DOUBRAVSKÝ Jaroslav 3.11.1916-8.1.1987

Jaroslav DOUBRAVSKÝ
Narození	3.11.1916
Místo narození	Kokory u Přerova
Úmrtí	8.1.1987
Místo úmrtí	Olomouc
Povolání	15- Lékaři 61- Pedagog
Citace	Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 347
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=134981

DOUBRAVSKÝ, Jaroslav, * 3. 11. 1916 Kokory u Přerova, † 8. 1. 1987 Olomouc, lékař-radiolog, pedagog

Byl čtvrtým, nejmladším dítětem v rodině mlynáře. Studoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci, kde 1935 maturoval, a od 1935 na Lékařské fakultě MU v Brně. Kvůli uzavření českých vysokých škol byl promován až 1945. Odbornou praxi nastoupil v olomoucké zemské nemocnici. Snil o dráze chirurga, avšak věnoval se blízké ortopedii. Vojenskou povinnost splnil formou náhradní služby v Olomouci, po návratu byl přeřazen na radiologii. Po obnovení UP (1946) a její Lékařské fakulty se stal 1947 asistentem a zanedlouho asistentem odborným. Oženil se 1947 na Svatém Kopečku a s manželkou Růženou vychoval dva syny-lékaře. Stážoval na pražské radiologické klinice prof. V. Švába. Od 1958 vedl olomoucký radiologický ústav po I. Stratilovi. 1961 obhájil kandidátskou disertaci na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové a získal vědeckou hodnost CSc. 1962 se habilitoval na stejné fakultě (kandidátská i habilitační práce měly týž název Rentgenologie chirurgické léčby achalazie jícnu extramukosní esofagomyotomií). Prosadil zřízení samostatné katedry radiologie na Lékařské fakultě UP (1967) a její změnu na kliniku radiologie (od 1980, dnes Radiologická klinika), jejímž budovatelem a přednostou se do 1982 stal. Zastupoval 1965–76 prof. B. Schobera, ordináře Ústavu lékařské fyziky. 1976 byl jmenován řádným profesorem pro obor radiologie. Po odchodu na odpočinek se do 1986 na pracovišti uplatnil jako konzultant.

Věnoval se hlavně radiodiagnostice v gastroenterologii, karcinomu jícnu a přechodu jícnu do žaludku, achalázie kardie, hiátových kýl a Crohnovy nemoci. Zajímala ho i osteoradiologie, zkoumal mj. Caffeyho infantilní kortikální hyperostózu, osteoartrózy a změny kostí po úrazech, ale také fibrózní dysplasii u renálních arterií. Zabýval se dozimetrií, radiační zátěží tvrdými paprsky u pacientů a zaměstnanců při sálových chirurgických výkonech a při zdlouhavých vyšetřeních. Ve spolupráci s očním obo rem studoval a otiskl práci o lokalizaci nitroočních cizích tělísek. Vylepšoval technické postupy a vyšetřovací metody, obor přednášel. Publikoval na 75 prací, hlavně v časopisu Československá radiologie, byl spoluautorem skript lékařské fyziky. Od 1967 pracoval jako proděkan, dále jako metodolog pro radiologii v Severomoravském kraji, přijal členství ve výboru České radiologické společnosti (1976 čestný člen), ve vědecké radě Lékařské fakulty UP, v několika oborových komisích a v redakční radě časopisu Československá radiologie. Obdržel vyznamenání Za vynikající práci (1963) a stříbrnou medaili UP (1967).

D: výběr: Naše zkušenosti s chirurgickou léčbou t. zv. idiopathické dilatace jícnu. Studie chirurgická, roentgenologická a pathologicko-anatomická, 1953 (se Z. Šerým a Č. Dvořáčkem).

L: Doc. MUDr. J. D., CSc., sexagenarian, in: J. Hrbek (ed.), Polythematical Collected Reports of the Medical Faculty of the Palacký University, Olomouc, 1977, s. 4–8 (Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultatis medicae 76/1976); Zakladatelé a pokračovatelé. Památník osobností obnovené univerzity, 1996, s. 41–42.

P: Archiv UP Olomouc, fond RUP, osobní spisy, kart. 271, inv. č. 5 940 (J. D.).

Gustav Novotný