BERGER Oldřich Eduard 25.1.1891-11.3.1956: Porovnání verzí

	Oldřich Eduard BERGER
Narození	25.1.1891
Místo narození	Mladá Boleslav
Úmrtí	11.3.1956
Místo úmrtí	Praha
Povolání	68- Redaktor nebo žurnalista; 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848; 45- Voják nebo partyzán;
Citace	Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 428
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77575

VizuálníWikitext

Aktuální verze z 1. 10. 2019, 08:34

BERGER, Oldřich Eduard, * 25. 1. 1891 Mladá Boleslav, † 11. 3. 1956 Praha, novinář, publicista, překladatel

Maturoval 1911 na klasickém gymnáziu na pražském Žižkově. 1911–14 studoval práva na české univerzitě v Praze (absolvoval šest semestrů). Za první světové války narukoval do rakousko-uherské armády; na haličské frontě se dostal do ruského zajetí, 1917–18 se angažoval v československém komunistickém hnutí v Rusku a určitou dobu působil jako redaktor sovětské tiskové agentury ROSTA. Po návratu do vlasti v létě 1920 pracoval nejprve v redakci Práva lidu, 1920–29 byl politickým redaktorem a parlamentním zpravodajem Rudého práva, 1922–29 současně pražským zpravodajem brněnské Rovnosti. 1921–29 byl členem KSČ, z níž byl vyloučen jako aktivista opozice proti Gottwaldovu vedení, 1929–32 jedním z organizátorů a sekretářem komunistické opozice a redaktorem jejích časopisů – teoretické revue Komunista v Praze (1929) a týdeníku Obrana svobody na Kladně (1929–32). 1932 vstoupil do Československé sociálnědemokratické strany dělnické. 1932–38 působil jako redaktor Práva lidu a pražský korespondent bratislavských Robotníckých listů, 1939 redaktor deníku Národní práce, 1939–41 Tiskové služby Národního souručenství, 1941 musel na zásah okupantů tisk a novinářskou práci opustit. 1942–44 byl v invalidním důchodu. Za německé okupace se aktivně účastnil domácího protinacistického odboje; 1944 byl zatčen a s celou rodinou vězněn v koncentračním táboře. Jeho syn Ota B. (1925–1945), začínající novinář a spojka mezi odbojovými skupinami, zemřel v červenci 1945 na následky věznění. 1945–48 byl B. šéfem tiskového a propagačního oddělení ministerstva průmyslu (ministerský rada) a šéfredaktorem měsíčníku Československý průmysl, zároveň působil také jako člen ústředního výkonného výboru Československé sociální demokracie a předseda propagační komise strany. Psal politické brožury, publikoval knihu Velké dílo (1946), věnovanou problematice znárodnění v ČSR, a soubor reportáží Cesta za mírem (1947); překládal z ruštiny (mj. Johna Reeda Deset dnů, které otřásly světem, 1924, a spis J. V. Stalina Otázky leninismu, 1927). Byl editorem řady publikací, vydaných Československou sociální demokracií v letech 1945–48. Jako blízký spolupracovník B. Laušmana byl po únoru 1948 penzionován a nemohl pokračovat v žurnalistické činnosti.

D: Cesta ruské revoluce. Historicko-politické předpoklady vítězství ruských dělníků a rolníků a uskutečnění diktatury proletariátu, 1927; Bohumil Laušman v odboji a budování, 1945; Československá sociální demokracie v domácím odboji, 1945; Velké dílo. Hospodářsko-politický profil československého znárodnění, 1946; Cesta za mírem. Hrst reportáží z Rumunska, Bulharska, Jugoslávie, Polska a Rakouska, 1947.

