HELLMICH Alexander st. 20.7.1813-14.12.1876: Porovnání verzí
(HELLMICH_Alexander_(Antonín)_0.0.1812-0.0.1870) |
m (Holoubková přesunul stránku HELLMICH Alexander (Antonín) 20.7.1813-14.12.1876 na HELLMICH Alexander st. 20.7.1813-14.12.1876 bez založení přesměrování) |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Alexander | | jméno = Alexander st. HELLMICH | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = | | datum narození = 20.7.1813 | ||
| místo narození = | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = | | datum úmrtí = 14.12.1876 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Smíchov (Praha) | ||
| povolání = 29- Stavař | | povolání = 29- Stavař<br />24- Představitel řemesel nebo cechů | ||
24- Představitel řemesel nebo cechů | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 467 | ||
}} | |||
'''HELLMICH, Alexander st.''' ''(též HELMICH, Alexander Carl), * 20. 7. 1813 Praha, † 14. 12. 1876 Smíchov (Praha), stavitel, zednický mistr'' | |||
Pocházel z rodiny výrobce barev Johanna Gottlieba H. původem z Freiburgu (dnes Świebodzice) v pruském Slezsku; | |||
starší bratr stavitele '''Johanna H.''' (* 18. 6. 1818 Praha, | |||
† 1901), otec architekta '''Alexandra H. ml.''' (* 1. 1. 1837 Praha, † 5. 4. 1873 Praha). 1831 je doložen jako žák pražské | |||
polytechniky. Začínal jako zednický polír, od 1837, kdy se | |||
oženil s Antonií Schererovou (v kostele sv. Petra na Novém | |||
Městě pražském), byl uváděn jako přísežný venkovský stavitel. Stavitelem v Praze se stal na základě dekretu z 22. prosince 1842 a o rok později získal měšťanské právo; zemřel jako vdovec na Smíchově v čp. 422/XVI. | |||
Jeho první realizace měly jednoduchou podobu staveb pozdního klasicismu, s polokruhově zakončenými okny, vstupy v parteru a pravoúhlými okny v patrech (např. čp. 157/X z 1839 a čp. 91/X z 1846 v Karlíně; čp. 724/II z 1841 a čp. 535/II | |||
z 1845 na Novém Městě pražském; čp. 420/I z 1852 na | |||
Starém Městě pražském), okna se změnila v šedesátých letech | |||
19. století použitím segmentových záklenků ve všech podlažích (čp. 695/I na Starém Městě pražském) jako předzvěst romantizující novorokokové stavby (čp. 554/I v Celetné ulici na Starém Městě pražském, 1867). O rok později se při stavbě | |||
malostranského čp. 390/III vrátil ke staršímu klasicistnímu | |||
výrazu. Je považován za prvního pražského stavitele, který použil železných traverz (v domě čp. 596/I v Celetné ul., stavba | |||
zanikla Gočárovou novostavbou). | |||
'''D:''' stavba pozdně klasicistního domu čp. 145/X při Karlínském náměstí, | |||
1839 (zanikl 1894); přestavba čp. 76, Jičín, 1840; stavba klasicistního domu | |||
čp. 171/X v dnešní Kollárově ul., 1842 (necitlivě upraven 1929); stavba čp. 188 | |||
a 189/X v dnešní Vítkově ul., 1844–1845; návrh farní školy u kostela sv. Štěpána čp. 535/II v ul. Na Rybníčku na Novém Městě pražském, 1845; pozdně klasicistní novostavba čp. 306/III v Horské (dnes Břetislavově) ul., 1846; | |||
projekt přestavby čp. 301/III na nároží Tržiště a Karmelitské ul., 1849; úprava | |||
domu U Tří zlatých lvů čp. 420/I v nároží Skořepky a Uhelného trhu, Staré | |||
Město pražské, 1852; stavba nájemního domu čp. 695/I v nároží ul. Masné | |||
a Rybné, 1864; klasicistní přestavba a rozšíření domu čp. 390/III na Újezdě, | |||
Praha – Malá Strana, 1868. | |||
'''L:''' Handbuch des Königreiches Böhmen für das Jahr 1846, s. 712; F. X. Harlas, Sochařství, Stavitelství, 1911, s. 143; A. Podlaha, Materiálie k slovníku umělců a uměleckých řemeslníků v Čechách, in: PA 29, 1917, s. 65; 34, | |||
1924–1925, s. 530; A. Kubiček, Nejvýznamnější práce A. H. zbořena, in: Za | |||
starou Prahu 9, 1923, s. 32; Umělecké památky Čech 1, E. Poche (ed.) | |||
1977, s. 594; Zápisná kniha pražských stavitelů, 1639–1903, I. Ebelová | |||
(ed.), 1996, s. 33; Umělecké památky Prahy. Staré Město a Josefov, P. Vlček | |||
(ed.), 1996, s. 151, 188, 220, 229, 235, 244, 268, 279, 285, 289, 295, 362, | |||
372, 403, 449, 452, 477; Umělecké památky Prahy. Nové Město pražské | |||
a Vyšehrad, R. Baťková (ed.), 1998, s. 220, 354, 368, 373, 379, 418, 422, | |||
435, 505, 539, 549, 579, 592, 613; Umělecké památky Prahy. Malá Strana, | |||
P. Vlček (ed.), 1999, s. 190, 221, 222, 293, 407, 436, 470, 495, 502; Umělecké památky Prahy. Hradčany a Pražský hrad, týž (ed.), 2000, s. 296, 388; | |||
