GARDAVSKÝ Jaroslav 24.9.1906-19.8.1942: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = Jaroslav GARDAVSKÝ | obrázek = No male portrait.png | velikost obrázku = | popisek obrázku = | rodné jméno = | datum…“) |
Bez shrnutí editace |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
| popisek obrázku = | | popisek obrázku = | ||
| rodné jméno = | | rodné jméno = | ||
| datum narození = 24. 9. 1906 | | datum narození = 24.9.1906 | ||
| místo narození = Holešov | | místo narození = Holešov | ||
| datum úmrtí = 19. 8. 1942 | | datum úmrtí = 19.8.1942 | ||
| místo úmrtí = Berlin-Plötzensee | | místo úmrtí = Berlin-Plötzensee (Německo) | ||
| příčina úmrtí = popraven | | příčina úmrtí = popraven | ||
| místo odpočinku = | | místo odpočinku = | ||
| Řádek 35: | Řádek 35: | ||
| poznámky = | | poznámky = | ||
| web = | | web = | ||
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 566 | |||
}} | }} | ||
'''GARDAVSKÝ, Jaroslav,''' ''* 24. 9. 1906 Holešov, † 19. 8. 1942 Berlín-Plötzensee (Německo), důstojník, účastník 2. odboje'' | |||
Syn advokáta Josefa G. a Ilke, roz. Honlové. Vystudoval | |||
1917–25 státní reálné gymnázium v Přerově a 1926 maturoval | |||
v Brně. Rozhodl se pro vojenskou kariéru. Nastoupil | |||
na Vojenskou akademii v Hranicích, z níž byl 1928 v hodnosti | |||
poručíka slavnostně vyřazen. Poté byl převelen k dělostřeleckému | |||
oddílu 256 v Jihlavě. Počátkem října 1928 nastoupil | |||
jako frekventant do aplikační školy dělostřelectva v Olomouci, | |||
po jejím ukončení začal sloužit u dělostřeleckého pluku 6 | |||
v Brně. 1935–38 absolvoval Vysokou školu válečnou v Praze, | |||
od dubna 1938 byl převelen k velitelství III. sboru v Brně, | |||
kde zastával funkce přednosty materiální skupiny 4. oddělení, | |||
později přednosty výcvikové skupiny 3. oddělení štábu sboru. | |||
V době branné pohotovosti státu po zářijové mobilizaci 1938 | |||
působil u velitelství dělostřelectva II. armády v Olomouci jako | |||
přednosta všeobecné skupiny. Po okupaci českých zemí prováděl | |||
likvidační práce u bývalého velitelství III. sboru v Brně až | |||
do konce září 1939, kdy odešel na vlastní žádost do výslužby. | |||
Do protinacistického odboje se zapojil již v březnu 1939 | |||
v rámci ilegální vojenské organizace Obrana národa. Pracoval | |||
na jejím Zemském vojenském velitelství v Brně, kde se stal | |||
přednostou 1. (organizačního) oddělení a podílel se na budování | |||
ilegální sítě na Moravě, ukrývání zbraní a trhavin, zajišťoval | |||
také ilegální radiové spojení mezi Prahou a Brnem. Gestapo | |||
ho zatklo koncem listopadu 1939, následovalo věznění a výslechy | |||
v Brně na Špilberku a v Sušilových kolejích, odkud byl | |||
6. června 1940 transportován do káznice ve Vratislavi. V červenci | |||
1940 G. převezli do berlínské věznice Alt Moabit. | |||
V procesu s moravským vedením Obrany národa (26.–27. listopadu | |||
1941) ho berlínský Lidový soud (Volksgerichtshof ) | |||
odsoudil k trestu smrti za zločin velezrady, zemězrady a nadržování | |||
nepříteli. Spolu s ostatními čekal tři čtvrtě roku | |||
na popravu ve věznici v Berlíně-Plötzensee. In memoriam byl | |||
1945 vyznamenán Československým válečným křížem 1939 | |||
a 1947 povýšen do hodnosti podplukovníka generálního štábu. | |||
'''L:''' F. Zřídkaveselý – J. Adámek – M. Kroutil, Brněnští občané v boji proti | |||
fašismu, 1981, s. 76; E. Stehlík – I. Lach, Vlast a čest jim byly dražší nežli | |||