P: Archiv Syndikátu českých novinářů.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Josef Tomeš

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 | obrázek = No male portrait.png
 | datum narození = 25.1.1891
-| místo narození =
+| místo narození = Mladá Boleslav
 | datum úmrtí = 11.3.1956
-| místo úmrtí =
+| místo úmrtí = Praha
-| povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista
+| povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista<br />47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848<br />45- Voják nebo partyzán<br />
-- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
-- Voják nebo partyzán
 | jiná jména =
-}}<br/><br/>Oldřich Eduard BERGER
+| citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 428
+}}
-== Literatura ==
+'''BERGER, Oldřich Eduard,''' ''* 25. 1. 1891 Mladá Boleslav, † 11. 3. 1956 Praha, novinář, publicista, překladatel''
+Maturoval 1911 na klasickém gymnáziu na pražském Žižkově.
+–14 studoval práva na české univerzitě v Praze
+(absolvoval šest semestrů). Za první světové války narukoval
+do rakousko-uherské armády; na haličské frontě se dostal
+do ruského zajetí, 1917–18 se angažoval v československém
+komunistickém hnutí v Rusku a určitou dobu působil
+jako redaktor sovětské tiskové agentury ROSTA. Po návratu
+do vlasti v létě 1920 pracoval nejprve v redakci ''Práva'' ''lidu'',
+–29 byl politickým redaktorem a parlamentním zpravodajem
+''Rudého'' ''práva'', 1922–29 současně pražským zpravodajem
+brněnské ''Rovnosti''. 1921–29 byl členem KSČ, z níž byl
+vyloučen jako aktivista opozice proti Gottwaldovu vedení,
+–32 jedním z organizátorů a sekretářem komunistické
+opozice a redaktorem jejích časopisů – teoretické revue ''Komunista''
+v Praze (1929) a týdeníku ''Obrana'' ''svobody'' na Kladně
+(1929–32). 1932 vstoupil do Československé sociálnědemokratické
+strany dělnické. 1932–38 působil jako redaktor ''Práva''
+''lidu'' a pražský korespondent bratislavských ''Robotníckých''
+''listů'', 1939 redaktor deníku ''Národní'' ''práce'', 1939–41 ''Tiskové''
+''služby'' ''Národního'' ''souručenství'', 1941 musel na zásah okupantů
+tisk a novinářskou práci opustit. 1942–44 byl v invalidním
+důchodu. Za německé okupace se aktivně účastnil domácího
+protinacistického odboje; 1944 byl zatčen a s celou
+rodinou vězněn v koncentračním táboře. Jeho syn Ota B.
+(1925–1945), začínající novinář a spojka mezi odbojovými
+skupinami, zemřel v červenci 1945 na následky věznění.
+–48 byl B. šéfem tiskového a propagačního oddělení
+ministerstva průmyslu (ministerský rada) a šéfredaktorem
+měsíčníku ''Československý'' ''průmysl'', zároveň působil také jako
+člen ústředního výkonného výboru Československé sociální
+demokracie a předseda propagační komise strany. Psal politické
+brožury, publikoval knihu ''Velké'' ''dílo'' (1946), věnovanou
+problematice znárodnění v ČSR, a soubor reportáží
+''Cesta'' ''za mírem'' (1947); překládal z ruštiny (mj. Johna Reeda
+''Deset'' ''dnů,'' ''které'' ''otřásly'' ''světem'', 1924, a spis J. V. Stalina ''Otázky''
+''leninismu'', 1927). Byl editorem řady publikací, vydaných
+Československou sociální demokracií v letech 1945–48. Jako
+blízký spolupracovník B. Laušmana byl po únoru 1948 penzionován
+a nemohl pokračovat v žurnalistické činnosti.
+'''D:''' Cesta ruské revoluce. Historicko-politické předpoklady vítězství ruských
+dělníků a rolníků a uskutečnění diktatury proletariátu, 1927; Bohumil
+Laušman v odboji a budování, 1945; Československá sociální demokracie
+v domácím odboji, 1945; Velké dílo. Hospodářsko-politický profil československého
+znárodnění, 1946; Cesta za mírem. Hrst reportáží z Rumunska,
+Bulharska, Jugoslávie, Polska a Rakouska, 1947.
+'''P:''' Archiv Syndikátu českých novinářů.
+'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/196629 Bibliografie dějin Českých zemí]
+Josef Tomeš
 [[Kategorie:D]]
@@ Řádek 19: / Řádek 71: @@
 [[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
 [[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
 [[Kategorie:1891]]
+[[Kategorie:Mladá Boleslav]]
 [[Kategorie:1956]]
+[[Kategorie:Praha]]