FIALA František 11.8.1820-10.7.1892: Porovnání verzí
(FIALA_František_11.8.1820-10.7.1892) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = František FIALA | | jméno = František FIALA | ||
| obrázek = | | obrázek = Fiala Frantisek portret.jpg | ||
| datum narození = 11.8.1820 | | datum narození = 11.8.1820 | ||
| místo narození = | | místo narození = Kostelec nad Orlicí | ||
| datum úmrtí = 10.7.1892 | | datum úmrtí = 10.7.1892 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Ústí nad Orlicí | ||
| povolání = 38- Obchod, služby, cestovní ruch | | povolání = 38- Obchod, služby, cestovní ruch<br />43- Významný představitel obecní správy<br />47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848<br /> | ||
43- Významný představitel obecní správy | |||
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 141 | ||
}} | |||
'''FIALA, František,''' ''* 11. 8. 1820 Kostelec nad Orlicí, † 10. 7. 1892 Ústí nad Orlicí, obchodník, politik'' | |||
Představitel první generace novodobých regionálních politiků, | |||
kteří aktivně zasáhli i do zemského politického dění. Už v padesátých | |||
letech 19. století ho podezíraly státní úřady, že se na příhraničním | |||
poutním místě Hora Matky Boží u Králíků schází se | |||
zahraničními agenty, nebylo mu to však dokázáno. 1860–72 byl | |||
starostou Ústí nad Orlicí. Respekt si získal jak zvládnutím válečné | |||
situace roku 1866, tak organizováním českých táborů lidu | |||
v letech následujících. Až do 1881 pracoval v orlickoústeckém | |||
městském zastupitelstvu. Hlásil se k národní straně svobodomyslné. | |||
1866–72 byl okresním starostou v Ústí nad Orlicí, | |||
1867–82 byl opakovaně volen do českého zemského sněmu | |||
v kurii venkovských obcí (nejprve za okresy Lanškroun a Ústí | |||
nad Orlicí, od 1877 Žamberk a Ústí nad Orlicí – volební okres | |||
se touto změnou stal zcela českým). 1868 patřil k předkladatelům | |||
deklarace, kteří na půdě českého zemského sněmu zahájili | |||
pasivní rezistenci českých poslanců: celkem pětkrát byl proto | |||
zbaven mandátu, ale vždy znovu zvolen. | |||
'''L:''' V. Sekotová – M. Macková, Ústecká radnice a městské dějiny, 1998, passim; | |||
Lišková, s. 63; M. Macková, F. F., in: Ústecký zpravodaj 1992, č. 7, | |||
s. 12–13; táž, F. F., in: Orlické noviny 2. 3. 2001, s. 6. | |||
Marie Macková | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:38- Obchod, služby, cestovní ruch]] | [[Kategorie:38- Obchod, služby, cestovní ruch]] | ||
Řádek 18: | Řádek 44: | ||
[[Kategorie:1820]] | [[Kategorie:1820]] | ||
[[Kategorie:Kostelec nad Orlicí]] | |||
[[Kategorie:1892]] | [[Kategorie:1892]] | ||
[[Kategorie:Ústí nad Orlicí]] |
Aktuální verze z 11. 5. 2020, 16:33
František FIALA | |
![]() | |
Narození | 11.8.1820 |
---|---|
Místo narození | Kostelec nad Orlicí |
Úmrtí | 10.7.1892 |
Místo úmrtí | Ústí nad Orlicí |
Povolání |
38- Obchod, služby, cestovní ruch 43- Významný představitel obecní správy 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
Citace | Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 141 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=79150 |
FIALA, František, * 11. 8. 1820 Kostelec nad Orlicí, † 10. 7. 1892 Ústí nad Orlicí, obchodník, politik
Představitel první generace novodobých regionálních politiků, kteří aktivně zasáhli i do zemského politického dění. Už v padesátých letech 19. století ho podezíraly státní úřady, že se na příhraničním poutním místě Hora Matky Boží u Králíků schází se zahraničními agenty, nebylo mu to však dokázáno. 1860–72 byl starostou Ústí nad Orlicí. Respekt si získal jak zvládnutím válečné situace roku 1866, tak organizováním českých táborů lidu v letech následujících. Až do 1881 pracoval v orlickoústeckém městském zastupitelstvu. Hlásil se k národní straně svobodomyslné. 1866–72 byl okresním starostou v Ústí nad Orlicí, 1867–82 byl opakovaně volen do českého zemského sněmu v kurii venkovských obcí (nejprve za okresy Lanškroun a Ústí nad Orlicí, od 1877 Žamberk a Ústí nad Orlicí – volební okres se touto změnou stal zcela českým). 1868 patřil k předkladatelům deklarace, kteří na půdě českého zemského sněmu zahájili pasivní rezistenci českých poslanců: celkem pětkrát byl proto zbaven mandátu, ale vždy znovu zvolen.
L: V. Sekotová – M. Macková, Ústecká radnice a městské dějiny, 1998, passim; Lišková, s. 63; M. Macková, F. F., in: Ústecký zpravodaj 1992, č. 7, s. 12–13; táž, F. F., in: Orlické noviny 2. 3. 2001, s. 6.
Marie Macková