FISCHER Jan 22.1.1907-8.1.1960: Porovnání verzí
(FISCHER_Jan_21.1.1907-8.1.1960) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Jan FISCHER | | jméno = Jan FISCHER | ||
| obrázek = | | obrázek = Fischer Jan portret.JPG | ||
| datum narození = | | datum narození = 22.1.1907 | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Královské Vinohrady (dnes Praha) | ||
| datum úmrtí = 8.1.1960 | | datum úmrtí = 8.1.1960 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 220-221 | ||
}} | |||
'''FISCHER, Jan,''' ''* 22. 1. 1907 Královské Vinohrady (dnes Praha), † 8. 1. 1960 Praha, ilustrátor, malíř, grafik'' | |||
Syn Jana F. (1871–1952) a Anděly, roz. Pokorné. F. byl příbuzným | |||
malíře H. Boettingera. Studoval na Malostranském a na | |||
Arcibiskupském gymnáziu v Bubenči, kde maturoval. Od dětství | |||
rád kreslil, na přání rodičů však absolvoval Právnickou fakultu | |||
UK (JUDr. 1930). Během studií strávil rok na Sorbonně | |||
v Paříži, současně tam navštěvoval galerie a umělecké kursy. Poté | |||
narukoval a během vojenské služby v Milovicích dosáhl hodnosti | |||
kapitána. Právnické povolání vykonával jen půl roku, pak se úspěšně věnoval kreslení, ačkoli formální umělecké vzdělání nikdy | |||
nezískal. Koncem dvacátých let byl znám jako kreslíř sportovních | |||
námětů a karikatur (pohotově kreslil levou rukou). | |||
1934 se dále zdokonalil na studijním pobytu v Anglii. Ve svém | |||
ateliéru v Praze na Újezdě navrhoval prospekty, plakáty, letáky, | |||
jeho kresby otiskovala periodika ''České slovo'', ''Star'', ''Pražský ilustrovaný zpravodaj'', ''Lidové noviny'', | |||
''Pestrý týden'', ''Kvítko'', ''Rozruch''. Od | |||
1936 žil s manželkou Věrou, roz. Pražákovou, a třemi dětmi | |||
v rodinné vile v Praze-Motole. | |||
Věnoval se kresleným seriálům, začínal s příběhy Váši Olbrachtů | |||
v časopise ''Rajská zahrada'' (1933–34). Na konci třicátých let se | |||
seznámil se spisovatelem J. Foglarem, který připravoval komiksový | |||
seriál pro časopis ''Mladý hlasatel''. Foglar napsal scénář | |||
prvního příběhu o klukovské partě ''Rychlé šípy'' a navrhl osnovu prvních | |||
obrázků, které předal F. k dalšímu zpracování. Tím začala | |||
jejich pravidelná spolupráce, která trvala deset let. Zrodil se proslulý | |||
kreslený seriál pro děti, který vycházel 1938–41 nejprve | |||
v časopise ''Mladý hlasatel'' a 1946–48 v časopise ''Vpřed''. F. nakreslil | |||
více než dvě stovky pokračování ''Rychlých šípů'' z celkových tři | |||
sta šestnácti epizod. Ilustroval také první dva romány o Rychlých | |||
šípech ''Záhada hlavolamu'' a ''Stínadla se bouří''. | |||
Za německé okupace byl činný v ilegální skupině V boj, publikoval | |||
karikatury v ilegálních časopisech a ve svém ateliéru jistou | |||
dobu ukrýval ilegální vysílačku, 1942 jen náhodou unikl zatčení. | |||
1942 vystavoval olejomalby a kolorované kresby v Jičíně, | |||
1943 v Rubešově galerii v Praze. Mezi kresbami tužkou byly | |||
i karikatury významných osobností pražského uměleckého světa. | |||
Po válce působil jako tlumočník v zajateckém táboře, 1946 se | |||
vrátil k přerušené spolupráci s J. Foglarem. Poté co spisovatel | |||
musel redakci ''Vpřed'' 1948 opustit, pokračoval časopis s upraveným | |||
názvem ''Junáci vpřed'' a F. do něj kreslil od 1949 seriál o pionýrské | |||
skupině Jiskrovci. Počátkem padesátých let byl vyslýchán | |||
Státní bezpečností. Odmítl kreslit politické karikatury do humoristického | |||
týdeníku ''Dikobraz''. Vystřídal několik dělnických | |||
zaměstnání v sodovkárně, autolakovně, v Meoptě Košíře pracoval | |||
jako retušér obrázků pro prospekty. K původní profesi se vrátil | |||
po 1956, dva roky poté byl přijat do Svazu výtvarných umělců | |||
a mohl ilustrovat knihy pro nakladatelství Naše vojsko, | |||
Státní tělovýchovné nakladatelství a Mladá fronta. Publikoval | |||
kresby v ''Družstevních novinách'', ''Československém sportu'', ''Lidové demokracii'', ''Světě práce''. Připravoval scénář pro satirický kreslený | |||
film, který již nerealizoval. Věnoval se i malbě se sportovní tematikou. | |||
Mezi jeho záliby patřily šachy, hra na klavír, violoncello | |||
i varhany. Byl pohřben v rodinném hrobě v Praze na Olšanských | |||
hřbitovech. | |||
'''L:''' J. Jungmann, Jubileum kreslíře Rychlých šípů, in: Res Musei Pragensis 7, | |||
1997, č. 7–8, s. 27–28; Tomeš 1, s. 318; Toman 1, s. 223; SČSVU 2, | |||
s. 253–254. | |||
