COLLINS Edgar 26.6.1907-4.6.1982

Edgar COLLINS
Narození	26.6.1907
Místo narození	Šumburk nad Desnou (Tanvald)
Úmrtí	4.6.1982
Místo úmrtí	Praha
Povolání	63- Spisovatel
Citace	Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 443-444
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136849

COLLINS, Edgar (vl. jm. Peukert, Zdeněk Vojtěch), * 26. 6. 1907 Šumburk nad Desnou (Tanvald), † 4. 6. 1982 Praha, spisovatel

Pocházel z česko-německé rodiny. V Tanvaldu vychodil měšťanskou školu, maturoval na německé reálce v Liberci a v Praze začal studovat lékařství na německé univerzitě. Jako čtyřiadvacetiletý literárně debutoval fingovaným překladem z angličtiny v rodokapsové sešitové edici nakladatelství Zmatlík a Palička, ve kterém působil jako výkonný redaktor. Jazykově vybavený mimořádně produktivní beletrista se stal kmenovým autorem tzv. rodokapsů (románů do kapsy) pro dospělé čtenáře (detektivní, kriminální a dobrodružný žánr), i pro chlapeckou mládež (dětské detektivky, dobrodružné náměty). Výjimečně psal pohádky pro děti. Publikoval pod celou řadou pseudonymů, náměty často přebíral z podobného čtení v angličtině, španělštině a francouzštině, mystifikoval (vlastní jméno Peukert fingovaně používal jako jméno překladatelské, vytvářel iluzi, že jeho romány píší zahraniční autoři). Jen vzácně knihy důkladněji propracovával. Za protektorátu se soustředil především na detektivní literaturu, v níž dosáhl jisté profesionality; vytvořil postavy anglického detektiva Jamese Canninghama a mexického detektiva Davida Costy. Ve své době se jeho detektivky staly natolik populárními, že ty z nich, které doplnil o humoristické prvky, byly spolu s díly Z. Jirotky, F. Vavřincové, A. Gregora, J. Z. Nováka a L. Zíky kritikou zařazovány do tzv. pražské školy anglického humoru. Mimoto se nadále věnoval rodokapsům a tvorbě pro mládež. Za květnového povstání 1945 se s revolučními gardami podílel na obsazení Liberce, kde založil a do únorových událostí 1948 řídil nakladatelství Cíl, zaměřené na dobrodružnou a detektivní prózu. Po 1948 byl vyloučen ze Syndikátu českých spisovatelů, a tak se profesionalizoval jako trenér pistolového sportu. Jako střelec z pistolí několikrát reprezentoval ČSR i protektorát v mezistátních soutěžích, v trenérské profesi se v 50. a 60. letech podílel na organizaci střeleckého výcviku Sboru národní bezpečnosti. 1971 se stal členem Svazu českých spisovatelů a ke konci života počal být respektován jako autor původní detektivní tvorby.

Napsal asi šedesát románů nejrůznější kvality a provenience. Z detektivního okruhu byla nejvýznamnější próza Štědrost pana Jonáše (1975) a z kriminálek pro mládež Detektiv Pavel (1942), z dobrodružného okruhu se jednalo o řadu próz na motivy románů K. Maye (Náčelník Černý sup, 1933), Zane Greye (Ztracený srub, 1938) a Julese Vernea (Trosečníci Černého ostrova, 1934), z próz pro chlapce neztrácely cenu jeho skautské a prérijní románky (Detektiv Johny, 1938, Mexičtí jezdci, 1941) a dětem určené pohádky (Deset přání aneb Honza v pekle, 1939). Mimoto se věnoval i románům po vzoru americké tzv. tvrdé školy a špionážnímu žánru (Příhoda v Madridu, 1966). Užíval mj. pseudonymy Lionel Frank Bush, Juan Camillo, J. S. Condor, A. Connan, William Forbes, Garry Graham, Sidney Hoogan, Michael Kellerman, James Parker, Tom Mix, Robin Watson. Psal i pod vlastním jménem, nejčastěji pod šifrou E. C.

D: neúplná bibliografie in: Dokumentační přehled ČTK 17, 1982, č. 36.

L: J. Cigánek, Umění detektivky, 1962, s. 116n.; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 1056n. (kde chybné datum narození); E. Kubásková, Kdy zemřeli 1980–1985…?, 1992, s. 40n. (kde chybné datum narození); T. Studenovský – J. Bláha, Slovník českých autorů pro chlapce (a nejen pro ně), 2000, s. 109n.; P. Janáček, Literární brak, 2004, s. 206.

Martin Kučera