život, 2000, s. 50–51; M. Skýpala, Obrana národa na Ostravsku, 2002, | |||
passim; P. Kopečný, Obrana národa na Brněnsku 15. 3. 1939 – 29. 2. 1940, | |||
2006; http://encyklopedie.brna.cz/ (stav k 28. 3. 2014). | |||
Jan Němeček | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | [[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | ||
| Řádek 41: | Řádek 88: | ||
[[Kategorie:Holešov]] | [[Kategorie:Holešov]] | ||
[[Kategorie:1942]] | [[Kategorie:1942]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Berlín]] | ||
Aktuální verze z 28. 11. 2019, 15:27
| Jaroslav GARDAVSKÝ | |
 | |
| Narození | 24.9.1906 |
|---|---|
| Místo narození | Holešov |
| Úmrtí | 19.8.1942 |
| Místo úmrtí | Berlin-Plötzensee (Německo) |
| Příčina úmrtí | popraven |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 566 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137439 |
GARDAVSKÝ, Jaroslav, * 24. 9. 1906 Holešov, † 19. 8. 1942 Berlín-Plötzensee (Německo), důstojník, účastník 2. odboje
Syn advokáta Josefa G. a Ilke, roz. Honlové. Vystudoval 1917–25 státní reálné gymnázium v Přerově a 1926 maturoval v Brně. Rozhodl se pro vojenskou kariéru. Nastoupil na Vojenskou akademii v Hranicích, z níž byl 1928 v hodnosti poručíka slavnostně vyřazen. Poté byl převelen k dělostřeleckému oddílu 256 v Jihlavě. Počátkem října 1928 nastoupil jako frekventant do aplikační školy dělostřelectva v Olomouci, po jejím ukončení začal sloužit u dělostřeleckého pluku 6 v Brně. 1935–38 absolvoval Vysokou školu válečnou v Praze, od dubna 1938 byl převelen k velitelství III. sboru v Brně, kde zastával funkce přednosty materiální skupiny 4. oddělení, později přednosty výcvikové skupiny 3. oddělení štábu sboru. V době branné pohotovosti státu po zářijové mobilizaci 1938 působil u velitelství dělostřelectva II. armády v Olomouci jako přednosta všeobecné skupiny. Po okupaci českých zemí prováděl likvidační práce u bývalého velitelství III. sboru v Brně až do konce září 1939, kdy odešel na vlastní žádost do výslužby. Do protinacistického odboje se zapojil již v březnu 1939 v rámci ilegální vojenské organizace Obrana národa. Pracoval na jejím Zemském vojenském velitelství v Brně, kde se stal přednostou 1. (organizačního) oddělení a podílel se na budování ilegální sítě na Moravě, ukrývání zbraní a trhavin, zajišťoval také ilegální radiové spojení mezi Prahou a Brnem. Gestapo ho zatklo koncem listopadu 1939, následovalo věznění a výslechy v Brně na Špilberku a v Sušilových kolejích, odkud byl 6. června 1940 transportován do káznice ve Vratislavi. V červenci 1940 G. převezli do berlínské věznice Alt Moabit. V procesu s moravským vedením Obrany národa (26.–27. listopadu 1941) ho berlínský Lidový soud (Volksgerichtshof ) odsoudil k trestu smrti za zločin velezrady, zemězrady a nadržování nepříteli. Spolu s ostatními čekal tři čtvrtě roku na popravu ve věznici v Berlíně-Plötzensee. In memoriam byl 1945 vyznamenán Československým válečným křížem 1939 a 1947 povýšen do hodnosti podplukovníka generálního štábu.
L: F. Zřídkaveselý – J. Adámek – M. Kroutil, Brněnští občané v boji proti fašismu, 1981, s. 76; E. Stehlík – I. Lach, Vlast a čest jim byly dražší nežli život, 2000, s. 50–51; M. Skýpala, Obrana národa na Ostravsku, 2002, passim; P. Kopečný, Obrana národa na Brněnsku 15. 3. 1939 – 29. 2. 1940, 2006; http://encyklopedie.brna.cz/ (stav k 28. 3. 2014).
Jan Němeček