HAVLICKÝ František 16.2.1878-18.5.1946: Porovnání verzí
(HAVLICKÝ_František_1878-18.5.1946) |
Bez shrnutí editace |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = František HAVLICKÝ | | jméno = František HAVLICKÝ | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1878 | | datum narození = 16.2.1878 | ||
| místo narození = | | místo narození = Kateřinky (Opava) | ||
| datum úmrtí = 18.5.1946 | | datum úmrtí = 18.5.1946 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Opava | ||
| povolání = 71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury | | povolání = 71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury | ||
| jiná jména = | |||
| citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 342-343 | |||
}} | |||
'''HAVLICKÝ, František''', ''* 16. 2. 1878 Kateřinky (Opava), † 18. 5. 1946 Opava, knihkupec, papírník'' | |||
Syn dělníka Aloise H. a Marianny, roz. Novákové, z Holasovic | |||
(u Opavy). H. nastoupil 1889 na české matiční gymnázium | |||
v Opavě, nakonec si zvolil zaměstnání papírníka a knihkupce. | |||
Vyučil se v Opavě, jako příručí pracoval v Moravské Ostravě, | |||
Plzni a Praze. Při příležitosti položení základního kamene pomníku Františka Palackého v Praze (1898) se setkal se slezskou | |||
deputací, která ho přesvědčila, aby se vrátil do Opavy a založil | |||
tam první české knihkupectví a papírnictví. Pro tamní české | |||
obyvatelstvo se jednalo o zásadní událost, protože v převážně | |||
německé jazykové oblasti se objevovaly české publikace jen | |||
výjimečně. 1901 H. otevřel obchod v prostorách bývalé nemocnice v Ostrožné ulici, 1903 jeho pobočku v Ratibořské | |||
ulici. Od 1905 vedl také filiálku olomouckého knihkupectví | |||
Romualda Prombergera. 1911 H. získal koncesi na prodej | |||
knih a definitivně se osamostatnil. Fungování jeho knihkupectví posilovalo před první světovou válkou české národní | |||
uvědomění na Opavsku. Podnik prosperoval i po válce a H. se | |||
rozhodl postavit pětipatrový nájemní dům na rohu Ostrožné | |||
a Hrnčířské ulice; funkcionalistická stavba podle návrhu Otto | |||
Reichnera byla dokončena 1928 a H. do přízemí přestěhoval | |||
svůj obchod. 1938 musel přesunout podnik do Moravské Ostravy, kde jej převzal jeho syn Oldřich. | |||
H. byl členem řady spolků, především živnostenských a kulturních. Za zmínku stojí jeho funkce ve vedení Ústředního | |||
spolku českých živnostníků pro Slezsko a Řemeslnické jednoty v Opavě, jejímž předsedou se stal 1910. Aktivně se podílel | |||
na činnosti Matice opavské, pěveckého a divadelního spolku Vlastimil nebo opavského Sokola. Podporoval finančně | |||
i věcnými dary akce českého obyvatelstva, pravidelně přispíval Spolku na podporu českého gymnázia v Opavě. Řadil se | |||
k mecenášům umění; 1912 uspořádal v Opavě výstavu obrazů | |||
předních českých umělců Maxe Švabinského, Josefa Mánesa | |||
či Alfonse Muchy. 1904 se oženil s Annou, roz. Grigarovou, | |||
dcerou cukrovarníka z Vávrovic (Opava). | |||
'''L:''' Nový papírnický a galanterní obchod F. H. v Opavě, in: Opavský Týdenník | |||
34, 1903, č. 55, s. 8; Obchod s papírem ve velkém i malém F. H. v Opavě, in: tamtéž 36, 1905, č. 6, s. 8; K. Nosovský, Knihopisná nauka a vývoj knihkupectví československého, 1927, s. 497; Slezsko 8, s. 44–45; nekrolog: | |||
F. P., Zemřel první český knihkupec v Opavě, in: Slezský sborník 43, 1946, | |||
s. 205–206; Opava, K. Müller – R. Žáček (eds.), 2006, s. 458; Průvodce architekturou Opavy, R. Rosová – M. Strakoš (eds.), 2011, s. 124. | |||
'''P:''' ZA, Opava, Sbírka matrik Severomoravského kraje, matrika nar. řkt. f. ú. | |||