Umělecké památky Prahy. Velká Praha. A–L, týž (ed.), 2012, s. 630, 637, | |||
648, 651, 654, 657, 659. | |||
Pavel Vlček | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:29- Stavař]] | [[Kategorie:29- Stavař]] | ||
[[Kategorie:24- Představitel řemesel nebo cechů]] | [[Kategorie:24- Představitel řemesel nebo cechů]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:1813]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1876]] | |||
[[Kategorie:Smíchov]] |
Aktuální verze z 28. 3. 2022, 14:43
Alexander st. HELLMICH | |
![]() | |
Narození | 20.7.1813 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 14.12.1876 |
Místo úmrtí | Smíchov (Praha) |
Povolání |
29- Stavař 24- Představitel řemesel nebo cechů |
Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 467 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136468 |
HELLMICH, Alexander st. (též HELMICH, Alexander Carl), * 20. 7. 1813 Praha, † 14. 12. 1876 Smíchov (Praha), stavitel, zednický mistr
Pocházel z rodiny výrobce barev Johanna Gottlieba H. původem z Freiburgu (dnes Świebodzice) v pruském Slezsku; starší bratr stavitele Johanna H. (* 18. 6. 1818 Praha, † 1901), otec architekta Alexandra H. ml. (* 1. 1. 1837 Praha, † 5. 4. 1873 Praha). 1831 je doložen jako žák pražské polytechniky. Začínal jako zednický polír, od 1837, kdy se oženil s Antonií Schererovou (v kostele sv. Petra na Novém Městě pražském), byl uváděn jako přísežný venkovský stavitel. Stavitelem v Praze se stal na základě dekretu z 22. prosince 1842 a o rok později získal měšťanské právo; zemřel jako vdovec na Smíchově v čp. 422/XVI.
Jeho první realizace měly jednoduchou podobu staveb pozdního klasicismu, s polokruhově zakončenými okny, vstupy v parteru a pravoúhlými okny v patrech (např. čp. 157/X z 1839 a čp. 91/X z 1846 v Karlíně; čp. 724/II z 1841 a čp. 535/II z 1845 na Novém Městě pražském; čp. 420/I z 1852 na Starém Městě pražském), okna se změnila v šedesátých letech 19. století použitím segmentových záklenků ve všech podlažích (čp. 695/I na Starém Městě pražském) jako předzvěst romantizující novorokokové stavby (čp. 554/I v Celetné ulici na Starém Městě pražském, 1867). O rok později se při stavbě malostranského čp. 390/III vrátil ke staršímu klasicistnímu výrazu. Je považován za prvního pražského stavitele, který použil železných traverz (v domě čp. 596/I v Celetné ul., stavba zanikla Gočárovou novostavbou).
D: stavba pozdně klasicistního domu čp. 145/X při Karlínském náměstí, 1839 (zanikl 1894); přestavba čp. 76, Jičín, 1840; stavba klasicistního domu čp. 171/X v dnešní Kollárově ul., 1842 (necitlivě upraven 1929); stavba čp. 188 a 189/X v dnešní Vítkově ul., 1844–1845; návrh farní školy u kostela sv. Štěpána čp. 535/II v ul. Na Rybníčku na Novém Městě pražském, 1845; pozdně klasicistní novostavba čp. 306/III v Horské (dnes Břetislavově) ul., 1846; projekt přestavby čp. 301/III na nároží Tržiště a Karmelitské ul., 1849; úprava domu U Tří zlatých lvů čp. 420/I v nároží Skořepky a Uhelného trhu, Staré Město pražské, 1852; stavba nájemního domu čp. 695/I v nároží ul. Masné a Rybné, 1864; klasicistní přestavba a rozšíření domu čp. 390/III na Újezdě, Praha – Malá Strana, 1868.
L: Handbuch des Königreiches Böhmen für das Jahr 1846, s. 712; F. X. Harlas, Sochařství, Stavitelství, 1911, s. 143; A. Podlaha, Materiálie k slovníku umělců a uměleckých řemeslníků v Čechách, in: PA 29, 1917, s. 65; 34, 1924–1925, s. 530; A. Kubiček, Nejvýznamnější práce A. H. zbořena, in: Za starou Prahu 9, 1923, s. 32; Umělecké památky Čech 1, E. Poche (ed.) 1977, s. 594; Zápisná kniha pražských stavitelů, 1639–1903, I. Ebelová (ed.), 1996, s. 33; Umělecké památky Prahy. Staré Město a Josefov, P. Vlček (ed.), 1996, s. 151, 188, 220, 229, 235, 244, 268, 279, 285, 289, 295, 362, 372, 403, 449, 452, 477; Umělecké památky Prahy. Nové Město pražské a Vyšehrad, R. Baťková (ed.), 1998, s. 220, 354, 368, 373, 379, 418, 422, 435, 505, 539, 549, 579, 592, 613; Umělecké památky Prahy. Malá Strana, P. Vlček (ed.), 1999, s. 190, 221, 222, 293, 407, 436, 470, 495, 502; Umělecké památky Prahy. Hradčany a Pražský hrad, týž (ed.), 2000, s. 296, 388; Umělecké památky Prahy. Velká Praha. A–L, týž (ed.), 2012, s. 630, 637, 648, 651, 654, 657, 659.
Pavel Vlček