'''P:''' NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 122, obraz 180; | |||
AHMP, Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910 (1920), karton | |||
60, pořadové číslo 216. | |||
Václav Nosek | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
Řádek 20: | Řádek 85: | ||
[[Kategorie:1960]] | [[Kategorie:1960]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
<gallery> | |||
Fischer Jan Rychle sipy.jpg|Ilustrace komiksu Rychlé šípy | |||
</gallery> |
Aktuální verze z 15. 7. 2020, 17:59
Jan FISCHER | |
| |
Narození | 22.1.1907 |
---|---|
Místo narození | Královské Vinohrady (dnes Praha) |
Úmrtí | 8.1.1960 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 220-221 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=83151 |
FISCHER, Jan, * 22. 1. 1907 Královské Vinohrady (dnes Praha), † 8. 1. 1960 Praha, ilustrátor, malíř, grafik
Syn Jana F. (1871–1952) a Anděly, roz. Pokorné. F. byl příbuzným malíře H. Boettingera. Studoval na Malostranském a na Arcibiskupském gymnáziu v Bubenči, kde maturoval. Od dětství rád kreslil, na přání rodičů však absolvoval Právnickou fakultu UK (JUDr. 1930). Během studií strávil rok na Sorbonně v Paříži, současně tam navštěvoval galerie a umělecké kursy. Poté narukoval a během vojenské služby v Milovicích dosáhl hodnosti kapitána. Právnické povolání vykonával jen půl roku, pak se úspěšně věnoval kreslení, ačkoli formální umělecké vzdělání nikdy nezískal. Koncem dvacátých let byl znám jako kreslíř sportovních námětů a karikatur (pohotově kreslil levou rukou). 1934 se dále zdokonalil na studijním pobytu v Anglii. Ve svém ateliéru v Praze na Újezdě navrhoval prospekty, plakáty, letáky, jeho kresby otiskovala periodika České slovo, Star, Pražský ilustrovaný zpravodaj, Lidové noviny, Pestrý týden, Kvítko, Rozruch. Od 1936 žil s manželkou Věrou, roz. Pražákovou, a třemi dětmi v rodinné vile v Praze-Motole.
Věnoval se kresleným seriálům, začínal s příběhy Váši Olbrachtů v časopise Rajská zahrada (1933–34). Na konci třicátých let se seznámil se spisovatelem J. Foglarem, který připravoval komiksový seriál pro časopis Mladý hlasatel. Foglar napsal scénář prvního příběhu o klukovské partě Rychlé šípy a navrhl osnovu prvních obrázků, které předal F. k dalšímu zpracování. Tím začala jejich pravidelná spolupráce, která trvala deset let. Zrodil se proslulý kreslený seriál pro děti, který vycházel 1938–41 nejprve v časopise Mladý hlasatel a 1946–48 v časopise Vpřed. F. nakreslil více než dvě stovky pokračování Rychlých šípů z celkových tři sta šestnácti epizod. Ilustroval také první dva romány o Rychlých šípech Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří.
Za německé okupace byl činný v ilegální skupině V boj, publikoval karikatury v ilegálních časopisech a ve svém ateliéru jistou dobu ukrýval ilegální vysílačku, 1942 jen náhodou unikl zatčení. 1942 vystavoval olejomalby a kolorované kresby v Jičíně, 1943 v Rubešově galerii v Praze. Mezi kresbami tužkou byly i karikatury významných osobností pražského uměleckého světa. Po válce působil jako tlumočník v zajateckém táboře, 1946 se vrátil k přerušené spolupráci s J. Foglarem. Poté co spisovatel musel redakci Vpřed 1948 opustit, pokračoval časopis s upraveným názvem Junáci vpřed a F. do něj kreslil od 1949 seriál o pionýrské skupině Jiskrovci. Počátkem padesátých let byl vyslýchán Státní bezpečností. Odmítl kreslit politické karikatury do humoristického týdeníku Dikobraz. Vystřídal několik dělnických zaměstnání v sodovkárně, autolakovně, v Meoptě Košíře pracoval jako retušér obrázků pro prospekty. K původní profesi se vrátil po 1956, dva roky poté byl přijat do Svazu výtvarných umělců a mohl ilustrovat knihy pro nakladatelství Naše vojsko, Státní tělovýchovné nakladatelství a Mladá fronta. Publikoval kresby v Družstevních novinách, Československém sportu, Lidové demokracii, Světě práce. Připravoval scénář pro satirický kreslený film, který již nerealizoval. Věnoval se i malbě se sportovní tematikou. Mezi jeho záliby patřily šachy, hra na klavír, violoncello i varhany. Byl pohřben v rodinném hrobě v Praze na Olšanských hřbitovech.
L: J. Jungmann, Jubileum kreslíře Rychlých šípů, in: Res Musei Pragensis 7, 1997, č. 7–8, s. 27–28; Tomeš 1, s. 318; Toman 1, s. 223; SČSVU 2, s. 253–254.
P: NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 122, obraz 180; AHMP, Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910 (1920), karton 60, pořadové číslo 216.
Václav Nosek
-
Ilustrace komiksu Rychlé šípy