Kateřinky, inv. č. 115, sign. OP VII 3, 1875–1887, s. 118; matrika odd. řkt. | |||
f. ú. Jaktař, inv. č. 13301, sign. OP VI 23, 1885–1941, s. 54. | |||
Michal Valeček | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury]] | [[Kategorie:71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury]] | ||
[[Kategorie:1878]] | [[Kategorie:1878]] | ||
[[Kategorie:Kateřinky]] | |||
[[Kategorie:1946]] | [[Kategorie:1946]] | ||
[[Kategorie:Opava]] | |||
Aktuální verze z 21. 2. 2022, 13:41
| František HAVLICKÝ | |
 | |
| Narození | 16.2.1878 |
|---|---|
| Místo narození | Kateřinky (Opava) |
| Úmrtí | 18.5.1946 |
| Místo úmrtí | Opava |
| Povolání | 71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 342-343 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=78001 |
HAVLICKÝ, František, * 16. 2. 1878 Kateřinky (Opava), † 18. 5. 1946 Opava, knihkupec, papírník
Syn dělníka Aloise H. a Marianny, roz. Novákové, z Holasovic (u Opavy). H. nastoupil 1889 na české matiční gymnázium v Opavě, nakonec si zvolil zaměstnání papírníka a knihkupce. Vyučil se v Opavě, jako příručí pracoval v Moravské Ostravě, Plzni a Praze. Při příležitosti položení základního kamene pomníku Františka Palackého v Praze (1898) se setkal se slezskou deputací, která ho přesvědčila, aby se vrátil do Opavy a založil tam první české knihkupectví a papírnictví. Pro tamní české obyvatelstvo se jednalo o zásadní událost, protože v převážně německé jazykové oblasti se objevovaly české publikace jen výjimečně. 1901 H. otevřel obchod v prostorách bývalé nemocnice v Ostrožné ulici, 1903 jeho pobočku v Ratibořské ulici. Od 1905 vedl také filiálku olomouckého knihkupectví Romualda Prombergera. 1911 H. získal koncesi na prodej knih a definitivně se osamostatnil. Fungování jeho knihkupectví posilovalo před první světovou válkou české národní uvědomění na Opavsku. Podnik prosperoval i po válce a H. se rozhodl postavit pětipatrový nájemní dům na rohu Ostrožné a Hrnčířské ulice; funkcionalistická stavba podle návrhu Otto Reichnera byla dokončena 1928 a H. do přízemí přestěhoval svůj obchod. 1938 musel přesunout podnik do Moravské Ostravy, kde jej převzal jeho syn Oldřich.
H. byl členem řady spolků, především živnostenských a kulturních. Za zmínku stojí jeho funkce ve vedení Ústředního spolku českých živnostníků pro Slezsko a Řemeslnické jednoty v Opavě, jejímž předsedou se stal 1910. Aktivně se podílel na činnosti Matice opavské, pěveckého a divadelního spolku Vlastimil nebo opavského Sokola. Podporoval finančně i věcnými dary akce českého obyvatelstva, pravidelně přispíval Spolku na podporu českého gymnázia v Opavě. Řadil se k mecenášům umění; 1912 uspořádal v Opavě výstavu obrazů předních českých umělců Maxe Švabinského, Josefa Mánesa či Alfonse Muchy. 1904 se oženil s Annou, roz. Grigarovou, dcerou cukrovarníka z Vávrovic (Opava).
L: Nový papírnický a galanterní obchod F. H. v Opavě, in: Opavský Týdenník 34, 1903, č. 55, s. 8; Obchod s papírem ve velkém i malém F. H. v Opavě, in: tamtéž 36, 1905, č. 6, s. 8; K. Nosovský, Knihopisná nauka a vývoj knihkupectví československého, 1927, s. 497; Slezsko 8, s. 44–45; nekrolog: F. P., Zemřel první český knihkupec v Opavě, in: Slezský sborník 43, 1946, s. 205–206; Opava, K. Müller – R. Žáček (eds.), 2006, s. 458; Průvodce architekturou Opavy, R. Rosová – M. Strakoš (eds.), 2011, s. 124.
P: ZA, Opava, Sbírka matrik Severomoravského kraje, matrika nar. řkt. f. ú. Kateřinky, inv. č. 115, sign. OP VII 3, 1875–1887, s. 118; matrika odd. řkt. f. ú. Jaktař, inv. č. 13301, sign. OP VI 23, 1885–1941, s. 54.
Michal Valeček