Buchenrode), 1793–1861, in: ZGLM 36, 1934, s. 135–142; BL 1, s. 553; Myška 1, s. 160; B. Smutný, Brněnští podnikatelé a jejich podniky, 2012, s. 147–148; Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2020, 2013, s. 191.
P: SOA, Zámrsk, fond Sbírka matrik, M-27, sign. 2361, s. 89 (matrika narození); MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, sign. 16 914, Brno – Sv. Jakub, s. 10 (matrika úmrtí); Mittheilungen Jänner 1852, Nr. 4, s. 27 (nekrolog od Ch. d’Elverta).
Pavel Cibulka